Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě

Kam vyrazit v PrazeKristián Vích18. srpna 20192 minuty čtení

Žáby rodu Ranitomeya jsou nejmenšími žábami na světě. Na výstavě Šípové žáby jich je v Zoo Praha k vidění hned několik.

Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

Výstava Šípové žáby, která byla slavnostně otevřena v sobotu odpoledne, potrvá v Galerii Gočárovy domy do 20. října. Každou neděli jsou navíc pro návštěvníky připraveny komentované prohlídky.

Smrtelně jedovatých druhů pralesniček, které představují nebezpečí i pro člověka, je jen pár. Mezi nimi pralesnička strašná, nejjedovatější druh žáby na světě. I tu teď mohou návštěvníci obdivovat v Galerii Gočárovy domy.

„Tyto žáby mohou mít ve svém drobném těle až 1 miligram jedu. Toto minimální množství podle některých autorů může stačit k usmrcení 10 000 myší, 15 lidí, nebo dvou slonů,“ uvedl jeden z autorů výstavy, chovatel žab Jan Thuma. „Smrtelná dávka pro průměrného člověka může tedy být přibližně 100 mikrogramů, což představuje ekvivalent váhy dvou zrnek jemné kuchyňské soli. Pralesničky tak patří k nejjedovatějším živočichům na planetě,“ dodal.

Zoo Praha zve na výstavu pralesniček neboli šípových žab. Kolekce jejich třiceti pestrobarevných zástupců dosud nikdy nebyla veřejnosti v Česku představena.

Žáby rodu Ranitomeya patří mezi nejmenší na světě. Na výstavě v pražské zoo jich je k vidění hned několik. Při velikosti v průměru jednoho centimetru až dvanácti milimetrů (těch dosahují samičky) a kvůli pestrému zbarvení – například černá se žlutými tečkami – si je člověk snadno splete s broukem.

Pralesnička strašná Orange (Phyllobates terribilis Orange) je nejjedovatějším druhem žáby na světě. I ta je v Zoo Praha k vidění na výstavě Šípové žáby. Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Návštěvníci výstavy se také dozvědí spoustu zajímavostí z tajemného života šípových žab, které indiáni využívají k přípravě jedových šipek. Například to, jak se smrtící jed dostane do žabí kůže nebo jak s pomocí žáby přebarvit papouška.

Nepřehlédněte

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Nová výstava představuje významná ocenění Antonína Dvořáka • Národní muzeum zahájilo ve svém Muzeu Antonína Dvořáka zbrusu novou výstavu s názvem Antonín Dvořák a sláva. Návštěvníkům nabízí možnost prohlédnout si mnohá ocenění, která slavný skladatel během života posbíral. Připomenuto je i poslední rozloučení se skladatelem, jenž se stalo celospolečenskou událostí. Od narození Antonína Dvořáka letos uplynulo 180 let.

Jak bude vypadat nové Malostranské náměstí? Detaily přibližuje venkovní výstava • Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. Výstava přibližuje historii náměstí, které bylo centrem levobřežního osídlení Vltavy již od raného středověku, včetně dostupné obrazové dokumentace a starých fotografií. Zájemci zde naleznou také vyčerpávající informace o nejnovějších archeologických nálezech pod horní částí náměstí. V neposlední řadě se zde několik panelů věnuje právě připravované revitalizaci náměstí, která má za cíl především, aby se zdejšímu prostoru navrátila funkce náměstí. „Považuji za obrovskou výhru občanské společnosti, že se z jednoho z nejkrásnějších náměstí v celé zemi podařilo vymístit desítky většinou nazdařbůh parkujících automobilů na návštěvnických stáních. Krůček po krůčku veřejný prostor v Praze začíná vypadat k světu. Pokračujeme projekty na Klárově a na Újezdě - díky nim se bude dařit postupně omezit automobilový tranzit přes Malou Stranu,” říká Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hl. m. Prahy. [related-post id="5328"] Výstava zdůrazňuje též fakt, že projekt vznikl na základě vyhrané mezinárodní soutěže z roku 2014. Cílem Revitalizace je celé náměstí více zpřístupnit pěším obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proto dojde k vymístění parkoviště z horní části náměstí, zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků. Budou zachovány historicky doložené dlažby, obnovena ruční pumpa, instalována nová kašna, doplněny plynové lampy, které provázejí celou Královskou cestu, budou vysazeny další stromy na horní části náměstí a doplněn nový mobiliář – lavičky, odpadové koše, stojany na kola. Revitalizace Malostranského náměstí by měla být hotova v roce 2019 a odhadované náklady jsou cca 120 mil. Kč. V současnosti je spojené řízení o územním rozhodnutí a stavebním povolení na úřadu Prahy 1 do konce srpna přerušeno.

Budoucí podoba Malostranského náměstí.

Některá jídla jsou pro pejsky smrtelně nebezpečná • Dokud jsem si nepořídila pejska, věděla jsem toho o výchově jen málo. Nějakou mlhavou představu má pochopitelně každý. Ale na spoustu věcí jsem přišla až postupně. Třeba na to, která jídla mohou být pro naše čtyřnohé kamarády nebezpečná.

OBRAZEM: Další úspěch pražské zoo. Narodila se dvě mláďata vzácného soba karelského • V Zoo Praha se narodila další dvě mláďata vzácného soba karelského. Jde o jediný divoký poddruh soba, který se chová a množí v lidské péči, přičemž z českých zoo jej úspěšně odchovává pouze pražská. Mládě narozené 13. května je sameček, o tři dny později přišla na svět i samička. Návštěvníci si oba přírůstky mohou prohlédnout v Severském lese v horní části zoo. [gallery size="full" columns="1" ids="10647,10646,10648"]

Mládě soba karelského.

Jedovaté pokojové rostliny představuje výstava v Botanické zahradě • V Botanické zahradě hl. m. Prahy vrcholí tematický projekt Jedovatá sezóna. Ten návštěvníkům představuje jedovaté rostliny nejen našich zahrad a tuzemské i exotické přírody, ale též interiérů budov, a dokonce i našich domovů.

Jedovaté rostliny

Chystá se stavba Noemovy archy pro všechny druhy zvířat na planetě • Britský nadšenec plánuje stavbu tisíciletí. V Jihoafrické republice by chtěl vybudovat skutečnou Noemovu archu, domov pro všechny druhy zvířat na planetě. Ambiciózní projekt však dostává závažnou trhlinu.

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

Nejošklivější zvíře na světě nejspíš brzy vyhyne • Sliznatá ryba s anglickým názvem Blobfish do vínku příliš krásy od přírody nedostala. Svým zjevem připomíná spíš odpudivou mimozemskou příšeru a v jednom internetovém hlasování byla dokonce označena za nejošklivějšího živočicha na planetě. Teď jí ke všemu hrozí vyhynutí.

Unikátní výstava představuje osobnost malíře Josefa Lady • Až do 1. dubna 2018 můžete v Tančícím domě navštívit výstavu s názvem Sedmičky Josefa Lady, která přináší obsáhlý vhled do malířovy tvorby i osobního života.

Expozice je k vidění v Galerii Tančící dům do 1. 4. 2018.

Světově unikátní výstava zavede návštěvníky do starověkého Egypta • Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem.

Výstava Sluneční králové

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

Pražská muzejní noc se blíží. Vstupné do muzeí a galerií bude opět zdarma • Druhá červnová sobota v Praze patří již tradičně muzeím a galeriím. V sobotu 9. června se uskuteční 15. ročník populární Pražské muzejní noci. Letošní Pražská muzejní noc nabídne 50 muzeí, galerií a dalších kulturních institucí. V celkem 77 objektech tak bude na návštěvníky čekat zajímavý program a jedinečná atmosféra. Zájemci o Pražskou muzejní noc nemusí mít strach, že by do některých objektů netrefili nebo nevěděli, který z programů si vybrat. Informační stany budou pro návštěvníky akce připraveny na tradičních místech – v pátek od 12. do 19. hodiny před Historickou budovou Národního muzea a v den konání akce, v sobotu 9. června, od 10.00 do 24.00 hodin na témže místě a na náměstí Jana Palacha. Pracovníci informačních stanů ochotně poradí s výběrem muzeí, doprovodného programu a dopravou k objektům. K dispozici budou také mapy dopravy s přehledem zapojených muzeí. Ani se způsobem dopravy si zájemci o Pražskou muzejní noc nemusí dělat starosti. Dopravu mezi jednotlivými objekty opět zajišťuje Dopravní podnik hlavního města Prahy prostřednictvím 10 speciálních muzejních autobusových linek. Vstup do všech objektů je zdarma, s výjimkou NKP Vyšehrad, kde se platí symbolické vstupné 1 Kč. Pražskou muzejní noc pořádají Národní muzeum, Dopravní podnik hlavního města Prahy a Asociace muzeí a galerií ČR ve spolupráci s dalšími institucemi. Podrobný program najdete na webu www.prazskamuzejninoc.cz

Unikátní interaktivní výstava na motivy pohádkové knihy Jiřího Trnky potrvá do září • Interaktivní výstava vycházející z pohádkové knihy Jiřího Trnky Zahrada uvede návštěvníky Muzea hl. m. Prahy do zapomenuté zahrady z jiných časů plné tajemných zákoutí a neobvyklých rekvizit. Instalace je rozprostřena do šesti místností, které akcentují výrazné postavy a dějové linie knihy. Každá z výstavních místností má vlastní atmosféru, důraz je kladen na interaktivitu, akci s množstvím animací a audiovizuálních efektů. Hrací prvky jsou instalovány i v exteriéru. Autoři výstavy respektují autora knihy, ale zároveň domýšlejí a pomocí moderních technologií rozvíjejí příběh hlavních aktérů. Návštěvníci se potkají se Štěkafonem, unikátním hudebním nástrojem, díky kterému může parta psů vyštěkat oblíbenou melodii. Na Kočkodromu si zase můžeme s nevrlým kocourem zahrát na babu - na tříkolkách! A potom je tu i Prstochod, Velrybárium, Slonograf, Trpaskop, houpací psi a venkovní proléžačka. Až budou na konci výstavy návštěvníci unavení, můžou si pohodlně lehnout do trávy pod Nebehledem a pozorovat rozkvetlé stromy, hmyz, ptáky, pouťový balónek či poletujícího draka. [related-post id="9006"] Originální kybernetoskop, jak také autoři výstavu nazývají, je tvořen několika scénami a kombinuje samotné vystavované artefakty s netradiční formou projekcí. Jejich základem jsou animace, které rozpohybují původní kresby z díla „Zahrada“ Jiřího Trnky. „Na konceptu jsme spolupracovali s tvůrčím týmem, máme sound designéra, animátory, techniky a programátory, se kterými jsme vytvořili jednotlivé instalace tak, aby byly skutečně interaktivní. Například jsme vymysleli čidla, která reagují na konkrétní činnost diváka. Naším cílem je to, aby se každý návštěvník výstavy ocitl skutečně uvnitř knihy a prožil si její příběh na vlastní kůži,“ vysvětluje výtvarník a animátor Matyáš Trnka. Promítá se na stěny, na strop, na zem, ve skříni i v hlavě trpaslíka. Kdy a kde? Výstava Trnkova zahrada 2 se koná v Zámeckém areálu Ctěnice (Bohdanečská 259/1, Praha 9–Vinoř). Výstava ve výstavních sálech v přízemí zámku trvá od 15. dubna do 2. září 2018.

Kolik prstů má kočka? Správná odpověď není jednoznačná • Je to zdánlivě jednoduchá otázka. Kolik prstů má dohromady obyčejná průměrná kočka? Pokud tipujete 16 nebo 20, jste na omylu. Běžná domácí kočka má prstů celkem 18. Pokud toto číslo vydělíme čtyřmi, zjistíme, že na každou tlapku připadá 4,5 prstu. Jak je to možné?

V Zoo Praha se narodila první mláďata tohoto roku • Jen pár hodin po začátku nového roku přišla v Zoo Praha na svět dvě mláďata. Prvním z nich je beránek ovce kamerunské, na kterého se návštěvníci mohou přijít podívat do Dětské zoo v dolní části areálu. Druhým novorozencem je želva tuniská, jejíž chov v pražské zoo pochází z jedinců zabavených pašerákům.

V pražské zoo se vylíhlo mládě tučňáka přímo před očima rodičů • V pražské zoologické zahradě v Pavilonu tučňáků se 18. října vylíhnul přímo před zraky svých rodičů tučňák Humboldtův. Aktuálně váží 406 gramů a jeho rodiče – samec Kulička (z pražského odchovu) a samice Plzeňačka (původem z Plzně) – se o něj od počátku vzorně starají. V bezpečí nory, kde zatím mládě tráví čas, jej zahřívají svými těly, a samozřejmě ho krmí natrávenými rybami.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

V pražské zoo se vylíhli mimořádně vzácní varani. Je to světový úspěch • Na začátku října se v pražské zoologické zahradě vylíhlo hned šest mláďat varanovce bornejského. Poprvé na světě v prostředí zoo se tohoto mimořádně vzácného endemického plaza podařilo rozmnožit v roce 2014 v Japonsku. V Praze se to poprvé povedlo po dvou letech chovu v srpnu 2018 a chovatelé tak nyní na tento úspěch navázali.