Těšíte se na setkání s přáteli. Večer je příjemný, nikdo se nehádá, konverzace plyne. A přesto odcházíte domů úplně vyčerpaní. Zní vám to povědomě?
Možná si říkáte, že je s vámi něco v nepořádku. Ve skutečnosti to ale může mít docela jednoduché vysvětlení.
Nejste asociální. Jen citlivější na podněty
Někteří lidé zpracovávají sociální situace intenzivněji. Sledují tón hlasu, mimiku, náladu u stolu. Podvědomě vyhodnocují, kdo se cítí dobře, kdo je napjatý. I když je atmosféra příjemná, mozek jede naplno.
Psychologie pracuje s pojmem vyšší senzorická citlivost. Tito lidé nejsou slabí ani uzavření. Jen jejich nervový systém reaguje silněji.
A to stojí energii.
Introverze není plachost
Často se mluví o introvertech. Ti získávají energii spíš z klidného prostředí a samoty než ze skupinové interakce. Neznamená to, že nemají rádi lidi. Znamená to, že sociální kontakt je pro ně energetický výdej.
Příjemný večer tedy může být hezký zážitek – a zároveň únavný.
Rozdíl je jen v tom, odkud člověk „dobíjí baterky“.
Emoční práce bez povšimnutí
V každé konverzaci probíhá takzvaná emoční regulace. Hlídáme, co říkáme. Přizpůsobujeme reakce. Smějeme se, i když jsme unavení. Držíme tempo hovoru.
To vše je mentální práce.
Někdo ji téměř nevnímá. Jiného stojí víc sil, než si uvědomuje. Pokud po návratu domů potřebujete ticho a klid, může to být přirozený způsob regenerace.
Kdy zpozornět
Jiná situace nastává, pokud vás vyčerpává i krátký kontakt a zároveň cítíte úzkost, podrážděnost nebo dlouhodobou prázdnotu. V takovém případě může jít o vyčerpání, chronický stres nebo počínající vyhoření.
Rozdíl poznáte podle toho, zda vás samota dobije, nebo zda se cítíte vyčerpaní stále.
Není nutné se měnit
Společnost může být příjemná a přesto náročná. Tyto dvě věci se nevylučují.
Pokud víte, že vás i hezký večer stojí energii, plánujte si po něm čas jen pro sebe. Krátká procházka, ticho, kniha. Ne proto, že byste byli divní. Ale proto, že znáte své nastavení.
Někdy totiž nejde o to, kolik lidí kolem vás je. Jde o to, jak intenzivně je prožíváte.