RUBRIKY
HLEDAT

Jaro je za dveřmi. V expozici plazů v pražské zoo probíhají bouřlivé námluvy

Pražské zajímavostiPražskýDEN.cz • 17. února 2020 • 2 minuty čtení

V unikátní středoasijské pouštní expozici zvané Kattakum, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů, teď mohu návštěvníci vidět opravdové známky jara. Na snímku pár agamek písečných; samec v dominantní póze, samice odmítající páření.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Návštěvníci pražské zoologické mohou v těchto dnech vidět opravdové známky jara. Konkrétně v unikátní středoasijské pouštní expozici Kattakum, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů. Ještě zhruba dva až tři týdny tam bude probíhat období intenzivních námluv a bojů samců o samičky.

„Během období zimování, tedy v prosinci a v lednu, udržujeme v expozici Kattakum 13 stupňů Celsia. Teď se nám její obyvatelé ze zimního spánku probudili, v expozici jsme proto vypnuli klimatizaci, rozsvítili všechna světla a zapnuli topné kameny, čímž jsme jim zase prodloužili den,“ vysvětluje kurátor chovu plazů a obojživelníků Petr Velenský.

Opětovné rozsvícení a postupné prodlužování délky dne vybudilo citlivé pouštní živočichy zvyklé na časné a rychlé jaro k mnoha zajímavých projevům.

Návštěvníci tak mohou sledovat právě probíhající námluvy, během nichž se samci pouštních ještěrů často „odívají“ do pestrého zásnubního šatu a vábí samičky poskakováním nebo stáčením ocásků. Zajímavou podívanou představují také souboje o samice, ritualizovaná kousání i páření.

V expozici žije celkem sedm druhů středoasijských ještěrů (například trnorep mezopotámský, agama stepní nebo agamka písečná) a každý se honosí specifickým rituálem.

Kromě nich Kattakum obývají také želvy stepní. Jedinečná expozice tak nejen že skýtá velmi atraktivní podívanou, ale právě zde se také odehrály některé světově významné prvoodchovy.

Ještě zhruba dva až tři týdny bude v expozici Kattakum probíhat období intenzivních námluv a bojů samců o samičky. Na snímku pár trnorepů mezopotámských v námluvách, před nimi agama stepní v gravidním zbarvení. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
Během období zimování, tedy v prosinci a v lednu, udržují chovatelé  v expozici Kattakum 13 stupňů Celsia. Teď se ale její obyvatelé ze zimního spánku probudili, v expozici proto byla vypnuta klimatizace, rozsvícena všechna světla a zapnuty topné kameny, čímž jim chovatelé zase prodloužili den. Na snímku paještěrka očkatá. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha
V expozici Kattakum žije celkem sedm druhů středoasijských ještěrů a želvy stepní. Na snímku trnorep mezopotámský a agamy stepní. Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

V pražské zoo jsou nově k vidění ohrožené dlouhokrčky rotiské • Po roce trpělivého odchovu Zoo Praha představuje vzácné dlouhokrčky rotiské. Návštěvníci je mohou obdivovat v prvním velkém akváriu ve vstupním rondelu Indonéské džungle.

Dlouhokrčka rotiská.

Zvláštního papouška odchovali v pražské zoo. Je to mimořádný úspěch • Zoo Praha si na své konto připsala další významné prvenství. Jako vůbec první zoologická zahrada v kontinentální Evropě odchovala trichu orlího, významně ohroženého a vzhledově velmi zvláštního papouška.

Antonín Panenka se stal kmotrem nově narozeného klokana z pražské zoo • Mládě klokana horského, které poprvé vykouklo z vaku letos 22. ledna, dostalo jméno Tonda. Jeho jméno v neděli slavnostně odhalil Antonín Panenka, fotbalová legenda a prezident fotbalového klubu Bohemians Praha 1905. Návštěvníci si mohou klokana Tondu prohlédnout v horní části zoo.

Ježčice se nafoukla vzduchem jako balónek. Lékaři měli jedinou možnost • Tzv. „balónový syndrom“ znali pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy až do minulého úterý pouze z odborné literatury. Ježčice byla zpočátku ve velkém ohrožení života, ale díky včasné pomoci je už naštěstí z nejhoršího venku.

Lvi z pražské zoo oslavili Valetntýn vášnivým pářením • Samec lva indického Jamvan, který spolu se Suchi a Ginni přicestoval do Zoo Praha na podzim 2015 z Gudžarátu, se ve vztahu k oběma samicím ukázal jako prozatím příliš nezkušený, a proto ho na přechodnou dobu nahradil ostravský Sohan. Ten nezklamal a období před Valentýnem bylo u lvů plné vášní a lásky.

Lev indický Sohan přicestoval do Zoo Praha z Ostravy.

VIDEO: Největší výstava plžů v republice probíhá v pražské zoo • Slavnostní vernisáží v Galerii Gočárovy domy začala jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. Výstava představuje zejména zástupce šneků z čeledi Achatinidae - neboli oblovek - tropických suchozemských plžů dorůstajících velikosti až 30 cm. Ti se v posledních letech stali pro svůj atraktivní vzhled a nenáročnost oblíbenými domácími mazlíčky. Nechybí ovšem ani zástupci českých plžů, jako například hlemýždi, slimáci a plzáci. Každou neděli od 10 do 18 hodin až do konce výstavy 2. září se mohou návštěvníci těšit i na komentované prohlídky, mezi 14. a 15. hodinou se jim bude věnovat také chovatel Tomáš Protiva, který zodpoví otázky nebo poradí, jak šneky snadno chovat i doma.

Sen o novém bydlení se stal pro pražské kotuly realitou • Zoo Praha vybudovala nový domov pro kotuly veverovité. Návštěvníci tak mají možnost pozorovat dovádění tlupy těchto čilých jihoamerických opiček na novém místě v sousedství gibonů stříbrných.

Kotul veverovitý je čilá opička, která v poměrně početných skupinách tráví většinu dne hledáním potravy vysoko v korunách stromů. V Zoo Praha má chovná skupina k dispozici krásnou vzrostlou moruši.

Vzácné bezhřívé zebry se nastěhovaly do pražské zoologické zahrady • Pražská zoo získala dvě zebry bezhřívé. Čtyřměsíční hříbě Kevin a jeho matka, osmiletá klisna Kleu, se stanou zakladateli pražského chovu.

Kevin a Klea jsou novými obyvateli pražské zoo.

Pražská zoo vyhlásila válku palmovému oleji. Nenajdete tam už ani kapku • Na 1. února připadá Den bez palmového oleje. Pěstování palmy olejné, ke kterému v tropech dochází v ohromném měřítku, je příčinou likvidace tropických deštných lesů a mizení stovek a stovek rostlinných i živočišných druhů. Zoo Praha proto palmový olej ze svého areálu zcela eliminovala.

Orangutan sumaterský je považován za škůdce palem olejných a na plantážích je intenzivně pronásledován a zabíjen.

Ohňostroje jsou projevem arogance a sobectví vůči zvířatům. Zakažme je, vyzývá ředitel zoo • Jakkoliv zatím není jasné, jak bude vypadat videmapping, kterým chtějí radní v hlavním městě nahradit tradiční ohňostroj na přelomu roku, je na místě říci zcela jednoznačně: zdravý rozum zvítězil nad sobectvím a arogancí. Řekněme si to na rovinu: novoroční ohňostroje přestávají být světelnou show nabízející svátečně naladěným divákům mimořádnou podívanou, svou hlučností se přibližují spíš válečnému konfliktu.

Teplá fronta v týdnu přinese do Česka jarní teploty • Jaro se začíná nenápadně hlásit o slovo. Přestože obloha bude v příštích dnech spíš zatažená, podle meteorologů se v týdnu můžeme těšit na velmi příjemné teploty.

Pražská zoo úspěšně odchovává kriticky ohrožený druh lemurů • V Zoo Praha probíhá mimořádně výjimečný odchov vari bělopásých. Vše zatím vypadá velmi slibně. Úspěchem přitom bývá už to, když se tyto vzácné lemury podaří rozmnožit. Jednak jich v lidské péči žije extrémně málo, jednak všichni pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů a v neposlední řadě hraje roli i to, že samice přichází do říje jediný den v roce. Současná tři pražská mláďata se narodila 22. dubna samici Fanie a samci Mandrakovi. Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Na světě udržují čistý poddruh pouze instituce spadající pod Evropský záchovný program (EEP), kterých je 24 a jen jedenácti z nich se daří vari bělopásé množit. Celkem v lidské péči žije 88 jedinců, včetně tří pražských mláďat. Všichni navíc pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů, z nichž jeden se rozmnožil jedinkrát. EEP proto velmi usiluje o získání nové krve z domovského Madagaskaru. Pokud se nové jedince nepodaří získat, tento taxon v chovech zanikne. [gallery size="full" columns="1" ids="10816"] Další podstatný důvod, proč v lidské péči zůstává tak málo vari bělopásých, je ten, že samice přichází do říje jen jeden den v roce. Ode dne páření ji chovatelé pravidelně váží, čímž zjistí, zda je březí, a stanoví přibližný den porodu. Zhruba měsíc před porodem totiž musejí do chovného boxu nainstalovat boudy a umístit k nim dostatek materiálu, aby v jedné z nich mohla samice vystavět hnízdo, které v přírodě buduje v dutinách stromů. A ani po narození mláďat rozhodně není vyhráno; úmrtnost v chovech je vysoká. Zoo Praha chová tyto vzácné lemury od roku 2004. Současnému páru – Mandrakovi a Fanie – se narodilo již několik mláďat, ale dosud se žádné nepodařilo odchovat.

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně.

V pandemii si lidé pořizovali pejsky. Toto jsou nejčastější jména a plemena • Stále více Pražanů si pořizuje domácího mazlíčka. Jen za loňský pandemický rok 2020 přibylo do evidence navíc přes 4 tisíce psů. Dohromady jich tak nyní v hlavním městě žije přesně 90 183.

Zoo Praha jako jediná v Evropě letos odchovala vzácného primáta • V pražské zoologické zahradě se 15. září narodilo mládě vzácného makiho Ganzhornova. Tito primáti přitom v evropských zoologických zahradách prakticky vymizeli, v letošním roce se jediné mládě narodilo právě v Praze.

Rekordní duben v Praze, byl druhý nejteplejší od počátku měření • V dubnu 2018 byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 15,6 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1981-2010 byla +4,8 °C. Měsíc duben byl tedy podle tohoto normálu teplotně mimořádně nadnormální. Teplotní odchylka od dřívějšího normálu 1961-1990 byla +5,8 °C a i podle tohoto normálu by byl mimořádně nadnormální. Teplotní odchylka od dlouhodobého průměru 1775-2014 byla +6,1 °C. Mezi dosavadními 244 dubny od roku 1775 se umístil na druhém místě, což rovněž odpovídá mimořádně teplému dubnu. Nejteplejší duben od roku 1775 byl naměřen roku 1800, s průměrnou teplotou 16,2 °C. Za letošním dubnem se umístil duben 2009 s průměrnou teplotou 15,1 °C, na čtvrtém místě byl duben 1794 s průměrnou teplotou 13,9 °C, na pátém místě duben 2007 s 13,8 °C. Na dalších místech jsou roky 2011, 2000 a 2014. Kdy bylo nejchladněji? Nejchladnější duben od roku 1775 byl naměřen v roce 1839 s průměrnou teplotou 4,9 °C, druhý nejchladnější byl duben 1817 s průměrnou teplotou 5,0 °C, třetí byl duben 1785 s průměrnou teplotou 5,4 °C a čtvrtý nejchladnější byl duben 1917 s průměrnou teplotou 5,5 °C.

Zoo Praha odmění rodiny zdravotníků, hasičů a policistů symbolickým vstupným • Pražská zoo se rozhodla poděkovat zdravotníkům a příslušníkům Integrovaného záchranného systému za jejich nasazení, s nímž v první linii čelili epidemii koronaviru.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Želví námluvy v pražské zoo se rozjely naplno • Velké želvy z pražské zoologické zahrady se po zimě opět vrátily do venkovního výběhu. Návštěvníci tak mohou tyto plazy pozorovat i v době, kdy jsou kvůli protiepidemickým opatřením stále uzavřené vnitřní expozice.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár