KOMENTÁŘ: V lednu se v Praze začalo stavět jen 98 nových bytů

ZprávyEvžen Korec16. března 20193 minuty čtení

Bytová krize v Praze se stále prohlubuje.

Foto: Archiv

Letošní studený leden zmrazil nejen naše sjezdovky, ale celé české stavebnictví. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně propadla o 13,2 procenta. Může za to hlavně vysoká srovnávací základna, protože loňský teplý leden umožnil stavařům nepřerušeně pokračovat v práci na rozdíl od toho letošního. Ve srovnání s prosincem však došlo k růstu o 2,9 procenta. V celé republice byla zahájena stavba 2797 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 15,3 procenta. V hlavním městě se ale kritická situace příliš nezměnila, v bytových domech začaly firmy stavět jen 98 nových bytů.

Katastrofální stav pražského rezidenčního trhu se tak volně přelévá i do nového roku. Necelá stovka zahájených bytů je mizerné číslo, které jen prohloubí nedostatečnou nabídku dostupných bytů. Prahu v tomto ukazateli v prvním měsíci letošního roku předběhly netradičně Liberecký kraj (390 zahájených bytů v bytových domech) a Jihočeský kraj (129 zahájených bytů v bytových domech). Zde statistiku ovlivnilo několik větších rezidenčních projektů.

Pokud bychom vzali v potaz také byty zahájené v rodinných domech, tak se hlavní město propadá až na šestou pozici mezi všemi kraji. Na neschopnost Prahy povolovat nové byty doplácí hlavně Středočeský kraj, což dokazuje i statistika ČSÚ. Podle ní se ve středních Čechách v lednu zahájila stavba pouhých devíti bytů v bytových domech, ale dohání to výstavba rodinných domů. V nich začaly firmy v prvním měsíci letošního roku stavět hned 395 nových bytů.

Dá se tak říci, že nedostatek bytů na pražském trhu a jejich rostoucí ceny vedou k tomu, že lidé začínají preferovat pořízení rodinného domku daleko za hranicemi hlavního města. Cenově je to už bohužel často vyjde velmi podobně jako byt v hlavním městě. Tato demografická migrace však s sebou nese spoustu problémů včetně vyšší zátěže na infrastrukturu středočeských obcí či zhoršení dopravní situace na příjezdových trasách do Prahy.

Po pesimistických výhledech z minulých měsíců však konečně vidím slabý záblesk světla na konci tohoto tunelu. Pražští radní tento týden rozhodli, že změří rychlost jednotlivých stavebních úřadů v Praze. Po mnoha letech nečinnosti tak konečně tento palčivý problém začal konečně někdo řešit. Výsledky analýzy sice budou až na konci června a konkrétní výstupy pak ještě později, ale alespoň se něco konkrétního děje. To je obrovský rozdíl od předchozích nečinných politických reprezentací.

Doufám, že analýza povede k tomu, že se práce stavebních úřadů výrazně urychlí a odblokuje zaseknutý povolovací proces. Pokud na tento krok naváže také zřízení centrálního stavebního úřadu pro velké a složité stavby a zrušení dlouholetých stavebních uzávěr na velkých rozvojových územích, mohl by se pražský rezidenční trh po vleklé krizi vrátit zase do normálních kolejí. To by uvítali nejen developeři, ale všichni lidé uvažující o vlastním bydlení.

RNDr. Evžen Korec, CSc.
Autor je generální ředitel a předseda představenstva společnosti EKOSPOL a. s.

Nepřehlédněte

Topná sezóna začala. Kdo topí příliš málo, peníze neušetří • Podzim s sebou přináší snižování venkovních teplot a ruku v ruce s tím i zahájení topné sezóny. Tu upravuje vyhláška č.194/2007 Sb., která se týká bytových i nebytových prostor napojených na společný zdroj tepla. Vyhláška určuje topnou sezónu nejen obecně, tedy od 1. září do 31. května roku následujícího, ale současně definuje i dílčí podmínku průměrné denní teploty vzduchu. Aby dodavatel tepla zahájil vytápění, musí průměrná denní teplota vzduchu klesnout v dané lokalitě pod 13 °C a to ve dvou po sobě následujících dnech, přičemž se dále neočekává razantní oteplení. V těchto dnech proto mnoho domů začíná po vyprahlém létě opět topit. Topná sezóna však má svá úskalí a je třeba se na ně připravit.

O bydlení nepřijdete, uklidňuje pražské policisty a strážníky radní Zábranský • Praha pronajímá své byty mimo jiné i několika stovkám policistů, městských strážníků a hasičů. Kvůli dopisu odeslaném magistrátním odborem bytového fondu nyní několik strážníků a policistů získalo dojem, že město chce jejich nájemní smlouvy bez náhrady ukončit. Vedení Prahy je ale uklidňuje, že pokud nájemci dodržují pravidla, tak taková situace nemůže nastat. Údajně chce jen napravit situaci, kdy v bytě o větších rozměrech občas bydlí pouze jeden člověk, zatímco jsou tyto byty vhodnější pro větší rodiny.

Pražané vydělávají na byt 17 let, mnohem déle než v Berlíně či Vídni • O přemrštěných cenách nových bytů v Praze se mluví už dlouho. Kvůli zastaralému územnímu plánu a zablokovanému povolovacímu procesu se totiž nové byty takřka nestaví a zájemci si tak nemají z čeho vybírat. Ceny žene vzhůru také výrazné zdražování stavebních prací. Situace došla tak daleko, že dostupnost nového bytu v českém hlavním městě je mnohem nižší než v metropolích okolních států. Podle portálu Numbeo.com musí Pražan na byt šetřit o několik let více, než lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě. Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Zjednodušeně řečeno pracuje s kupní sílou místních lidí. Na webu lze porovnat mimo jiné poměr ceny stejně velkého bytu k příjmu domácnosti, čili kolik let na takový byt domácnost vydělává. Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních, což je na západ od nás rozměr průměrného bytu. Je to rozdíl oproti některým českým studiím, které kalkulují s bytem o rozměru maximálně 70 metrů čtverečních. Za disponibilní měsíční příjem domácnosti Numbeo.com počítá 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě. České hlavní město v tomto srovnání vychází velmi tristně. Zatímco v Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v hlavních městech našich sousedních států je to o poznání méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30. Zablokovaná výstavba a nedostatek pozemků vhodných k výstavbě tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. [related-post id="11612"] Podobná čísla jako Praha při porovnání na Numbeo vykazuje v regionu pouze německý Mnichov, domácnost zde na devadesátimetrový byt vydělává 16,44 let. To může být zarážející zejména ve srovnání s hodnotami Berlína (10,56 let). V Mnichově je však odlišná situace, než v německém hlavním městě, protože zde jsou nejdražší nemovitosti v celém Německu. Tamní opozice i odborníci to kladou za vinu hlavně vedení města. Argumentují tím, že pozemky pro nové bytové projekty se vedení města snažilo prodávat za co nejvyšší ceny (na rozdíl od jiných německých měst, která více brala ohled na sociální situaci a nešroubovala ceny pozemků za každou cenu nahoru). Vysoká cena pozemků se pak logicky promítá do cen bytů, které na nich stojí. Podíl na vysokých cenách bydlení je mnichovské radnici připisován také proto, že nové bytové stavby protlačila, často přes odpor místních, do nezastavěných oblastí uvnitř města. Takové plochy poblíž centra jsou samozřejmě výrazně dražší a i to vyhnalo ceny bytů v Mnichově vysoko. Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů. Před tímto jsem již ve svých komentářích k návrhu Metropolitního plánu varoval a Praha by se měla takové situace vyvarovat. Proto se musí zároveň rozrůstat po svém okraji. Tyto oblasti jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti. Cenový růst bytů v Praze pak může zastavit jen urychlené zahájení výstavby nejlépe několika konkurenčních rezidenčních projektů v různých oblastech Prahy. To je potřeba provést skutečně co nejrychleji. Čekat na nový Metropolitní plán, který by měl začít platit nejdříve od roku 2023, není možné. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

KOMENTÁŘ: Schválení stavebního zákona je správný krok, nové byty mohou výrazně zlevnit • Stovky tisíc korun mohou v budoucnu ušetřit lidé kupující nový byt díky novému stavebnímu zákonu, který ve středu schválili poslanci. Přesun stavebních úřadů pod stát vyřeší dlouhá léta přehlížený problém takzvané systémové podjatosti a zároveň urychlí zablokované povolování nových staveb. Získat všechna potřebná povolení pro středně velký bytový projekt trvá průměrně pět let. Složitý byrokratický proces a neúměrné průtahy přitom prodražují nové byty o deset procent, což u bytu za šest milionů korun představuje 600 tisíc korun.

Ceny bytů v Praze dál rostou. Od loňska se zvedly skoro o 10 procent • Zdražování na pražském rezidenčním trhu pokračuje, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla o osm procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu nepatrně klesla na 69,09 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,4 milionu korun. Ještě před půl rokem by za stejný byt zaplatil o půl milionu korun méně. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. „Na konci loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční. Tempo růstu tak o něco zpomalilo, ale trend zdražování stále neskočil,“ podotýká hlavní analytik developerské společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 166 792 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 157 595 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny jsou také v Praze 8 (112 695 korun za metr čtvereční) a vůbec poprvé překročily průměrné ceny stotisícovou hranici také v Praze 3 (108 058 korun za metr čtvereční),“ přibližuje nabídkové ceny analytik Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť. Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 9 (82 112 korun za metr čtvereční), Praha 10 (83 011 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (86 862 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly. [related-post id="10347"] Bude hůř Přestože se růst cen mírně zpomalil, jejich zlevňování nás v nejbližších měsících nečeká. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v následujícím období. Poptávku po nových bytech navíc v létě krátkodobě zvýší rozhodnutí České národní banky (ČNB) od října ještě více zpřísnit podmínky pro získání hypotéky. Zájemci o vlastní bydlení pořízené na hypotéku tak budou chtít uzavřít smlouvy na poslední chvíli ještě za výhodnějších podmínek, což může tlačit na další růst cen nových bytů,“ tvrdí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit i o více než pět procent. „Sázky na to, že by byty v brzké budoucnosti zlevnily, jsou liché. Naopak otálení s případnou koupí jen zasekne větší sekeru do rodinných financí. Vždyť na začátku roku byla průměrná cena nového bytu o půl milionu korun nižší, než je nyní. A stejné to bude i za půl roku. Za nový byt zájemce na konci letošního roku zaplatí až o stovky tisíc korun více,“ předpovídá Korec. Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se v Praze během prvního pololetí letošního roku prodalo celkem 2452 nových bytů za 16,5 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pětinový pokles.

Nové byty v Praze dál zdražují. Růst se nezastaví ani letos • Růst cen nových bytů v Praze stále nekončí. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci loňského roku vzrostla na 103 413 korun, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o dvě procenta. Za celý loňský rok tak nové byty v hlavním městě zdražily o 6,4 procenta. V roce 2018 přitom nové byty zdražovaly o 13,5 procenta. Za průměrný 55metrový byt tak zájemce nyní zaplatí 5,69 milionu korun, zatímco o rok dříve by ho vyšel na 5,35 milionu korun a o dva roky dříve na 4,7 milionu korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL.

Babiš chce stavět levné byty. Odhadovaná cena vyráží dech • Předvolební kampaň se rozjela na plné obrátky. Jednotlivé politické subjekty v těchto dnech postupně představují své volební programy. Velkým tématem podzimních voleb bude tentokrát i bytová krize.

Andrej Babiš

O nové byty je největší zájem v Praze 9. Do předraženého centra se lidé moc nehrnou • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě na konci loňského roku preferovali Prahu 9 před Prahou 5 a 10. První trojka tak prodejním statistikám dominuje už dva roky, mění se pouze jejich vzájemné pořadí. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Letňany a Vysočany, zájem je také o Smíchov či Michli.

Moderní bydlení se pro mnoho lidí stává nedosažitelným luxusem.

Evžen Korec: České stavebnictví ožívá a roste i bytová výstavba. V Praze ale stále zaostává za poptávkou • Růst českého stavebnictví pokračuje, stavební produkce se v dubnu podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně zvedla o 8,9 procenta. Výrazný podíl na tom měly hlavně inženýrské stavby. Přibývá i počet nových bytů, v rámci celé republiky se jich v dubnu začalo stavět o 34,2 procenta více než loni. I pro hlavní město byl duben z pohledu bytové výstavby poměrně úspěšný, když developeři zahájili stavbu hned 557 bytů v bytových domech. Ani tento slušný měsíční přírůstek však nemůže kompenzovat předchozí slabé období. V Praze tak stále výstavba výrazně pokulhává za poptávkou.

Nových bytů se loni v Praze prodalo o něco méně • Pražský rezidenční trh v loňském roce stejně jako ostatní obory ekonomiky zasáhla táhnoucí se koronavirová krize a opakované zavádění různých restrikcí. Hlavně zákazy vycházení a omezení mezilidských kontaktů výrazně zkomplikovaly prodej nových bytů. Ty tak loni v porovnání s předchozím rokem poklesly o 4,2 procenta na 4910 prodaných bytů. Ve srovnání s rokem 2018 však jde o nárůst o 8,4 procenta. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti EKOSPOL, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 14 let. 

Praha má nový plán, jak zvýšit dostupnost bydlení v metropoli • Finanční dostupnost bydlení v Praze je v porovnání s ostatními evropskými metropolemi dlouhodobě jednou z nejhorších. Změnit to má Strategie rozvoje bydlení, kterou představil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Čtyřicetistránkový dokument nahrazuje koncepci bytové politiky z roku 2004 a má více zohledňovat aktuální potřeby rozvíjející se Prahy.

Komentář: Praha není připravena na nové obyvatele • České hlavní město potvrdilo svou pozici nejlepšího města světa. V prestižním žebříčku renomovaného magazínu Time Out hodnotícího nejlepší města světa obsadila Praha dobrou sedmou příčku. Magazín na českém hlavním městě oceňuje hlavně množství zeleně a výbornou pěší dostupnost.

Nové byty v Praze brzdí povolovací procesy. Vznikne proto centrální úřad • Zástupci developerů se na prvním setkání s vedením pražského magistrátu shodli na klíčovém problému bytové výstavby a dalších stavebních projektů v metropoli. Zřízení centrálního stavebního úřadu by mělo přinést zrychlení stavebních povolení a snížení celkové byrokracie kolem nových projektů v Praze.

KOMENTÁŘ: Hypoteční trh je stále na bodu mrazu. A může být ještě hůř • Únorové mrazivé počasí jakoby se podepsalo také na hypotečním trhu. I ten podle aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex v druhém měsíci letošního roku stagnoval. Hypotéku si sjednalo jen o necelých dvě stě lidí více než v lednu, celkem jich bylo 4961. Průměrná hypoteční sazba nepatrně klesla na 2,99 procenta z předchozích rovných tří procent.

Moderní bydlení se pro mnoho lidí stává nedosažitelným luxusem.

Časovaná bomba. Problémy mladých nikoho nezajímají. Komentář Kristiána Vícha • Končící předvolební kampaň znovu ukázala smutnou vizitku české politické scény. Žádná z politických stran nenabízí skutečně věrohodný program pro generaci mladých lidí, která přišla na svět v 90. letech. Tito lidé se přitom dennodenně potýkají se závažnými problémy, které jejich rodiče řešit nemuseli.

Brownfield na Zličíně se v budoucnu promění v obrovskou rezidenční čtvrť • Největší český rezidenční stavitel Central Group uskutečnil ve středu vůbec největší akvizici ve své historii. V jeho portfoliu je tak nově další velký brownfield v Praze. Od společnosti PSN firma koupila obří průmyslový areál na Zličíně, kde původně sídlil Siemens.

Plánek areálu po bývalé továrně Siemens na Zličíně.

Evžen Korec: Stavebnictví loni rostlo. Dařilo se i bytové výstavbě • České stavebnictví má za sebou úspěšný rok 2019, byť na jeho konci trochu zpomalilo. Celkem ale stavební produkce v loňském roce meziročně vzrostla o 2,3 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ). O jedno procento stoupl počet zaměstnanců v oboru a jejich plat se zvýšil o 6,1 procenta. Počet stavebních zakázek uzavřených velkými firmami klesl o 5,2 procenta na 60 763, jejich hodnota však vzrostla o 5,3 procenta na 248,5 miliardy korun. Dalších 19,4 tisíce zakázek za celkem 168,4 miliardy korun měly firmy uzavřeny ke konci roku 2019.

V Česku loni přibylo 30 tisíc nových bytů. Většina z nich v rodinných domech • V roce 2018 se v České republice postavilo 18 666 nových bytových budov a v nich 29 657 bytů. Počet dokončených bytů ve srovnání s minulým rokem vzrostl, a to jak v rodinných, tak i v bytových domech. Prostřednictvím nástaveb nebo úprav nebytových prostor v již stojících budovách vzniklo 3 535 bytů. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad.

Nové byty v Praze vznikají hlavně v bytových domech • Hlavní město sice přišlo o pozici lídra bytové výstavby, kterou už před časem převzal Středočeský kraj, přesto v jednom ukazateli stále s přehledem dominuje. V Praze se stále postaví nejvíce nových bytů v rámci bytových domů, všude jinde s výjimkou Plzeňského kraje se více staví rodinné domy. Je to logické, protože v hlavním městě jsou stavební pozemky s přehledem nejdražší. Tyto vyšší pořizovací náklady se v bytovém domě s více byty lépe rozloží mezi více kupujících. S větší rezidenční výstavbou také na mnoha místech hlavního města počítá i platný územní plán. Naopak v menších městech se bytové domy staví jen výjimečně.

Na Letné vyroste luxusní hotel s pěti stovkami pokojů a střešním barem • V Praze do několika let vyroste pětihvězdičkový kongresový hotel Hard Rock Hotel Prague. V prostorách bývalého tréninkového hřiště Generali Areny na Letné ho vybuduje Energetický a průmyslový holding (EPH), vlastněný magnátem Danielem Křetínským.