Praha by si zasloužila novou koncertní síň pro filharmonii, myslí si většina dotázaných

ZajímavostiPražskýDEN.cz21. listopadu 20194 minuty čtení

Vítězný návrh nové londýnské filharmonie od Liz Diller.

Foto: Diller Scofidio + Renfro

Praha má jedinečnou šanci zařadit se po bok světových kulturních metropolí 21. století, které neváhaly investovat do nových koncertních sálů. Pro město, které je dodnes symbolem české hudební tradice, představuje nová filharmonie výzvu o to naléhavější, že v něm roky nevznikla žádná architektonicky významná stavba a žije především ze své slavné minulosti. Právě veřejné budovy tohoto typu přitom mají obrovský potenciál, mohou nastartovat rozvoj nových městských čtvrtí a být katalyzátorem rozkvětu a růstu celých měst. V Brně a Ostravě si to uvědomili o něco dřív než v Praze a podobu svých nových filharmonií už znají.

Na podzimním Summitu architektury a rozvoje pořádaném Sdružením pro architekturu a rozvoj (SAR) ovšem zazněla z úst předsedy pražské koaliční strany TOP 09 Jiřího Pospíšila nadějná zpráva: do konce tohoto volebního období by i Pražané měli vědět, jak by mohl nový pražský koncertní sál na Vltavské vypadat. Současná koalice by měla v roce 2021 vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž a během následujícího roku vybrat vítězný návrh. „Byl by to skvělý výkon,“ myslí si architekt a člen SAR Josef Pleskot, který se o hudební halu zasazuje už deset let i jako člen Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

Výjimečný typologický druh

Koncertní sály jsou výjimečný typologický druh staveb, po kterém zatoužila v tomto století řada měst. Výsledkem jsou často pozoruhodná řešení, která upoutala pozornost celého světa a promluvila do vývoje architektury. Města jako Hamburk, Paříž, Kodaň nebo Oslo by bez nových filharmonií byla ochuzena o výraznou soudobou ikonu, která tolik chybí naší metropoli. Ostatně co by byla Sydney bez opery? Koncertní hala pro dva tisíce posluchačů by přinesla Praze také nové interpretační možnosti klasické, ale i moderní hudby a třeba i jazzu.

„Praha je kulturní město, taková stavba je otázkou prestiže. Vždyť od nás vzešli světoví skladatelé jako Antonín Dvořák nebo Leoš Janáček a my dnes nemáme pořádný sál s výbornou akustikou, který najdete v každém větším německém městě. Naše tělesa mohou hrát po celé zeměkouli, ale u nás ne,“ podotýká architekt a člen SAR Zdeněk Fránek. Zároveň by koncertní sál dal městu šanci vytvořit opravdu veřejný dům s různými společenskými funkcemi. Filharmonie už dnes nejsou stavěny jen pro ty, kteří si koupí lístek na koncert.

[related-post id=“25328″]

„Koncertní hala je hlavně občanskou budovou. Je to místo, kde se veřejnost může shromažďovat a je to místo, které je katalyzátorem růstu, je inspirativním duchem města a produkuje nové publikum i umělecké formy,“ uvedla Elizabeth Diller, světoznámá americká architektka a hlavní host architektonické části podzimního Summitu architektury a rozvoje. Autorka známé newyorské High Line hovořila v Praze o návrhu nové filharmonie v Londýně, se kterým nedávno uspěla v konkurenci světové architektonické smetánky. „Nám se podařilo vyhrát, protože jsme navrhli otevřený prostor, který bude vítat kohokoli bez ohledu na to, zda má vstupenku,“ je přesvědčena.

Vítězný návrh nové londýnské filharmonie od Liz Diller. Zdroj: Diller Scofidio + Renfro

Pomoc centru

Londýnská filharmonie má přinést nový impuls umělecké části města. Projekt vyroste na dopravně velmi komplikovaném místě, se kterým si architektka skvěle poradila. I v Praze bude nová budova pro architekty výzvou a naprosto jedinečnou příležitostí probudit místo, které se stalo symbolem neúspěchu urbanistického ideálu modernismu druhé poloviny 20. století. Výjimečný potenciál Vltavské tkví v možnosti vytvořit originální pulzující veřejný prostor, který vytěží vše z kontaktu s řekou a řady systémů dopravy, které se zde nabízejí.

„Potenciál Vltavské je z hlediska Prahy naprosto hybatelný, naprosto klíčový. V rozšíření centra do těchto míst je možné hledat zlatý důl, už naši předci začali tuhle intervenci objevovat. Za první republiky tu postavili budovu dopravních podniků, jeden z nejskvostnějších paláců. Ta budova předznamenávala, že by měla být levá strana Vltavy intenzivně využita pro významné veřejné budovy,“ domnívá se Josef Pleskot.

Vltavská by se díky nové filharmonii po právu stala součástí širšího pražského centra. A mohla by mu ulevit. Kdyby se povedlo postavit skvělý a jedinečný chrám hudby, do Prahy by přijeli také jiní turisté než ti, kteří neustále hlouběji a hlouběji prošlapávají Královskou cestu. Pro stavbu nové koncertní budovy se navíc v průzkumu agentury IPROS pro SAR vyjádřilo téměř 68 procent z tisícovky dotázaných.

IPSOS pro Sdružení pro architekturu a rozvoj, květen 2018, 1000 respondentů, Praha, 18-65 let

Ve druhé polovině 19. století znamenalo Národní divadlo rozkvět centra města. Koncertní síň na Vltavské by to samé mohla udělat pro dnešek. Divadlo těžilo z těsné blízkosti řeky a panoramatu, i to by se mohlo zhmotnit na Vltavské. „Stavba se musí stát předmětem mezinárodní soutěže, podle mého je ale hrozně důležité, aby kontaktovala Vltavu, aby se stala předmostím Hlávkova mostu, aby aktivovala stavební činnost, která zcela jistě ovlivní i podobu brownfieldu Bubny,“ je přesvědčen Josef Pleskot.

A ještě jeden efekt by mohla filharmonie mít – takto výjimečná budova by mohla probrat veřejnost z letargie a probudit v ní zájem o rozvoj a stavění podobně, jako učinil Kaplického návrh Národní knihovny. Nový koncertní sál je jedinečná šance na reparát s možností ukázat, že jsme ty roky nečinnosti nepromarnili a z peripetií kolem chobotnice jsme se poučili. „Vždyť přece nejsme žádná chudá země, měli bychom si už konečně dovolit postavit nějakou veřejnou stavbu, která bude na evropské úrovni,“ dodal Josef Pleskot.

Nepřehlédněte

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

Připomínky k Metropolitnímu plánu jsou odevzdány. Co bude dál? • V pátek uplynula lhůta pro podávání připomínek a stanovisek k návrhu nového Metropolitního plánu. Skončilo tím tzv. společné jednání. V současné chvíli se připomínky evidují a jejich přesný počet bude znám koncem roku 2018. Za dva roky se budou občané moci vyjádřit k upravenému návrhu plánu v tzv. veřejném projednání. Společné jednání Metropolitního plánu je u konce. Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy převzal poslední stanoviska od orgánů státní správy. Jejich vyhodnocení bude probíhat ve třech etapách, z nichž každá bude trvat 4-5 měsíců. Postupně dojde na připomínky dotčených orgánů, městských částí a fyzických a právnických osob. Celkový počet podání by měl být znám v průběhu srpna. Toto číslo bude stále jen orientační, jelikož nezohledňuje počet připomínkujících, duplicitu podání a počet připomínek v jednom podání. Přesný počet připomínek pak bude znám až koncem roku 2018. „Děkuji všem Pražanům, kteří se zapojili do připomínkování návrhu nového územního plánu. Jejich znalost území a představa o budoucí podobě města je cenným podkladem pro dopracování plánu. Oceňuji také aktivní přístup městských částí. Právě dohoda s nimi je klíčová pro schválení dokumentu v roce 2022,“ řekla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky. Na odevzdání připomínek měla veřejnost jeden měsíc od 27. 6. do 26. 7. Seznamovat se s ním však mohla už od začátku května. Plán byl vystaven v Centru architektury a městského plánování, kde ho vidělo přes 15 000 návštěvníků. Během května a června navíc probíhala informační tour, při které zaměstnanci Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) prezentovali plán veřejnosti na 18 místech Prahy a vysvětlovali, jak ho číst i jak ho připomínkovat. „Plán jsme představovali dlouho před tím, než se k němu veřejnost mohla vyjádřit. Proto očekáváme, že k němu bude i hodně připomínek. Naše snaha o co největší otevřenost má jediný cíl – co nejkvalitnější plán,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Co bude dál? Po ukončení společného projednání Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy zaeviduje a společně s IPR Praha a určeným zastupitelem (zpravidla radní pro územní rozvoj) vypořádá připomínky. IPR Praha následně návrh Metropolitního plánu upraví. Očekává se, že upravený návrh bude znám cca za dva roky. Následně bude vyhlášeno druhé kolo projednávání, tj. veřejné projednání, ve kterém bude opět možno podávat připomínky. Podle nich vznikne znovu upravený návrh, který bude muset být do konce roku 2022 schválen zastupiteli. Teprve potom bude Metropolitní plán platný a účinný.

Okolí Hlavního nádraží se promění. Povede sem nová tramvajová trať • Vrchlického sady, kterým se kvůli nelichotivé pověsti přezdívá „pražský Sherwood“, dostanou novou podobu. Park v blízkosti Hlavního nádraží bude revitalizován a nově sem povede i tramvajová trať.

Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost? • Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.

Ed Sheeran přidá v Praze druhý koncert. Vstupenky na první se vyprodaly za hodinu • Když byl v minulém týdnu ohlášen pražský koncert populárního zpěváka Eda Sheerana v Praze, bylo hned jasné, že ani kapacita letiště v Letňanech nebude všem jeho českým fanouškům stačit.

Stavba tramvajové vozovny v Hloubětíně začne nejspíš na podzim • Dopravní podnik vypsal tendr na zhotovitele nové deponovací a opravárenské haly hloubětínské tramvajové vozovny. Stavba za 1,6 miliardy korun by měla začít ještě letos.

Národní divadlo uvede Labutí jezero v dechberoucí choreografii Johna Cranka • Balet Národního divadla v Praze uvede jakou druhou premiéru sezony 2018/19 ikonické dílo, které patří k základním kamenům repertoáru prestižních světových divadelních domů. Labutí jezero na hudbu Petra Iljiče Čajkovského v choreografii mistra Johna Cranka slibuje dechberoucí zážitek z hudby a tance, ryzost klasické elegance, bravurní výkonů sólistů a sboru, dramatické scény, výpravnou scénu i kostýmy a hluboký emocionální zážitek. Balet Národního divadla je prvním velkým souborem, který získal povolení inscenovat toto dílo mimo domovskou scénu Stuttgartského baletu.

Po Praze jezdí další speciální tramvaj. Tentokrát „kulturní“ • Do pražských ulic dnes vyjela speciální „kulturní tramvaj“. Po celý tento rok v ní cestující najdou tipy na zajímavé kulturní akce. Zároveň kulturu sama do ulice přiveze. Příležitostně totiž poslouží jako pojízdné pódium.

Obnova Průmyslového paláce začne do konce roku. Praha vybrala stavitele • Pražští radní dnes schválili výběr firmy, která dostane zakázku na dostavbu a rekonstrukci Průmyslového paláce. Stavební práce v objemu 2,6 miliardy korun provede konsorcium Metrostav DIZ, Avers a Syner.

Praha cyklistická. Letos přibude 21 kilometrů nových cyklostezek • Praha letos plánuje investovat 370 miliónů korun do rozvoje cyklistické infrastruktury. Vybuduje se přes 21 kilometrů nových cyklostezek, opraví některé stávající a naprojektuje dalších 8 kilometrů, které vzniknou v příštím roce.

Nová mateřská škola v Jeseniově ulici. Radnice představila vítězný návrh • Rada městské části Prahy 3 schválila výsledky architektonické soutěže na novou šestitřídní mateřskou školku v Jeseniově 98. Mezi třiceti devíti soutěžními projekty zvítězil návrh týmu architektky Radky Kurčíkové.

Hvězda seriálu Most si zahraje v novém celovečerním filmu • Herec Zdeněk Godla, kterého proslavila role v dnes již kultovním seriálu Most, si zahraje hlavní roli ve čtvrtém pokračování filmu Bastardi. Ústřední dvojici ztvární společně s režisérem Tomášem Magnuskem.

Zdeněk Godla a Tomáš Magnusek se chystají na natáčení filmu Bastardi 4.

Rohanský ostrov v Praze čeká radikální proměna. Jeho budoucnost přibližuje výstava • Stane se z Rohanského ostrova nový Karlín? Odpověď nejen na tuto otázku se snaží nalézt nově otevřená výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP), která nastiňuje budoucí proměnu bývalého vltavského ostrova na plnohodnotnou pražskou čtvrť.

Takhle budou vypadat stanice Olbrachtova a Pankrác na nové lince metra D • Výtvarnou podobu stanic budoucích metra D Pankrác a Olbrachtova navrhnou přední čeští umělci Jakub Nepraš a Vladimír Kokolia. Jejich návrhy zvítězily ve vyzvané soutěži Metroprojektu, Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) a hlavního města Prahy pod záštitou Národní galerie Praha. Návrh Vladimíra Kokolii pro stanici Olbrachtova počítá se způsobem zobrazování, který návštěvníka vtahuje do obrazu a vytváří iluzi prostorového ztvárnění. Jakub Nepraš připravil výtvarné ztvárnění stanice Pankrác s alegorickým rozměrem a porota vyzdvihla také soulad návrhu s charakteristikou stanice jako živého přestupního bodu nové linky.

Vizualizace stanice Olbrachtova.

Výstava ukazuje, jakým směrem by se Praha mohla v budoucnu vyvíjet • V neděli 20. září odstartoval na Smetanově nábřeží v Praze rozsáhlý výstavní projekt „Praha – město pro lidi“.

Metropolitní plán vyráží na turné po městských částech • Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) dnes zahájil informační tour k Metropolitnímu plánu. Informační kontejner objede v průběhu dvou měsíců celkem 17 míst v Praze. Návrh Metropolitního plánu je také vystaven v Centru architektury a městského plánování (CAMP) až do konce července. „Návrh plánu prošel v poslední době velkou diskuzí, do níž bylo zapojeno mnoho lidí z různých oborů a institucí. Věřím, že nyní je dlouhý proces projednávání dobře připraven,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. Lidé si nyní plán mohou čtvrt roku prohlížet a připravit se na připomínkování. Připomínky k návrhu bude možné zasílat po dobu 30 dnů od 27. června. [gallery size="full" columns="1" ids="9835"] „Po fázi, kdy Metropolitní plán připravovali odborníci Institutu plánování a rozvoje, přichází na řadu obyvatelé města. Chceme s lidmi mluvit co nejvíce, právě oni totiž svoje čtvrti znají nejlépe. I proto pořádáme tuto tour a spoustu dalších informačních aktivit. Čas na prostudování plánu jsme navíc prodloužili o dva měsíce,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Jedna z aktivit, kde se zájemci mohou s návrhem plánu seznámit je informační tour po nejrůznějších pražských lokalitách. Kontejner navštíví celkem sedmnáct míst od Anděla přes Palmovku až po Uhříněves. Na každém stanovišti se zdrží dva dny, během nichž budou pracovníci IPR Praha připraveni odpovídat na otázky místních obyvatel – a to ať už se budou týkat Metropolitního plánu, nebo jiných projektů chystaných v dané oblasti. [gallery size="full" columns="1" ids="9836"] Vystavení v prostorách CAMPu představí návrh Metropolitního plánu ještě komplexněji. Vystaven bude hlavní výkres i vybraná schémata. Cílem expozice bude především seznámit veřejnost s obsahem plánu a přehledně vysvětlit jeho metodiku. Od zahájení výstavy do 1. června budou v prostorách CAMPu dva dny v týdnu přítomni i zástupci zpracovatelského týmu, stejně jako zástupci magistrátu. Veřejnost i zástupci městských částí tak budou mít možnost do CAMPu přijít a diskutovat konkrétní i obecná témata s odborníky. Od 1. června do konce výstavy pak budou odborníci připraveni konzultovat každý všední den. [related-post id="9465"] V návrhu Metropolitním plánu je komplexním způsobem vyjádřena vize rozvoje Prahy na příští desetiletí. Řídit se jim bude veřejná správa, investoři i občané. Plán neřeší detail jednotlivých domů a parcel, nýbrž koncepci celého města, včetně rozvoje infrastruktury nebo ploch pro novou bytovou výstavbu. „Očekáváme obrovský zájem veřejnosti a vítáme ho. Komunikujeme v maximální možné míře. Očekáváme desetitisíce dotazů a připomínek,“ vysvětlil Ondřej Boháč, ředitel IPR, který návrh plánu zpracoval.

Nové byty v Praze dál zdražují. Růst se nezastaví ani letos • Růst cen nových bytů v Praze stále nekončí. Průměrná cena za jeden metr čtvereční nového bytu v nabídkách developerů na konci loňského roku vzrostla na 103 413 korun, což představuje nárůst oproti předchozímu čtvrtletí o dvě procenta. Za celý loňský rok tak nové byty v hlavním městě zdražily o 6,4 procenta. V roce 2018 přitom nové byty zdražovaly o 13,5 procenta. Za průměrný 55metrový byt tak zájemce nyní zaplatí 5,69 milionu korun, zatímco o rok dříve by ho vyšel na 5,35 milionu korun a o dva roky dříve na 4,7 milionu korun. Vyplývá to z podrobných statistik společnosti EKOSPOL.

Veřejné rozloučení s Libuší Šafránkovou proběhne na Spořilově • Rodina zesnulé Libuše Šafránkové oznámila podrobnosti o posledním rozloučení. Oblíbená herečka zemřela minulý týden ve středu ve věku 68 let.

La Película opět nabídne přehlídku španělských a latinskoamerických filmů • Originální bláznivé komedie zvané españolada z rukou mistrů španělského filmu, psychologická dramata, kriminální thrillery i zajímavé sondy do historie i současnosti. Netradiční pohled na legendárního Luise Buñuela, vynikající filmy uznávaného guatemalského režiséra Jayra Bustamenteho i mnoha cenami a nominacemi ověnčené Almodóvarovo autobiografické dílo. To vše nabídne od 18. do 27. února divákům v Praze, Brně, Ostravě a Hradci Králové festival La Película.

Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci • Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.