12. 9. 1868: Voják z Prahy spáchal sebevraždu. Bál se trestu za podvod

Před lety v PrazePražskýDEN.cz12. září 20182 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Sebevražda

Předevčírem odpoledne byli vojínové v kasárnách císaře Františka Josefa na Poříčí vybouřeni střelnou ranou z pušky. Běželo se ihned na místo, kde rána vyšla, a tu nalezen na záchodě bez sebe ležící vojín K. od hudebního sboru pěšího pluku arciknížete Karla, který z pušky do prsou se byl střelil, při čemž kulka nešťastníku tělem projela a týlem vyšla. Bylo posláno hned pro lékaře, který uznal poranění za smrtelné, jelikož pak pomocí jeho vojín se vzpamatoval, byl zavolán též plukovní kaplan, by těžce poraněného svátostmi umírajících zaopatřil. Později byl vojín do vojenské nemocnice na Karlovu náměstí odnešen, kde ale již v několika hodinách skonal. K samovraždě této přinutil jej prý strach před trestem, jejž pro nějaký podvod podstoupiti měl. – Pražský denník, 12. 9. 1868

Kioskům se nedaří

Průsvitné kiosky na náměstích a v čelnějších ulicích pražských zbudované, jež hlavně jsou určeny k vyprodávání novin, nepotkávají se zde s tak velkým úspěchem, jako podobná podniknutí v jiných velkých městech. Ve všech větších městech, jmenovitě v Itálii jsou takovéto kiosky po celý den zvláště večer čtenáři obklopeny, kteří pohodlně na lávkách kol kiosků se táhnoucích, si hoví a politické noviny čtou. Zdejší kiosky však jsou po celý den opuštěné a nemohou také žádných čtenářů vábiti, jelikož v nich sklenné tabule z velké části všech plakátů prázné jsou. – Pražský denník, 12. 9. 1868

[related-post id=“12385″]

Porušování řádu na nádraží

Na železnicích se za poslední doby zhusta stávalo, že cestující, když se vlak ještě neb již pohyboval, do něho vstupovali neb z něho skákali, což mělo často neštěstí za následek. Aby se podobnému neštěstí předešlo, bylo úředníkům a vykonávatelům železničním při státní dráze důtklivě na mysl vštípeno, že domácí jejich řád takovéto pořádky nedovoluje a oni že jich nemají trpěti. – Pražský denník, 12. 9. 1868

Nepřehlédněte

11. 3. 1868: Žena nedbalostí způsobila požár obchodu. Uvnitř byl uzamčený pes • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vražda na Letné K tajemné vraždě na Letné, která posud odhalena není, vyšetřilo se, že knoflíky, jež zavražděný měl na svém kabátě, výhradně se zhotovují v Jablonci. Tytéž jsou zdělány z pryskiřice a kolofonia a nalezá se na nich co tovární znak bič ve spůsobu písmeny R zatočený. – Pražský denník, 11. 3. 1868 Žebrák Sběh lidu spůsobil včera odpoledne jistý mladý ničema v ulici pod kamenným mostem. Potloukal se po domích žebrotou, přičemž jej policejní strážník zastíhl a znaje jej co prohnaného zloděje chtěl jej zatknouti. Klučina se však strážníkovi opřel a vší mocí se bránil. Na štěstí přispěl jiný strážník soudruhu svému v zatýkání výrostka, tak že spojenému úsilí obou se podařilo zpouzejícíhi se chlapíka dovléci na malostranskou strážnici, kamž je množství lidu následovalo. – Pražský denník, 11. 3. 1868 [related-post id="6489"] Krádež Včera časně z rána vkradl se jakýsi tulák do jednoho hostince na haštalském námstí, chtěje v něm bezpochyby své nekalé řemeslo provozovati. A však ničehov nenaleznuv, co by snadno odnesti mohl a nechtě se s prázdným odebrati, uzmul v průjezdě visicí lampu a chtěl s ní uprchnouti. Na ulici byl však zadržán a přivolanému strážníku odevzdán. – Pražský denník, 11. 3. 1868 Zapomětlivá krámská Když v neděli večer krámská jednoho pekaře odcházela ze skladu na Široké ulici, zapomněla odstranit hrnec s uhlím a vzít svého psa s sebou. O 10. hod. v noci slyšeli lidé kolem jdoucí, že pes v krámě kňučí, pročež dali krám otevříti. Byl ale již svrchovaný čas; od uhlí počal již stůl hořeti a pes ležel jakoby pošlý u dveří. Proti zapomětlivé krámské zakročeno u policie. – Pražský denník, 11. 3. 1868

2. 8. 1889: Úmrtnost v Praze, dláždění ulice a sebevražda továrníkova syna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.

9. 8. 1890: Třídní sraz gymnazistů po čtvrt století a smělá krádež • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu • Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace.

4. 5. 1889: Spor o název Stromovky, závadné maso a nový pražský most • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 3. 1868: Splašený kůň málem způsobil obrovské neštěstí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Úřední rozhodnutí Nový hřbitov malostranský předce nebude na území statků Hřebenky, Plátenice a Nesypky, anto ministerstvo vyslyševši stížnost Smíchovských i okolních občanů, nařídilo, že se mají jiné místnosti k tomu cíli vyhlédnouti. Ministerstvo se při tomto rozhodnutí neslo tou zásadou, že mají hřbitovy zakládati se co nejdál od obcí, anž výpar z nich by v čas moru mohl se státi nebezpečným a také voda z půdy takové odtékající celé vůkolí o zdravou vodu připraví. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Vystěhovalci Před nádražím zdejším jeví se od několika dnů velmi pestrý život. Přicházejí tam totiž denně rodiny do Ameriky se ubírající. Sotva že jedni s drážďanským vlakem k severu odjeli, opět již jiní vystěhovalci u nádraží s povozy svými zastavují. Předevčírem večer odjelo odtud několik rodin z okolí horažďovického a prachatického, včera ráno pak sem opět na několika velkých povozích devět rodin z okolí vltavotýnského dorazilo, by odtud další svou cestu do Ameriky nastoupily. Rodiny tyto jsou nejvíce malými děcky zastoupeny, nejméně schopnými k tomu, aby dalekou a obtížnou cestu vydržely. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Dělníci v plném nasazení Na Karlově a jeho nejbližším okolí, někdy to nejosamělejí části Prahy, panuje nyní velmi čilý život. Několik set dělníků jest tam zaneprázdněno stavbou nových domů a zemské porodnice. Dosud nedlážděné ulice tamní se počnou také již co nejdříve dlážditi, prozatím jest množství dělníků zaměstnáno budováním kanálu v těch ulicích. Do nedávna obecenstvu uzavřená ulice od sv. Apolináře do Karlovské ulice jest opět otevřena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 [related-post id="8002"] Skočila do Vltavy Ve čtvrtek k večeru vrhla se nedaleko Brabcovy ohrady na Františku do Vltavy 24letá panská, Emilie Schmidtova z Drážďan a již tonula, když ji blízký jeden rybář zahlídl a ven vytáhl. Na strážnici přišla zase k sobě, ale nechtěla pověděti, proč do řeky skočila. Její pán, u kterého v službě stála, domnívá se, že byla, když odcházela, již na mysli pomatena. – Pražský denník, 28. 3. 1868 Splašený kůň Nemalé poděšení spůsobil předevčírem v poledne mezi ženami na Josefském náměstí sedícími splašený kůň, jenž vyběhl z jízdárny v penízkové ulici. Vše se dávalo před koněm na útěk, až konečně byl týž blíže prašné brány od několika vojínů zachycen a zpět do kasáren odveden. Na štěstí nestala se tím žádná nehoda, ač jedna služka leknutím upadla a kůň přes ní dále uháněl, aniž by ji kopytem byl zasáhl. – Pražský denník, 28. 3. 1868

1. 10. 1868: Obstárlá ženština z Prahy se málem utopila ve Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce • Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

25. 10. 1889: Pražané si stěžují na nedostatečné osvětlení ulic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 4. 1868: Chudá žena zkolabovala hladem v kostele. Na nohy ji postavila silná polévka • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Horkokrevní hoši Včerejší teplý den přiměl několik hochů, na ostrově Štvanici ryby lovících, by se v řece ochladili a koupali. Vzdor tomu, že voda ještě dosti studená jest, zdáli si hoši v chladící lázni libovali, an se ve vodě vesele proháněli. Také několik mladých pracovníků na Letné zaměstnaných hledalo včera v poledne ochlazení v řece. – Pražský denník, 24. 4. 1868 Hladem zmořena Včera byla pouť u sv. Vojtěcha. O službách Božích dopoledních v kostele sklesla jistá žena bez sebe k zemi, vynesli ji ven a hleděli ji křísiti, avšak ubohá padala ze mdloby do mdloby. Jistý lidumilný soused ujal se nebohé matky provázené malou dceruškou, dal ji odnesti do svého bytu a povolal k ní lékaře, tento shledal, že žena ta hlady úplně jest vysílena i nařídil, aby se jí podalo sílící polívky atd. k zotavení. Skutečně také žena posilněna potravou zotavila se a tu vyšlo na jevo, že je chudá vdova, že má tři dítky a s touto svou rodinou že uvržena jest v takovou bídu ukrutnou, že za den sotva sousta teplého požiti mohou. Ubohá matka jmenuje se Součková a bydlí v domě čís. 327-II vedle lázní sv. Václavských. – Národní listy, 24. 4. 1868 [related-post id="9612"] Planý poplach Planý poplach spůsoben byl předevčírem večer od obyvatelů na Poříčí. Vyvalil se tam z jednoho okna, jež se právě otevřelo, ohromný kotouč dýmu, tak že okolojdoucí lidé v skutku se domnívali, že v bytě hoří, čemuž i nasvědčovalo praskání ohně z bytu až na ulici docházející. Běželo se rychle do domu a do bytu, z něhož kouř vycházel, zde však k pomoci spěchající lidé shledali, že jich obavy marné byly. Nájemnice v onom bytě pálila totiž starou slámu a nechala rouru do komína vedoucí zastrčenou, tak že nemohl kouř komínem odcházeti, a tudíž plným proudem z pece do pokoje se hnal, jehož nájemnice otevřením okna zbaviti se hleděla. – Pražský denník, 24. 4. 1868

27. 1. 1868: Na cestě do Ameriky zemřelo na mor přes 100 lidí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

1. 5. 1889: Úpravy radnice, pražské letní zábavy a pohřešovaný podnikatel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Pražské planetárium slaví šedesátiny a pomýšlí na rozšíření • Již šest desetiletí odhaluje svým návštěvníkům pražské planetárium tajemství vesmíru. Jeho návštěvu zprostředkovává nejen digitální projekcí na největší promítací plochu v ČR, ale také reálnými prožitky. 

1. 2. 1868: V Praze zuří silný vítr, sychravé zimní počasí mnozí řeší sebevraždami • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

OBRAZEM: Unikátní barevné záběry Prahy z konce 19. století. Takhle už naše město nikdy neuvidíte • Život v Praze na konci 19. století plynul pomaleji než dnes. Alespoň se to může zdát při pohledu na unikátní kolorované snímky, které má ve svém archivu Knihovna Kongresu Spojených států amerických.

Praha na konci 19. století vypadala trochu jinak, než ji známe dnes.

13. 5. 1889: Řádění podvodníka, krádež na nádraží a zřícená pavlač • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní bunkr Folimanka se o víkendu opět otevírá pro veřejnost • Nejen milovníci historie se mohou v sobotu 14. září 2019 opět vydat na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Otevírají se muzea a galerie. Někde ale přivítají návštěvníky až později • Po téměř dvou měsících se dnes znovu otevřou některá pražská muzea a galerie. Za zpřísněných hygienických opatření mohou lidé v hlavním městě opět navštívit objekty Národního muzea nebo Národní zemědělské muzeum na Letné. Národní technické muzeum a Národní galerie otevřou o něco později.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.