Národní divadlo

Češi vezou na EXPO mimořádné dílo Laterny magiky. Chce varovat i uchvátit pokročilými efekty • Už za pár dní uvidí návštěvníci světové výstavy EXPO v Dubaji unikátní představení pražské Laterny magiky. Inscenaci s názvem Robot Radius tvůrci připravili speciálně pro tuto příležitost. Jejich zadání znělo jasně – vytvořit současné a technologicky vizionářské dílo.

Nová scéna dostane novou podobu. Rekonstrukce potrvá dva roky • Národní divadlo připravuje rekonstrukci Nové scény. Exteriér památkově chráněné brutalistní budovy zůstane víceméně zachován. Výraznější modernizace se ale dočká divadelní sál.

Národní divadlo zažije největší koncert v dějinách • Národní divadlo se na jeden večer stane středobodem české kultury. Stane se tak v rámci unikátního koncertu Národ sobě – kultura tobě, iniciovaného pořadateli hudebního festivalu Metronome Prague. Odehraje se v sobotu 27. února, kdy se na prknech objeví více než 200 různých účinkujících.

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

Národní divadlo uvede surrealistickou operu Láska ke třem pomerančům • Láska ke třem pomerančům patří k nejslavnějším a nejúspěšnějším dílům Sergeje Prokofjeva. Surrealistická opera s pohádkovým příběhem, plná nádherné hudby, ale i vtipu, ironie a satiry, přitahuje a baví publikum na prestižních scénách po celém světě. Ovšem v Praze se hrála pouze v roce 1963 — poprvé a naposledy. Tento „dluh“ tuzemským příznivcům opery nyní splácí Národní divadlo. Sto let od vzniku Lásky ke třem pomerančům ji 16. května uvede ve velkoryse pojaté novodobé premiéře.

Národní divadlo uvede nové nastudování Kytice. V hlavních rolích František Němec a Iva Janžurová • Klasická básnická sbírka Karla Jaromíra Erbena, jejíž symbolika je svázána s přírodou, každodenní venkovskou zkušeností a tradicí, je zároveň souborem vášnivých a smyslných příběhů plných nadpřirozena a děsuplných přízraků. Národní divadlo nyní připravilo pro diváky zcela nové nastudování.

Národní divadlo uvede Labutí jezero v dechberoucí choreografii Johna Cranka • Balet Národního divadla v Praze uvede jakou druhou premiéru sezony 2018/19 ikonické dílo, které patří k základním kamenům repertoáru prestižních světových divadelních domů. Labutí jezero na hudbu Petra Iljiče Čajkovského v choreografii mistra Johna Cranka slibuje dechberoucí zážitek z hudby a tance, ryzost klasické elegance, bravurní výkonů sólistů a sboru, dramatické scény, výpravnou scénu i kostýmy a hluboký emocionální zážitek. Balet Národního divadla je prvním velkým souborem, který získal povolení inscenovat toto dílo mimo domovskou scénu Stuttgartského baletu.

Noc divadel 2018 nabídne pražským návštěvníkům nevšední zážitky • Šestý ročník akce Noc divadel proběhne třetí listopadovou sobotu, konkrétně 17. listopadu. Téma letošního ročníku se bude věnovat 100. výročí založení Československa. V rámci tohoto výročí se chystá i speciální program, který propojí českou Noc divadel se sousední slovenskou Nocí divadiel.

V Praze vznikly nové tramvajové koleje. Jezdit se po nich ale zatím nebude • Dělníci v těchto dnech dokončují stavbu nového úseku tramvajových kolejí ve Vinohradské ulici mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Tento úsek však zatím není napojen na stávající kolejovou síť, a tak po něm tramvaje zatím jezdit nebudou.

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.

Don Giovanni se vrací na prkna Stavovského divadla ve slavné Kašlíkově inscenaci • Opera Wolfganga Amadea Mozarta plná lásky, vášně a intrik se vrací na jeviště Stavovského divadla, a to v době od 9. do 31. srpna 2018. Půjde o verzi inscenace, kterou v Praze během minulé sezony oživil Plácido Domingo dvěma slavnostními provedeními k 230. výročí světové premiéry Dona Giovanniho ve Stavovském divadle. V produkci vystoupí sólisté Opery Národního divadla a Státní opery a za doprovodu Orchestru a Sboru Státní opery pod taktovkou dirigentů Richarda Heina a Jiřího Štrunce. Toto uvedení Dona Giovanniho je holdem nejen Mozartovi samotnému, nýbrž také dvěma velkým osobnostem české i světové divadelní historie – režisérovi Václavu Kašlíkovi a scénografovi Josefu Svobodovi. Jejich inscenace Dona Giovanniho vznikla roku 1969. Novodobá replika pak ve zpracování režiséra Jiřího Nekvasila, scénografa Daniela Dvořáka a kostýmního výtvarníka Theodora Pištěka v roce 2006. Jejím nejvýraznějším rysem je právě scénografie, která invenčně pracuje s architektonickými prvky hlediště Stavovského divadla a nechává pokračovat proscéniové lóže jako hlavní prvek dekorace dále do jeviště, zúročuje vzácnou skutečnost, že jsme přímo v místě světové premiéry této „opery oper“. Ta se zde uskutečnila pod taktovkou samotného skladatele 29. října 1787 a je dodnes opředena legendami: premiéra musela být z nejrůznějších důvodů několikrát odložena, dále se říká, že Mozart komponoval předehru teprve v noci před premiérou a hudebníkům předložil kopistou rozepsané party, na nichž ještě neoschl inkoust, na poslední chvíli…Každopádně vše dobře dopadlo a Mozart 4. listopadu v listu z Prahy mohl svým přátelům oznámit, že 29. října byla jeho opera Don Giovanni s ohromným ohlasem uvedena, a že by si býval přál, aby se všichni mohli na jeho radosti podílet. Opera je nastudována v italském originále, v představení jsou použity české a anglické titulky. Délka představení je 3 hodiny.

VIDEO: Národní divadlo si připomnělo 150 let od položení základních kamenů • Minulou sobotu probíhal na náměstí Václava Havla slavnostní program připomínající 150. výročí položení základních kamenů Národního divadla. Výstavy, komentované prohlídky, představení Čert a Káča a řada krásných vystoupení dětských a folklorních souborů vyvrcholily happeningem a nástupem delegací z míst původu základních kamenů, mimo jiných z Buku, Buchlovic, Domažlic, Doudleb, Chrastu, Louňovic či Sušice. 16.května 1868 – položení základních kamenů, 11. června 1881 – první slavnostní otevření Národního divadla, 18. listopadu 1883 – slavnostní otevření po požáru. Taková jsou základní a nejdůležitější data Národního divadla, které si v těchto dnech připomíná první z nich. „Pro Prahu 1 a její obyvatele je velkou ctí přítomnost Národního divadla na území naší městské části. 150 let tak spolu prožívají dobré i zlé, doby rozkvětu i pokoření, včetně živelních pohrom,“ uvedl starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký, který se oslav zúčastnil, aby je tak osobně podpořil. Úskalími, kterým museli čeští vlastenci čelit při svém úsilí o vybudování Národního divadla, provedli při happeningu Taťjana Medvecká v roli Historie a Jiří Štěpnička, Vladimír Javorský a David Prachař ztvárňující osobnosti 19. století. „Tento národ nemá moc jistot, stále něco zpochybňujeme. Ale co se zpochybnit nedá, je to, že Národní divadlo patří nám všem. Že je symbolem nejen umění, ale vůbec státnosti,“ uvedl ministr kultury Ilja Šmíd. [gallery columns="1" size="full" ids="10430"] Příznivci Národního divadla se rovněž mohli podívat na expozici základních kamenů v podzemí divadelní budovy. Položení kamene ke stavbě Národního divadla se stalo jednou z největších českých manifestací 19. století. Celá slavnost tehdy trvala tři dny a podle odhadů se jí zúčastnilo až 150 000 lidí. 16. května 1868 vše vyvrcholilo poklepáním na žulový kvádr z Louňovic na Černokostelecku. Kromě něj byly do základů uloženy kameny z významných míst Čech a Moravy. „Naši předkové zvolili pro původ kamenů mytologicky a historicky významná místa českého národa,“ vysvětlil ředitel Národního divadla Jan Burian. [related-post id="7604"] Pozlaceného kladívka se v květnu roku 1868 chopili historik a politik František Palacký, politik Ladislav Rieger, herec Josef Jiří Kolár nebo skladatel Bedřich Smetana, jehož opera Dalibor měla ten den premiéru. „Ve jménu národa v Čechách i na Moravě jednotného požehnejž Pán Bůh dílu svatyně této, na které národu českému zjevovati a před oči stavěti se má všeliká mravní pravda i krása,“ prohlásil při poklepání František Palacký.

Nepřehlédněte

O Českého lva se uchází Havel, Šarlatán Modelář i Žáby bez jazyka • Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace pro 28. ročník výročních cen Český lev.

Lavička za milion korun stojí v Praze 6. Výhodou prý je, že se na ní dá sedět • Když na konci loňského roku odhalila Praha 6 červenou lavičku Ferdinanda Vaňka jako poctu bývalému prezidentovi a dramatikovi Václavu Havlovi, nikomu na této zprávě nepřišlo nic zvláštního. Pozdvižení na sociálních sítích v posledních dnech vyvolala až informace o její ceně.

Lavička stojí od loňského prosince před budovou Národní technické knihovny.

V Praze vznikly nové tramvajové koleje. Jezdit se po nich ale zatím nebude • Dělníci v těchto dnech dokončují stavbu nového úseku tramvajových kolejí ve Vinohradské ulici mezi historickou a novou budovou Národního muzea. Tento úsek však zatím není napojen na stávající kolejovou síť, a tak po něm tramvaje zatím jezdit nebudou.

Na mnoha budovách v Praze se přes noc objevily graffiti známých umělců • Tančící dům, Obchodní dům Kotva, Dům módy na Václavském náměstí a další pražské budovy – ty všechny se staly v noci z neděle na pondělí uměleckým plátnem pro zhruba dvacítku známých street artových umělců. Zapojila se jména jako Věrka Vybíralová, Marek Schovánek, Dávid Kurňavka, David Strauzz či Klára Sedlo. Celkem se jedná o 13 budov na periferii i v centru města, dvě pojízdné míchačky a jeden luxusní automobil. Za akcí, která má upozornit na nedostatek legálních ploch pro street art, stojí společnost PSN. Ta dala umělcům k dispozici celkem 193 metrů čtverečních plochy svých domů a k tomu jim trvale zpřístupní nový legální prostor – cihlovou stěnu areálu v pražských Vršovicích.

Kinobus letos nabídne 45 promítání pod širým nebem • Svou 14. sezónu zahájil Kinobus, oblíbené letní pojízdné kino Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP). Každý večer od pondělí do čtvrtka bude pod širým nebem promítat snímky z české i zahraniční produkce na celkem 11 místech v Praze, a to až do 9. září.

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

Pochmurnou listopadovou Prahu rozzáří festival Den flamenka • Fenomén flamenko, jehož kolébkou je Andalusie, spontánní hudbou a tancem, nespoutanou energií i vášní oslovil celý svět. Po čtyři večery od 21. do 24. listopadu Prahu rozzáří přední flamenkové hvězdy, které plní prestižní sály nejen doma ve Španělsku. Kastaněty, pestrobarevné šaty tanečnic, klapot podpatků a zvuk flamenkové kytary v letošním ročníku vzdají hold legendárnímu tanečníkovi a choreografovi Antoniu Gadesovi, který zemřel před 15 lety a z jehož odkazu dále čerpají nové generace.

Krištof Kintera se přesunul z Rudolfina do motolské nemocnice • Část úspěšné expozice Krištofa Kintery se z Galerie Rudolfinum přesunula do FN Motol. Jeden z nejvýraznějších exponátů podzimní výstavy Nervous Trees - “BASIC ATOMIC” je nyní umístěn na prostranství před budovou ředitelství a veřejnost si ho bude moci prohlédnout až do září.

Spisovatelka Klevisová napíše další postavu podle herečky Terezy Kostkové • Aktuálně nejprodávanější tuzemská autorka detektivek Michaela Klevisová pokřtila svoji novou knihu Vraní oko z řady s Josefem Bergmanem. Zdá se ovšem, že tomuto ostřílenému vyšetřovateli na nějakou dobu vystaví stopku. Vzniknout by totiž měla nová série s ženskou hrdinkou.

Projekt nové budovy pražské filharmonie má zelenou • Pražské zastupitelstvo schválilo zahájení druhé fáze příprav nové koncertní haly. Ta má vzniknout nad stanicí metra C Vltavská. Praha nyní začne připravovat podrobnější analýzu financování projektu. Následovat by měla mezinárodní architektonická soutěž.

Mejla Hlavsa má v Praze svou pamětní desku • Novou pamětní deskou připomíná městská část Praha 2 svého čestného občana Milana Mejlu Hlavsu. V pasáži domu v Bělehradské ulici č. 120 ji odhalila starostka Jana Černochová za účasti Hlavsovy rodiny a nejbližších přátel v pátek odpoledne, v předvečer jeho nedožitých sedmdesátin. Upozorňuje tak na místo, kde legendární baskytarista, zpěvák a skladatel před třiceti lety působil.

Startuje festival Letní Letná. Provazochodkyně překoná Vltavu ve výšce 35 metrů • Ve středu začíná 16. ročník mezinárodního festivalu nového cirkusu a divadla Letní Letná. V Letenských sadech setrvá až do neděle 1. září a v průběhu tří týdnů představí špičkové zahraniční soubory, přehlídku domácí novocirkusové scény, celou řadu premiér, unikátní projekty, open-air představení i bohatý program pro děti.

Provazochodkyně Tatiana-Mosio Bongonga

Den po tragédii. Požár Národního divadla oplakávají statisíce Čechů • „Včera před šestou hodinou večerní zastihlo národ český kruté, nevýslovné neštěstí. Chlouba Prahy, pýcha vlasti, naděje národa, skvělý pomník našeho znovuzrození, naše velké národní divadlo, k němuž se nesly tolikeré naděje, jest zničeno!“ Je sobota 13. srpna 1881. Magdalena, manželka obuvnického mistra Kučery ze Zbraslavi, právě vstává, aby svému muži připravila snídani. V rendlíku míchá čerstvě sesbíraná vajíčka, když v tom zaslechne křik: „Vstávejte, Češi, stalo se neštěstí! Shořelo nám divadlo!“ Magdalena, ještě trochu rozespalá, spráskne ruce, odhodí rendlík z pece a vyskočí před dům, aby si vyslechla tragické zvěsti, které mladíček s červeným šátkem kolem krku přiběhl sdělit. „Praví se, že se vzňalo nepozorností při letování měděné střechy. Dělník prý špatně ukryl pánev s rozžhaveným uhlím. Po šesté hodině vyskytly se známky ohně, a brzo na to stálo divadlo v jednom obrovském plemenu,“ předčítá chlapec rozechvěným hlasem, ale přece nahlas, aby ho všichni slyšeli, z nejčerstvějšího vydání Národních listů. [gallery size="full" columns="1" ids="11963"] Národní tragédie Český národ dostal toho dne ránu přímo do srdce. Spoustu let Češi snili o vlastním divadle. Dlouho na něj sbírali peníze. Od položení základního kamene uběhlo dlouhých 13 let. A teď, když sotva před dvěma měsíci odehrála se slavná premiéra Smetanovy Libuše, nachází se Národní divadlo v plamenech? Co je to za nejapný žert? [related-post id="11776"] Nevýslovný smutek Redaktoři Národních listů líčí tragédii velmi emotivně: „Po půl osmé hodině sřítila se část vnitřních klenb a záplava jisker vznesla se v obrovském ohnivém sloupu k nebesům. Požár pokračoval od střechy do vnitřních místností a zachvacoval nelítostně drahocenný nábytek a skvělou úpravu. Ze všech oken šlehaly ohnivé jazyky, ničící, co národ za dlouhá leta s láskou a obětavostí dohromady snášel a na čem lpělo tolik potu pracovného lidu. Co toto třesoucí se rukou píšeme, zuří zhoubný živel dále. Také sousední budovy a prozatímní divadlo jsou ohroženy. Zpráva o požáru rozlítla se po celém městě rychlostí blesku. Z počátku nechtěl nikdo děsné té pověsti věřit, až strašná skutečnost přesvědčila je o pravdě. Se všech stran hrnuly se k hořící budově davy lidu a na všech tvářích jevilo se zděšení. Plameny šlehaly z celé střechy a za několik okamžiků draly na již okny malírny.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11964"] Každý se snažil divadlo zachránit „Hasičské spolky pražské i předměstské dostavily na záhy k požáru, leč pomoc jejich více neprospívala. Mocné proudy vody, vrhané do obrovské prostory divadelní, z níž sálaly plameny, proměnily se okamžitě v páru, aniž by byly přispěly k umírnění rozkáceného živlu, který ke všemu ještě podporován značným větrem. Také železná opona, která jeviště od skladiště dělila, nemohla již býti spuštěna, poněvadž prý klíč se nemohl najíti. – Marné bylo všecko namáhání hasičů, kteří vlezli na balkon, a okny do vnitř stříkali. O tři čtvrtě na 7. hod. vzňalo se provaziště a jeviště, pak sřítil se překrásný lustr, lože a galerie vzňaly se jedním plamenem a dílo zhouby bylo dokonáno. Konečně byli hasiči nuceni omeziti se na hájení budov sousedních a hořící divadlo ponechati jeho osudu. Střecha sřítila se před půl osmou hodinou, jedině železná její konstrukce rozžhavená žárem, výčnívala nad mohutnými zděmi, z nichž obrovský sloup ohně do výše se vznášel. Praha byla celá na nohou, davy lidu stály na nábřeží, na mostech a v ulicích, odkud se vyhlídka na divadlo otvírala a každý pohlížel bez dechu, na smrt polekán na hořící klenot vlasti! K požáru dostavil se pan správce místodržitelství polní podmaršál bar. Kraus, pan náměstek komandujícího generála polní podmaršál bar. Dumoulin, pan policejní ředitel ryt. Stejskal a četné vynikající osobnosti,“ popisují smutnou událost oné osudové srpnové noci Národní listy. „Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala,“ vzpomínal český básník, dramatik, překladatel, libretista a divadelní režisér Jaroslav Kvapil. [related-post id="11869"] Český národ se nedá! Požár byl pochopen jako celonárodní katastrofa. Vyvolal obrovské odhodlání pro novou sbírku, Za pouhých 47 dní byl vybrán milion zlatých. Na sbírku přispělo celkem 45 % lidí z Prahy. Nutno dodat, že nadšení národa neodpovídaly zákulisní boje, které se rozhořely po katastrofě. Původní architekt Josef Zítek byl odstaven a na rekonstrukční práce byl povolán jeho žák Josef Schulz. Ten prosadil rozšíření budovy o nájemný dům dr. Poláka, který stál za budovou bývalého Prozatímního divadla, začlenil tuto budovu do stavby Národního divadla a zároveň poněkud pozměnil prostorové dispozice hlediště, aby zlepšil viditelnost. S velkým citem ovšem respektoval styl Zítkovy budovy, a podařilo se mu tak spojit tři budovy různých autorů do absolutní stylové jednoty. Obnovené divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883.  Opět se hrála Smetanova Libuše.

Národní divadlo v Praze.

Národní divadlo uvede nové nastudování Kytice. V hlavních rolích František Němec a Iva Janžurová • Klasická básnická sbírka Karla Jaromíra Erbena, jejíž symbolika je svázána s přírodou, každodenní venkovskou zkušeností a tradicí, je zároveň souborem vášnivých a smyslných příběhů plných nadpřirozena a děsuplných přízraků. Národní divadlo nyní připravilo pro diváky zcela nové nastudování.

Pražská muzejní noc už dnes! Kam můžete zdarma vyrazit? • Dnes v 19 hodin odstartuje již 15. ročník Pražské muzejní noci. Vyrazit můžete zdarma celkem do padesáti pražských muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 77 objektech.

Emirates zavádí druhou denní linku z Prahy do Dubaje • Letecká společnost Emirates přidává u příležitosti osmého výročí prvního leteckého spojení mezi Prahou a Dubají druhý denní let. Emirates působí na českém trhu od roku 2010 a během této doby přepravila více než 1,7 milionu cestujících. Rostoucí poptávku na této trase chce Emirates uspokojit přidáním nové linky, která bude operována letounem Boeing 777-300ER s kapacitou 360 míst. Nasazením Boeingu 777-300ER na tuto trasu vzroste kapacita přepravených cestujících do České republiky o 262 800 míst ročně. Nově nasazený Boeing 777-300ER na trase Praha – Dubaj nabídne konfiguraci o třech třídách: osm privátních suites ve First Class, 42 plně sklopitelných sedadel v Business Class a 310 prostorných sedadel v Economy Class. Let EK138 bude z Prahy odlétat v 21:35 hodin a do Dubaje přiletí druhý den ráno v 5:30 hodin místního času, čímž poskytne cestujícím dostatek času na prozkoumání Dubaje, pracovní schůzky a mnoho dalších aktivit, které toto kosmopolitní město nabízí. Zpáteční let EK137 odlétá z Dubaje v 15:30 hodin místního času a do Prahy přilétá v 19:55 hodin. [related-post id="11046"] Nové letecké spojení umožní pasažérům letícím z Prahy do Dubaje hladký přestup do mnoha oblíbených codesharovaných destinací společností Emirates a flydubai, jako je Bali, Bangkok, Kolombo, Hongkong, Johannesburg, Káthmándú, Kuala Lumpur, Maledivy, Mauricius a Singapur. „Zahájení provozu druhé denní linky společnosti Emirates do Dubaje je pro nás dalším milníkem v posilování přímých dálkových spojení. Právě jejich rozvoj patří dlouhodobě k našim prioritám, což ostatně reflektuje také vývoj na trhu letecké dopravy a zvyšující se zájem o cesty do vzdálených destinací. Pro rok 2018 proto očekáváme více než 20% nárůst počtu odbavených cestujících na dálkových linkách, k čemuž bezpochyby přispěje i tato nová frekvence,“ uvedl Jiří Vyskoč, ředitel leteckého obchodu Letiště Praha. [related-post id="5503"] Díky širokému trupu Boeingu poskytne přidaný spoj na této trase ještě větší přepravní kapacitu. Všichni cestující se mohou na palubě Emirates těšit na vysokou úroveň poskytovaných služeb, mezinárodní palubní personál a palubní zábavní systém ice, který cestujícím nabízí až 3 500 kanálů audiovizuální zábavy včetně her a nejnovějších filmů. Pro rodiny s dětmi jsou připravené speciální balíčky. Pasažéři First Class a Business Class si mohou kromě bezplatných služeb řidiče z letiště a na letiště zkrátit čekání na svůj let v exkluzivních Emirates salóncích po celém světě, včetně prémiového letištního salónku na letišti Václava Havla v Praze. Nový letecký spoj doplňuje již zavedenou linku, která je operována letounem Emirates A380. Let EK140 odlétá z Prahy v 15:55 hodin a do Dubaje přilétá v 23:50 místního času téhož dne. Zpáteční let EK139 odlétá z Dubaje v 08:35 hodin a přilétá do Prahy ve 13:00 hodin.

Boeing 777-300ER

V centru Prahy stojí socha bronzového nosorožce v brnění • Se začátkem června přichází do Prahy i dalších měst v republice již tradiční sochařský festival Sculpture line. Jeho cílem je proměnit parky, náměstí, ulice i jiná veřejná prostranství v galerii pod širým nebem.

Veřejné rozloučení s Libuší Šafránkovou proběhne na Spořilově • Rodina zesnulé Libuše Šafránkové oznámila podrobnosti o posledním rozloučení. Oblíbená herečka zemřela minulý týden ve středu ve věku 68 let.

Nejslavnější česká neherečka Milada Ježková. K filmu se dostala neskutečnou náhodou • Až do svých 55 let žila úplně obyčejně. Pracovala jako brusička a soustružnice, dělala účetní v podniku Nářadí Vršovice a nějaký čas byla zaměstnaná v obchodě se stříbrem. Až jedno náhodné setkání jí obrátilo dosavadní život vzhůru nohama.

Zemřel herec Jan Skopeček (†94), představitel otce Potůčka a manžel Věry Tichánkové • Ve věku nedožitých 95 let zemřel Jan Skopeček. Diváci si ho mohou pamatovat hlavně jako otce Potůčka ze seriálu Tři chlapi v chalupě. Během své dlouholeté kariéry ztvárnil několik desítek menších rolí, například ve filmech S čerty nejsou žerty, 2Bobule nebo Kameňák. Informaci jako první přinesla stanice CNN Prima News.