Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz22. července 20192 minuty čtení

Národní muzeum zahájilo výstavu o DNA.

Foto: Národní muzeum

Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Výstava Doba genová přibližuje vývoj zkoumání DNA a zároveň představuje využití této molekuly na praktických příkladech. Návštěvníci se tak seznámí s prvními vědci, kteří se genetikou začali zabývat, dozví se, že vzorek DNA lze izolovat i z takových materiálů jako je třeba vaječná skořápka nebo k čemu všemu se tento výzkum využívá v Národním muzeu.

Pomocí interaktivních modelů je vysvětlena podstata molekuly DNA a návštěvníci se také dozvědí, z čeho je složená, jak se dá porovnávat mezi odlišnými organismy či jakým způsobem se dědí. K vidění je také nadrozměrný model šroubovice DNA a na skládačce DNA řetězců si procvičíte základní pravidla struktury DNA.

Návštěvníkům se navíc naskytne příležitost seznámit se s prací výzkumníka Národního muzea. Prostřednictvím animací, ukázkových videí a vystaveného moderního přístrojového vybavení se tak dozvíte, jakým způsobem je dnes možné DNA získávat a následně ji zkoumat.

Výstava Doba genová. Foto: Národní muzeum

„DNA je sama o sobě velmi komplexním a složitým tématem, a právě proto jsme se rozhodli, že ho našim návštěvníkům přiblížíme hravou a moderní formou. Výstava tak jistě zaujme nejen svými interaktivními prvky, ale třeba i ukázkovými příklady využití DNA ve výzkumu. Například ověřováním, zda ve své oblíbené restauraci se sushi dostáváte pravého tuňáka nebo jeho levnější náhradu,“ přibližuje vžstavu generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Snaha rozpoznávat jednotlivé organismy a porovnávat je pomocí společných rysů tu byla odjakživa. Opravdová revoluce však nastala až v druhé polovině 20. století s objevením DNA a s rozvojem molekulární genetiky.

Výstava je pro návštěvníky otevřena do 18. září tohoto roku a budou ji doprovázet i různé speciální programy. Historická budova Národního muzea má otevřeno od pondělí do neděle od 10 do 18 hodin. Základní vstupné činí 260 Kč, snížené 170 Kč, rodinné 440 Kč.

Nepřehlédněte

České divadlo pohledem fotografů. V Obecním domě začíná unikátní výstava • Příběh historie českého divadla od poloviny 19. století až po současnost pohledem objektivu fotografického aparátu nabízí od dnešního dne výstava Česká divadelní fotografie 1859–2017 ve výstavních sálech pražského Obecního domu. Zájemci o magický svět divadla i milovníci kouzla okamžiku zvěčněného stiskem spouště na fotografickou desku, filmový pás či do miliónů pixelů, mohou obdivovat historické i novodobé portréty hereckých hvězd stejně jako fotografie z inscenací renomovaných velkých i studiových scén napříč republikou. Expozice nabídne rovněž fascinující exkurze do zákulisí i neotřelé pohledy na architekturu divadelních budov. Autory snímků, které vznikly od poloviny 19. století až po současnost, jsou legendy jako například František Drtikol, Miroslav Hák, Václav Chochola, Jaroslav Krejčí, Viktor Kronbauer nebo Bohdan Holomíček, či pocházejí ze slavného fotografického Ateliéru Langhans a mnoha dalších. Česká divadelní fotografie 1859–2017 se zaměřuje i na řadu dalších aspektů historie českého divadla a fotografie. To vše je k vidění v originální instalaci ve formě obřího historického fotoaparátu. „Výstava je vyvrcholením dlouholeté a intenzivní práce, které se Institut umění – Divadelní ústav v oblasti dokumentace divadelní fotografie věnuje,“ říká jeho ředitelka Pavla Petrová a dodává: „Musím poděkovat také našemu spolupořadateli Národnímu muzeu i řadě dalších institucí a soukromým sběratelům, bez nichž bychom takového rozsahu a kvality výstavy nemohli dosáhnout.“ [related-post id="10142"] Fotografie jako reklama Fotografie vždy hrála významnou úlohu v propagaci divadel. Výstava nabídne historické i současné plakáty, programy a další reklamní materiály například Národního divadla v Praze, Osvobozeného divadla, Divadla za branou, Činoherního klubu, Švandova divadla či Divadla Husa na provázku. V roce 100. výročí vzniku samostatného státu Čechů a Slováků nemůže chybět dokumentace spoluúčasti divadelníků na zlomových momentech novodobých českých a československých dějin. Několik set fotografií s divadelní tematikou doplní i expozice vývoje fotografických aparátů a fotografické techniky. [related-post id="10187"] Výstava nabídne i doprovodný program Výstava, která potrvá až do 24. června 2018, nabízí i bohatý doprovodný program. Například už tuto neděli se uskuteční první dílna pro děti, na níž si vyrobí svůj fotoaparát. I samotná prohlídka výstavy nabízí celou řadu tvůrčích činností pro malé návštěvníky. Pro profesionální fotografy se uskuteční několik odborných workshopů. Jsou připraveny komentované prohlídky i dílny pro seniory. Po dva víkendy zpestří návštěvníkům výstavu fotografický ateliér Vandy Hybnerové. U příležitosti výstavy vyšla i  stejnojmenná kniha. Výstavní prostory v Obecním domě jsou přístupné denně od 10:00 do 19:00 hod.

Nová výstava v Náprstkově muzeu zavede návštěvníky na Sibiř • Národní muzeum otevírá v Náprstkově muzeu asijských, afrických a amerických kultur novou výstavu nazvanou Doma na Sibiři, která ukazuje Sibiř jako životní prostředí mnoha národů, které se dokázaly přizpůsobit náročným přírodním podmínkám. Výstava se návštěvníkům poprvé otevře 6. března 2020 a bude k vidění až do konce letošního roku.

Praha schválila vlastní strategii očkování proti koronaviru • Pražští radní dnes schválili vlastní očkovací strategii. Ta má pomoci aplikovat celostátní metodiku na specifickou situaci v Praze, ale také umožnit hlavnímu městu lépe zvládat nejistoty a změny, které kolem očkování panují.

Národní zemědělské muzeum na Letné bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 18. května 2019 se u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií koná Letenský muzejní den. V Národním zemědělském muzeu v Praze bude vstup do všech expozic a na výstavy zdarma. Na návštěvníky čekají také komentované prohlídky expozic, divadélko pro děti a speciální prohlídky krytu civilní obrany, který se nachází pod muzeem.

Mobil na toaletě? Zaděláváte si na vážné problémy. A nejde jen o bakterie • Nedávná studie britských vědců zjistila, že více než polovina lidí pravidelně používá mobilní telefon při vykonávání potřeby na toaletě. Lékaři však varují, že tento zlozvyk může vážně poškodit vaše zdraví. A na vině překvapivě nejsou jen choroboplodné zárodky.

Třetina klíšťat v Praze je nakažená. V některých lokalitách až polovina • Přestože jsou pražští hygienici v těchto týdnech enormně vytíženi kvůli pandemii koronaviru, věnují se i dalším nebezpečným infekčním nákazám.

Klíšťová encefalitida

Kapavka, HIV, syfilis? Co všechno reálně můžete a nemůžete chytit na veřejných toaletách • Návštěva veřejných záchodů většinou není zrovna nejpříjemnějším zážitkem, který bychom s radostí vyhledávali. Občas ale příroda v nevhodný moment začne „volat“ tak naléhavě, že zkrátka nemáme žádnou jinou možnost. A i když jsou v dnešní době tato místa většinou pravidelně několikrát denně čištěna, řada lidí se přesto obává nákazy nejrůznějšími chorobami. Je ale tento strach oprávněný? Co nám na toaletách skutečně hrozí?

Je nutné se bát na veřejných toaletách?

Změňte melodii budíku. Bude se vám lépe vstávat a stoupne výkonnost, tvrdí australští vědci • Problémy s ranním vstáváním trápí velkou část populace. Mnozí zvládnou jen s obtížemi vylézt z postele, a některé dokonce neprobere ani dlouhé a opakované zvonění budíku. Na vině je řada faktorů, ale podle vědců je důležitá i melodie, kterou si pro své probuzení zvolíme.

Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci • Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Na oči číhají po čtyřicítce nejrůznější nástrahy • Ačkoli lékaři dnes už dokážou téměř zázraky, stejně je vždycky lepší problémy se zrakem nemít. Pro ochranu svého zraku přitom můžeme leccos udělat sami. Základem je nepodceňovat prevenci. Zejména pak po 40. roce života, kdy i naše oči začínají postupně stárnout a mohou se objevovat různá oční onemocnění, některá i velmi vážná. 

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

Mátový čaj neléčí jen žaludek. Vědci odhalili ještě jeden velký přínos • Snad každý zná účinky mátového čaje. Odvar z máty peprné dokáže zmírnit bolest hlavy, uleví při rýmě a nachlazení, zklidňuje podrážděný trávicí systém a posiluje imunitu. Vědci však nyní objevili ještě jeden zdravotní benefit.

Rychleji do hrobu díky špatným návykům. Změňte je, než bude pozdě • Kdo by nechtěl prožít dlouhý a spokojený život v plném zdraví? Všichni víme, že pro to musíme něco dělat. Není to ale jen vyvážená a pestrá strava, co je nutné si hlídat. Do hry vstupují i některé špatné návyky, které život podstatně zhoršují, nebo dokonce zkracují. A my si je přitom často neuvědomujeme.

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června • Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů.

Výstava Sluneční králové

Unikátní interaktivní výstava na motivy pohádkové knihy Jiřího Trnky potrvá do září • Interaktivní výstava vycházející z pohádkové knihy Jiřího Trnky Zahrada uvede návštěvníky Muzea hl. m. Prahy do zapomenuté zahrady z jiných časů plné tajemných zákoutí a neobvyklých rekvizit. Instalace je rozprostřena do šesti místností, které akcentují výrazné postavy a dějové linie knihy. Každá z výstavních místností má vlastní atmosféru, důraz je kladen na interaktivitu, akci s množstvím animací a audiovizuálních efektů. Hrací prvky jsou instalovány i v exteriéru. Autoři výstavy respektují autora knihy, ale zároveň domýšlejí a pomocí moderních technologií rozvíjejí příběh hlavních aktérů. Návštěvníci se potkají se Štěkafonem, unikátním hudebním nástrojem, díky kterému může parta psů vyštěkat oblíbenou melodii. Na Kočkodromu si zase můžeme s nevrlým kocourem zahrát na babu - na tříkolkách! A potom je tu i Prstochod, Velrybárium, Slonograf, Trpaskop, houpací psi a venkovní proléžačka. Až budou na konci výstavy návštěvníci unavení, můžou si pohodlně lehnout do trávy pod Nebehledem a pozorovat rozkvetlé stromy, hmyz, ptáky, pouťový balónek či poletujícího draka. [related-post id="9006"] Originální kybernetoskop, jak také autoři výstavu nazývají, je tvořen několika scénami a kombinuje samotné vystavované artefakty s netradiční formou projekcí. Jejich základem jsou animace, které rozpohybují původní kresby z díla „Zahrada“ Jiřího Trnky. „Na konceptu jsme spolupracovali s tvůrčím týmem, máme sound designéra, animátory, techniky a programátory, se kterými jsme vytvořili jednotlivé instalace tak, aby byly skutečně interaktivní. Například jsme vymysleli čidla, která reagují na konkrétní činnost diváka. Naším cílem je to, aby se každý návštěvník výstavy ocitl skutečně uvnitř knihy a prožil si její příběh na vlastní kůži,“ vysvětluje výtvarník a animátor Matyáš Trnka. Promítá se na stěny, na strop, na zem, ve skříni i v hlavě trpaslíka. Kdy a kde? Výstava Trnkova zahrada 2 se koná v Zámeckém areálu Ctěnice (Bohdanečská 259/1, Praha 9–Vinoř). Výstava ve výstavních sálech v přízemí zámku trvá od 15. dubna do 2. září 2018.

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Ledviny jsou mimořádně důležité. Dopřejte jim odpovídající péči • Ledviny jsou natolik důležitý orgán, že byl 11. březen vyhlášen jako jejich světový den. Co vlastně v našem těle dělají? A jak se o ně správně starat, aby spolehlivě fungovaly co nejdéle?

Vědci vymýšlejí záložní plán pro případ globální katastrofy • Celý svět nyní sužuje koronavirová pandemie. Existují přitom i mnohem větší hrozby, které by v budoucnu mohly zcela zničit život na Zemi.

Jedno objetí denně nestačí. Terapeutka popsala, kolikrát denně je to ideálně potřeba • Náročná zima, letos navíc umocněná stále nekončící pandemií a astronomickým zdražováním všeho možného, představuje obrovskou zátěž na naši psychiku. Naštěstí ale existuje jednoduchý a bezplatný způsob, jak zůstat v pohodě.

Nejdepresivnější den v roce se blíží. Jak zahnat zimní chmury? • Je po Vánocích, peněženka prázdná, venku tma a sychravo a před vámi žádný světlý bod, ke kterému byste se mohli upnout. Pokud vás na začátku roku také přepadá chmurná nálada, nejste v tom sami.