Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz22. července 20192 minuty čtení

Národní muzeum zahájilo výstavu o DNA.

Foto: Národní muzeum

Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Výstava Doba genová přibližuje vývoj zkoumání DNA a zároveň představuje využití této molekuly na praktických příkladech. Návštěvníci se tak seznámí s prvními vědci, kteří se genetikou začali zabývat, dozví se, že vzorek DNA lze izolovat i z takových materiálů jako je třeba vaječná skořápka nebo k čemu všemu se tento výzkum využívá v Národním muzeu.

Pomocí interaktivních modelů je vysvětlena podstata molekuly DNA a návštěvníci se také dozvědí, z čeho je složená, jak se dá porovnávat mezi odlišnými organismy či jakým způsobem se dědí. K vidění je také nadrozměrný model šroubovice DNA a na skládačce DNA řetězců si procvičíte základní pravidla struktury DNA.

Návštěvníkům se navíc naskytne příležitost seznámit se s prací výzkumníka Národního muzea. Prostřednictvím animací, ukázkových videí a vystaveného moderního přístrojového vybavení se tak dozvíte, jakým způsobem je dnes možné DNA získávat a následně ji zkoumat.

Výstava Doba genová. Foto: Národní muzeum

„DNA je sama o sobě velmi komplexním a složitým tématem, a právě proto jsme se rozhodli, že ho našim návštěvníkům přiblížíme hravou a moderní formou. Výstava tak jistě zaujme nejen svými interaktivními prvky, ale třeba i ukázkovými příklady využití DNA ve výzkumu. Například ověřováním, zda ve své oblíbené restauraci se sushi dostáváte pravého tuňáka nebo jeho levnější náhradu,“ přibližuje vžstavu generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Snaha rozpoznávat jednotlivé organismy a porovnávat je pomocí společných rysů tu byla odjakživa. Opravdová revoluce však nastala až v druhé polovině 20. století s objevením DNA a s rozvojem molekulární genetiky.

Výstava je pro návštěvníky otevřena do 18. září tohoto roku a budou ji doprovázet i různé speciální programy. Historická budova Národního muzea má otevřeno od pondělí do neděle od 10 do 18 hodin. Základní vstupné činí 260 Kč, snížené 170 Kč, rodinné 440 Kč.

Nepřehlédněte

Národní muzeum zavádí novinku. Za jedno vstupné můžete navštívit až devět objektů • Národní muzeum připravilo příjemný dárek pro všechny své návštěvníky. Každý, kdo si koupí vstupenku do Historické budovy na Václavském náměstí, získá zároveň i pětidenní denní volnou vstupenku do dalších osmi pražských objektů Národního muzea.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Mátový čaj neléčí jen žaludek. Vědci odhalili ještě jeden velký přínos • Snad každý zná účinky mátového čaje. Odvar z máty peprné dokáže zmírnit bolest hlavy, uleví při rýmě a nachlazení, zklidňuje podrážděný trávicí systém a posiluje imunitu. Vědci však nyní objevili ještě jeden zdravotní benefit.

Výstava ukáže sto let staré bonsaje. Odborníci poradí pěstitelům • Ty nejlepší bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů se představí v rámci jedinečné výstavy pod širým nebem v Japonské zahradě. Akce bude probíhat v jižní části venkovních expozic Botanické zahrady hl. m. Prahy od 12. do 20. května 2018 denně od 9:00 do 20:00 hodin. Návštěvníci se dozvědí mnohé o tvarování bonsají, zakoupí odbornou literaturu, nástroje, misky i rostliny. Odvážní si mohou rezervovat večerní provázení expozicí. Japonská zahrada na ploše 0,67 ha byla v Botanické zahradě hl. m. Prahy otevřena pro veřejnost v roce 1997. Vždy v květnu ji zaplní množství květů rozkvetlých pěnišníků a dalších dřevin i drobných květin. „Jak jinak prezentovat dokonalé bonsaje než na pozadí rozkvetlé Japonské zahrady. V letošním roce vystavíme stovku rostlin jak z naší sbírky, tak i od předních pěstitelů z Čech, Moravy a Slovenska,“ zve na výstavu Bohumil Černý, pověřený řízením Botanické zahrady hl. m. Prahy. [related-post id="10054"] K vidění budou i "staříci" Bonsaje mají obvykle budit dojem zmenšeného starého stromu. Nicméně jejich vzhled zdaleka nemusí odpovídat jejich stáří. Proto věk rostliny není při hodnocení bonsají rozhodujícím měřítkem. Na výstavě bude v letošním roce k vidění i několik exponátů pyšnících se úctyhodnou délkou života. „Mezi nejstarší vystavené rostliny se řadí bonsaje pana Valucha z Bonsai musea Isabelia ve Starém Městě u Uherského Hradiště i stromy ze sbírek botanické zahrady, převážně získané v Číně, z nichž některé jsou staré i přes 100 let,“ uvádí Miroslav Horský, kurátor sbírky bonsají Botanické zahrady hl. m. Prahy. Mezi návštěvníky nejvíce obdivované bonsaje patří ty, jež v době výstavy zdobí květy. „Z kvetoucích bonsají stojí za zmínku Bougainvillea glabra, která získala první cenu na celostátní výstavě České bonsajové asociace v Plzni v roce 2011,“ dodává Horský. Po celou dobu trvání výstavy bonsají bude možné si na místě zakoupit bonsaje, misky i odbornou literaturu. Poradenství zájemcům poskytne pan Herynek a pan Valuch v prostoru vedle Japonské zahrady. [related-post id="10206"] Nejen květiny Doprovodný víkendový program potěší milovníky japonské kultury. O víkendech si zábavu v trojské botanické zahradě najde celá rodina. Dospělí i děti mohou vyzkoušet cvičení tchaj-ťi či skládání origami. Chuťové buňky potěší nabídka japonských specialit z restaurace Miyabi. V sobotu 12. května je připravena dílna výroby štětců z bambusu, psaní japonské kaligrafie a vystoupení brněnského Divadla kjógen. Během nedělního odpoledne 13. května proběhne ukázka tradičního čajového obřadu a předvádění vazeb ikebany i tvarování bonsají. Milovníci romantiky jistě ocení podvečerní čtení poezie haiku. V sobotu 19. května se uskuteční ukázka japonského šermu a šurikendžucu a na závěr výstavy v neděli 20. května zazní bubny skupiny Wadaiko yosa-yosa.

Každý druhý člověk v Česku umírá na rakovinu nebo onemocnění srdce • V minulém roce zemřelo 112 920 obyvatel Česka. Více než polovina z nich zemřela v důsledku onemocnění srdce (32 %) nebo zhoubného nádoru (25 %). Trojici nejčastějších příčin úmrtí uzavírají cévní nemoci mozku s podílem 7 % na všech úmrtích. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

Nová výstava v Náprstkově muzeu zavede návštěvníky na Sibiř • Národní muzeum otevírá v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu nazvanou Doma na Sibiři, která ukazuje Sibiř jako životní prostředí mnoha národů, které se dokázaly přizpůsobit náročným přírodním podmínkám. Výstava se návštěvníkům poprvé otevře 6. března 2020 a bude k vidění až do konce letošního roku.

Roztočů se nezbavíte snadno. Čističky vzduchu ani vysavače příliš nefungují, říká odborník • Zdálo by se, že zima je pro většinu alergiků nejpříznivější částí roku, protože se nemusí vyrovnávat s pylovými alergeny. Jenže to není úplně pravda. V tomto ročním období trávíme více času ve vnitřních prostorách. Mnoho lidí kvůli tomu trpí alergiemi způsobenými roztoči a domácími mazlíčky.

Roztoči jsou jednou z nejčastějších příčin alergií.

Zázračná zelenina chrání proti rakovině, detoxikuje a zlepšuje náladu. Důležitý je ale způsob přípravy • Růžičková kapusta patří mezi potraviny, které by ve vašem jídelníčku rozhodně neměly chybět. Podobně jako třeba borůvky nebo zelený čaj obsahuje celou řadu zdraví prospěšných látek, jež podporují imunitní systém a pozitivně působí na duševní rozpoložení.

Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.

Tři druhy nespavosti a fatální následky nedostatku spánku • Naše tělo potřebuje pravidelnou dávku kvalitního spánku, aby během dne mohlo správně a spolehlivě fungovat. Když se proto objeví nespavost, měli byste zbystřit. Něco s vámi totiž není úplně v pořádku. Jak ale poznat, o co se přesně jedná?

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny • Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli.

Češi zaplatí za léky průměrně 2,5 tisíce korun ročně • Výdaje na zdravotní péči v roce 2017 dosáhly v České republice 387,4 miliardy korun. Oproti roku 2016 došlo k nárůstu výdajů o 7,1 %, tedy o 25,8 miliard korun. Jen za léky bylo vydáno 82,9 miliard korun, 21,4 % veškerých výdajů na zdravotní péči. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Odumírání kostí postihuje každého desátého. Většina lidí o své nemoci vůbec neví • Osteoporóza je jedním z nejčastějších onemocnění kostí. Projevuje se řídnutím kostní tkáně, čímž se kosti stávají křehčími a náchylnějšími ke zlomeninám. Nemoci se často přezdívá „tichý zloděj kostí“, protože pacient zpočátku nepociťuje žádné obtíže.

Varovné signály těla na nedostatek vlákniny. Mnohé prozradí stolice • Vláknina je základním předpokladem dobrého trávení. Kromě toho působí preventivně proti vzniku onemocnění cévního a trávicího systému. Řada z nás jí ale v potravě přijímá málo. Nedostatek vlákniny lze naštěstí snadno rozpoznat a dnes si představíme hlavní příznaky.

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.

Národní muzeum chystá nové výstavy. Zaměří se hlavně na historii • Národní muzeum (NM) si v těchto dnech připomíná 202 let od svého založení. Při této příležitosti otevírá na svých webových stránkách výstavu Národní muzeum v éře Československa, která návštěvníka provede nejen historií této instituce ve 20. století, ale též významnými událostmi, které se v tomto období kolem něj odehrávaly. Muzeum se rovněž připravuje na to, až své výročí bude moci oslavit s návštěvníky ve svých otevřených objektech.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Ranní káva nalačno může způsobit vážné zdravotní problémy • Bez šálku lahodné horké kávy hned po probuzení si řada lidí nedokáže představit start do nového dne. Pokud ale kávu pijete nalačno, koledujete si o závažné zdravotní problémy.

Nejdepresivnější den v roce se blíží. Jak zahnat zimní chmury? • Je po Vánocích, peněženka prázdná, venku tma a sychravo a před vámi žádný světlý bod, ke kterému byste se mohli upnout. Pokud vás na začátku roku také přepadá chmurná nálada, nejste v tom sami.

Lobotomie mozku. Drastická lékařská metoda dělala z lidí mrzáky • Když se řekne lobotomie, představíme si drastický lékařský úkon. Během třicátých až osmdesátých let minulého století ji podstoupily desítky tisíc lidí po celém světě. Při tomto operativním neurochirurgickém zákroku jsou přerušena nervová vlákna spojující mozkový lalok s ostatními částmi mozku. Část pacientů se sice zbavila duševních nemocí, většinu z nich ale kontroverzní metoda nadosmrti zmrzačila. Odkud se lobotomie vzala a jaké drastické následky způsobovala?

Některým pacientům lobotomie údajně pomohla. Vlevo je snímek ženy před zákrokem, vpravo stejná žena o nějaký čas později.

Jane Seymour alias Doktorka Quinnová vypadá i po 30 letech od natáčení stále fantasticky • Před 27 lety se na televizních obrazovkách v USA objevil seriál Dr. Quinnová. Historická sága o statečné lékařce, která se potýká s drsným prostředím amerického divokého západu druhé poloviny 19. století, si rychle získala miliony diváků. Představitelka hlavní role, britská herečka Jane Seymour, vypadá i po téměř třech desítkách let od natáčení pořád úžasně. 

Jane Semour a Joe Lando vytvořili v seriálu pár.