Odpadky po letním grilování nebo pikniku. Jak s nimi správně naložit?

MagazínPražskýDEN.cz30. července 20203 minuty čtení

Foto: Unsplash.com

Plastové obaly od olejových marinád, jednorázové kelímky, plynové kartuše nebo obaly opalovacích krémů patří k těm odpadům, které vznikají primárně během letního grilování, pikniků nebo při kempování. Jak tyto odpadní komodity správně likvidovat?

Stále více spotřebitelů se snaží omezit používání jednorázových obalů, kelímků či příborů, nicméně stále existují situace, kdy nelze sáhnout po alternativě. Pak je důležité, aby odpad skončil ve správné popelnici. Svozové společnosti se v praxi potýkají se dvěma extrémy – na jedné straně jsou ti, kteří nic neřeší, na straně druhé jsou pak ti, kteří se snaží třídit za každou cenu i silně znečištěné obaly. Jak tedy postupovat správně?

Olejové marinády

Tradiční chybou je vyhazování plastových obalů od olejových marinád a v oleji naložených masných produktů určených ke grilování do žlutých kontejnerů na plast.

„Olejem silně znečištěné obaly nejsou pro další recyklaci vhodné, proto by správně měly skončit v černé popelnici na směsný odpad. V Praze máme tu výhodu, že následně putují do ZEVO Malešice. Poslouží tak alespoň k výrobě energie a světla a neskončí zahrabány na skládce,“ říká mluvčí svozové společnosti Pražské služby Radim Mana.

Kelímky a brčka

Zatímco o vyhození tradičního plastového kelímku do žlutého kontejneru nikdo nepochybuje, u těch papírových už situace tak jednoznačná není. Na kelímku by měl být uveden piktogram, nebo doporučený způsob likvidace. Absolutně nejhorší jsou ty kelímky, jejichž vnitřek je potažen vrstvou polyethylenu. Ten zaručuje voděodolnost, ale znemožňuje snadnou recyklaci.

„Do žlutých kontejnerů tak patří alespoň víčka, která jsou vyráběna z plastu,“ vysvětluje Radim Mana a dodává: „Ideálním řešením je sáhnout po opakovatelně použitelném kelímku. Nejenže se nemusíme rozmýšlet, kam ho po konzumaci nemilosrdně vyhodit, zejména pak předejdeme vzniku dalšího odpadu.“

Foto: Unsplash.com

Podobná situace panuje u brček. Těm plastovým téměř odzvonilo, přesto na ně stále můžeme narazit v restauracích a obsahují je i různé party sady hojně nabízené na internetu.

„Vhodné je popíjet nápoje pomocí těch opakovaně použitelných a omyvatelných jako jsou nerezová či skleněná. Zajímavou alternativou přestavují brčka bambusová či slámová. Ty lze vyhodit do bioodpadu,“ říká Mana a doplňuje: „Přesto se nabízí otázka, zda brčka vyjma několika specifických situací či zdravotních komplikací vůbec potřebujeme.“

Na trhu jsou dostupné alternativy k tradičním brčkům z různých inovativních materiálů, ale i o jejich skutečné recyklovatelnosti se vedou dohady.

Deodoranty a repelenty v kovovém obalu

Nejen Praha, ale i další česká města investují do sběru plechovek, konzerv a železných tub a neustálé instalují další a další šedé nádoby určené pro tento odpad. Právě v letních parných měsících roste spotřeba antiperspirantů ve spreji nebo repelentů proti hmyzu, které jsou nedílnou součástí výletů do přírody. Ale odhazování odpadu do šedých kontejnerů má svá pravidla – především do nich nepatří tlakové nádoby, tedy ani ty od deodorantů nebo repelentů.

[related-post id=“26364″]

Turistické vařiče

Na plynové kartuše se nevztahuje povinnost zpětného odběru, zároveň je nelze opětovně naplnit. A kvůli tomu, že jde o tlakové nádoby, nelze je vyhodit ani do kontejnerů na kovový odpad. Nejčastěji doporučovaným způsobem je vyhození prázdné plynové kartuše do popelnice na směsný odpad. To je ovšem špatné doporučení.

„S prázdnými tlakovými láhvemi od turistických vařičů je potřeba nakládat jako s nebezpečným odpadem. Ten patří na sběrný dvůr, nikoli do popelnice nebo do kontejneru na tříděný odpad,“ pozastavuje se nad jedním z nejčastějších doporučení na turistických fórech mluvčí Pražských služeb.

Kosmetika a plastové obaly od kosmetiky

Kosmetika, mýdla ani opalovací krémy nejsou považovány za nebezpečný odpad, proto mohou prázdné obaly od těchto přípravků skončit v nádobách na tříděný odpad. Zbytky kosmetiky jako takové by se správně měly slít do jednoho sáčku či obalu a vyhodit do nádoby na směsný odpad.

Nepřehlédněte

Šedých kontejnerů v Praze přibývá. Časem je doplní hnědé • V ulicích hlavního města se aktuálně nachází 1412 šedých kontejnerů na kovové obaly. Za prvních sedm měsíců tohoto roku do nich Pražané vyhodili přes 359 tun odpadu.

Září je měsíc second handů. Iniciativy vyzývají k bojkotu fast fashion • Září je v módním světě měsícem týdnů módy, na kterých návrháři představují své kolekce pro nadcházející jaro. Právě proto mezinárodní charitativní organizace OXFAM vyhlásila září jako měsíc second handů a bojkotu nového oblečení.

Vánoční strom poslouží seniorům. Vznikne z něj nábytek • S příchodem Tří králů končí vánoční a novoroční svátky. Pracovníci městské společnosti Technologie hlavního města Prahy (THMP) proto začali odstrojovat vánoční strom na Staroměstském náměstí. Spolu s ním z pražských ulic v příštích dnech zmizí i 1100 vánočních dekorů na veřejném osvětlení a 30 vánočních stromů.

Praha bude občanům půjčovat kompostéry zdarma. Zaplatí za ně více než 5 milionů korun • Pražští radní odsouhlasili výběr dodavatelů kompostérů pro domácí kompostování. Vítězná společnost HBABio dodá 350 kusů kompostérů o minimálním objemu 2 000 l s za 1 502 900 Kč bez DPH a společnost Meva-Trade dodá 1 400 ks o objemu minimálně 1 000 l s za 3 948 000 Kč bez DPH. Zakoupené kompostéry město zdarma zapůjčí občanům. Kompostéry pořizuje Praha v rámci projektu „Podpora domácího kompostování na území hl. m. Prahy“, jehož cílem je snížení objemu biologicky rozložitelných odpadů, zejména odpadů ze zeleně, na území hlavního města. Kompostéry budou poskytnuty zájemcům (žadatelem musí být fyzická osoba) po stanovenou dobu udržitelnosti projektu na základě darovací smlouvy a po jejím uplynutí jim budou ponechány k dalšímu užívání. Podmínkou projektu je umístění kompostéru na vlastním či pronajatém oploceném pozemku na území hl. m. Prahy. „Domácí kompostování je nejekologičtější způsob kompostování vůbec. Nevznikají zde žádné emise z dopravy, občané si své biodegradabilní odpady zpracují na kompost přímo na své zahrádce,“ uvedla radní hl. m. Prahy Jana Plamínková.

Pražané poctivě třídí, odpadu ale produkují čím dál víc • V barevných kontejnerech na tříděný odpad skončilo v loňském roce bezmála 57 tisíc tun odpadu. Nejvíce se třídil papír a sklo. Narostlo i množství komunálního odpadu. Toho pražské svozové společnosti svezly přes 264 tisíc tun.

Praha patří mezi města s největším podílem zeleně na světě • Podíl parků, lesů a další zeleně je v Praze třináctý největší mezi městy na světě. Vyplývá to z indexu HUGSI za rok 2020, který mapuje městskou vegetaci. Při jeho zpracování prověřila společnost Husqvarna celkem 155 měst z 60 zemí světa.

Časovaná bomba. Problémy mladých nikoho nezajímají. Komentář Kristiána Vícha • Končící předvolební kampaň znovu ukázala smutnou vizitku české politické scény. Žádná z politických stran nenabízí skutečně věrohodný program pro generaci mladých lidí, která přišla na svět v 90. letech. Tito lidé se přitom dennodenně potýkají se závažnými problémy, které jejich rodiče řešit nemuseli.

Staré věci na skládce neskončí. V Holešovicích vznikne Re-Use centrum • Hala č. 23 v Pražské tržnici byla rozhodnutím Rady hl. m. Prahy vybrána jako místo, kde bude vybudováno pražské Re-Use centrum. Hala není v současné době využívána, disponuje dostatečným prostorem i parkovištěm a je dobře dopravně dostupná. Před umístěním Re-Use centra bude kompletně rekonstruována.

I staré věci mohou stále přinášet užitek.

Praha chce být zelenější. Do konce desetiletí výrazně sníží emise • Zastupitelstvo hl. m. Prahy na svém čtvrtečním zasedání schválilo Klimatický plán hl. m. Prahy pro rok 2030. Dokument počítá se snížením objemu produkovaných emisí oxidu uhličitého o 45 % oproti roku 2010, čehož se má dosáhnout realizací 69 konkrétních opatření. Finální znění plánu doznalo dílčího zpřesnění na základě pozměňovacích návrhů přijatých zastupitelstvem. Klimatickému plánu vyjádřila podporu i Hospodářská komora hl. m. Prahy.

Krabice od pizzy do papíru nepatří. Umíte správně třídit odpad? Tohle jsou nejčastější chyby • V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i to, co do nich nepatří. K nejčastějším omylům při recyklaci patří třídění plat od vajec, krabic od pizzy nebo papírových kapesníčků. Pražanům dokážou pořádně zamotat hlavu i produkty ze specifických materiálů, mezi které se řadí polystyren, tlakové obaly od sprejů, zrcadla nebo vysloužilé pneumatiky. Následující manuál napoví, jak se vyvarovat nejčastějších přehmatů.

Mastné krabice od pizzy do kontejneru na papír nepatří.

Pražané se naučili třídit kovové obaly. Ve Vysočanech funguje nová třídící linka • V areálu Pražských služeb ve Vysočanech byla zprovozněna moderní linka na třídění kovových obalů. Poloautomatická linka je vybavena technologií, která odděluje železné a neželezné kovy. Mezi ty například patří hliník, měď nebo zinek. Do zařízení putují kovové obaly z šedých kontejnerů umístěných po celé Praze a od všech svozových společností zajišťujících svoz komunálního odpadu na území metropole. Třídění kovových obalů si Pražané oblíbili. Zatímco v roce 2017 obyvatelé metropole vytřídili 144 tun kovových obalů, loni to bylo bezmála 262 tun.

Jak správně naložit s vysloužilým vánočním stromkem • Odstrojili jste vánoční stromek a přemýšlíme, kam teď s ním? Správný postup likvidace se liší podle přístupnosti popelnic na směsný odpad. Pražské služby očekávají, že během ledna a února jich svezou přes 300 tisíc.

Použité vánoční stromečky plní pražské ulice.

Nevylévejte olej do kanalizace, může to ohrozit stokovou síť • Použitý olej či tuk včetně sádla patří do plastových uzavíratelných lahví a následně do speciálních kontejnerů umístěných v ulicích nebo do sběrných dvorů. Nikoliv však do kanalizace, kde způsobuje značné problémy. Proto Pražské vodovody a kanalizace varují, aby lidé tuk po smažení štědrovečerního kapra či řízku do odpadu nevylévali.

Patálie racka bělohlavého na Janáčkově nábřeží. Nohy si omylem namočil do montážní pěny • Na návštěvu České republiky zřejmě jen tak nezapomene racek bělohlavý, kterého přijali do péče pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Ke zvířeti v nesnázích na Janáčkově nábřeží je přivolali pracovníci Povodí Vltavy. Návštěvník z pobřeží Černého moře si totiž namočil nohy do montážní pěny, která zaschla a bránila mu v pohybu.

Letošní 100. pacient Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Pražané třídí čím dál víc. Zároveň ale přibývá i odpadu • Pražské svozové společnosti v loňském roce svezly více než 266 tisíc tun směsného komunálního odpadu. Pražané do kontejnerů na tříděný odpad vyhodili přes 60 tisíc tun skla, plastových obalů, papíru a dalších recyklovatelných komodit. Od letošního ledna mohou navíc separovat i bioodpad.

Množství vyprodukovaného odpadu v Praze každým rokem roste.

Pražané pokořili rekord v množství vytříděných kovových obalů • Třídění kovových obalů se postupně stává normou. V loňském roce bylo v metropoli sebráno rekordních 421 tun. To je téměř stejný objem, jaký pražské svozové společnosti svezly od druhé poloviny roku 2016 do prosince 2018. Plechovky a kovové obaly z celého hlavního města končí ve Vysočanech. Pražské služby zde provozují poloautomatickou linku schopnou roztřídit železné a neželezné kovy. Díky tomu lze bezmála sto procent odevzdaných plechovek vrátit do oběhu.

Kovový odpad se zpracovává ve Vysočanech.

Staré věci nemusí skončit ve sběru. Kampaň ukazuje, jak je znovu využít • Ve sběrných dvorech i velkoobjemových kontejnerech často končí věci, které by nadále mohly plnit svou funkci. Nejčastěji se jedná o dřevěné kusy nábytku a další vybavení domácností. Pražské služby se v posledním spotu kampaně „Jde to i jinak“ zaměřují na opravu a opětovné využívání věcí.

Na množství odpadu v Praze se epidemie nejspíš nepodepsala • Pražané v loňském roce vyprodukovali rekordních 257 754 tun směsného odpadu a vytřídili 59 592 tun papíru, skla, plastů, kovových a nápojových obalů. Nárůst je srovnatelný s předchozími roky. Údaje zveřejnila největší pražská svozová společnost Pražské služby.

Oblast Lítožnice se dál proměňuje. Vzniká tu zcela nový lesík • U Lítožnice mezi Běchovicemi, Dubčí a Kolodějemi se v těchto dnech vysazuje nový les. Na ploše zhruba 5,3 hektaru původně zemědělských pozemků bude vysazeno 53 tisíc nových stromů. Jen pro představu, Václavské náměstí má zhruba 4 hektary.

Chystá se stavba Noemovy archy pro všechny druhy zvířat na planetě • Britský nadšenec plánuje stavbu tisíciletí. V Jihoafrické republice by chtěl vybudovat skutečnou Noemovu archu, domov pro všechny druhy zvířat na planetě. Ambiciózní projekt však dostává závažnou trhlinu.