Jiří Drahoš supluje nemohoucího Zemana v roli prezidenta. Komentář Kristiána Vícha
Foto: Senát ČR
Zatímco se prezident Miloš Zeman léčí v nemocnici (a celý národ vlastně ani pořádně nezná důvod), někdejší kandidát na prezidenta Jiří Drahoš před pár dny ocenil v Senátu naše paralympioniky. Opravdu jsme si zvolili do funkce nejvyšší hlavy státu toho správného člověka?
Snad už i skalní voliči a obdivovatelé a Miloše Zemana musí uznat, že svou funkci ze zdravotních důvodů nezvládá a měl by odstoupit. V dubnu letošního roku se přesunul na invalidní vozík. Od té doby už bez něj zřejmě neudělá ani krok.
Poněkud překvapivá a dopředu neohlášená hospitalizace Miloše Zemana v posledních dnech jen zvýšila dohady o skutečném zdravotním stavu vrchního velitele našich ozbrojených sil.
Zemanův bonmot, že politika se dělá hlavou, určitě neplatí. Být hlavou státu totiž znamená především reprezentovat, vystupovat na veřejnosti, chodit mezi lidi a mluvit s nimi, zajímat se o ně. A v neposlední řadě také šířit dobrou náladu. Tak, jako to v sousedním Slovensku příkladně dělá prezidentka Zuzana Čaputová.
Co se to vlastně děje na Pražském hradě? Z jakého důvodu se Miloš Zeman stále nechce vzdát mandátu? Nutí ho k tomu jeho nejbližší okolí? Čeká snad, až bude po volbách?
Pro každého normálního člověka by v takové situaci bylo přednější vlastní zdraví. Proč se Miloš Zeman neodebere na Vysočinu? Vždyť jak známo, příroda má blahodárné účinky na zdraví těla i ducha.
Pravděpodobně je za tím vším něco víc. Tuhle misi musí zkrátka Miloš Zeman dokončit, i kdyby ho to mělo stát všechno, co má.
Mezitím Jiří Drahoš, bez většího zájmu veřejnosti, supluje funkci hlavu státu, i když „jen“ z pozice senátora – tu se setkává s našimi úspěšnými paralympioniky, tu uctívá památku prezidenta Tomáše Masaryka v den výročí jeho úmrtí, tu navštěvuje Národní divadlo. Stačí se podívat na jeho Facebook.
Nikdy už se zřejmě nesmyje pachuť hnusu, který na profesora Drahoše házeli přiznivci Miloše Zemana v časech prezidentské volby. Ti samí lidé ovšem nyní vidí, co to vlastně způsobili a čemu pomáhali. Snad si to uvědomují.