Meteorologové po celém světě sledují aktuální vývoj, protože lidé chtějí dopředu vědět, jaká bude letos zima. Podle jejich předpovědí by měla být jiná, než ty předchozí. Za vším stojí jev La Niña, který ovlivňuje počasí nejen v Severní Americe, ale i u nás.
🔊 Tento článek máme i v audioverzi:
Předpovídat počasí na delší období je poněkud ošemetné. Každý meteorolog, který usiluje o profesní čest, nemůže nikdy stanovit přesnou předpověď na více než týden dopředu. I přesto ale lze popsat trendy, na základě kterých se bude situace odvíjet.
[related-post id=“53355″]
[related-post id=“52980″]
Tuhá zima, která nemá obdoby
Představte se Česko v sevření sibiřského mrazu, kdy rtuť teploměru málem zamrzá, fouká studený vítr, praskají vodovodní potrubí a lidem venku div nepřimrzají oční víčka.
Přesně takhle to vypadalo v roce 1929 v tehdejším Československu. V jihočeských Litvínovicích teploměr ukázal neuvěřitelných minus 42,2 stupně Celsia. Podle statistických analýz je pravděpodobnost takového mrazu jednou za tisíc let.
Od běžné zimy k polární katastrofě
Zima roku 1928/29 přitom začala naprosto nenápadně. Prosinec byl teplotně průměrný a nic nenaznačovalo blížící se extrém. Zlom přišel v lednu, kdy se nad naším územím začal projevovat vliv mohutné tlakové výše ze severovýchodu. Do České kotliny proudil ledový vzduch přímo ze severního Ruska.
[related-post id=“53097″]
Sibiřský dech nad Evropou
Začátkem února nastala situace, kterou nikdo nepamatoval. Nad Běloruskem zesílila tlaková výše a propojila se se sibiřskou. Vznikl tak obří útvar sahající od Čukotky po Německo. Právě tento „most zimy“ přinesl nejsilnější mrazy v historii.
Týdny v ledovém sevření
Nejhorší nebyla jen extrémní hodnota mrazu. Děsivá byla především délka studeného období. Během ledna a února teplota prakticky nevystoupila nad nulu. V Praze leželo téměř deset týdnů 20 až 50 centimetrů sněhu. Půda promrzla v některých místech až do hloubky dvou metrů. Na následky extrémního počasí zemřely stovky lidí, což se dnes málo ví.
[related-post id=“52718″]
[related-post id=“53247″]
Když zamrzla celá země
Následky byly katastrofální. Zamrzalo vodovodní i plynové potrubí, kolabovala doprava, vázla dodávka uhlí. V rybnících hynuly ryby pod osmdesáticentimetrovou vrstvou ledu. Vymrzlo více než 50 procent ovocných stromů včetně ořešáků. Mráz decimoval včelstva i divokou zvěř. V novinách denně přibývaly zprávy o zmrzlých lidech.
[related-post id=“53179″]
Evropská ledová apokalypsa
Extrémní mrazy zasáhly celou Evropu. V Benátkách zamrzla laguna, u chorvatského Šibeniku se na moři vytvořil led – něco, co se podle místních nestalo celé století. Ledoborce u německého pobřeží nestačily prolamovat ledovou krustu.
[related-post id=“53225″]
Jak bude letos?
Současné dlouhodobé předpovědi mluví o výrazně jiné zimě. Přestože Evropa zažije letos jednu z nejchladnějších zim posledních let, celkově má být teplotně nadprůměrná. Tisíciletá zima roku 1929 ale přesto zůstává mementem toho, jak extrémní může počasí ve střední Evropě být.