Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka

Kam vyrazit v PrazeKristián Vích17. září 20212 minuty čtení

Foto: Národní muzeum

Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

Na výstavě návštěvníci uvidí originály některých významných diplomů, věnců nebo pohárů, které Dvořákovi udělili české i zahraniční organizace. Vzpomenuto je také na poslední rozloučení se skladatelem, které proběhlo v Praze 5. května 1904. Vystavena je například série fotografií pohřebního průvodu a zcela výjimečně také Mařatkův posmrtný odlitek ruky skladatele pořízený v den Dvořákovy smrti. V této souvislosti je možné si také prohlédnout originál krabičky na léky, které skladatel před smrtí užíval.

Dvořákova cesta za úspěchem

Po mnoha letech komponování v ústraní se zlomovým okamžikem ve Dvořákově kariéře stala premiéra hymnu Dědicové Bílé hory v roce 1873, kterým se ve svých 32 letech etabloval jako významný tvůrce české hudby.

Dvořákův mimořádný hudební talent potvrdila také opakovaně získaná státní stipendia, která zlepšila jeho finanční situaci a umožnila mu intenzivněji se věnovat tvorbě. Jeho rostoucí popularita byla od té doby lemována úspěšnými premiérami jeho dalších děl, mnohými cenami a čestnými uznáními udílenými skladateli jako výraz hluboké úcty.

Mezi nejdůležitější patřil Řád železné koruny III. třídy udělený císařem Františkem Josefem I. (1889), čestné doktoráty v Praze a Cambridgi (1891), čestný odznak pro vědu a umění Literis et Artibus od císaře Františka Josefa I. (1898) a udělení doživotního členství v Panské sněmovně vídeňské Říšské rady (1901).

Originál řádu železné koruny III. třídy a odznaku Literis et Artibus je možné vidět na výstavě Slavní čeští skladatelé v Historické budově Národního muzea.

Zdroj: Tisková zpráva Národního muzea

Nepřehlédněte

Pražská zoo oslavila 90. narozeniny. Patří mezi světovou špičku • Pražská zoologická zahrada v Troji si v úterý připomněla 90. výročí existence. Pro návštěvníky se poprvé otevřela 28. září 1931. Tehdy ještě nedokončený osmihektarový areál se za devět dekád své existence proměnil v nynější téměř šedesátihektarovou zoo, která má světové renomé.

17. 1. 1868: Dvanáctileté dívky provozovaly prostituci, policisté je zadrželi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

8. 2. 1868: V chrámu sv. Víta objevili tajnou místnost. Ukrývala starožitnou bednu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

9. 7. 1889: Těžce raněná dívka, nebezpečný zuřivec a případ vztekliny v Karlíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 1. 1869: Zima zatím nedorazila. V Praze panuje neobvykle teplé počasí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 10. 1889: Sebevražda z nešťastné lásky a šílený návštěvník divadla • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 11. 1889: Přejeté dítě, mrtvola bez hlavy a utonulá mladá dívka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Poslechněte si poslední rozhovor s Janem Palachem. Upálil se před 49 lety na protest proti okupaci • Jan Palach, student historie a politické ekonomie pražské filozofické fakulty se 16. ledna 1969 okolo 13:30 polil hořlavinou a upálil před budovou pražského Národního muzea, na protest proti okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy. Bylo mu 21 let. S rozsáhlými popáleninami byl převezen na Kliniku popálenin Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v pražské Legerově ulici, kde po třech dnech zemřel.

Jan Palach na fotografii z tabla mělnického gymnázia.

Historická linka 41 se vrací do ulic Prahy. Kdy se s ní můžete svézt? • Od pátku 30. března 2018 do neděle 18. listopadu 2018 je opět zaveden provoz historické tramvajové linky číslo 41. Linka je v provozu o sobotách, nedělích a svátcích vždy v době od 12.00 hodin do přibližně 18.00 hodin a projíždí v trasou Vozovna Střešovice – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská – Právnická fakulta – Čechův most – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Bílá labuť – Těšnov – Štvanice – Vltavská – Strossmayerovo náměstí – Veletržní palác – Výstaviště Holešovice. Uvedená trasa se může s ohledem na aktuálně probíhající výlukové akce během roku měnit. Na lince je stanoveno zvláštní jízdné a neplatí zde žádné jízdenky PID. Cena pro dospělé je 35 Kč, pro děti do 15 let, kočárek s dítětem, ZTP a důchodce nad 70 let činí 20 Kč.

Kinobus letos nabídne 45 promítání pod širým nebem • Svou 14. sezónu zahájil Kinobus, oblíbené letní pojízdné kino Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP). Každý večer od pondělí do čtvrtka bude pod širým nebem promítat snímky z české i zahraniční produkce na celkem 11 místech v Praze, a to až do 9. září.

31. 5. 1890: Zbytečný poplach kvůli ohni v obchodě na Karlově náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 7. 1890: Neznámý darebák nařezává boty pražským ženám • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Krásné madony z celé Evropy se představí ve vánočním Anežském klášteře • V Anežském klášteře se na svátek sv. Mikuláše otevře výstava Krásné madony. Mariánskou tématikou, spjatou neodmyslitelně s časem adventu a Vánoc, vrcholí v Národní galerii letošní výstavní program.

17. 2. 1868: Tragédie na dětské oslavě. Smrt dorazila bez pozvánky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie Smutné překvapení stihlo předevčírem jistou měšťanskou rodinu bydlící v Opatovické ulici. Domácí paní N. majíc dvě dítky v stáří 10-11 let, chtěla jim v ten den uspořádat domácí dětský ples. Ze všech známých rodin v sousedstvu byly již děti sezvány, v domácnosti vše již bylo připraveno, ples mohl počíti. Dítky i matka srdečně těšily se na tu kratachvíli. Však když se vše nejlíp sešlo, domáci paní přišlo jaksi nanic. Musela se rozloučit s veselou společností dětskou, těšila dítky, aby se jen bavily dále, že si jen trochu odpočine. Ale nemohla se nimi rozlouočit. Dala si tedy přinést postel do vedlejšího pokoje, z něhož šly dveře do hodovny dětské, aby ležíc alespoň patřiti mohla, jak se dítky její veselí. Asi po hodině přistoupí k posteli dceruška a osloví matku, než tato neodpovídá a chůva přítomná napomíná dítko, aby maminku nechalo spát. Když ale k jedenácté hodině ples skončil se a domácí lidé chtěli paní zbudit, aby se ji dítky mohly poroučet, tu teprv s ustrnutím seznali že ubohá matka dívajíc se na plesající dítky své usnula – na věky. – Národní listy, 17. 2. 1868 Práce na mostě Osvětlení nového mostu bylo v tyto dny předmětem rokování rady městské; prostředek mostu bude osvětlen desíti svítilnami, ku osvětlení chodníků budou ale postaveny zvláštní svícny, jež navrhli strojníci angličtí Ordish a Le Feuvre. Místnosti před mostem a za mostem osvětleny budou svítilnami na budovách prodávačských upevněnými; jak známo bude na každém konci mostu státi po čtyřech takových budkách. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Zaopatření sirotků Ošetřování sirotků, na které platí obec z fondu chudinského, bude nyní vzato pod důkladnější dohlídku; ti, kdo takové dítky ošetřují, budou dostávat peníze měsíčně, ale kvitance musí být potvrzena zároveň od faráře a od lékaře. Pěstouni tabudou muset ošetřované dítě měsíčně vést k faráři i okresnímu lékaři a farář potvrdí na kvitanci, že dítě žije a do školy chodí, co zatím lékař potvrdí, že není tělesně zanedbáno. – Pražský denník, 17. 2. 1868 [related-post id="5536"] Závistivé sokyně V Klementské ulici zřídila si o letošním masopustě jistá živnostnice pokoutní taneční salonek, kde při kolovrátku nejvíce učenníci tancem se vyráželi a notný povyk činili, při čemž arciť nešetřeno piva a jiných nápojů, jež majitelkyně tančirny prodávala. Četná návštěva, jaké se pokoutnímu tomuto hostinci dostávalo, a vyplývající z toho hojný užitek, přiměly závistivou jednu sousedku, by též takovou výnosnou živnost započala. K tomu účelu vyprázdnila jeden ze svých prostranných pokojů a zřídila v něm taneční síň, při čemž neopomenula také o přiměřenou hudbu se postarati. Štěstí jí však nepřálo. Vzdor lákavému drnkání na harfu nedostavil se skoro žádný host, kdežto naproti tomu u dolejší hostitelky ani místnosti nestačily. Žlučí naplněná hleděla se své šťastnější sokyni pomstiti, k čemuž se jí předevčírem večer příležitost naskytla. Dala se s sní do vády, při niž arciť s obou stran nešetřeno rozličných titulů, až konečně závistivá sousedka svou sokyní tak zbila, že tato zůstala bez sebe ležeti. Povykem tím přilákáno bylo množství diváků, kteří z počátku lhostejně ke rvačce přihlíželi, když tato ale tak náhlý obrat vzala, obořili se přístojící na druhou ženštinu a byli by ji touže měrou sblatili, kdyby rychle byla neuteka. K poražené ženštině musel býti lékař povolán, jemuž po nějaké době se podařilo ji opět vzkřísiti. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Udušení V sklepovém bytu jednoho domu na „prostřední cestě“ v Karlíně uzavřely se předevčírem večer před spaním bydlící tam dvě ženštiny, ovocnářky a zatopivše si uhlím v kamnech, zandaly před ulehnutím rouru do komína.. Včera k polednímu slyšáno sténání v bytu, vypáčeny tedy násilím dveře a tu shledána jedna z ubohých, stařena 60letá již mrtva, druhá v mrákotách, z nichž ovšem byla vzkřísena. – Národní listy, 17. 2. 1868

24. 3. 1868: Žena neměla na jídlo pro děti, tak se pokusila zabít. Pražané ale ukázali dobré srdce… • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Oběť bídy Tyto dny v noci po osmé hodině vrhla se ženština jakás u Šipkových mlýnův do Vltavy. Stráž spozorovavši to, vytáhla samovražednici a že ještě bez sebe byla, odnesti ji dala na strážnici novoměstskou. Když ji zde přivedli k životu shledáno, že ubohá je vdova jmenem Anna Heinrichova, matka pěti malých dítek v čísle 423-2 bydlící a že jen bída nejvyšší dohnala ji k zoufalému činu. Všechna snaha její, aby pro sebe a dítky své vydělala si na chleb byla marna a žebrati chudák styděla se. Nemohouc již déle snesti nářku hladem mroucích dítek svých, umínila si, že zbaví se života. Nad sirotky snadže prý se předce někdo spíše slituje… Vyšetřovací úřadník přesvědčiv se o pravdivosti výroku a o poměrech ubohé, obdaroval nešťastnou matku a po příkladu jeho učinili i ostatní úřadníci městského komisariatu dolejšího nového města. – Národní listy, 24. 3. 1868 Slavnost položení základního kamene k divadlu národnímu K žádosti slavnostního výboru uvázal se ochotně výtečný náš skladatel hudební a ředitel Hlaholu pražského pan Karel Nendl v řízení celé pěvecké části při slavnosti položení základního kamene k divadlu národnímu. – Národní listy, 24. 3. 1868 [related-post id="7928"] Ošizená milenka Četný počet vojínů, nyní od zdejší obsádky na dovolenou do svých rodišl se ubírajících, zanechává zde též velký počet milenek, s kterýmiž byl časem na trampoty vojínské zapomínal. Jistý vojín se měl také na dovolenou odebrati, milenka jeho jej však tak horoucně milovala, že jí konečně slíbil zde ostati, pakli něco od ní na památku obdrží. Obradovaná služka i hned vyzvídala, co by miláčka potěšilo a ten se jí svěřil, že by si rád hodinky koupil. Ochotná služka dala mu i hned peníze na ně, v sobotu však ubohá zvěděla, že nevěrný milovník odtud na dovolenou se odebral a sice i s penězi, jež mu na hodinky dala. – Pražský denník, 24. 3. 1868 Zabloudilé dítě V neděli večer shromáždil u prašné brány asi čtyřletý hošík bolestným svým nářkem množství lidí kol sebe. Ztratil se matce v davu lidí na Josefském náměstí a vida se opuštěn na neznámém místě, dal se do pláče. Přístojící hleděli hocha potěšiti až konečně strážník ujmuv se chlapce na strážnici jej zavedl. – Pražský denník, 24. 3. 1868

Na Žižkově můžete ochutnat okapovou vodu. Začal Landscape festival • Na čtyři desítky nejrůznějších výtvarných děl, instalací a intervencí ve veřejném prostoru od českých i zahraničních architektů a umělců láká na pražském Žižkově od 20. června osmý ročník Landscape festivalu. Jeho cílem je zpestřit během léta městské prostředí, ale také upozornit na potenciál třetí městské části a ukázat možnosti zlepšování kvality života ve městech, včetně adaptačních opatření na změnu klimatu.

Upalování vdov v Indii. Zakázaný rituál se nejspíš stále provádí • V historii lidstva najdeme nejrůznější zvyky, které nám z dnešního pohledu připadají barbarské, ale ve své době byly naprosto běžné. Jedním takovým je starodávný indický rituál Satí, spočívající v upalování živých vdov společně s tělem jejich mrtvých manželů.

Upalování vdovy v Indii.

26. 3. 1868: Poctivý nálezce vrátil ztracenou tobolku i s penězi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Poctivý nálezce Choť jednoho sládka na Poříčí ztratila tyto dny tobolku s 18 zl. a směnkou na 200 zl. a státním losem. Tobolku tu nalezl krejčovský tovaryš Frant. David a bez nároku na nějakou odměnu odevzdal ji obecní policii. – Pražský denník, 26. 3. 1868 Soudní proces Dvojnásobný vrah Koch, jenž před sv. Václavem upálil u Vršovic 13letého chlapce ze Slaného a dřív už snad svou milenku, bude míti již někdy v dubnu závěrečné přelíčení. – Pražský denník, 26. 3. 1868 [related-post id="7972"] Koncert Na vyzdobení kostela Karlínského bude v Boží hod velikonoční, v neděli 12. dubna dáván v 7 hodin večer v Novoměstském divadle velkolepý koncert, při němž bude oučinkovat většina zěváckých spolků pražských a několik hudebních sborů vojenských. – Pražský denník, 26. 3. 1868

15. 4. 1868: Mladíka otrávil jed, který si koupil v obchodě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež mazanců Velkonoční nehoda stíhla v noci na neděli malostranského pekaře p. R. Pekl po celou noc, jak obyčejně mazance, by jimi kupce své darem podělil. Že živnost jeho těší se odbytu rozsáhlému, napekl jich pro zákazníky své množství veleznačné, a nechal je, jak zvykem to bývá ve vchodní síni vystydnouti. Leč ještě snad mazance ani dobře nevystydly, když jakýs nedočkavý a dosud neznámý „kunt“ nedbaje že si prsty popálí, mazance šťastně všecky odtud odklidil. – Národní listy, 15. 4. 1868 Svatokrádež Kostel sv. Jakuba zvláštní těší se pozornosti dlouhoprsťákův. Nedávno ukraden tam zvonek od sakrystie, o vzkříšení však udála se tam nová krádež. Přepona na lavici mezi hlavní lodí presbyteří se nacházející, byla o samé slavnosti vzkříšení neznámým pachatelem ukradena. – Národní listy, 15. 4. 1868 [related-post id="9412"] Otrávení 27 let starý dělník Jaromír R. na Smíchově, vraceje se s týdenní skromnou svou mzdou z továrny, koupil si na Malé straně za 18 kr. kyseliny sirkové, kterouž všecku ihned vypil. Křečmi přemožen sklesl k zemi a dopraven, jsa ještě živ, do nemocnice, kdež na jeho uzdravení se pochybuje. Po vlastním seznání učinil zoufalec krok ten pro nesváry domácí. – Národní listy, 15. 4. 1868 Nepovedená slavnost Národní slavnost »SIamník« každoročně v Bubenči odbývaná, za včerejšího deštivého počasí se úplně zmařila. Slavnost tato, k níž tisíce obecenstva do rozkošných bubenečských sadů se scházejí, se tudiž praslabé návštěvy dočkala, ač již předvčírem v tamějších oborách u lučinách rozličné přípravy k uvítání a obveselení účastníků se dály. Tak na jedné louce bylo zřízeno několik besídek k pohoštění příchozích. Jinde opět bylo vztýčeno loubí, jež bylo samými zajíci ověšeno a ušáky těmito měl býti odměněn nejlepší střelec do terče. Všechny tyto přípravy včerejším nepříznivým počasím přišly na zmar. Ve Stromovce taktéž bylo vše uchystáno ku přijetí hostů pod širým nebem, z nichž ovšem z Prahy ani jeden se nedostavil. Hudební vojenská kapela pěšího pluku arciknížete Karla, jež za včerejšího odpůldne svou hrou hosti baviti měla, se ani nedostavila. Deštivé toto počasí v přispěje též nemálo ku zkažení dnešní národní slavnosti »Fidlovačky« v Nůslích, kde blátivá půda na lukách a rozmoklé cesty nebudou podporovati kratochvíle sešlého se obecenstva, byť i počasí samo příznivější bylo než včerejšího dne. – Pražský denník, 15. 4. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

23. 1. 1889: Varování před cestou na pražský Nebozízek. Může jít o život! • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.