Odpadky po letním grilování nebo pikniku. Jak s nimi správně naložit?

Plastové obaly od olejových marinád, jednorázové kelímky, plynové kartuše nebo obaly opalovacích krémů patří k těm odpadům, které vznikají primárně během letního grilování, pikniků nebo při kempování. Jak tyto odpadní komodity správně likvidovat?

Stále více spotřebitelů se snaží omezit používání jednorázových obalů, kelímků či příborů, nicméně stále existují situace, kdy nelze sáhnout po alternativě. Pak je důležité, aby odpad skončil ve správné popelnici. Svozové společnosti se v praxi potýkají se dvěma extrémy – na jedné straně jsou ti, kteří nic neřeší, na straně druhé jsou pak ti, kteří se snaží třídit za každou cenu i silně znečištěné obaly. Jak tedy postupovat správně?

Olejové marinády

Tradiční chybou je vyhazování plastových obalů od olejových marinád a v oleji naložených masných produktů určených ke grilování do žlutých kontejnerů na plast.

„Olejem silně znečištěné obaly nejsou pro další recyklaci vhodné, proto by správně měly skončit v černé popelnici na směsný odpad. V Praze máme tu výhodu, že následně putují do ZEVO Malešice. Poslouží tak alespoň k výrobě energie a světla a neskončí zahrabány na skládce,“ říká mluvčí svozové společnosti Pražské služby Radim Mana.

Kelímky a brčka

Zatímco o vyhození tradičního plastového kelímku do žlutého kontejneru nikdo nepochybuje, u těch papírových už situace tak jednoznačná není. Na kelímku by měl být uveden piktogram, nebo doporučený způsob likvidace. Absolutně nejhorší jsou ty kelímky, jejichž vnitřek je potažen vrstvou polyethylenu. Ten zaručuje voděodolnost, ale znemožňuje snadnou recyklaci.

„Do žlutých kontejnerů tak patří alespoň víčka, která jsou vyráběna z plastu,“ vysvětluje Radim Mana a dodává: „Ideálním řešením je sáhnout po opakovatelně použitelném kelímku. Nejenže se nemusíme rozmýšlet, kam ho po konzumaci nemilosrdně vyhodit, zejména pak předejdeme vzniku dalšího odpadu.“

Podobná situace panuje u brček. Těm plastovým téměř odzvonilo, přesto na ně stále můžeme narazit v restauracích a obsahují je i různé party sady hojně nabízené na internetu.

„Vhodné je popíjet nápoje pomocí těch opakovaně použitelných a omyvatelných jako jsou nerezová či skleněná. Zajímavou alternativou přestavují brčka bambusová či slámová. Ty lze vyhodit do bioodpadu,“ říká Mana a doplňuje: „Přesto se nabízí otázka, zda brčka vyjma několika specifických situací či zdravotních komplikací vůbec potřebujeme.“

Na trhu jsou dostupné alternativy k tradičním brčkům z různých inovativních materiálů, ale i o jejich skutečné recyklovatelnosti se vedou dohady.

Deodoranty a repelenty v kovovém obalu

Nejen Praha, ale i další česká města investují do sběru plechovek, konzerv a železných tub a neustálé instalují další a další šedé nádoby určené pro tento odpad. Právě v letních parných měsících roste spotřeba antiperspirantů ve spreji nebo repelentů proti hmyzu, které jsou nedílnou součástí výletů do přírody. Ale odhazování odpadu do šedých kontejnerů má svá pravidla – především do nich nepatří tlakové nádoby, tedy ani ty od deodorantů nebo repelentů.

[related-post id=“26364″]

Turistické vařiče

Na plynové kartuše se nevztahuje povinnost zpětného odběru, zároveň je nelze opětovně naplnit. A kvůli tomu, že jde o tlakové nádoby, nelze je vyhodit ani do kontejnerů na kovový odpad. Nejčastěji doporučovaným způsobem je vyhození prázdné plynové kartuše do popelnice na směsný odpad. To je ovšem špatné doporučení.

„S prázdnými tlakovými láhvemi od turistických vařičů je potřeba nakládat jako s nebezpečným odpadem. Ten patří na sběrný dvůr, nikoli do popelnice nebo do kontejneru na tříděný odpad,“ pozastavuje se nad jedním z nejčastějších doporučení na turistických fórech mluvčí Pražských služeb.

Kosmetika a plastové obaly od kosmetiky

Kosmetika, mýdla ani opalovací krémy nejsou považovány za nebezpečný odpad, proto mohou prázdné obaly od těchto přípravků skončit v nádobách na tříděný odpad. Zbytky kosmetiky jako takové by se správně měly slít do jednoho sáčku či obalu a vyhodit do nádoby na směsný odpad.