Pražská zoo zvyšuje vstupné. Na záchranu ohrožených druhů bude posílat více peněz

ZajímavostiKristián Vích4. února 20202 minuty čtení

Samečci gorily nížinné Ajabu a Nuru.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zoologická zahrada hl. m. Prahy od 1. února zvýšila cenu vstupného. Důvodem je inflace a rostoucí nároky na chov zvířat i samotný provoz. Dospělý návštěvník si za jednu návštěvu nově připlatí navíc 50 korun.

Zoo vysvětluje zdražení vstupenek inflací. Zahrada se navíc od poslední úpravy cen v roce 2012 významně rozrostla. Nově otevřeno bylo například Údolí slonů, Pavilon hrochů, Velemlokárium, Rákosův pavilon a řada menších expozic a zařízení.

„V průběhu oněch osmi let se naše vstupné dostalo na stejnou, neřku-li nižší úroveň, než činí vstupné do zařízení s nesrovnatelně menší nabídkou,“ stojí ve vyjádření Zoo Praha na Facebooku.

Navíc také přibývá úkolů, které jsou na Zoo Praha kladeny – zejména s ohledem na welfare zvířat, management chovů, zapojení do mezinárodní spolupráce, realizace ex-situ a in-situ projektů, komunikace s veřejností apod.

Více peněz pro ohrožená zvířata

Minulý týden pražští radní schválili zvýšení příspěvku, který pražská zoo odvádí ze vstupného na podporu projektů na záchranu ohrožených druhů zvířat ve volné přírodě. Dosud šly na tento účel z každého vstupu tři koruny. Nově to bude pět korun.

„Jedním z důvodů, proč Zoo Praha o toto zvýšení požádala, je její významné zaostávání právě v investicích do in-situ projektů, což je v současnosti nejen zásadní úkol moderních zoologických zahrad i klíčové kritérium jejich hodnocení, ale i významná podmínka pro získání atraktivních druhů zvířat,“ vysvětlil náměstek primátora Petr Hlubuček.

Vstupné do Zoo Praha od 1. února

Cena základní jednorázové vstupenky pro dospělého vzrostla ze 200 na 250 Kč. Děti od 3 do 15 let a studenti budou nově platit 200 Kč. Beze změny zůstává vstupné pro držitele průkazek ZTP a ZTP/P (150 Kč za jeden vstup). Senioři nad 70 let budou mít vstupné do zoo i nadále za 1 Kč.

Zvýšení se týká rovněž jednorázových rodinných vstupenek. Dva dospělí se dvěma dětmi zaplatí nově celkem 800 Kč, přičemž za třetí a každé další dítě se připlácí po stokoruně.

Dvanáctivstupová roční vstupenka pro jednoho dospělého nyní vyjde na 1 000 Kč, pro děti a studenty 600 Kč a pro rodiny 2 500 Kč. Bezlimitní vstupní karty pro dospělého na jeden rok stojí nově 2 000 Kč, pro děti a studenty 1 000 Kč a pro rodiny 5 000 Kč.

Nepřehlédněte

Pražskému pícháčkovi už rostou bodliny. Úplně vyhráno ještě nemá • V pražské zoo přišlo letos v dubnu na svět historicky první mládě ježury australské. Chovatelé mu proto věnují mimořádnou péči. Využívají k tomu dokonce kamerový systém.

OBRAZEM: Pražská zoo má nový přírůstek. Narodilo se další mládě guarézy pláštíkové • Dnes ráno se oblíbené gueréze pláštíkové, zasloužilé matce Lucii, narodilo v pořadí již deváté mládě. Návštěvníci se na něj mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů. Samice Lucie se i tentokrát projevila jako vzorná a zkušená matka. Podle hlavního chovatele primátů Davida Valy své mládě po porodu očistila; její potomek se zdá být v pořádku a byl u něj pozorován dobrý sací i úchopový reflex. „V dopoledních hodinách jsme již Lucii sledovali ve venkovním výběhu, kde své mládě půjčovala ostatním členům skupiny. Toto chování je pro guerézy typické. Samice půjčuje hned v den porodu své mládě těm, kteří se podílí na jeho výchově. Jediný, kdo si mládě nebere, je chovný samec Katanga, který dohlíží na bezpečí rodiny,“ vysvětlil Vala. [gallery columns="1" size="full" ids="8938,8939,8940,8941"]

Návštěvníci se na mládě mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů.

Pražská zoo úspěšně odchovává kriticky ohrožený druh lemurů • V Zoo Praha probíhá mimořádně výjimečný odchov vari bělopásých. Vše zatím vypadá velmi slibně. Úspěchem přitom bývá už to, když se tyto vzácné lemury podaří rozmnožit. Jednak jich v lidské péči žije extrémně málo, jednak všichni pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů a v neposlední řadě hraje roli i to, že samice přichází do říje jediný den v roce. Současná tři pražská mláďata se narodila 22. dubna samici Fanie a samci Mandrakovi. Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Na světě udržují čistý poddruh pouze instituce spadající pod Evropský záchovný program (EEP), kterých je 24 a jen jedenácti z nich se daří vari bělopásé množit. Celkem v lidské péči žije 88 jedinců, včetně tří pražských mláďat. Všichni navíc pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů, z nichž jeden se rozmnožil jedinkrát. EEP proto velmi usiluje o získání nové krve z domovského Madagaskaru. Pokud se nové jedince nepodaří získat, tento taxon v chovech zanikne. [gallery size="full" columns="1" ids="10816"] Další podstatný důvod, proč v lidské péči zůstává tak málo vari bělopásých, je ten, že samice přichází do říje jen jeden den v roce. Ode dne páření ji chovatelé pravidelně váží, čímž zjistí, zda je březí, a stanoví přibližný den porodu. Zhruba měsíc před porodem totiž musejí do chovného boxu nainstalovat boudy a umístit k nim dostatek materiálu, aby v jedné z nich mohla samice vystavět hnízdo, které v přírodě buduje v dutinách stromů. A ani po narození mláďat rozhodně není vyhráno; úmrtnost v chovech je vysoká. Zoo Praha chová tyto vzácné lemury od roku 2004. Současnému páru – Mandrakovi a Fanie – se narodilo již několik mláďat, ale dosud se žádné nepodařilo odchovat.

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Pražská zoologická zahrada oslavuje příchod prvních letošních mláďat • Zima je roční období, které rození mláďat přeje nejméně. Zoo Praha se však již teď může pochlubit řadou zajímavých přírůstků – například hned dvěma mláďaty sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop vůbec. Chovatelé hlásí také narození několika mar slaništních, vodušky červené či vylíhnutí lori horského.

Jedním z prvních letošních přírůstků v Zoo Praha je toto mládě sitatungy západoafrické, jedné z nejbarevnějších antilop.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.

Mládě vzácného hadilova písaře se vylíhlo v pražské zoo • Jen několik dní staré mládě hadilova písaře pečlivě opečovávají jeho rodiče v zázemí Ptačích mokřadů v Zoo Praha. Jde teprve o třetí přírůstek u tohoto druhu od jeho příchodu do pražské zoologické zahrady v roce 1986. Mládě zatím velmi dobře prospívá a roste v hnízdě pod rodiči.

Mládě hrabáče kapského se poprvé naživo představí návštěvníkům zoo • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mohou ode dneška vidět na vlastní oči mládě hrabáče kapského, které se narodilo 22. dubna. Ve 14 hodin chovatelé poprvé otevřou okénko do expozice, kde malý hrabáček pobývá se svou matkou Kvídou. „Nejkritičtější období má Kvídino mládě již za sebou, pravidelně pije a je aktivní, proto nevidíme důvod nepodělit se o naši radost z něj s našimi návštěvníky,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a doplnil, že v dalších dnech bude okénko otevřené pravidelně. „Příchozí si mohou hrabáčka prohlédnout vždy dopoledne mezi 10. a 12. hodinou a odpoledne od 14. do 16. hodiny.“ Mládě denně přibývá na váze zhruba 150 gramů; dnes už tak váží přes tři kilogramy. Pro všechny případy ale na něj ještě v expozici pavilonu Africký dům permanentně dohlížejí chovatelé; mj. proto, aby jej matka nešťastnou náhodou nezalehla. [related-post id="9607"] Třináctiletá Kvída dosud úspěšně odchovala dvě mláďata. První - sameček Kito narozený v roce 2015 - dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Druhé - samička Nyota ze srpna 2016 - se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc. Nynější mládě je podle názoru chovatelů opět spíše samička; zda je jejich odhad správný však ukáže až analýza DNA.

Ode dneška mohou návštěvníci Zoo Praha vidět mládě hrabáče kapského, které se narodilo 22. dubna.

V pražské zoo uměle oplodnili samici ohroženého lva indického • Ve středu večer podstoupila samice lva indického Ginni – původem z indického Gudžarátu – umělou inseminaci. Tu provedl přímo v Zoo Praha tým profesora Thomase Hildebrandta z berlínského Leibnizova institutu ve spolupráci s veterináři z pražské zoo. K zákroku použili sperma samce Jamvana.

Čistokrevní lvi indičtí samec Jamvan a samice Ginni ve výběhu pražské zoo.

Samec pandy červené má novou partnerku z Chorvatska • Samice pandy červené Regica, která se do pražské zoo přistěhovala letos v červenci z Chorvatska, vyrazila po několikatýdenní aklimatizaci poprvé do svého nového výběhu.

Novou tiskovou mluvčí Zoo Praha se stala Lenka Pastorčáková • Pražská zoologická zahrada má novou tiskovou mluvčí. Stala se jí Lenka Pastorčáková, bývalá novinářka, která po odchodu z médií působila jako mluvčí prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Bohaté zkušenosti má Lenka Pastorčáková jak z novinářského prostředí, tak z oblasti komunikace a PR. Po studiích filozofie na Masarykově univerzitě v Brně působila několik let jako redaktorka a moderátorka, např. v České tiskové kanceláři, TV Nova, FTV Prima nebo v České televizi, kde se věnovala i tématu kožešinových farem v ČR. Po odchodu z televize krátce působila v kampani prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. „Je pro mě obrovskou ctí pracovat v jedné z nejlepších zoo světa, obklopená nejen neskutečnými profesionály, ale současně srdcaři, kteří často hledí víc na potřeby a blaho svých zvířecích svěřenců než na vlastní pohodlí, a neváhají vyrazit do práce třeba ve tři hodiny ráno, je-li to potřeba. Vnímám jako velký závazek tlumočit názory lidí, kteří celou řadou projektů pomáhají ohroženým druhům přežít,“ uvedla Lenka Pastorčáková ke své nové pozici.

Nová mluvčí Lenka Pastorčáková se seznamuje s obyvateli Zoo Praha.

V pražské zoo se vyklubal na svět tenhle roztomilý pišišvor. Podívejte se, jaké velké zvíře z něj nakonec vyroste • Jen od konce ledna se v Zoo Praha vyklubala řada zajímavých a vzácných ptáčat, například mládě pelikána skvrnozobého, emu hnědého nebo hned dvě mláďata marabu afrického. A další ptačí přírůstky na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Marabu africký (čáp marabu) Marabuové afričtí Vilda s Emou mají za sebou už několik úspěšných odchovů. Další dvě ptáčata se jim vylíhla letos, 30. ledna a 2. února. První týden je sice ještě chovatelé dokrmovali, momentálně už jsou ale mláďata plně v péči svých rodičů, kteří se jim řádně věnují. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6169"] „Zatím zůstávají v zázemí, ale na jaře by celá čapí rodinka měla být k vidění ve Vodním světě v dolní části zoo,“ uvedl chovatel ptáků Zoo Praha Pavel Kovařík a dodal, že každé další mládě marabu afrického znamená úspěch, protože sestavit chovný pár tak, aby si vyhovoval, není vůbec snadné. V České republice se zatím podařily odchovy čápů marabu pouze v Zoo Praha a v Zoo Dvůr Králové. [related-post id="6067"] Pelikán skvrnozobý Mládě pelikána skvrnozobého se vylíhlo 17. února a také v tomto případě má Zoo Praha pořádný důvod k radosti. Tento druh patří k nejvzácnějším druhům pelikánů, který se dnes vyskytuje jen na zlomku původního území. Odchov v lidské péči je navíc náročný a rodiče z pražské zoo ne příliš zkušení. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6170"] „První pokus o přirozený odchov v loňském roce nedopadl dobře, proto jsme se i vzhledem k významu každého pelikána skvrnozobého rozhodli pro umělý odchov, který má výrazně vyšší šanci na úspěch, a navíc přináší důležité poznatky využitelné při přirozených odchovech,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. [related-post id="6077"] Emu hnědý Ptáče emu hnědého se vyklubalo 18. února, jako jediné mládě ze šesti vajec nasazených v líhni. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6171"] „Toto poslední, úspěšné vejce bylo sneseno 23. prosince, takže bylo tak trochu vejcem vánočním. Ještě týž den jsme ho nasadili do líhně. Samec na vejcích totiž odmítal sedět, a jelikož je hnízdo na venkovním dvorku, v dřevěné boudě, hrozilo, že by vejce promrzla. Na další vejce již samec zasedl sám a nyní zahřívá šestikusovou snůšku, přičemž na první mláďata se můžeme těšit zhruba příští víkend,“ doplňuje zoologický náměstek Jaroslav Šimek.

Odchovat mládě pelikána skvrnozobého, jednoho z nejvzácnějších druhů pelikánů, je velice náročné.

Zvláštního papouška odchovali v pražské zoo. Je to mimořádný úspěch • Zoo Praha si na své konto připsala další významné prvenství. Jako vůbec první zoologická zahrada v kontinentální Evropě odchovala trichu orlího, významně ohroženého a vzhledově velmi zvláštního papouška.

Žirafa „modelka“ dostala oficiální jméno. Pokřtila ji herečka Iva Pazderková • V Africkém domě pražské zoo bylo v neděli rušno. Probíhaly tam totiž křtiny žirafí slečny narozené v lednu letošního roku. Pro její zálibu v pózování před objektivy fotografů a kameramanů se jí až dosud přezdívalo „Modelka“. Od neděle je ale již nositelkou řádného jména Nela.

Kmotra Nely, Iva Pazderková, malé žirafě popřála šťastný život a spoustu sourozenců.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

Pražská zoo je první na světě v počtu odchovaných mláďat zejozoba afrického • Pražská zoo v letošním roce dosáhla bilance 30 přirozeně odchovaných mláďat zejozoba afrického za osm chovatelských sezón, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. Nejstarší letošní mládě tohoto druhu narozené v pražské zoo 22. srpna už překonalo kritický věk a jeho sourozenci narození krátce po něm jej můžou následovat. Návštěvníci najdou tyto možná až bizarně vyhlížející ptáky se zvláštním tvarem zobáku v Ptačích mokřadech umístěných v dolní části zoo. Pražská zoo chová zejozoby od roku 1996. Velký úspěch zaznamenala v roce 2011, kdy se jí jako první z evropských zoo povedl přirozený odchov zejozoba afrického pod rodiči. Letos si může připsat další úspěch, a to světový – nejvíce přirozeně odchovaných mláďat za osm chovatelských sezón. „V prvních dnech chovatelé dvakrát denně pravidelně lezou k hnízdům, aby mláďata zvážili, dle potřeby přikrmili a podali výživové doplňky a léky, než se chovné páry ujmou své rodičovské úlohy naplno,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Zejozobi afričtí se coby potravní specialisté živí sladkovodními rybami a kuřaty; nejdůležitější složku potravy ovšem tvoří hlemýždi. Zejozobi je svým zručným, speciálně uzpůsobeným zobákem vytahují z ulit, aniž by tyto ulity porušili. V hnízdní sezóně dokáže pražské hejno denně spořádat celý kbelík hlemýžďů. Celkem se v Zoo Praha podařilo odchovat již 35 mláďat zejozoba afrického, která pak odešla jak do českých zoo, tak do zoo ve Francii, Německu a Rakousku.

V pražské zoo se narodilo mládě vzácné a ohrožené pandy červené • Pokud budete mít alespoň trochu štěstí, můžete v Zoo Praha hned u hlavního vchodu vidět vzácný přírůstek – mládě pandy červené, narozené v červenci samici Wilmě a samci Patovi. Malá panda se v těchto dnech již začíná samostatně pohybovat ve výběhu.

Mládě pandy červené.

Zoo Praha odmění rodiny zdravotníků, hasičů a policistů symbolickým vstupným • Pražská zoo se rozhodla poděkovat zdravotníkům a příslušníkům Integrovaného záchranného systému za jejich nasazení, s nímž v první linii čelili epidemii koronaviru.

Slon Max z pražské zoologické zahrady oslavil 3. narozeniny • První stoprocentně pražské slůně, sameček Max, který se v Zoo Praha nejen narodil, ale byl tu i počat, oslavil v sobotu v Údolí slonů své třetí narozeniny. Před početným davem návštěvníků se proběhl speciálně připraveným „lesem“ z listů banánovníku a prozkoumal i další dárky.

Sameček slona indického Maxmilián se v pražské zoo narodil 5. dubna 2016. Sobotní oslavu svých třetích narozenin si opravdu užil. Na úvod se proběhl „lesem“, který chovatelé slonům připravili z listů banánovníku.