Bytů se staví méně než před rokem. Bude ještě hůř, tvrdí Evžen Korec

ZprávyEvžen Korec7. června 20222 minuty čtení

Foto: Unsplash

Statistická čísla týkající se českého stavebnictví se mohou na první pohled jevit jako pozitivní. Vždyť stavební produkce roste už dvanáct měsíců v řadě, když si v dubnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) připsala meziroční nárůst o čtyři procenta.

Pokud se ale na celou situaci podíváme pečlivěji, příliš optimismu neuvidíme. Stavebnictví totiž bylo loni kvůli covidu na hodně nízké úrovni, stále tak doháníme pandemický propad. Navíc meziměsíční srovnání letošního dubna s předchozím březnem ukazuje, že stavební produkce dokonce klesla o 1,9 procenta. Hlavní zpráva by tak neměla znít, že stavebnictví stále roste, ale naopak že začalo klesat. A bude hůř.

Firmy v dubnu začaly stavět méně bytů (meziročně o 0,8 procenta) a co je ještě podstatnější, stavební úřady vydaly o 9,8 procenta stavebních povolení méně než loni v dubnu. Nejvíce nových bytů se letos začalo stavět ve Středočeském kraji, kde firmy v rámci zcela nové výstavby zahájily stavbu 2486 bytů. Následuje hlavní město Praha s 2253 zahájenými byty a třetí Jihomoravský kraj s 1669 zahájenými byty. Naopak nejméně se staví v Karlovarském kraji, kde statistici napočítali jen 228 zahájených bytů.

V dubnu se už pomalu začínaly projevovat negativní dopady války na Ukrajině. Někteří ukrajinští dělníci, na nichž je české stavebnictví dlouhá léta závislé, dostali povolávací rozkaz a odešli bránit svou vlast. Hlavně větším firmám se je nejprve dařilo nahrazovat, ale nakonec i ony připustily zpoždění některých velkých staveb.
K personálním problémům se začaly přidávat také stále větší potíže s prohlubujícím se nedostatkem stavebního materiálu. Ukrajina totiž byla hlavním dodavatelem mnoha věcí, které jsou pro stavby nezbytné – například oceli do výztuží.

Čím déle od začátku války bude, tím bude situace horší. Vyčerpají se totiž stávající zásoby a je otázkou, co bude pak. Dovážet potřebný materiál z válkou zasažené země ve stejném množství jako dříve, je nemyslitelné. Adekvátně nahradit tento výpadek bude velice komplikované. Investoři musí počítat s tím, že ceny stavebních materiálů, které jsou už nyní rekordně vysoké, budou dále zdražovat, což negativně ovlivní plánování a realizaci malých i velkých staveb. Dá se proto očekávat, že problémy stavebnictví se budou jen prohlubovat.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL, a. s.

Nepřehlédněte

Praha je 82. nejdražším městem světa. Od loňska výrazně poskočila • Analytická společnost Economist Inteligence Unit zveřejnila svůj každoroční žebříček nejdražších měst světa. Praha od minulého roku poskočila o 13 pozic nahoru a je tak 82. nejdražším městem na světě.

Praha v žěbříčku meziročně výrazně poskočila nahoru.

Komentář: Praha není připravena na nové obyvatele • České hlavní město potvrdilo svou pozici nejlepšího města světa. V prestižním žebříčku renomovaného magazínu Time Out hodnotícího nejlepší města světa obsadila Praha dobrou sedmou příčku. Magazín na českém hlavním městě oceňuje hlavně množství zeleně a výbornou pěší dostupnost.

Naplnění snu o vlastním bydlení je zase dál. ČNB zvýšila úrokové sazby, hypotéky podraží • Hypoteční trh nezažívá zrovna šťastné období. Opakované zásahy České národní banky (ČNB) ho sráží dolů. Další špatná zpráva pro zájemce o vlastní bydlení financované prostřednictvím hypotéky, přišla ve čtvrtek, kdy bankovní rada ČNB zvýšila základní úrokové sazby. To povede ke zdražení úvěrů včetně těch hypotečních. Doplatí na to nejen noví klienti bank, ale i ti stávající při skončení současného fixačního období.

Moderní bydlení se pro mnoho lidí stává nedosažitelným luxusem.

Evžen Korec: Trh s hypotékami stále hledá dno. Sráží ho restrikce ČNB • Hypoteční trh letos hledá své dno a stále na něj nemůže narazit. Také v srpnu došlo k výraznému propadu, když si pro hypotéku do některé z bank přišlo o 2322 klientů méně než loni ve stejném měsíci, vyplývá z aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex. Od začátku roku se tak hypoteční trh propadl už o 25,566 miliardy korun. Jedinou pozitivní zprávou pro zájemce o hypotéku je to, že průměrná úroková sazby hypotečních úvěrů klesá už šest měsíců v řadě. V srpnu dosáhla 2,61 procenta, tedy stejné úrovně jako loni na podzim.

KOMENTÁŘ: Daň z nemovitosti? Feudalistický přežitek! Občan platí nespravedlivě hned několikrát • Daň z nemovitosti je neefektivní a měla by se zrušit. Přežitek z časů hlubokého feudalismu již v dnešní době vůbec nedává smysl, občané jsou fakticky nuceni ke dvojímu zdanění. Hlavní argumenty proti dani z nemovitosti shrnuje ve svém komentáři RNDr. Evžen Korec, CSc.

Evžen Korec: Pražskou bytovou krizi může zmírnit spojení územního a stavebního řízení • Pět i více let trvá v Praze příprava většího rezidenčního projektu. I kvůli tomu nyní hlavní město prožívá největší bytovou krizi za poslední desetiletí. Ministerstvo pro místní rozvoj sice připravuje nový stavební zákon, který by zaseknutý povolovací proces odblokoval, nicméně jeho účinnost je zatím v nedohlednu. Přesto od loňského roku existuje možnost, jak povolování urychlit. Jde o takzvané spojené územní a stavební řízení, které slučuje dva kroky do jednoho.

V Praze se loni začalo stavět 5 tisíc bytů. Magistrát chce výstavbu ještě více podpořit • Z výsledků stavebnictví za jedenáct měsíců roku 2019, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), vyplývá, že v tomto období byla v Praze zahájena výstavba celkem 4 969 bytů v nových bytových domech. Celkově by tak za minulý rok mělo být zahájeno více jak 5 000 bytů. To je dvojnásobek oproti roku 2018 a současně je to nejvyšší počet zahájených bytů v Praze od roku 2008. I přesto, že se jedná o zlepšení, do budoucna by hlavní město chtělo, aby ročně vznikalo minimálně 6 000 bytů.

Inflace pokračuje v poklesu, dostala se pod devítiprocentní hranici. Náklady na bydlení ale rostou • Inflace v Česku pokračuje v poklesu, dostala se pod devítiprocentní hranici. Spotřebitelské ceny podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) v červenci meziročně vzrostly o 8,8 procenta. Inflace se tak snižuje nepřetržitě už od února, přesto je stále velmi vysoká. Zpomalení meziročního růstu způsobily hlavně ceny v potravin, nealkoholických nápojů a bydlení. Ceny zboží úhrnem podle ČSÚ v červenci meziročně vzrostly o 9,5 procenta a ceny služeb o 7,6 procenta.

Povolování staveb v Česku vázne čím dál víc. Jsme mezi Kamerunem a Hondurasem • Česká republika se v letošním hodnocení Světové banky opět propadla v žebříčku délky povolování nových staveb. Zatímco loni se umístila na nelichotivé 156. pozici, letos klesla o další stupínek na 157. místo ze 190 zemí celého světa. Ještě v roce 2015 přitom byla naše země na 127. pozici žebříčku Doing Business, který každoročně Světová banka vydává. Potvrzuje se tím, že konkurenceschopnost země výrazně ztrácí právě z pohledu povolování nové výstavby, jejímž následkem je mimo jiné i stále se prohlubující krize v dostupnosti bydlení.

Praha zaostává v povolování bytů. Předčil ji Středočeský, Plzeňský i Jihomoravský kraj • Stavební úřady v loňském roce povolily v Praze 5 429 nových bytů v bytových domech. Meziročně tak povolení ke stavbě získalo o 2 742 bytů více a jedná se zároveň o nejlepší výsledek od roku 2008. Přesto celkový počet nových povolení za ideálním stavem zaostává. V Praze je kvůli deficitu z předchozích let potřeba ročně povolit kolem 10 000 jednotek. Při přepočtu na obyvatele zaostala metropole za posledních 5 let za Středočeským, Plzeňským i Jihomoravským krajem. Oproti okolním metropolím EU pak zaostává ještě mnohem výrazněji.

Průměrný počet zahájených nových bytů na 1000 obyvatel v krajích (2015-2019).

Hypotéky jsou nejlevnější za čtyři roky. Banky poskytly rekordní objem úvěrů • Letošní únor byl pro zájemce o nemovitost výborným měsícem. Přestože naplno propukla další vlna koronavirové pandemie, hypotečního trhu jako by se vůbec netýkala. Banky poskytly hypotéky za téměř 30 miliard korun, což je nové měsíční maximum v historii ukazatele Fincentrum Hypoindex.

Časovaná bomba. Problémy mladých nikoho nezajímají. Komentář Kristiána Vícha • Končící předvolební kampaň znovu ukázala smutnou vizitku české politické scény. Žádná z politických stran nenabízí skutečně věrohodný program pro generaci mladých lidí, která přišla na svět v 90. letech. Tito lidé se přitom dennodenně potýkají se závažnými problémy, které jejich rodiče řešit nemuseli.

Brownfield na Zličíně se v budoucnu promění v obrovskou rezidenční čtvrť • Největší český rezidenční stavitel Central Group uskutečnil ve středu vůbec největší akvizici ve své historii. V jeho portfoliu je tak nově další velký brownfield v Praze. Od společnosti PSN firma koupila obří průmyslový areál na Zličíně, kde původně sídlil Siemens.

Plánek areálu po bývalé továrně Siemens na Zličíně.

Ceny bytů v Praze dál rostou. Od loňska se zvedly skoro o 10 procent • Zdražování na pražském rezidenčním trhu pokračuje, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla o osm procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu nepatrně klesla na 69,09 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,4 milionu korun. Ještě před půl rokem by za stejný byt zaplatil o půl milionu korun méně. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. „Na konci loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční. Tempo růstu tak o něco zpomalilo, ale trend zdražování stále neskočil,“ podotýká hlavní analytik developerské společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 166 792 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 157 595 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny jsou také v Praze 8 (112 695 korun za metr čtvereční) a vůbec poprvé překročily průměrné ceny stotisícovou hranici také v Praze 3 (108 058 korun za metr čtvereční),“ přibližuje nabídkové ceny analytik Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť. Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 9 (82 112 korun za metr čtvereční), Praha 10 (83 011 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (86 862 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly. [related-post id="10347"] Bude hůř Přestože se růst cen mírně zpomalil, jejich zlevňování nás v nejbližších měsících nečeká. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v následujícím období. Poptávku po nových bytech navíc v létě krátkodobě zvýší rozhodnutí České národní banky (ČNB) od října ještě více zpřísnit podmínky pro získání hypotéky. Zájemci o vlastní bydlení pořízené na hypotéku tak budou chtít uzavřít smlouvy na poslední chvíli ještě za výhodnějších podmínek, což může tlačit na další růst cen nových bytů,“ tvrdí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit i o více než pět procent. „Sázky na to, že by byty v brzké budoucnosti zlevnily, jsou liché. Naopak otálení s případnou koupí jen zasekne větší sekeru do rodinných financí. Vždyť na začátku roku byla průměrná cena nového bytu o půl milionu korun nižší, než je nyní. A stejné to bude i za půl roku. Za nový byt zájemce na konci letošního roku zaplatí až o stovky tisíc korun více,“ předpovídá Korec. Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se v Praze během prvního pololetí letošního roku prodalo celkem 2452 nových bytů za 16,5 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pětinový pokles.

Evžen Korec: Stavebnictví loni rostlo. Dařilo se i bytové výstavbě • České stavebnictví má za sebou úspěšný rok 2019, byť na jeho konci trochu zpomalilo. Celkem ale stavební produkce v loňském roce meziročně vzrostla o 2,3 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). O jedno procento stoupl počet zaměstnanců v oboru a jejich plat se zvýšil o 6,1 procenta. Počet stavebních zakázek uzavřených velkými firmami klesl o 5,2 procenta na 60 763, jejich hodnota však vzrostla o 5,3 procenta na 248,5 miliardy korun. Dalších 19,4 tisíce zakázek za celkem 168,4 miliardy korun měly firmy uzavřeny ke konci roku 2019.

Krize ukázala, že solidní dlouhodobý nájemník se vyplatí více než ukřičení turisté • Vidina vysokých výdělků přiměla v minulosti spoustu majitelů bytů hlavně v historických částech měst k tomu, aby nabídli své nemovitosti ke krátkodobému ubytování pro turisty. Ti byli ochotní platit za pár nocí tolik, co jiní nájemníci za celý měsíc. Kromě jednotlivců, kteří si tímto způsobem přivydělávali a vylepšovali rodinný rozpočet, se na vysoké výnosy z krátkodobých pronájmů vrhla i spousta firem. Využívali obrovské poptávky po tomto typu ubytování. Ta však nyní ze dne na den náhle skončila a zlatonosná řeka vyschla.

Zájem o hypotéky roste. Úrokové sazby i nadále klesají • Jestliže by se měl vyhlašovat ekonomický vítěz letošního roku, jedním z hlavních favoritů na zisk prvního místa by byl hypoteční trh. Tomu se navzdory nejistotě panující ve většině ostatních segmentů ekonomiky stále daří.

Zdražování bytů v Praze pokračuje, průměrná cena vzrostla za rok o 1,5 milionu korun • Cenový růst na pražském realitním trhu nepolevuje, spíše naopak. Průměrná cena prodaného bytu vzrostla na 6,4 milionu korun, což znamená meziroční nárůst o 1,5 milionu korun. Na konci roku 2016 totiž dosahovala průměrná cena prodaného byt 4,9 milionu korun. Oproti předchozímu čtvrtletí došlo v posledním kvartálu loňského roku k růstu ceny o 210 tisíc korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.

Rostoucí cenu nového bydlení v Praze způsobuje neuvěřitelně dlouhý povolovací proces a také nedostatek pozemků vhodných pro rezidenční výstavbu.

KOMENTÁŘ: Daň z nabytí nemovitosti je nemorální a měla by se zrušit • Daň z nabytí nemovitosti je nemorální, tvrdí část senátorů. Senát proto dolní komoře českého parlamentu navrhl, aby tuto daň zcela zrušila. Jsem jednoznačně pro, protože tato zbytečná čtyřprocentní daň zásadním způsobem zvyšuje náklady na pořízení vlastního bydlení. Stejně jako každoročně placená daň z nemovitosti by měla z českého daňového systému zcela zmizet.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.