Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě

Kam vyrazit v PrazeKristián Vích18. srpna 20192 minuty čtení

Žáby rodu Ranitomeya jsou nejmenšími žábami na světě. Na výstavě Šípové žáby jich je v Zoo Praha k vidění hned několik.

Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

Výstava Šípové žáby, která byla slavnostně otevřena v sobotu odpoledne, potrvá v Galerii Gočárovy domy do 20. října. Každou neděli jsou navíc pro návštěvníky připraveny komentované prohlídky.

Smrtelně jedovatých druhů pralesniček, které představují nebezpečí i pro člověka, je jen pár. Mezi nimi pralesnička strašná, nejjedovatější druh žáby na světě. I tu teď mohou návštěvníci obdivovat v Galerii Gočárovy domy.

„Tyto žáby mohou mít ve svém drobném těle až 1 miligram jedu. Toto minimální množství podle některých autorů může stačit k usmrcení 10 000 myší, 15 lidí, nebo dvou slonů,“ uvedl jeden z autorů výstavy, chovatel žab Jan Thuma. „Smrtelná dávka pro průměrného člověka může tedy být přibližně 100 mikrogramů, což představuje ekvivalent váhy dvou zrnek jemné kuchyňské soli. Pralesničky tak patří k nejjedovatějším živočichům na planetě,“ dodal.

Zoo Praha zve na výstavu pralesniček neboli šípových žab. Kolekce jejich třiceti pestrobarevných zástupců dosud nikdy nebyla veřejnosti v Česku představena.

Žáby rodu Ranitomeya patří mezi nejmenší na světě. Na výstavě v pražské zoo jich je k vidění hned několik. Při velikosti v průměru jednoho centimetru až dvanácti milimetrů (těch dosahují samičky) a kvůli pestrému zbarvení – například černá se žlutými tečkami – si je člověk snadno splete s broukem.

Pralesnička strašná Orange (Phyllobates terribilis Orange) je nejjedovatějším druhem žáby na světě. I ta je v Zoo Praha k vidění na výstavě Šípové žáby. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Návštěvníci výstavy se také dozvědí spoustu zajímavostí z tajemného života šípových žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek. Například to, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže nebo jak s pomocí žáby přebarvit papouška.

Nepřehlédněte

Národní muzeum nabídne druhého plejtváka v životní velikosti • Národní muzem nechalo vyrobit realistický model plejtváka malého v životní velikosti. Exponát doplní skutečnou kostru plejtváka myšoka, který je symbolem muzea.

Pražská zoo oslaví Světový den želv. Připraven je bohatý program • V sobotu 22. srpna se v Zoo Praha uskuteční náhradní oslava Světového dne želv, která byla původně plánovaná na květen.

Pražská zoo je první na světě v počtu odchovaných mláďat zejozoba afrického • Pražská zoo v letošním roce dosáhla bilance 30 přirozeně odchovaných mláďat zejozoba afrického za osm chovatelských sezón, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. Nejstarší letošní mládě tohoto druhu narozené v pražské zoo 22. srpna už překonalo kritický věk a jeho sourozenci narození krátce po něm jej můžou následovat. Návštěvníci najdou tyto možná až bizarně vyhlížející ptáky se zvláštním tvarem zobáku v Ptačích mokřadech umístěných v dolní části zoo. Pražská zoo chová zejozoby od roku 1996. Velký úspěch zaznamenala v roce 2011, kdy se jí jako první z evropských zoo povedl přirozený odchov zejozoba afrického pod rodiči. Letos si může připsat další úspěch, a to světový – nejvíce přirozeně odchovaných mláďat za osm chovatelských sezón. „V prvních dnech chovatelé dvakrát denně pravidelně lezou k hnízdům, aby mláďata zvážili, dle potřeby přikrmili a podali výživové doplňky a léky, než se chovné páry ujmou své rodičovské úlohy naplno,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Zejozobi afričtí se coby potravní specialisté živí sladkovodními rybami a kuřaty; nejdůležitější složku potravy ovšem tvoří hlemýždi. Zejozobi je svým zručným, speciálně uzpůsobeným zobákem vytahují z ulit, aniž by tyto ulity porušili. V hnízdní sezóně dokáže pražské hejno denně spořádat celý kbelík hlemýžďů. Celkem se v Zoo Praha podařilo odchovat již 35 mláďat zejozoba afrického, která pak odešla jak do českých zoo, tak do zoo ve Francii, Německu a Rakousku.

Z původních Strašnic nezbylo skoro nic. Historii pražské čtvrti přiblíží nová výstava • Muzeum hl. m. Prahy pořádá od 25. 4. 2018 do 4. 11. 2018 v hlavní budově muzea výstavu Strašnice …zahrada Prahy, brána armád… Výstava je již osmým dílem mnohaletého projektu o pražských čtvrtích. Představuje oblast, která se stala součástí Velké Prahy až v roce 1922. Do té doby náležely Strašnice k pražskému předpolí, které bylo zasaženo prakticky každým obléháním, každou válkou či bitvou o Prahu. Vystavena budou fotografická, mapová, plánová a další vyobrazení, ale i další materiál, například předměty dokumentující činnost strašnického Sokola či stavbu strašnického kostela, archeologický materiál připomene nejstarší obyvatele strašnického prostoru, další předměty život ve Strašnicích před sto a více lety. S otevřením výstavy je již tradičně vydána stejnojmenná publikace. Zároveň jsou připraveny i doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Historie Strašnic v kostce Až do 19. století tvořily Strašnice součást zemědělského zázemí Prahy, od 14. do počátku 17. století se tu kromě polí rozkládaly rozsáhlé vinice a chmelnice, v pozdější době bylo pro tuto oblast charakteristické pěstování zelí. Původní nevelká ves ležící na důležitých obchodních cestách o několika málo číslech popisných se v 18. a 19. století postupně rozrůstala a na konci 18. století vznikly samostatné Nové Strašnice. Stavební boom zaznamenáváme od přelomu 19. a 20. století a během první poloviny 20. století se Strašnice staly důležitou rezidenční oblastí pražských středních vrstev. Na počátku 20. století získaly Strašnice tramvajové spojení s Prahou i železniční zastávku na důležité trati Praha–Benešov. Velkou proměnu zaznamenaly Strašnice v druhé polovině 20. století, kdy byla zastavěna již většina plochy strašnického katastru. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let tu vzniklo sídliště Solidarita, poté vyrostla nová, z velké části panelová, výstavba i v dalších strašnických lokalitách – v Průběžné, Rybníčkách i jinde. V šedesátých až osmdesátých letech došlo ke zboření staré zástavby, z níž do dnešních dob zůstalo zachováno jen několik málo budov. Na počátku devadesátých let 20. století byl postaven a vysvěcen po šedesátiletém úsilí místních farníků ve Strašnicích kostel Neposkvrněného početí Panny Marie.

Strašnice na historické pohlednici.

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

Obraťte oči ke hvězdám. Dnes v noci budou padat • Vesmír nám po nedávné kometě Neowise přichystal další nebeskou show. Už dnes v noci nastane maximum meteorického roje Perseidy. Na noční obloze tak bude možné zpozorovat až 50 „padajících hvězd“ za hodinu.

Milovníci voňavých bylinek si přijdou na své v Národním zemědělském muzeu na Letné • Muzejní dvůr Národního zemědělského muzea provoní poslední dubnovou sobotu bylinky. Třetí ročník Bylinkového dne nabídne burzu bylinkového sortimentu, ale i bohatý doprovodný program.

Skvělá zpráva z pražské zoo. Narodil se tam mimořádně ohrožený pták • V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodič – pečují o něj a krmí jej.

Pražská zoo počítá škody. Znovu se otevře až na konci května • Již pátým týdnem je Zoo Praha uzavřená pro veřejnost. Ztráty v příjmech ze vstupného, parkovného, prodeje suvenýrů, pronájmu restaurací a podobně se začínají přibližovat 20 milionům korun. Na základě množících se dotazů veřejnosti, jak je možné pomoci, vybízí Zoo Praha zejména k adopcím a sponzoringu zvířat.

Výstava na ruzyňském letišti připomíná osobnost Václava Havla • U příležitosti výročí 30 let od sametové revoluce byla na Letišti Václava Havla Praha otevřena fotografická výstava vyjadřující spojení Václava Havla, letiště a létání. Výstava vznikla ve spolupráci Letiště Praha a Knihovny Václava Havla a je volně přístupná pro všechny cestující a návštěvníky ve veřejné části pražského letiště.

Antonín Panenka se stal kmotrem nově narozeného klokana z pražské zoo • Mládě klokana horského, které poprvé vykouklo z vaku letos 22. ledna, dostalo jméno Tonda. Jeho jméno v neděli slavnostně odhalil Antonín Panenka, fotbalová legenda a prezident fotbalového klubu Bohemians Praha 1905. Návštěvníci si mohou klokana Tondu prohlédnout v horní části zoo.

Vzácný kormorán černobílý byl poprvé odchován v pražské zoo • Zoo Praha si připsala na své konto další úspěch. Jako první z českých a slovenských zoologických zahrad se jí podařilo odchovat kormorána černobílého. Tři mláďata vylíhnutá v polovině června opustila na konci minulého týdne hnízdo a přesídlila do venkovní voliéry v Ptačích mokřadech. V Evropě chová kormorány černobílé pouze sedm zoo a ptačích parků, žádná z těchto institucí zatím letos nehlásila odchov. Pražská zoo aktuálně chová největší hejno kormoránů černobílých v Evropě, které čítá 14 dospělých jedinců a tři mláďata, což je téměř polovina celé evropské populace. „Naše hejno jsme získali složením ptáků ze dvou nizozemských zoologických zahrad – Burgers' Zoo v Arnhemu a Zoo Veldhoven, kde v obou případech již ukončili chov,“ uvedl kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl a doplnil: „Matka mláďat se v roce 2004 vylíhla dokonce ještě v zemi původu – v Healesville Sanctuary v Austrálii. Otec pochází z odchovu v Parc du Oiseaux ve Villars les Dombes.“ Tři mláďata se vylíhla v polovině června, na konci minulého týdne opustila hnízdo ve vnitřní ubikaci a vyletěla do expozice Ptačí mokřady. Ve venkovní voliéře tam malé kormorány stále krmí jejich rodiče. Dospělí ptáci získávají kořist pod vodou, přičemž se pohybují hlavně pomocí nohou s plovacími blánami, které zastávají roli vesel. Ve vodě se kormorán černobílý rychle promáčí; nemá totiž vyvinuté mazové žlázy, jejichž výměškem by si mastil peří. Často proto bývá k zastižení, jak se s roztaženými křídly vystavuje slunečním paprskům a suší se.

Mláďata kormoránů jsou ve venkovní voliéře Ptačích mokřadů krmena rodiči.

Léčivá rostlina starověkých Egypťanů. Semena údajně vyléčí každou nemoc • Černucha setá je na první pohled nezajímavá rostlinka. Přitom v sobě skrývá zázračnou léčivou sílu. Už prorok Mohamed údajně prohlásil, že její černá semena dokáží vyléčit všechno kromě smrti. Co je na tom pravdy?

Zvláštního papouška odchovali v pražské zoo. Je to mimořádný úspěch • Zoo Praha si na své konto připsala další významné prvenství. Jako vůbec první zoologická zahrada v kontinentální Evropě odchovala trichu orlího, významně ohroženého a vzhledově velmi zvláštního papouška.

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den goril speciálním programem • Zoologická zahrada hl. m. Prahy oslaví tuto sobotu Mezinárodní den goril. Pro návštěvníky bude přichystán zajímavý program.

Češi objevili dosud neznámou žábu. Žije v pralesích středního Konga • Vědecký tým Václava Gvoždíka objevil a popsal nový rod rákosničkovité žáby žijící v pralesích středního Konga. Popis nového rodu žáby na africkém kontinentu je poměrně vzácná událost. Poslední rod byl popsaný před sedmi lety. Jedná se tak o významný objev, který je důležitý zejména pro ochranu místních ekosystémů. Terénní výzkum, při kterém byl sbírán zásadní materiál v roce 2018, byl hrazen Národním muzeem. Následný laboratorní výzkum pak vznikal primárně v laboratořích Akademie věd ČR.

Novou tiskovou mluvčí Zoo Praha se stala Lenka Pastorčáková • Pražská zoologická zahrada má novou tiskovou mluvčí. Stala se jí Lenka Pastorčáková, bývalá novinářka, která po odchodu z médií působila jako mluvčí prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Bohaté zkušenosti má Lenka Pastorčáková jak z novinářského prostředí, tak z oblasti komunikace a PR. Po studiích filozofie na Masarykově univerzitě v Brně působila několik let jako redaktorka a moderátorka, např. v České tiskové kanceláři, TV Nova, FTV Prima nebo v České televizi, kde se věnovala i tématu kožešinových farem v ČR. Po odchodu z televize krátce působila v kampani prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. „Je pro mě obrovskou ctí pracovat v jedné z nejlepších zoo světa, obklopená nejen neskutečnými profesionály, ale současně srdcaři, kteří často hledí víc na potřeby a blaho svých zvířecích svěřenců než na vlastní pohodlí, a neváhají vyrazit do práce třeba ve tři hodiny ráno, je-li to potřeba. Vnímám jako velký závazek tlumočit názory lidí, kteří celou řadou projektů pomáhají ohroženým druhům přežít,“ uvedla Lenka Pastorčáková ke své nové pozici.

Nová mluvčí Lenka Pastorčáková se seznamuje s obyvateli Zoo Praha.

Národní muzeum představuje osobnost Milana Rastislava Štefánika • V Nové budově Národního muzea byla v úterý otevřena výstava s názvem „Milan Rastislav Štefánik: Generál-osvoboditel“. Návštěvníci se seznámí s touto výraznou osobností našich dějin a odhalí i méně známá fakta o Štefánikově životě.

Praha zítřka. Výstava odhaluje proměny metropole v příštích letech • Nové bytové domy, veřejná prostranství nebo stavby významné pro rozvoj železnice a tramvajové dopravy představuje nová výstava, kterou pořádá Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Na 25 metrové projekci se mohou návštěvníci podrobně seznámit se 76 vybranými projekty. Tříměsíční akce nabídne v rámci doprovodného programu i vycházky pro nejmenší návštěvníky a 9 samostatných večerů na témata výstavby a rozvoje.

Na Rohanském ostrově vznikne v budoucnu bydlení pro tři a půl tisíce lidí.

Vzácné bezhřívé zebry se nastěhovaly do pražské zoologické zahrady • Pražská zoo získala dvě zebry bezhřívé. Čtyřměsíční hříbě Kevin a jeho matka, osmiletá klisna Kleu, se stanou zakladateli pražského chovu.

Kevin a Klea jsou novými obyvateli pražské zoo.