Národní divadlo uvede Labutí jezero v dechberoucí choreografii Johna Cranka

ZprávyPražskýDEN.cz18. února 20193 minuty čtení

Foto: Archiv

Balet Národního divadla v Praze uvede jakou druhou premiéru sezony 2018/19 ikonické dílo, které patří k základním kamenům repertoáru prestižních světových divadelních domů. Labutí jezero na hudbu Petra Iljiče Čajkovského v choreografii mistra Johna Cranka slibuje dechberoucí zážitek z hudby a tance, ryzost klasické elegance, bravurní výkonů sólistů a sboru, dramatické scény, výpravnou scénu i kostýmy a hluboký emocionální zážitek. Balet Národního divadla je prvním velkým souborem, který získal povolení inscenovat toto dílo mimo domovskou scénu Stuttgartského baletu.

Labutí jezero patří k nejslavnějším klasickým baletním titulům a je bezesporu nejvíce inscenovaným a navštěvovaným baletním představením. I když je balet svým pohádkovým příběhem na první pohled vzdálen prozaické realitě všedního života, přesto dokáže chytit diváky za srdce, a to v každé době a téměř v každém scénickém zpracování. V Národním divadle bylo inscenováno celkem 12 verzí Labutího jezera, pod které se podepsali choreografové Augustin Berger, Achille Viscusi, Remislav Remislavský, Saša Machov, Jelizaveta Nikolská, Alexandr Romanovič Tomskij, Jiří Němeček, Olga Skálová, Konstantin Michajlovič Sergejev, Lev Ivanov, Erich Walter, Růžena Mazalová, Marius Petipa, Vlastimil Harapes, Pavel Ďumbala, Hana Vláčilová, Kenneth Greve.

Novou verzi tohoto nesmrtelného příběhu uvede Balet ND v choreografii slavného tvůrce Johna Cranka, zakladatele Stuttgartského baletu, který vytvořil toto dílo krátce před svým tragickým úmrtím. Jeho cílem bylo zachytit romantickou atmosféru a sloučit nádheru celého konceptu s jistou mírou intimity. Tento mistr epického baletu dává velkou příležitost tanečníkům rozvíjet charaktery jednotlivých postav, klade důraz na herecké ztvárnění a přitom poskytuje individuální volnost.

John Cranko není v Čechách neznámým tvůrcem – i když je více spjatý s německým prostředím a tamějším baletem, který formoval. V jeho pohybovém slovníku jsou jasné stopy dosaženého vzdělání v Sadler´s Wells School v Londýně, jakož i první zkušenosti získané v Sadler’s Wells Ballet. Záhy se stal jedním z předních světových choreografů a jeho šéfování Stuttgatskému baletu je zahrnuto do všech učebnic baletu, hovoří se o „Stuttgartském baletním zázraku“. Tento charismatický umělec shromáždil kolem sebe celou řadu mladých tanečníků, z nichž posléze vyrostly významné osobnosti baletu: Marcia Haydée, Egon Madsen, Richard Cragun, Birgit Keil a Susanne Hanke nebo pozdější choreografická esa: Jiří Kylián a John Neumeier.

Dva Crankovy celovečerní baletní opusy, inspirované slavnými literárními předlohami, byly v uplynulých sezonách také na repertoáru Baletu Národního divadla. Komediální Zkrocení zlé ženy podle Shakespeara a dramatický Oněgin inspirovaný románem A. S. Puškinem na hudbu P. I. Čajkovského.

John Cranko – mistr vyprávění, uměl pracovat s emocemi, které propojoval s velkými tanečními pasážemi a sólovými party, jež předpokládají mistrovské provedení a pro diváky jsou příslibem velkého zážitku. A takové bude i Labutí jezero, které se s jistotou stane velkou baletní událostí nejen v České republice, ale i v evropském kontextu.

První premiéra se uskuteční 28. března 2019, druhá pak o den později.

Nepřehlédněte

O Českého lva se uchází Havel, Šarlatán Modelář i Žáby bez jazyka • Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace pro 28. ročník výročních cen Český lev.

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

Pražská muzejní noc už dnes! Kam můžete zdarma vyrazit? • Dnes v 19 hodin odstartuje již 15. ročník Pražské muzejní noci. Vyrazit můžete zdarma celkem do padesáti pražských muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 77 objektech.

Don Giovanni se vrací na prkna Stavovského divadla ve slavné Kašlíkově inscenaci • Opera Wolfganga Amadea Mozarta plná lásky, vášně a intrik se vrací na jeviště Stavovského divadla, a to v době od 9. do 31. srpna 2018. Půjde o verzi inscenace, kterou v Praze během minulé sezony oživil Plácido Domingo dvěma slavnostními provedeními k 230. výročí světové premiéry Dona Giovanniho ve Stavovském divadle. V produkci vystoupí sólisté Opery Národního divadla a Státní opery a za doprovodu Orchestru a Sboru Státní opery pod taktovkou dirigentů Richarda Heina a Jiřího Štrunce. Toto uvedení Dona Giovanniho je holdem nejen Mozartovi samotnému, nýbrž také dvěma velkým osobnostem české i světové divadelní historie – režisérovi Václavu Kašlíkovi a scénografovi Josefu Svobodovi. Jejich inscenace Dona Giovanniho vznikla roku 1969. Novodobá replika pak ve zpracování režiséra Jiřího Nekvasila, scénografa Daniela Dvořáka a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka v roce 2006. Jejím nejvýraznějším rysem je právě scénografie, která invenčně pracuje s architektonickými prvky hlediště Stavovského divadla a nechává pokračovat proscéniové lóže jako hlavní prvek dekorace dále do jeviště, zúročuje vzácnou skutečnost, že jsme přímo v místě světové premiéry této „opery oper“. Ta se zde uskutečnila pod taktovkou samotného skladatele 29. října 1787 a je dodnes opředena legendami: premiéra musela být z nejrůznějších důvodů několikrát odložena, dále se říká, že Mozart komponoval předehru teprve v noci před premiérou a hudebníkům předložil kopistou rozepsané party, na nichž ještě neoschl inkoust, na poslední chvíli…Každopádně vše dobře dopadlo a Mozart 4. listopadu v listu z Prahy mohl svým přátelům oznámit, že 29. října byla jeho opera Don Giovanni s ohromným ohlasem uvedena, a že by si býval přál, aby se všichni mohli na jeho radosti podílet. Opera je nastudována v italském originále, v představení jsou použity české a anglické titulky. Délka představení je 3 hodiny.

Barevná devítka nabídne dobré jídlo, hudbu z celého světa i kurz salsy • Žhavé africké rytmy, balkánská dechovka a kubánská salsa. Taková jsou lákadla letošního ročníku festivalu Barevná devítka. Tradiční přehlídka hudby a kultury z celého světa však proběhne za zvýšených bezpečnostních hygienických podmínek kvůli COVID-19.

Národní divadlo uvede nové nastudování Kytice. V hlavních rolích František Němec a Iva Janžurová • Klasická básnická sbírka Karla Jaromíra Erbena, jejíž symbolika je svázána s přírodou, každodenní venkovskou zkušeností a tradicí, je zároveň souborem vášnivých a smyslných příběhů plných nadpřirozena a děsuplných přízraků. Národní divadlo nyní připravilo pro diváky zcela nové nastudování.

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila • Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec.

Praha by si zasloužila novou koncertní síň pro filharmonii, myslí si většina dotázaných • Praha má jedinečnou šanci zařadit se po bok světových kulturních metropolí 21. století, které neváhaly investovat do nových koncertních sálů. Pro město, které je dodnes symbolem české hudební tradice, představuje nová filharmonie výzvu o to naléhavější, že v něm roky nevznikla žádná architektonicky významná stavba a žije především ze své slavné minulosti. Právě veřejné budovy tohoto typu přitom mají obrovský potenciál, mohou nastartovat rozvoj nových městských čtvrtí a být katalyzátorem rozkvětu a růstu celých měst. V Brně a Ostravě si to uvědomili o něco dřív než v Praze a podobu svých nových filharmonií už znají.

Festival Struny dětem zahraje v sobotu na jazzovou notu • Rodinný festival Struny dětem vzdá tuto sobotu 18. září pražského DOXu poctu ikoně americké hudby 20. století Duke Ellingtonovi. Koncert jazzového big bandu JAZZ DOCK ORCHESTRA složeného z předních jazzových hráčů bude nejen dobrodružnou výpravou k jazzovým kořenům, ale odhalí mnohé souvislosti populární hudby a připomene atmosféru Mekky jazzu New Yorku 50. let minulého století. A to vstřícnou formou pro rodinné publikum.

Ed Sheeran přidá v Praze druhý koncert. Vstupenky na první se vyprodaly za hodinu • Když byl v minulém týdnu ohlášen pražský koncert populárního zpěváka Eda Sheerana v Praze, bylo hned jasné, že ani kapacita letiště v Letňanech nebude všem jeho českým fanouškům stačit.

Kinobus letos nabídne 45 promítání pod širým nebem • Svou 14. sezónu zahájil Kinobus, oblíbené letní pojízdné kino Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP). Každý večer od pondělí do čtvrtka bude pod širým nebem promítat snímky z české i zahraniční produkce na celkem 11 místech v Praze, a to až do 9. září.

Fotografie Lenky Hatašové jsou vystaveny před Rudolfinem • Udělování cen Český lev od dnešního dne předznamenává na Palachově náměstí výstava unikátní kolekce fotografií Lenky Hatašové ze slavnostního ceremoniálu v loňském roce. Originální portrétní fotografie zachycují všechny oceněné bezprostředně pro obdržení lví sošky. Jsou tak plné emocí a nezaměnitelné atmosféry. Předávání letošních cen Český lev proběhne 6. března večer v přímém přenosu České televize. 

Zemřel režisér František Filip • Ve věku 90 let odešel slavný český režisér František Filip. Informaci přinesla Česká televize. Filip natočil několik stovek inscenací a seriálů. Mezi divácky nejoblíbenější díla legendárního režiséra patří jako Tři chlapi v chalupě, Cirkus Humberto, F. L. Věk, Chalupáři nebo Utrpení mladého Boháčka.

Psychedeličtí Madhouse Express zahrají po několika měsících v Praze • Speciální set, koncert pod širým nebem, ukázky z nového alba, afterparty s Dj’s, předkapela i odměny pražským fanouškům, kteří na křest desky Surreal Meadow čekali dlouhé měsíce. Kapela Madhouse Express jim chce pauzu vynahradit koncertem, který chystá na 10. srpna. Surrealní louku, kterou na stejnojmenné desce představili na podzim v době pandemie, konečně rozprostřou přímo na venkovní scéně klubu Cross.

Kapela Madhouse Express

Spisovatelka Klevisová napíše další postavu podle herečky Terezy Kostkové • Aktuálně nejprodávanější tuzemská autorka detektivek Michaela Klevisová pokřtila svoji novou knihu Vraní oko z řady s Josefem Bergmanem. Zdá se ovšem, že tomuto ostřílenému vyšetřovateli na nějakou dobu vystaví stopku. Vzniknout by totiž měla nová série s ženskou hrdinkou.

Noc divadel 2018 nabídne pražským návštěvníkům nevšední zážitky • Šestý ročník akce Noc divadel proběhne třetí listopadovou sobotu, konkrétně 17. listopadu. Téma letošního ročníku se bude věnovat 100. výročí založení Československa. V rámci tohoto výročí se chystá i speciální program, který propojí českou Noc divadel se sousední slovenskou Nocí divadiel.

Mladí performeři otevřou svět nečekaných hudebně tanečních koláží • Unikátní koktejl uměleckých žánrů jako jsou nový cirkus, současný tanec, flamenco nebo indický tanec kathak mohou diváci v říjnu ochutnat v A-studiu Rubín a ve Studiu Citadela v Praze.

Veřejné rozloučení s Libuší Šafránkovou proběhne na Spořilově • Rodina zesnulé Libuše Šafránkové oznámila podrobnosti o posledním rozloučení. Oblíbená herečka zemřela minulý týden ve středu ve věku 68 let.

Hvězda seriálu Most si zahraje v novém celovečerním filmu • Herec Zdeněk Godla, kterého proslavila role v dnes již kultovním seriálu Most, si zahraje hlavní roli ve čtvrtém pokračování filmu Bastardi. Ústřední dvojici ztvární společně s režisérem Tomášem Magnuskem.

Zdeněk Godla a Tomáš Magnusek se chystají na natáčení filmu Bastardi 4.

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.