RUBRIKY
HLEDAT

Pražská zoo připravila bohatou vánoční nadílku pro zvířata i návštěvníky

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská • 21. prosince 2017 • 2 minuty čtení
Na Štědrý den uvidí návštěvníci v 12:00 v Amfiteátru Rezervace Bororo „zlaté“ prasátko.

Na Štědrý den uvidí návštěvníci v 12:00 v Amfiteátru Rezervace Bororo „zlaté“ prasátko.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha již tradičně proběhnou vánoční svátky ve znamení bohaté nadílky pro zvířata i pro návštěvníky.

Nejen na Štědrý den budou připraveny drobné dárky pro děti a pestrý program plný komentovaných krmení a setkání. Překvapením pro veřejnost pak bude štědrodenní vystoupení „zlatého“ prasátka v Amfiteátru Rezervace Bororo. Návštěvníci také mohou přinést 24. prosince zvířatům jedlé dárky, které jim pracovníci zoo předají při vánočních komentovaných krmení během dalších dnů. Děti do 15 let budou mít navíc tento den vstup za 1 Kč.

U tygrů se začnou oslavovat vánoční svátky již v sobotu 23. prosince. Tygrům ussurijským bude v 13:00 hodin předána za speciálního komentovaného setkání vánočně ozdobená piňata (kartonová figurína).

Na Štědrý den budou pokladny zoo otevřeny do 14:00 hodin (areál a většina pavilonů však budou zpřístupněny až do 15:00 hodin) a děti do 15 let mají vstup za 1 Kč. Tento den mohou návštěvníci přinést zvířatům například zeleninu nebo ovoce a piškoty, které mohou nechat u hlavního vchodu. Během celé neděle budou také probíhat vánoční komentovaná krmení a setkání a v poledne navíc i speciální program se „zlatým“ prasátkem v Amfiteátru Rezervace Bororo.

Ve dnech 25. a 26. prosince vždy v poledne pak proběhnou další vystoupení zvířat u ozdobeného stromečku v Amfiteátru Rezervace Bororo. Malé návštěvníky tu také čekají drobné dárečky. V následujících dnech (28. až 30. prosince) budou také pokračovat speciální komentovaná krmení a bohatá nadílka. Zkrátka nepřijdou například sloni, ale ani gorily nebo losi a zubři, kteří dostanou dobroty od návštěvníků a pochutnají si i na neprodaných vánočních stromečcích.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Nejjedovatější žáby světa budou k vidění v pražské zoo • Chcete na vlastní spatřit nejjedovatější žábu naší planety? Víte, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže? Nebo máte chuť přesvědčit se o neuvěřitelné barevné kráse žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek? Již brzy k tomu budete mít jedinečnou příležitost!

Češi se těší na Vánoce hned z několika důvodů, ukázal průzkum • Drtivá většina Čechů se těší na čas strávený s blízkými, odpočinek, ale i sledování pohádek, které už se u nás staly součástí tradice. Co se v českých domácnostech nejčastěji podává ke štědrovečerní večeři? A které koledy jsou nejpopulárnější?

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den supů bohatým programem • Sup kapucín, hnědý a mrchožravý nebo kondor královský. Všechny tyto druhy mohou návštěvníci ještě více zblízka poznat tuto sobotu 5. září v Zoo Praha u příležitosti oslav Mezinárodního dne supů a kondorů. Bohatý program přiblíží život a odchov těchto vzácných dravých ptáků.

Tapířice z Francouzské Guyany se stala novou obyvatelkou Zoo Praha • Ve výběhu v dolní části pražské zoologické zahrady se od čtvrtka zabydluje samice tapíra jihoamerického Taluen, která vytvoří pár samcem Texem. Tapířice dorazila do Prahy z osm tisíc kilometrů vzdálené Francouzské Guyany. Narodila se 1. prosince 2017 v Zoo de Guyane, oba rodiče její matky pocházejí z přírody, otec je součástí Evropského záchovného programu (EEP).

Největší i nejmenší štíři světa jsou nyní k vidění v pražské zoo • V Gočárových domech v pražské zoologické zahradě můžete až do 26. května 2019 vidět unikátní kolekci štírů. Jedinečné tvory zájemcům přiblíží i komentované prohlídky, které se konají každou neděli.

Veleštír trnitý (Heterometrus spinifer) je jedním z největších zástupců rodu. K obraně používá masivní makadla (klepeta) a dospělé zvíře vydrží více než rok nepřijímat potravu bez trvalých následků.

V žebříčku oblíbenosti zvířat v Zoo Praha vedou sloni a ďábel medvědovitý • Do podpory chovu zvířat v Zoo Praha se v loňském roce zapojilo 5 021 adoptivních rodičů a sponzorů. Dalších více než jedenáct tisíc příznivců pražské zoologické zahrady nakoupilo 40 211 stravenek.

Limit počtu návštěvníků zoologických zahrad se od čtvrtka zvýší • Od čtvrtka 4. června bude mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví navýšen maximální denní počet návštěvníků zoologických a botanických zahrad na 250 lidí na jeden hektar plochy zařízení. Pro Zoo Praha to činí 14 500 návštěvníků během dne.

Pražská zoo slavnostně zahájila novou sezónu • V pražské zoologické zahradě zahájili novou hlavní sezonu. Vedle slavnostního otevření přestavěné restaurace Gaston došlo i na „křtiny“ mimořádně vzácných leguánů chutných. Ti dostali velmi neobvyklá jména: Palačinka, Čokoláda a Bramborák. Zahajovací slavnosti se zúčastnili primátorka hl. města Prahy Adriana Krnáčová a její náměstci Eva Kislingerová s Petrem Dolínkem. Stovky přihlížejících návštěvníků během zahájení ocenily netradiční vystoupení lachtaní rodiny. Hlavní sezónu symbolicky odstartoval lachtaní samec Meloun, syn a pokračovatel slavného lachtana Gastona, který zahynul při povodni 2002. „V první řadě děkuji panu řediteli a všem ošetřovatelům, kteří se starají o zvířata. Děkuji jim za to, že přispívají k chodu celé zoo,“ prohlásila primátorka. [related-post id="7825"] Náměstek Petr Dolínek, do jehož gesce zoo spadá, uvedl: „Často sem chodím s dětmi a vidím velké proměny zoo, a to nejen pokud jde o pavilony a expozice, ale také zdánlivé drobnosti jako jsou lavičky, prvky pro děti, zpevněné cestičky a podobně.“ Dalším bodem programu byly křtiny tří leguánů chutných, kteří jsou podle Červené knihy IUCN vedeni jako ohrožený druh a Zoo Praha na ně čekala řadu let. Dnes byli slavnostně pojmenováni Palačinka, Čokoláda a Bramborák, a to na základě návrhu jejich chovatelky, paní Nataši Velenské. Slavnostní program zakončil koncert skupiny Slza.

87. hlavní sezónu Zoo Praha symbolicky zahajoval také lachtan Meloun, syn Gastona, který zahynul během povodní 2002.

Sklípkani v Zoo Praha. Unikátní výstava začíná již tuto sobotu • V Galerii Gočárovy domy v pražské zoo bude od soboty 8. září k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Vernisáž začne ve 13 hodin za účasti autora výstavy a chovatele sklípkanů Davida Šťastného a zástupců Zoo Praha. Pražská zoo chce výstavou vyjít vstříc veřejnosti. Poprvé totiž výstavu sklípkanů uspořádala před rokem a pro velký zájem ji pak prodlužovala. I proto teď tyto fascinující živočichy, kteří se během 300 milionů let téměř nezměnili, do Galerie v Gočárových domech vrací. Milovníci největších suchozemských bezobratlých živočichů se mohou těšit na více než čtyřicet druhů sklípkanů. K vidění budou i některé velmi vzácné – dosud nepojmenované druhy, sklípkan největší vážící až kolem 200 gramů nebo sklípkan krásnonohý coby nejkrásnější zástupce rodu. [gallery size="full" columns="1" ids="12349"] Výstava Sklípkani bude otevřena denně od 10 do 17:30 hodin a potrvá do 4. listopadu. Každou zářijovou neděli mezi 14. a 15. hodinou proběhne také doprovodný program s odborným průvodcem, včetně bližšího seznámení se sklípkany s využitím binokulárních lup.

V rámci doprovodného programu si návštěvníci výstavy Sklípkani mohou tyto fascinující živočichy prohlédnout i pomocí binokulárních lup. Na snímku sklípkan Lightfootův.

Národní muzeum nabídne druhého plejtváka v životní velikosti • Národní muzem nechalo vyrobit realistický model plejtváka malého v životní velikosti. Exponát doplní skutečnou kostru plejtváka myšoka, který je symbolem muzea.

Vánoční trhy v Praze se neuskuteční. Strom na náměstí ale bude • Tradiční vánoční trhy na Staroměstském náměstí, Václavském náměstí a na náměstí Republiky se letos kvůli pandemii koronaviru konat nebudou. Jejich organizátor se na tom dohodl se zástupci vedení města. Vánoční atmosféru bude v srdci Staroměstského náměstí připomínat pouze strom, který letos přijede ze středních Čech.

Nově narozené žirafí mládě z pražské zoo už dostalo jméno • Zatím nejmladší člen stáda žiraf severních núbijských v Zoo Praha dostal jméno Matyáš. Dvouměsíčního samečka o víkendu pokřtili nejvyšší český herec Pavel Šimčík a mistr světa v rychlostní kanoistice, olympijský medailista Josef Dostál.

Žirafí sameček dostal jméno Matyáš.

Unikátní vánoční poselství prezidenta Masaryka je aktuální i po 85 letech • V prosinci 1933, tedy přesně před 85 lety, pronesl v Praze tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk před filmovými kamerami vánoční poselství obyvatelům Československa. Vznikla tak tradice prezidentských vánočních a novoročních projevů, která s nejrůznějšími obměnami přetrvala až do současnosti.

První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Vánoce s léky a alkoholem? Raději to nezkoušejte, koledujete si o vážné následky • Také patříte k těm ,,šťastným“, kteří na vánoční svátky onemocněli, a lékař jim předepsal antibiotika? Znamená to pro vás strávit Vánoce na suchu bez kapky alkoholu, nebo si můžete přece jen nějakou tu skleničku dopřát? Pro některé z vás máme možná dobrou zprávu.

Kam vyhodit vánoční stromek? Do popelnice nepatří, připomínají Pražské služby • Pražané se letos vánočními stromky vybavili dříve než v minulých letech. I proto se mnozí budou tohoto tradičního symbolu Vánoc zbavovat dříve. Pražské služby v souvislosti s tím upozorňují, že vysloužilý vánoční stromek nepatří do popelnice, protože zaplní téměř celou nádobu a do dalšího svozu znemožní její užívání. Správný postup při jeho vyhození se liší podle přístupnosti a umístění popelnic na směsný odpad.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Pražská zoo truchlí. Zemřel hroch Slávek, jedna z největších celebrit • Smutná zpráva dnes přišla z pražské zoologické zahrady. Ve věku nedožitých 34 let uhynul hroch Slávek, jedno z nejpopulárnějších zvířat.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár