Praha by si zasloužila novou koncertní síň pro filharmonii, myslí si většina dotázaných

ZajímavostiPražskýDEN.cz21. listopadu 20194 minuty čtení

Vítězný návrh nové londýnské filharmonie od Liz Diller.

Foto: Diller Scofidio + Renfro

Praha má jedinečnou šanci zařadit se po bok světových kulturních metropolí 21. století, které neváhaly investovat do nových koncertních sálů. Pro město, které je dodnes symbolem české hudební tradice, představuje nová filharmonie výzvu o to naléhavější, že v něm roky nevznikla žádná architektonicky významná stavba a žije především ze své slavné minulosti. Právě veřejné budovy tohoto typu přitom mají obrovský potenciál, mohou nastartovat rozvoj nových městských čtvrtí a být katalyzátorem rozkvětu a růstu celých měst. V Brně a Ostravě si to uvědomili o něco dřív než v Praze a podobu svých nových filharmonií už znají.

Na podzimním Summitu architektury a rozvoje pořádaném Sdružením pro architekturu a rozvoj (SAR) ovšem zazněla z úst předsedy pražské koaliční strany TOP 09 Jiřího Pospíšila nadějná zpráva: do konce tohoto volebního období by i Pražané měli vědět, jak by mohl nový pražský koncertní sál na Vltavské vypadat. Současná koalice by měla v roce 2021 vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž a během následujícího roku vybrat vítězný návrh. „Byl by to skvělý výkon,“ myslí si architekt a člen SAR Josef Pleskot, který se o hudební halu zasazuje už deset let i jako člen Spolku pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze.

Výjimečný typologický druh

Koncertní sály jsou výjimečný typologický druh staveb, po kterém zatoužila v tomto století řada měst. Výsledkem jsou často pozoruhodná řešení, která upoutala pozornost celého světa a promluvila do vývoje architektury. Města jako Hamburk, Paříž, Kodaň nebo Oslo by bez nových filharmonií byla ochuzena o výraznou soudobou ikonu, která tolik chybí naší metropoli. Ostatně co by byla Sydney bez opery? Koncertní hala pro dva tisíce posluchačů by přinesla Praze také nové interpretační možnosti klasické, ale i moderní hudby a třeba i jazzu.

„Praha je kulturní město, taková stavba je otázkou prestiže. Vždyť od nás vzešli světoví skladatelé jako Antonín Dvořák nebo Leoš Janáček a my dnes nemáme pořádný sál s výbornou akustikou, který najdete v každém větším německém městě. Naše tělesa mohou hrát po celé zeměkouli, ale u nás ne,“ podotýká architekt a člen SAR Zdeněk Fránek. Zároveň by koncertní sál dal městu šanci vytvořit opravdu veřejný dům s různými společenskými funkcemi. Filharmonie už dnes nejsou stavěny jen pro ty, kteří si koupí lístek na koncert.

[related-post id=“25328″]

„Koncertní hala je hlavně občanskou budovou. Je to místo, kde se veřejnost může shromažďovat a je to místo, které je katalyzátorem růstu, je inspirativním duchem města a produkuje nové publikum i umělecké formy,“ uvedla Elizabeth Diller, světoznámá americká architektka a hlavní host architektonické části podzimního Summitu architektury a rozvoje. Autorka známé newyorské High Line hovořila v Praze o návrhu nové filharmonie v Londýně, se kterým nedávno uspěla v konkurenci světové architektonické smetánky. „Nám se podařilo vyhrát, protože jsme navrhli otevřený prostor, který bude vítat kohokoli bez ohledu na to, zda má vstupenku,“ je přesvědčena.

Vítězný návrh nové londýnské filharmonie od Liz Diller. Zdroj: Diller Scofidio + Renfro

Pomoc centru

Londýnská filharmonie má přinést nový impuls umělecké části města. Projekt vyroste na dopravně velmi komplikovaném místě, se kterým si architektka skvěle poradila. I v Praze bude nová budova pro architekty výzvou a naprosto jedinečnou příležitostí probudit místo, které se stalo symbolem neúspěchu urbanistického ideálu modernismu druhé poloviny 20. století. Výjimečný potenciál Vltavské tkví v možnosti vytvořit originální pulzující veřejný prostor, který vytěží vše z kontaktu s řekou a řady systémů dopravy, které se zde nabízejí.

„Potenciál Vltavské je z hlediska Prahy naprosto hybatelný, naprosto klíčový. V rozšíření centra do těchto míst je možné hledat zlatý důl, už naši předci začali tuhle intervenci objevovat. Za první republiky tu postavili budovu dopravních podniků, jeden z nejskvostnějších paláců. Ta budova předznamenávala, že by měla být levá strana Vltavy intenzivně využita pro významné veřejné budovy,“ domnívá se Josef Pleskot.

Vltavská by se díky nové filharmonii po právu stala součástí širšího pražského centra. A mohla by mu ulevit. Kdyby se povedlo postavit skvělý a jedinečný chrám hudby, do Prahy by přijeli také jiní turisté než ti, kteří neustále hlouběji a hlouběji prošlapávají Královskou cestu. Pro stavbu nové koncertní budovy se navíc v průzkumu agentury IPROS pro SAR vyjádřilo téměř 68 procent z tisícovky dotázaných.

IPSOS pro Sdružení pro architekturu a rozvoj, květen 2018, 1000 respondentů, Praha, 18-65 let

Ve druhé polovině 19. století znamenalo Národní divadlo rozkvět centra města. Koncertní síň na Vltavské by to samé mohla udělat pro dnešek. Divadlo těžilo z těsné blízkosti řeky a panoramatu, i to by se mohlo zhmotnit na Vltavské. „Stavba se musí stát předmětem mezinárodní soutěže, podle mého je ale hrozně důležité, aby kontaktovala Vltavu, aby se stala předmostím Hlávkova mostu, aby aktivovala stavební činnost, která zcela jistě ovlivní i podobu brownfieldu Bubny,“ je přesvědčen Josef Pleskot.

A ještě jeden efekt by mohla filharmonie mít – takto výjimečná budova by mohla probrat veřejnost z letargie a probudit v ní zájem o rozvoj a stavění podobně, jako učinil Kaplického návrh Národní knihovny. Nový koncertní sál je jedinečná šance na reparát s možností ukázat, že jsme ty roky nečinnosti nepromarnili a z peripetií kolem chobotnice jsme se poučili. „Vždyť přece nejsme žádná chudá země, měli bychom si už konečně dovolit postavit nějakou veřejnou stavbu, která bude na evropské úrovni,“ dodal Josef Pleskot.

Nepřehlédněte

Stavba tramvajové tratě z Modřan do Libuše má zelenou • Tramvajová síť v Praze se v dohledné době prodlouží o další necelé dva kilometry. Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) totiž pro tramvajovou trať Modřany – Libuš získal pravomocné stavební povolení.

Nová scéna dostane novou podobu. Rekonstrukce potrvá dva roky • Národní divadlo připravuje rekonstrukci Nové scény. Exteriér památkově chráněné brutalistní budovy zůstane víceméně zachován. Výraznější modernizace se ale dočká divadelní sál.

Nová mateřská škola v Jeseniově ulici. Radnice představila vítězný návrh • Rada městské části Prahy 3 schválila výsledky architektonické soutěže na novou šestitřídní mateřskou školku v Jeseniově 98. Mezi třiceti devíti soutěžními projekty zvítězil návrh týmu architektky Radky Kurčíkové.

Pohádka Malý Pán bude mít pokračování. Přípravy zabraly skoro osm let • Loutkový film na motivy úspěšné knihy Velká cesta Malého Pána od Lenky Uhlířové a Jiřího Stacha se v letošním roce dočká pokračování. První díl sklízel ocenění na českých i zahraničních festivalech. Snímek o dalších dobrodružstvích Malého Pána vzniká opět výjimečným způsobem loutkové akce zachycené na kameru ve skutečných exteriérech.

Lidé po čtyřicítce by měli pracovat jen 3 dny v týdnu, potvrdili vědci • Líbil by se vám třídenní pracovní týden? Vědci potvrdili, že příliš práce zhoršuje výkon mozku – vytrácí se schopnost racionálního uvažování, slábne paměť a člověk celkově duševně strádá. Dočkáme se v dohledné době prodloužení víkendu alespoň o jeden den?

Příliš práce podle vědců škodí. A mají to potvrzené seriózním výzkumem.

Karel Smyczek slaví životní jubileum. Zákeřná nemoc ho prý vůbec nezměnila • Jméno režiséra Karla Smyczeka je neodmyslitelně spjato s populárními filmy a seriály. Na svém kontě má tituly jako Sněženky a machři, Lotrando a Zubejda, Třetí patro, Bylo nás pět, Místo nahoře nebo Dobrá čtvrť. Velká část jeho tvorby je však zaměřena na dětské diváky a v neposlední řadě se prosadil i jako herec.

Sedmý ročník Festivalu íránských filmů přivítá hvězdnou sestavu hostů • Sedmý ročník Festivalu íránských filmů ÍRÁN:CI, který se koná v Praze od 9. do 14. ledna, je nejen jedinečnou přehlídkou skvělé íránské kinematografie, ale také mimořádnou příležitostí pro setkávání íránských umělců s českým publikem. V rámci projekcí, seminářů a doprovodného programu se představí přes dvacet filmařů, spisovatelů, kameramanů, producentů a herců.

Pražská část festivalu potrvá do 14. ledna.

Praha se chystá vyměnit dva tisíce zastávek MHD • Praha hledá novou podobu zastávek městské hromadné dopravy. Tento krok navazuje na vyhlášení vítěze na novou podobu pražských laviček, odpadkových košů a stojanů na kola. Cílem města je vytvořit vlastní design, který vychází z prostředí Prahy. Zastávka by měla nejen chránit před nepříznivým počasím, ale i zjednodušit cestujícím orientaci a mít atraktivní design. Řízení zadává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) spolu s Magistrátem hl. m. Prahy, zájemci mohou podat přihlášky do poloviny dubna. „Jsem ráda, že nezahálíme a pokračujeme v kultivaci veřejných prostranství v Praze a po lavičkách, odpadkových koších a stojanech na kola, vybereme nový vzhled i pro zastávky. Výhledově by mělo proměnou postupně projít až 2 000 zastřešených zastávek a já věřím, že se nám podaří najít takový design, který bude citlivý, moderní, ale přitom vkusný a nadčasový,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="5087"] Nová zastávka by kromě základních funkcí, jako je ochrana před nepříznivým počasím, měl usnadňovat cestujícím orientaci na zastávce. Jednoduchá údržba, odolnost vůči vandalismu nebo universální a nadčasový design jsou další požadavky, které bude odborná komise hodnotit při výběru finalistů a vítěze. Výměna stávajících zastávkových přístřešků a zábradlí, bude obdobně jako u vítězného setu lavičky, odpadkového koše a stojanu na kola, postupná. [related-post id="6595"] „Přednost budou mít zastávky, které potřebují okamžitou výměnu, nebo kde dosud vůbec nejsou. Už dnes známe přes 350 takových míst,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Jednací řízení s uveřejněním není na rozdíl od klasické architektonické soutěže anonymní. Výhodou tedy je, že komise, přizvaní odborníci a zadavatel mohou s účastníky při procesu komunikovat. Návrh zastávkového přístřešku a zábradlí je technicky náročnější, proto je k dosažení kvalitního návrhu nutná zpětná vazba, kterou řízení umožňuje.Ukončení zadávacího řízení se očekává v listopadu.

Věžáky v Kamýku stát nebudou. Rozhodnutí už je definitivní • Pomyslnou tečku za projektem komplexu dvou obytných věžáků v pražském Kamýku udělala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Nevyhověla totiž podnětu společnosti Trigema proti dřívějšímu zamítavému rozhodnutí ministerstva.

Jak se promění Vítězné náměstí? Praha vyhlásila soutěž pro architekty • Jedno z největších náměstí v Praze se dočká proměny. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) vyhlásil urbanisticko-architektonickou soutěž na novou podobu Vítězného náměstí. Cílem soutěže je aby se náměstí stalo přívětivějším místem pro obyvatele Prahy 6. Odevzdání návrhů je naplánováno na konec letošního června. Architekti se nyní mohou hlásit do soutěže, která promění Vítězné náměstí. V porotě zasednou zástupci města, zástupci městské části Prahy 6 a špičkoví architekti z tuzemska i ze zahraničí. Navržený postup dvoukolové soutěže umožní účast širokému spektru účastníků. Odevzdání návrhů v 1. kole je naplánováno na konec června 2018. „Kulaťák je další z řady významných pražských náměstí, které se chystáme zlepšit. Špičkové světové týmy se chystají upravit park na Karlově náměstí a úprava Malostranského náměstí již běží. Věřím, že v soutěži se objeví takové návrhy, které pomohou palčivé problémy náměstí vyřešit,“ říká pražská primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="9504"] „Posadit se pod stromy nebo pohodlně přestoupit na tramvaj, metro a autobus. Obyvatelé Prahy by se měli zkrátka na Vítězném náměstí cítit dobře. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že je možné skloubit intenzivní dopravu s kvalitním veřejným prostorem a náměstím, kde hrají prim chodci,“ vysvětluje náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Architektonicko-urbanistická soutěž je vypsána jako dvoukolová a investorem následné realizace bude Magistrát hl. m. Prahy. Ceny a náhrady výloh v soutěži jsou stanoveny na 3 280 000 Kč.

Florenc se má proměnit. Praha vypsala soutěž na novou podobu • Hlavní město má velké plány s pražskou Florencí. Tento významný dopravní uzel nyní patří mezi zanedbané části metropole. To se má ale v příštích letech změnit.

Nové byty v Praze kupují převážně Češi. Na cizince připadá desetina prodejů • Byty v pražských novostavbách kupují převážně Češi, tuzemského majitele získá devět z deseti prodaných bytů. Vyplývá to z dlouhodobé zkušenosti developerské společnosti Ekospol, která za 27 let na trhu získala už přes deset tisíc klientů. Tento údaj nyní potvrdila také analýza pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR), na kterou upozornil Pražský deník. Podle ní činí podíl cizinců mezi kupujícími nových bytů 11,6 procenta. Nepatrně vyšší (14,1 %) pak je u rekonstruovaných bytů.

U Nehvizd vyroste terminál vysokorychlostní železnice • Správa železnic představila vítězný návrh podoby terminálu vysokorychlostní železnice, který by v budoucnu měl vyrůst u Nehvizd za Prahou. Do soutěže se zapojilo 21 českých i zahraničních architektonických kanceláří. Porota nakonec vybrala práci autorské dvojice Jiří Opočenský a Štěpán Valouch.

O krok blíže revoluci. Vůně a pachy bude možné posílat na dálku • Blíží se další technologická revoluce, která může zásadně ovlivnit nejrůznější oblasti našeho každodenního života. Vědci pracují na systému, který by umožnil jednoduché odesílání vůní a pachů prostřednictvím internetu.

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu • Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace.

Vzniknou v Malešicích nové byty? Zaměří se na to analýza • Malešicko-hostivařská oblast je se svými 650 hektary největší průmyslovou lokalitou v Praze. Nachází se tu velká část technického zázemí hlavního města jako spalovna, teplárna, chladírny, skladovací a výrobní haly, betonárna, depozitář Národní knihovny nebo ústřední dílny Dopravního podniku.

Praha hledá nápady, jak vylepšit život v metropoli. Za nejlepší nabízí finanční odměnu • Vedení hlavního města dnes představilo projekt s názvem Pražský inovační maraton. Široká veřejnost bude moci během následujících několika týdnů přihlásit projektové nápady, jak zlepšit s pomocí technologií nebo inovativních řešení život Pražanů. O vítězných projektech budou rozhodovat odborníci a nejlepší z nich se dočkají finančního ocenění a možnosti realizace projektu.

Povolování staveb v Česku vázne čím dál víc. Jsme mezi Kamerunem a Hondurasem • Česká republika se v letošním hodnocení Světové banky opět propadla v žebříčku délky povolování nových staveb. Zatímco loni se umístila na nelichotivé 156. pozici, letos klesla o další stupínek na 157. místo ze 190 zemí celého světa. Ještě v roce 2015 přitom byla naše země na 127. pozici žebříčku Doing Business, který každoročně Světová banka vydává. Potvrzuje se tím, že konkurenceschopnost země výrazně ztrácí právě z pohledu povolování nové výstavby, jejímž následkem je mimo jiné i stále se prohlubující krize v dostupnosti bydlení.

Malešickou a Českobrodskou ulici propojí nová třída • Nákladové nádraží Žižkov je jedno z pražských transformačních území, kde má v budoucnu vzniknout nová čtvrť. S budoucími obyvateli ale vzroste i nutnost posílení zdejší dopravy. Aby se předešlo přetěžování ulice Jana Želivského, vznikne tzv. „Jarovská třída“.

Definitivní podoba čtvrti Bubny-Zátory byla schválena • Praha představila definitivní podobu budoucí městské čtvrti Bubny-Zátory. Územní studie, ke které se občané vyjadřovali loni v létě, je aktualizována dle připomínek. Mezi nejzásadnější změny ve studii oproti prvnímu návrhu z roku 2019 patří snížení výškové hladiny v některých částech čtvrti, větší důraz na zeleň a obecně větší respekt k památkám.