Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě

Kam vyrazit v PrazeKristián Vích18. srpna 20192 minuty čtení

Žáby rodu Ranitomeya jsou nejmenšími žábami na světě. Na výstavě Šípové žáby jich je v Zoo Praha k vidění hned několik.

Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

Výstava Šípové žáby, která byla slavnostně otevřena v sobotu odpoledne, potrvá v Galerii Gočárovy domy do 20. října. Každou neděli jsou navíc pro návštěvníky připraveny komentované prohlídky.

Smrtelně jedovatých druhů pralesniček, které představují nebezpečí i pro člověka, je jen pár. Mezi nimi pralesnička strašná, nejjedovatější druh žáby na světě. I tu teď mohou návštěvníci obdivovat v Galerii Gočárovy domy.

„Tyto žáby mohou mít ve svém drobném těle až 1 miligram jedu. Toto minimální množství podle některých autorů může stačit k usmrcení 10 000 myší, 15 lidí, nebo dvou slonů,“ uvedl jeden z autorů výstavy, chovatel žab Jan Thuma. „Smrtelná dávka pro průměrného člověka může tedy být přibližně 100 mikrogramů, což představuje ekvivalent váhy dvou zrnek jemné kuchyňské soli. Pralesničky tak patří k nejjedovatějším živočichům na planetě,“ dodal.

Zoo Praha zve na výstavu pralesniček neboli šípových žab. Kolekce jejich třiceti pestrobarevných zástupců dosud nikdy nebyla veřejnosti v Česku představena.

Žáby rodu Ranitomeya patří mezi nejmenší na světě. Na výstavě v pražské zoo jich je k vidění hned několik. Při velikosti v průměru jednoho centimetru až dvanácti milimetrů (těch dosahují samičky) a kvůli pestrému zbarvení – například černá se žlutými tečkami – si je člověk snadno splete s broukem.

Pralesnička strašná Orange (Phyllobates terribilis Orange) je nejjedovatějším druhem žáby na světě. I ta je v Zoo Praha k vidění na výstavě Šípové žáby. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Návštěvníci výstavy se také dozvědí spoustu zajímavostí z tajemného života šípových žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek. Například to, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže nebo jak s pomocí žáby přebarvit papouška.

Nepřehlédněte

Korunovační klenoty jsou po dvou letech vystaveny pro veřejnost • Sedm klíčníků včera odemklo Korunní archiv ve Svatováclavské kapli, aby vyzvedli české korunovační klenoty. Ty jsou ode dneška až do 23. ledna vystaveny ve Vladislavském sále. Vstupné je zdarma.

Svatováclavská koruna, Královské žezlo a Královské jablko.

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Oslavte Den mláďat v pražském zookoutku Malá Chuchle! • Během celého jara se v pražské přírodě můžeme setkat s mláďaty všech druhů i velikostí. Tito nejmenší obyvatelé hlavního města žijí často skrytým a tajemným životem, který skýtá také mnoho útrap a nebezpečí. O tom, jak se zvířecím mláďatům žije v městské divočině, se můžete dozvědět na Dni mláďat, který se koná v sobotu 6. dubna od 14 do 17 hodin v zookoutku Malá Chuchle.

Nově narozené žirafí mládě z pražské zoo už dostalo jméno • Zatím nejmladší člen stáda žiraf severních núbijských v Zoo Praha dostal jméno Matyáš. Dvouměsíčního samečka o víkendu pokřtili nejvyšší český herec Pavel Šimčík a mistr světa v rychlostní kanoistice, olympijský medailista Josef Dostál.

Žirafí sameček dostal jméno Matyáš.

Novorozená sloní samička vyšla poprvé na procházku • Během slunečného a teplého nedělního odpoledne se sloní samička narozená v Zoo Praha 27. března 2020 poprvé podívala ven.

Nejošklivější zvíře na světě nejspíš brzy vyhyne • Sliznatá ryba s anglickým názvem Blobfish do vínku příliš krásy od přírody nedostala. Svým zjevem připomíná spíš odpudivou mimozemskou příšeru a v jednom internetovém hlasování byla dokonce označena za nejošklivějšího živočicha na planetě. Teď jí ke všemu hrozí vyhynutí.

Zoo poprvé ukáže vzácného živočicha. Je jediný v Česku a řediteli připomněl Marka Ebena • Návštěvníci pražské zoo budou moci poprvé naživo spatřit nového vzácného obyvatele. Samec vombata obecného Cooper přicestoval do Prahy v prosinci z německého Hannoveru. Nejprve ale musel několik týdnů strávit v povinné podovozní karanténě v zázemí. Veřejnosti se poprvé představí tuto sobotu 8. ledna v expozici Darwinův kráter. Oficiálně ho přivítají herec a moderátor Marek Eben a cukrář Josef Maršálek.

Radost v pražské zoo. Narodilo se vzácné mládě guerézy pláštíkové • Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Zoo Praha se může pyšnit mládětem guerézy pláštíkové.

Roztomilé slůně Max z pražské zoo oslaví 2. narozeniny • Maxovi jsou dnes dva roky. Jeho narozeninová oslava proběhne v sobotu 7. dubna. Tento slon indický se do historie Zoo Praha zapsal hned svým narozením, když se stal vůbec prvním slůnětem, které v pražské zoo nejen přišlo na svět, ale také zde bylo počato. Komentovaná oslava začne v 11 hodin v Údolí slonů. Chovatelé tam Maxovi ve venkovním výběhu/vnitřní expozici (dle počasí) předají dárek v podobě číslice 2 vyskládané ze zeleniny.

Slon indický Max je vůbec první slůnětem, které v pražské zoo nejen přišlo na svět, ale také zde bylo počato.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Moderní knižní obálky jsou k vidění v Národním muzeu • Národní muzeum otevřelo 15. října ve své Historické budově novou výstavu s názvem Moderní knižní obálky z muzejní knihovny, která představí průřez vizuální podobou českých knižních obálek 20. století prostřednictvím sbírkových předmětů z fondů oddělení knižní kultury Knihovny Národního muzea. Výstava je k vidění od 15. října do 9. ledna 2022.

Bedřich Smetana jako nejkrásnější dárek domů. Nová výstava Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve svém Muzeu Bedřicha Smetany zcela novou výstavu s názvem Hudba Bedřicha Smetany – nejkrásnější dárek domů. Jedná se o ukázku toho, jaký vliv na věhlas skladatele může mít i fenomén hudebních nosičů. Výstava bude k vidění do konce října příštího roku.

I sloni chodí na pedikúru. V pražské zoo ji podstupují pravidelně • Nohy slůňat, která se narodila v roce 2016 v Zoo Praha v roce 2016, už mají co nést – starší Max aktuálně váží 938 kg a mladší Rudi 676 kg. Oba si ale stále rádi hrají a jsou velice aktivní; jejich kopyta – tenčí než u dospělých slonů – jsou tudíž náchylná k prasklinám. I oni proto musejí pravidelně absolvovat pedikúru.

K úpravě chodidel slonů používají chovatelé speciální kopytní sadu.

Ohňostroje jsou projevem arogance a sobectví vůči zvířatům. Zakažme je, vyzývá ředitel zoo • Jakkoliv zatím není jasné, jak bude vypadat videmapping, kterým chtějí radní v hlavním městě nahradit tradiční ohňostroj na přelomu roku, je na místě říci zcela jednoznačně: zdravý rozum zvítězil nad sobectvím a arogancí. Řekněme si to na rovinu: novoroční ohňostroje přestávají být světelnou show nabízející svátečně naladěným divákům mimořádnou podívanou, svou hlučností se přibližují spíš válečnému konfliktu.

Muzeum pražského vodárenství chystá den otevřených dveří • Muzeum pražského vodárenství opět otevře své brány široké veřejnosti. V sobotu 16. října se uskuteční populární den otevřených dveří.

Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Zvířata z pražské zoo si pochutnala na dýních • Zoologická zahrada hl. m. Prahy je kvůli pandemii koronaviru již třetí týden uzavřena pro veřejnost. I přesto ale zdejší zvířata nepřišla o tradiční dýňové hody.

Mláďata pandy červené jsou už k vidění v pražské zoo • Návštěvníci Zoo Praha nyní mohou zahlédnout dva vzácné přírůstky pandy červené. Čtyřměsíční dvojčata se právě v těchto dnech začínají samostatně pohybovat ve venkovním výběhu poblíž hlavního vchodu do areálu zoo.