RUBRIKY
HLEDAT

Česko čeká sčítání lidu. Otázek bude méně, za nevyplnění hrozí pokuta

ZajímavostiPražskýDEN.cz • 14. srpna 2020 • 3 minuty čtení

Foto: Pixabay.com

Za sedm měsíců odstartuje zatím nejmodernější sčítání lidu v naší historii. Probíhat bude primárně přes internet. Listinné formuláře následně vyplní pouze ti, kteří možnost sečíst se přes internet nevyužijí. Již v září ale Český statistický úřad (ČSÚ) provede zkušební sčítání.

Rozhodný okamžik Sčítání lidu 2021 nastane o půlnoci 26. března příštího roku. Odeslat vyplněné formuláře online prostřednictvím webu nebo mobilní aplikace bude možné od 27. března do 9. dubna. Papírové formuláře bude ČSÚ sbírat od občanů mezi 17. dubnem a 11. květnem. Účast ve Sčítání lidu je povinná. Kdo formulář nevyplní, může dostat pokutu až 10 tisíc korun. Vyplnění formuláře zabere přibližně 15 minut.

Poprvé hlavně online

Přestože již při minulém sčítání bylo možné odevzdat vyplněný formulář elektronicky, je Sčítání 2021 primárně připravováno jako online. ČSÚ odhaduje, že tuto možnost využije 60 % obyvatel. Aktuální epidemiologická situace však může tento počet navýšit.

„Při online sčítání se nenakazíte ani chřipkou, ani koronavirem. Možnost sečíst se z bezpečí domova je tak další přidanou hodnotou Sčítání 2021, které bude navíc pro občany jednodušší a uživatelsky přívětivější,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček.

Sečíst se online tak bude možné i bez jediného kontaktu se sčítacími komisaři.

Otázek bude méně

Počet zjišťovaných údajů se oproti sčítání před deseti lety zúžil přibližně na polovinu. Statistici totiž maximálně využijí všechna dostupná administrativní data a zjišťovat budou pouze to, co nelze zjistit jiným způsobem – především základní údaje o osobách, domácnostech a bydlení. Ptát se naopak nebudou na na majetkové poměry nebo zdraví.

„Zcela odpadnou otázky týkající se vybavenosti domácnosti například koupelnou nebo osobním počítačem, zjednoduší se otázky ohledně velikosti bytu, vzdělání či dojížďky do zaměstnání. Vysoký důraz pak klademe na bezpečnost a ochranu osobních údajů, kde splňujeme nejpřísnější standardy,“ ujišťuje Robert Šanda, ředitel odboru statistik obyvatelstva ČSÚ.

[related-post id=“32988″]

Výsledky sčítání jsou přitom podle ČSÚ unikátní a mají široké uplatnění. Obce je mohou využít například při plánování mateřských školek či sociálních služeb, data o dojížďce pomáhají s optimalizací regionální dopravy. S počty obyvatel a domů pracuje také integrovaný záchranný systém.

„Výsledná data budou poskytována zdarma a navíc se rozšíří i jejich nabídka v otevřených formátech. Bude tak možné sestavovat vlastní datové tabulky a mapové výstupy dle aktuálních potřeb uživatelů,“ doplňuje předseda ČSÚ Rojíček.

Zapojí se i Česká pošta

Hlavním partnerem ČSÚ pro všechny, kdo se nesečtou online, je Česká pošta jako přirozený partner státu.

„Máme zkušenosti a znalosti, pracují u nás odborníci, disponujeme rozsáhlou sítí provozoven, máme místní znalosti a u občanů přirozenou autoritu. Nikdo asi nechce, aby sčítací formuláře s citlivými údaji sbíral kde kdo. Od toho je tady Česká pošta,“ říká generální ředitel České pošty Roman Knap.

[related-post id=“33003″]

Oproti minulému sčítání zajistí Česká pošta pro Český statistický úřad větší portfolio jednotlivých úkonů. Od geografických prací a tisku formulářů až po jejich distribuci, sběr a digitalizaci a následnou skartaci.

ČSÚ se nyní připravuje na zkušební sčítání, které bude probíhat od 1. září do 22. října. Statistici při něm osloví na 25 tisíc domácností s cílem otestovat proces sběru dat online i listinnou formou a odhalit možné rezervy před ostrým sčítáním.

Sčítalo se už za Marie Terezie

Pravidelné soupisy obyvatel se začaly provádět od poloviny 18. století v dobách vlády Marie Terezie. V některých obdobích se jednalo o tříletou, někdy ale dokonce i o roční periodicitu. Od druhé poloviny 19. století se sčítání lidu provádí na našem území pravidelně každých 10 let.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Blbá nálada jako předzvěst obrovských společenských změn • Stav nouze, epidemie, ekonomická krize, nákaza, promoření, peníze, opatření, roušky, změna klimatu a zase peníze. Žijeme v podivné době. Ze všech stran na nás útočí negativní zprávy, řada lidí začíná na vlastní kůži pociťovat těžký ekonomický propad. Panuje všeobecně špatná nálada, kolabují rodinné i pracovní vztahy, ztrácí se důvěra v politiku. Jak tohle všechno může dopadnout?

V Česku žije nejvíce lidí od války. Kvůli koronaviru klesl počet sňatků • Populace České republiky do konce června zatím nepřekročila hranici 10,7 milionu osob a ve srovnání s prvním pololetím roku 2019 byl letos přírůstek obyvatel čtvrtinový. Počet zemřelých za prvních šest měsíců roku zůstal na úrovni průměru let 2015–2019. Opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Sčítací komisaři začali obcházet domácnosti. Mluvčí popisuje, jak návštěva probíhá • Sčítání lidu se posunulo do další fáze. Sčítací komisaři začali v sobotu roznášet listinné formuláře občanům, kteří se dosud nesečetli online. O termínu své návštěvy komisaři předem informovali v uplynulých dnech, kdy roznášeli oznámení o termínu distribuce.

Česko je jednou z nejlidnatějších zemí EU. Málokdo si to uvědomuje • Velká část obyvatel České republiky zaujímá k Evropské unii buď neutrální, nebo dokonce negativní postoj. Málokdo si ale uvědomuje, že Evropská unie jsme i my. A dokonce patříme mezi velmi významné členy.

Počty zemřelých se v květnu vrátily na běžnou úroveň • V průběhu letošního května podle předběžných údajů zemřelo 9 349 obyvatel České republiky. Ve srovnání s dubnem to bylo o 2 254 méně. Denní počet zemřelých, jenž měl již od poloviny března klesající trend, se v druhé půli května dostal zpět k obvyklým číslům. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Průměrná mzda v Praze už se blíží ke 40 tisícům. Kdo bere nejvíc? • Průměrná mzda v Česku vzrostla v prvním čtvrtletí o 8,6 % na 30 265 Kč, což je nejvíc za posledních deset let. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální výsledky ukazují, že v prvním letošním čtvrtletí byly na trhu práce překonány hodnoty z roku 2008, kdy se ekonomice rekordně dařilo. Stejně jako dnes byla nízká nezaměstnanost a velký počet volných pracovních míst. V rámci vývoje mezi lety 2007 a 2017 se proměnil celý pracovní trh i struktura zaměstnanců, uvádí předseda ČSÚ Marek Rojíček: „Zaměstnanci se přesouvali ze zemědělství a průmyslových oborů do sektoru služeb. Jsou také čím dál vzdělanější a do důchodu odcházejí později. Mzda se za posledních deset let zvedala průměrně o 3,5 % za rok. Nejrychleji vzrostla ve zdravotní a sociální péči, a to o 51 %. Nejpomaleji, konkrétně o 23 %, se zvýšila v peněžnictví a pojišťovnictví.“ K nejlépe placeným profesím nyní patří řídící pracovníci v ICT a v oblasti lidských zdrojů či nejvyšší představitelé společností. Jejich mzdy přesahovaly v prvním kvartálu 60tisícovou mediánovou úroveň. K nejhůře odměňovaným profesím se řadí pracovníci ostrahy nebo uklízeči. Nevysoké výdělky mají i prodavači, pekaři a cukráři. [related-post id="10807"] V Praze se vydělává nejvíc Mzdové rozdíly mezi kraji se stírají, potvrzuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ: „Nejvyšší výdělky mají Pražané. V prvním čtvrtletí to bylo 38 436 korun. V hlavním městě však roste průměrná mzda výrazně pomaleji než v ostatních krajích, zejména v posledních letech. Nejrychleji se aktuálně zvýšila v Karlovarském kraji.“ Na mzdovém vrcholu jsou v rámci kariéry lidé ve věku od 30 do 34 let. Jejich mediánová mzda, tj. mzda prostředního zaměstnance, byla vloni na úrovni 28 335 korun. Nejnižší výdělky v zaměstnání měli lidé ve věku do 19 let, kteří jsou obvykle méně kvalifikovaní. Výplaty se v posledním desetiletí výrazně zvyšovaly u lidí starších 65 let, což souvisí s prodlužováním pracovního života. „Stále také patříme k zemím, kde jsou vyšší rozdíly v odměňování mužů a žen. U třicátníků a čtyřicátníků se však tato propast mezi výdělky pomalu uzavírá. Ve věkové kategorii 35 až 44 let byl mzdový medián v roce 2007 o 27 % vyšší u mužů než u žen. Nyní je to o 21 %,“ poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Během pandemie Češi více telefonují. Roste i průměrná rychlost internetu • V Česku roste počet lidí využívajících tarifní služby v mobilní síti. V roce 2020 bylo v rámci hlasové služby v mobilní síti evidováno 10,7 milionu aktivních tarifních SIM karet, tj. o 1,5 milionu více než v roce 2015. Ve stejném období poklesl počet předplacených SIM karet téměř o jeden milion a v roce 2020 jich tak v Česku byly necelé 4 miliony. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Demokracie v krizi. Cestu ven budou hledat přední odborníci na symposiu v Obecním domě • Demokracie prochází tvrdou zkouškou zdravotní, ekonomické i společenské krize. Jaké může mít situace důsledky na fungování států a svobodných společností? A lze současnou krizi brát jako příležitost pro změnu k lepšímu? Odpovědi na tyto otázky bude hledat mezinárodní symposium konané 12. září 2020 v Obecním domě v Praze.

Facebook se radikálně promění. Nová podoba už klepe na dveře • Sociální síť s největším počtem uživatelů na světě v dohledné době zásadně změní svou podobu. Facebooku by měl v nejbližších dnech spustit pro všechny uživatele na celém světě modernější design. Ne všichni ale novinku vítají.

Celkový počet úmrtí v Česku byl v lednu nejvyšší za několik dekád • V lednu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 15,9 tisíce obyvatel České republiky, tedy o 50 % více oproti pětiletému průměru let 2015–2019. Absolutně jde o nárůst o 5,3 tisíce osob. Na každých 100 tisíc obyvatel tak letos v lednu připadlo 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015–2019 to bylo 100 úmrtí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Příjmy českých domácností v loňském roce výrazně narostly • Hospodářský růst v roce 2019 táhla zejména domácí spotřeba. Domácnosti využívaly svých rostoucích příjmů k posílení spotřeby i investic. Sektor vládních institucí se potýkal se zrychlením dynamiky výdajů, zůstal ale v přebytku. Nefinančním podnikům se v roce 2019 rovněž dařilo. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Česko v číslech. Bezplatná publikace shrnuje náš každodenní život • Český statistický úřad (ČSÚ) vydal publikaci s názvem Česko v číslech, popisující demografický, sociální a ekonomický vývoj České republiky, včetně hlavního města Prahy. Kniha je rozčleněná do 28 tematických kapitol. Na 150 stranách čtenářům nabízí infografiky, kartogramy a krátké shrnující texty. V elektronické verzi je kniha dostupná zdarma.

Na počátku roku zemřelo v Česku méně lidí než loni • Podle dosud dostupných údajů České statistického úřadu (ČSÚ) zemřelo ve dnech 30. 12. 2019 až 1. 3. 2020 celkem 20 652 obyvatel České republiky, což je o 895 méně, než jaké udávají výsledky pro stejné období roku 2019.

Počet obyvatel Česka se do poloviny století příliš nezvýší. Změní se ale věkové složení • První polovina tohoto století nejspíš nepřinese žádné výrazné změny v počtu obyvatel. Značně se ale změní struktura populace podle věku. Podíl osob v produktivním věku by se měl do počátku roku 2050 snížit ze současných 65,0 % na 56,5 %. Vyplývá to z aktuální analýzy Českého statistického úřadu.

Dobrá zpráva pro ekonomiku. Spotřeba českých domácností vzrostla • Uvolnění opatření proti šíření onemocnění covid-19 ve 2. čtvrtletí letošního roku napomohlo silnému oživení spotřeby domácností a tím také výkonu odvětví obchodu a služeb. Ekonomické oživení mělo příznivý dopad na příjmy vládních institucí. Jejich hospodaření bylo ale nadále silně deficitní. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).

Tisíce lidí si vyzkouší sčítání lidu nanečisto • Vybrané domácnosti v téměř stovce obcí napříč celou zemí se budou moci v průběhu září a října dobrovolně zúčastnit zkušebního sčítání lidu. Svým zapojením tak pomohou statistikům s přípravou a hladkým průběhem Sčítání 2021, které proběhne na jaře příštího roku.

Dvojčata se rodí nejvíce v historii. Vědci znají důvod • Každý rok se na světě narodí 1,6 milionu párů dvojčat, což je nejvíce ve známé historii. Každé čtyřicáté druhé narozené dítě je tak dvojčetem. Vědci nyní přišli s vysvětlením, proč k tomuto jevu dochází.

Věkové složení obyvatel Česka se do konce století výrazně promění, předpovídají statistici • 10,527 milionu. Tolik obyvatel bude mít Česká republika v roce 2101. Téměř 30 % z nich budou senioři ve věku 65 a více let. Průměrný věk se zvýší ze současných 42,2 na 47,4 roku. Počet zemřelých bude pravidelně převyšovat počet živě narozených dětí a poměr osob v ekonomicky aktivním věku a v kategoriích 0–19 a 65 a více let bude takřka vyrovnaný. Prognózu zveřejnil Český statistický úřad.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Zdraví stojí Čechy stále více. Výdaje za léky stouply meziročně o 8 procent • Výdaje na zdravotní péči v Česku rostou a tento růst už třetí rok v řadě nabírá stále větší obrátky. V roce 2018 dosáhly úrovně 430,9 mld. Kč a meziročně se tak zvýšily o 11 %. Největší podíl na nárůstu mají výdaje zdravotních pojišťoven a výdaje ze státního rozpočtu. Údaje zveřejnil Český statistický úřad.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár