Krize ukázala, že solidní dlouhodobý nájemník se vyplatí více než ukřičení turisté

ZprávyEvžen Korec6. dubna 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Vidina vysokých výdělků přiměla v minulosti spoustu majitelů bytů hlavně v historických částech měst k tomu, aby nabídli své nemovitosti ke krátkodobému ubytování pro turisty. Ti byli ochotní platit za pár nocí tolik, co jiní nájemníci za celý měsíc. Kromě jednotlivců, kteří si tímto způsobem přivydělávali a vylepšovali rodinný rozpočet, se na vysoké výnosy z krátkodobých pronájmů vrhla i spousta firem. Využívali obrovské poptávky po tomto typu ubytování. Ta však nyní ze dne na den náhle skončila a zlatonosná řeka vyschla.

Krátkodobé pronájmy se mnoha lidem vyplatily také proto, že často neodváděli daně z tohoto podnikání ani další povinné poplatky. Podle odhadů finančního úřadu mohlo jít až o miliardy korun. Tato zdánlivá výhoda však skončila nejpozději loni, kdy úředníci berního úřadu začali tyto daňové výpadky intenzivně vyhledávat a neplátcům daň zpětně vyměřovat.

Stejně tak si mnozí majitelé bytů zaslepení vidinou zlatého Eldoráda neuvědomili, že i krátkodobé pronajímání s sebou nese spoustu komplikací. Majitel bytu musel například zajistit pravidelné předání klíčů novým uživatelům bytu a pak ho při odjezdu od nich také převzít. Následně musel zajistit úklid bytu včetně výměny ložního prádla podobně, jako se děje v hotelích. Pokud byt pronajímal sám na sebe, musel tomu věnovat obrovské množství času. Ihned proto vznikly firmy, které to za majitele řešily. Samozřejmě za úplatu, takže vyšší výnos z krátkodobých pronájmů často spolky právě tyto společnosti nabízející úklidový servis.

Současná krizová opatření tak jen potvrdila to, na co jsem upozorňoval už dávno. Tedy to, že solidní a pravidelně platící nájemník se vyplatí více, než střídající se skupiny ukřičených turistů. Vydělají na něm nejen majitelé bytů, ale i sousedi. Ti se totiž potýkali nejen s hlučnými a často opilými turisty hlasitě se bavícími dlouho do noci, ale také museli uklízet společné prostory znečištěné těmito nevítanými krátkodobými sousedy.

Majitel bytu pak má při klasickém nájmu na dlouhou dobu jistý příjem i v době ekonomické krize, kdy cestovní ruch padá mezi prvními. Dlouhodobý nájemník totiž s největší pravděpodobností neodejde o dům dále a bude i nadále pro majitele bytu představovat pravidelný příjem.

Autor je generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL, a. s.

Nepřehlédněte

Evžen Korec: Hypoteční trh byl loni ve stínu centrální banky • Zmar a zkáza. Tak se dá hodnotit loňský rok z pohledu hypotečního trhu. Kvůli nesmyslným regulacím České národní banky (ČNB) z konce předminulého roku se počet uzavřených hypoték propadl o více než pětinu na 77 407 uzavřených smluv. Předloni přitom hypotéku získalo 99 477 zájemců. Vyplývá to z aktuálních dat ukazatele Fincentrum Hypoindex. Přes 22 tisíc (22 070) domácností tak kvůli ČNB přišlo o možnost splnit si sny o vlastním bydlení.

Zájem o hypotéky poklesl. Banky se proto snaží držet nízké úroky • Hypoteční trh se letos stále potýká s výrazným poklesem zájmu, hypotéku si v dubnu sjednalo 6395 klientů. To je o pětinu méně, než ve stejném měsíci loňského roku. Vyplývá to z aktuálně zveřejněného ukazatele Fincentrum Hypoindex. Podle něj také průměrné hypoteční sazby už třetí měsíc v řadě zlevňují, aktuálně klesly na dubnových 2,85 procenta.

V Praze je přes 2400 prázdných obecních bytů, ukázala analýza. Bydlet se v nich ale zatím nebude • Hlavní město provedlo zmapování aktuální stavu obecního bytového fondu. Z analýzy vyplynulo, že magistrát má spolu s městskými částmi ve své správě přes 31 000 bytů, z nichž je aktuálně 7,7 % neobydlených. Analýza zároveň poukázala na to, že obecní bytový fond v Praze je v porovnání s ostatními městy nízký.

V Praze se nejvíce prodávají dvoupokojvové byty. Zájem je i o garsonky • Na pražském rezidenčním trhu jsou nejžádanějším zbožím malé dvoupokojové byty 2+kk. Jen ve druhém čtvrtletí letošního roku jich developeři prodali celkem 506, což představuje takřka 40procentní podíl na celkových prodejích. Na druhém místě v zájmu následují jednopokojové garsonky. Těch se za tři měsíce prodalo 327, tedy jedna čtvrtina prodejů. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let.

Evžen Korec: Posílené pravomoce centrálních bankéřů naženou desítky tisíc lidí do nájemní pasti • Centrální bankéři mají získat více pravomocí rozhodovat o tom, kdo má právo získat hypotéku a pořídit si tak svůj vysněný byt či dům. Umožňuje to novela zákona o České národní bance (ČNB), kterou tento týden schválila vláda. Ta centrální bance umožňuje nastavovat parametry hypoték, což bylo dosud v režii komerčních bank. Stávající nařízení ČNB mají pouze doporučující charakter, banky se tak jimi řídit nemusí. O možnost získat vlastní nemovitost pro bydlení tak definitivně přijdou desítky tisíc domácností.

Ceny nájmů prudce rostou, Praha patří mezi 20 nejdražších měst Evropy • Praha se zařadila mezi dvacítku měst Evropy s nejdražším nájemným. V celoevropském žebříčku poskočilo naše hlavní město meziročně o rekordních 13 příček.

Tomášková: Nový stavební zákon může pomoci zvýšit dostupnost bydlení v hlavním městě • Začarovaný kruh, ve kterém se doposud stavebníci a investoři výstavby pohybovali, by mohl konečně nahradit transparentní a přehledný proces, který je standardem prakticky ve všech vyspělých zemích. Vládou schválený věcný záměr nového stavebního zákona totiž může po 20 letech přinést radikální zkrácení povolovacího procesu, který se dnes například u bytového domu v Praze protáhl na více než 10 let. Pokud Parlament ČR v polovině příštího roku paragrafové znění schválí, měly by se stavby od roku 2021 povolovat mnohem rychleji. Platilo by totiž pravidlo: povolení za 60 dnů a do jednoho roku i s přezkumem. To by snad konečně znamenalo zásadní rozpohybování podřimující bytové výstavby, jejíž deficit z posledních několika let způsobil dnešní omezenou dostupnost bydlení zejména ve velkých městech.

Nových bytů se loni v Praze prodalo o něco méně • Pražský rezidenční trh v loňském roce stejně jako ostatní obory ekonomiky zasáhla táhnoucí se koronavirová krize a opakované zavádění různých restrikcí. Hlavně zákazy vycházení a omezení mezilidských kontaktů výrazně zkomplikovaly prodej nových bytů. Ty tak loni v porovnání s předchozím rokem poklesly o 4,2 procenta na 4910 prodaných bytů. Ve srovnání s rokem 2018 však jde o nárůst o 8,4 procenta. Vyplývá to z podrobných analýz společnosti EKOSPOL, která monitoruje trh s novými byty v Praze už více než 14 let. 

Smíchov, Letňany, Vysočany. Tady Pražané nejvíce kupují nové byty • Zájemci o nové bydlení v hlavním městě stále preferují dvě městské části – Prahu 9 a 5. Právě zde se dlouhodobě prodává nejvíce nových bytů a nejinak tomu je i letos. Třetí místo s odstupem drží Praha 10. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje. Z pražských lokalit jsou nejvyhledávanější Smíchov, Letňany či Vysočany. V Praze se během prvního čtvrtletí letošního roku prodalo celkem 1160 nových bytů. „Z toho se 301 bytů nacházelo na území Prahy 9 a 257 bytů bylo v Praze 5. Tyto dvě městské části tak obhájily své pozice s minulého čtvrtletí. Na třetím místě s odstupem zůstala Praha 10 se 186 prodanými byty. Největší zájem je letos o stále atraktivnější Smíchov, kde si zájemci během prvních třech měsíců letošního roku pořídili 138 nových bytů,“ přibližuje prodejní statistiky analytik společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Mimo hlavní zájem kupujících zůstávají centrální části Praha 1 a 2, kde se celkem prodalo 30 nových bytů. Jde o úplně stejné číslo, jako v posledním čtvrtletí loňského roku. „Statistiky prodaných bytů nejlépe ukazují, o jaké lokality je mezi kupujícími největší zájem. Lidé dlouhodobě upřednostňují místa s dostatkem zeleně, plnou občanskou vybaveností a skvělou dopravní dostupností. To všechno jim mohou nabídnout pouze projekty v širším centru a okrajovějších částech Prahy. Naopak nejužší centrum některé z těchto benefitů většinou nenabízí. Pokud k tomu přidáme výrazně vyšší cenu bytů v centru, je důvod nezájmu o tyto lokality jasný,“ podotýká Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. [related-post id="5620"] Podle něj by proto měl z reálné poptávky po nových bytech vycházet také připravovaný Metropolitní plán, který v představené podobě jde spíše opačným směrem. „Rekultivace opuštěných a zanedbaných brownfieldů je správným krokem, horší už je to s deklarovaným zahušťováním už tak přetíženého centra města. Prodejní statistiky jasně dokazují, že lidé centrum nevyhledávají a raději bydlí o něco dále, avšak uprostřed či blízko zeleně. Metropolitní plán by to měl vzít v potaz a připravit dostatek vhodných pozemků v lokalitách, kde lidé opravdu chtějí bydlet,“ apeluje Korec. Data dostupných bytů doplňují prodejní statistiky, které EKOSPOL zveřejnil v minulých týdnech. Podle nich se v prvním čtvrtletí letošního roku prodalo v hlavním městě celkem 1160 nových bytů, což bylo meziročně o čtvrtinu méně. Šlo o druhé nejhorší čtvrtletí za posledních pět let. Počet dostupných bytů se už šesté čtvrtletí v řadě pohyboval kolem kritické třítisícové hranice. [related-post id="9027"]

Další pražský hotel mění majitele. Do Prahy míří řada luxusních značek • Přestože centrum Prahy a hotelový byznys v posledních let citelně zasáhl nárůst krátkodobých pronájmů Airbnb, hotelová kapacita nadále roste. Realitní trh s hotely se rozhýbal a v minulém roce přinesl několik významných transakcí.

Hotel Carlo IV. na Senovážném náměstí v Praze.

Evžen Korec: Systémovou podjatost stavebních úřadů vyřeší jen centrální úřad pro větší stavby • Snaha řešit zablokovaný proces povolování staveb se v poslední době značně zadrhává. Nejprve prosákla informace, že z připravované novely stavebního zákona vypadne takzvaná fikce souhlasu, nyní zase pražský magistrát podle médií ustoupil tlaku městských částí a přestal připravovat vznik centrálního stavebního úřadu pro velké stavby. Jeho zřízení by přitom vyřešilo systémovou podjatost stávajících 22 místních stavebních úřadů lokálním politikům. Bez těchto dvou klíčových opatřeních bohužel nelze zásadnější zlepšení čekat.

Stavebnictví ožívá a roste i bytová výstavba. V Praze však stále zaostává za poptávkou • Česká stavební produkce pokračuje v růstu, v březnu dle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostla meziročně o 11,6 procenta. Třetí měsíc letošního roku tak přispěl k tomu, že stavebnictví letos v prvním čtvrtletí přidalo v porovnání se stejným obdobím roku loňského 2,3 procenta. Daří se i bytové výstavbě, počet zahájených bytů v celé ČR letos v prvních třech měsících roku vzrostl o 25,6 procenta. Byty se však stále více začínají stavět mimo Prahu, tu předehnal nejen Středočeský kraj (1733 zahájených bytů), ale i Jihomoravský kraj (1515 zahájených bytů).

Hendrik Meyer: I starší byt v Praze bude do konce roku stát 90 tisíc za metr. Realitní krize však nenastane, pokud nezkolabuje doprava • Není to zas tak dávno, kdy se průměrná cena bytů v pražských novostavbách přehoupla přes 90 000 korun za metr čtvereční. Už tenkrát tento milník vypadal pro běžného Pražana nedostupně. Doba pokročila, a zatímco ceny novostaveb překročily hranici 105 000 za metr čtvereční, ke zmíněným 90 000 nyní podle Kvartálního monitoru přímého trhu s nemovitostmi míří bytový „second handový“ fond – tedy nejčastěji starší přeprodávané byty. Praha se zároveň zřejmě stala prvním českým městem, kde se hodnota za metr čtvereční staršího bytu dostává na úroveň 85 % hodnoty novostavby. Co to vlastně znamená a co můžeme očekávat? 

Moderní bydlení se pro mnoho lidí stává nedosažitelným luxusem.

KOMENTÁŘ: V lednu se v Praze začalo stavět jen 98 nových bytů • Letošní studený leden zmrazil nejen naše sjezdovky, ale celé české stavebnictví. Stavební produkce podle aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně propadla o 13,2 procenta. Může za to hlavně vysoká srovnávací základna, protože loňský teplý leden umožnil stavařům nepřerušeně pokračovat v práci na rozdíl od toho letošního. Ve srovnání s prosincem však došlo k růstu o 2,9 procenta. V celé republice byla zahájena stavba 2797 nových bytů, což představuje meziroční nárůst o 15,3 procenta. V hlavním městě se ale kritická situace příliš nezměnila, v bytových domech začaly firmy stavět jen 98 nových bytů.

Praha drží v rámci bytové výstavby jedno prvenství • Střední Čechy v posledních letech převzaly post lídra bytové výstavby, když předstihly dříve nedosažitelnou Prahu. Hlavní město však trpí extrémně pomalým povolováním nových staveb a kvůli zastaralému územnímu plánu také nedostatkem pozemků vhodných k rezidenční výstavbě. Proto o svou první příčku přišlo. V jednom ohledu však Praha stále dominuje – zdaleka nejvíce nových bytů zde vzniká v rámci větších bytových domů. Naopak v ostatních krajích dominuje výstavba rodinných domů.

Pronájem nebytových prostor bude mít nová pravidla • Praha připravila nové znění vzorových podmínek výběrových řízení na pronájem nebytových prostor ve vlastnictví hlavního města. Jejich součástí jsou i smlouvy na dobu určitou a neurčitou. Nabídky podané ve výběrových řízení se budou nově hodnotit podle několika kritérií tak, aby pronájmy nebyly jen pro turistické prodejny, ale sloužily i Pražanům.

Praha v budoucnu neposkytne pronájem obchodům s kýčovitým zbožím.

Bytová krize v praxi: Pražané kupují stále menší byty • Pražané kupují stále častěji malé byty. Největší zájem je především o garsonky a byty 2+kk. Ještě v roce 2016 se jich na pražském trhu prodalo 59,2 procenta, letos již je to 70 procent. Vůbec nejrychleji roste zájem o ty nejmenší byty 1+kk, které letos za první pololetí tvořily již 30 procent všech v Praze prodaných nových bytů. Vyplývá to ze společných analýz trhu firem Central Group, Trigema a Skanska Reality.

Praha pronajme své byty vybraným profesím a lidem v nouzi • Pražští radní odsouhlasili způsob využívání bytového fondu v roce 2020. Díky zvyšujícímu se tempu oprav bude letos možné dohromady obsadit až 470 bytů. Město chce pronájmem městských bytů za dostupnou cenu pomoci podporovaným profesím, rodinám a jednotlivcům v bytové nouzi a lidem s duševním onemocněním, kteří dokážou žít samostatně nebo s podporou ze strany odborníků.

Nutit pronajímatele odložit nájem je špatný nápad. Doplatí na to všichni • Firmy nemohou prodávat své zboží a služby, tržby jim ze dne na den klesly na nulu. Ta samá vláda, která kvůli boji proti koronavirové nákaze nařídila podnikatelům okamžitě zavřít své provozovny, přichází s nápadem, jak jim výpadek příjmu vynahradit. Bohužel však na úkor další velké skupiny soukromníků, tentokrát majitelů nemovitostí. Jedním z léků pro firmy, jak přežít karanténu a zákaz prodeje, by mělo být odložení povinnosti platit nájem až o půl roku. To ale povede ke krachům spousty dalších firem, zavlečení infekce platební neschopnosti do dalšího podnikatelského sektoru a prohloubení krize celé ekonomiky.

Ceny bytů v Praze dál rostou. Od loňska se zvedly skoro o 10 procent • Zdražování na pražském rezidenčním trhu pokračuje, průměrná cena nových bytů v nabídkách developerů od začátku roku vzrostla o osm procent na 92 917 korun za metr čtvereční. Naopak rozloha průměrného nabízeného bytu nepatrně klesla na 69,09 metru čtverečního. Za průměrný byt tak zájemce musí zaplatit 6,4 milionu korun. Ještě před půl rokem by za stejný byt zaplatil o půl milionu korun méně. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL, která pražský rezidenční trh monitoruje už jedenáct let. „Na konci loňského roku dosahovala průměrná cena nových bytů v nabídkách pražských developerů 85 653 korun za metr čtvereční. O čtvrt roku později průměrná cena vzrostla na 91 897 korun za metr čtvereční. Tempo růstu tak o něco zpomalilo, ale trend zdražování stále neskočil,“ podotýká hlavní analytik developerské společnosti EKOSPOL Matyáš Hančl. Nejvyšší ceny zůstávají tradičně v nejužším centru, kde cena za metr čtvereční významně překračuje stotisícovou hranici. „Konkrétně v Praze 1 se nové byty nabízí za průměrných 166 792 korun za metr čtvereční a Praze 2 za 157 595 korun za metr čtvereční. Vysoké ceny jsou také v Praze 8 (112 695 korun za metr čtvereční) a vůbec poprvé překročily průměrné ceny stotisícovou hranici také v Praze 3 (108 058 korun za metr čtvereční),“ přibližuje nabídkové ceny analytik Hančl. Tyto ceny přitom nezahrnují příplatky za sklep a garážová či parkovací stání, které developeři často kvůli optickému snížení ceny evidují zvlášť. Naopak cenově nejdostupnější byty jsou v okrajovějších částech Praha 9 (82 112 korun za metr čtvereční), Praha 10 (83 011 korun za metr čtvereční) a Praha 4 (86 862 korun za metr čtvereční). I zde však, s výjimkou Prahy 10, ceny v porovnání s předchozím čtvrtletím výrazně vzrostly. [related-post id="10347"] Bude hůř Přestože se růst cen mírně zpomalil, jejich zlevňování nás v nejbližších měsících nečeká. „Růst cen způsobuje extrémní nedostatek nových bytů na trhu, který bude bohužel přetrvávat i v následujícím období. Poptávku po nových bytech navíc v létě krátkodobě zvýší rozhodnutí České národní banky (ČNB) od října ještě více zpřísnit podmínky pro získání hypotéky. Zájemci o vlastní bydlení pořízené na hypotéku tak budou chtít uzavřít smlouvy na poslední chvíli ještě za výhodnějších podmínek, což může tlačit na další růst cen nových bytů,“ tvrdí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva dlouhodobého lídra developerské výstavby v ČR EKOSPOLU. Podle něj by mohly nové byty v Praze do konce roku zdražit i o více než pět procent. „Sázky na to, že by byty v brzké budoucnosti zlevnily, jsou liché. Naopak otálení s případnou koupí jen zasekne větší sekeru do rodinných financí. Vždyť na začátku roku byla průměrná cena nového bytu o půl milionu korun nižší, než je nyní. A stejné to bude i za půl roku. Za nový byt zájemce na konci letošního roku zaplatí až o stovky tisíc korun více,“ předpovídá Korec. Z nedávno zveřejněné statistiky EKOSPOLU vyplynulo, že se v Praze během prvního pololetí letošního roku prodalo celkem 2452 nových bytů za 16,5 miliardy korun. Z hlediska počtu jde o meziroční pětinový pokles.