Radost v pražské zoo. Narodilo se vzácné mládě guerézy pláštíkové

Pražské zajímavostiKristián Vích19. listopadu 20171 minuta čtení
Zoo Praha se může pyšnit mládětem guerézy pláštíkové.

Zoo Praha se může pyšnit mládětem guerézy pláštíkové.

Foto: Vít Lukáš, Zoo Praha

Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Matkou nejnovějšího přírůstku v Zoo Praha je patnáctiletá samice Lomela. „Po porodu mládě pečlivě očistila a krátce na to už si jej půjčovali i ostatní členové skupiny,“ říká Vít Lukáš, kurátor primátů ze Zoo Praha a doplňuje: „Mládě je čilé a už zvědavě zkoumá okolí. Má dobrý úchopový i sací reflex, od matky pije velmi často.“

Mládě, jež přišlo na svět 14. listopadu, je 37. v chovu pražské zoo. Jeho pohlaví bude jasné až za nějaký čas. Guerézy pláštíkové pocházejí z Afriky a své jméno dostaly podle kontrastní pláštěnky z dlouhých bílých chlupů.

Návštěvníci mají tyto primáty velmi rádi a v Zoo Praha je mohou obdivovat již od roku 1969. Současnou skupinu tvoří samec Katanga, samice Lomela a Lucie a jejich pět mláďat.

Nepřehlédněte

Návštěvníci Stromovky se mohou učit poznávat dřeviny • Pražská Stromovka patří mezi druhově nejpestřejší parky v zemi. Nachází se zde celkem 203 druhů a kultivarů listnatých a 44 druhů a kultivarů jehličnatých dřevin. U mnoha stromů ve Stromovce se nyní objevily nové jmenovky v rámci projektu „Stromy, které chcete znát“.

Praha nejspíš zbourá Libeňský most, oprava by se nevyplatila • Vedení Prahy obdrželo expertní zprávu Kloknerova ústavu ČVUT o stavu Libeňského mostu. Výsledky hovoří jasně – stav mostu je havarijní a město se bude muset rozhodnout, jak s ním v budoucnu naloží.

Co bude dál s Libeňským mostem?

Nové pražské obchodní centrum za měsíc otevírá. Nabídne desítky obchodů • Nově vzniklé nákupní, volnočasové a kancelářské Centrum Stromovka oznámilo, že svůj provoz zahájí ve čtvrtek 21. listopadu. Na celkové ploše 15 700 m² nabídne více než 90 obchodních jednotek, ale také kancelářské prostory a 500 parkovacích míst.

V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých • V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

Odkaz mimořádné osobnosti Olgy Havlové připomene v Praze další strom • U příležitosti nedožitých 85. narozenin Olgy Havlové bude na Ortenově náměstí v Praze 7 slavnostně vysazena pamětní lípa. Akce se uskuteční v pátek 19. října a pořádá ji radnice MČ Praha 7 ve spolupráci s Výborem dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. Strom bude připomínat 100. výročí vzniku Československa a zároveň nedožité 85. narozeniny první manželky prezidenta Václava Havla. Pamětní lípa se stane jedním z 85 stromů Olgy Havlové, který letos Výbor dobré vůle ve spolupráci s nejrůznějšími obcemi v celé zemi postupně vysazuje. „Bývá zvykem na velká výročí sázet stromy, které nám připomínají výjimečné události a výjimečné osobnosti. Olga Havlová byla nejen výjimečnou ženou, která se vždy zastávala slabých a potřebných, ale byla také manželkou posledního československého prezidenta. Proto jsme se rozhodli spojit dvě výročí a naše lípa bude připomínat vznik samostatného Československa i jeho poslední první dámu,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský. „Těmito novými stromy rozesetými po celé naší republice chceme symbolicky vložit odkaz Olgy Havlové do srdcí lidí dobré vůle. Věříme, že v nich bude růst a košatět. Stejně jako tyto stromy,“ říká Monika Granja, ředitelka Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové. „Také strom, který bude zasazen na Ortenově náměstí v Praze 7, bude připomínat mimořádnou osobnost manželky prvního polistopadového prezidenta - zejména její neutuchající úsilí zajistit, pokud možno, svobodný život i lidem se sociálním či tělesným handicapem,“ dodává Monika Granja. Strom Olgy Havlové už byl zasazen například v Praze 2, v Praze 3, v Praze 4, v Praze 5, v Praze 8 nebo v Praze 11. Žižkovská rodačka Olga Havlová se narodila 11. července 1933. Dětství prožila na Žižkově, jako dítě navštěvovala Milíčův dům, jehož zakladatelem byl humanista Přemysl Pitter. Specifické žižkovské prostředí ovlivnilo i pozdější život Olgy Havlové. V roce 1964 se na žižkovské radnici provdala za Václava Havla. Na Vackově, v blízkosti Židovských pecí, se dnes nachází ulice, která nese její jméno. Jako manželka Václava Havla se výrazně angažovala v charitativní činnosti, mj. založila Výbor dobré vůle. V lednu 1996 předčasně zemřela na rakovinu ve věku 62 let.

Olga Havlová by se letos dožila 85. narozenin.

OBRAZEM: Vodárenská věž na Letné opravena. Uvnitř to vypadá úžasně • Praha 7 dokončila rekonstrukci vodárenské věže v ulici Na Výšinách. Kompletní obnovy se dočkal celý památkově chráněný objekt z roku 1888, včetně vnitřních prostor, přístavby a přilehlého areálu. Slavnostní otevření věže se uskuteční ve středu 30. května od 17 hodin a bude pokračovat doprovodným programem během prvních tří týdnu měsíce června. Od září se do vodárenské věže vrátí Dům dětí a mládeže s přidruženými spolky a otevře se také nová třída mateřské školy. „Jsem rád, že se nám podařilo vodárenské věži k jejímu 130. výročí darovat kompletně renovovanou podobu. Těším se, až ji vrátíme do užívání dětem a budou v ní moci vyrůstat další generace,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský. [gallery columns="1" size="full" ids="10630,10631"] Sloužit bude mládeži Komplex bývalé letenské vodárny prošel od svého vzniku v roce 1888 několika přestavbami. Ve své původní podobně se dochovala pouze vodárenská věž, která je od roku 1992 památkově chráněná. V padesátých letech byla na pozemku postavena typizovaná přízemní budova školky. V posledních desetiletích sloužil areál jako centrum mládeže a tuto funkci si ponechá i po své obnově. V přístavbě vznikne nová třída při MŠ Na Výšinách, přiléhající prostory se sálem a objekt věže bude užívat Dům dětí a mládeže Prahy 7. „Po desetiletích nejrůznějšího provozu již vodárenská věž nebyla v dobrém stavu. Naším cílem bylo provést citlivou rekonstrukci, která respektuje charakter památky, specifické prvky původní architektury, požadavky na provoz zařízení pro děti a mládež. Kromě věže a přístavby byl upraven také okolní areál, kde mimo jiné došlo k rekonstrukci původní historické pumpy,“ doplnil místostarosta Prahy 7 Pavel Vyhnánek. [gallery columns="1" size="full" ids="10632,10633"] Opravy trvaly rok a půl Rekonstrukce vodárenské věže podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti začala v listopadu roku 2016. V nejvyšším místě v prostoru, ve kterém se původně nacházela hlavní vodní nádrž, vznikl společenský sál s výsuvnou podlahou a výstavním systémem se světly. Je odsud také přístupný ochoz věže a pozorovací kabina, kde bude umístěn periskop, který nabídne unikátní rozhled po okolí. Periskop je aktuálně ve výrobě a bude osazen v nejbližší době. V úrovni pod sálem, v bytě „prvního topiče“ parního stroje, je zřízena knihovna. Ve zbývajících úrovních věže jsou navrženy prostory kluboven. „Při úpravách byly zachovány všechny vrstvy historie od založení až do současnosti. Nerozlišujeme ani nekategorizujeme jednotlivé části architektury, ale zachováváme je bez rozdílu. Výsledkem je stavba, která společně prezentuje kvalitu uměleckého řemesla a detailů různých období. Naleznete zde vedle sebe fládrované okno z 19. století, dveře z 50., 60., 70. let 20. století. Hliníková okna 21. století, bakelitové, mosazné, ocelové kování. Vše v prostorové koláži architektury tak, jak jí vytvořil čas,“ uvedl autor projektu architekt Petr Hájek. [gallery columns="1" size="full" ids="10634,10635,10636"] Přístavba věže je využita pro potřeby domu dětí a mládeže a mateřské školy. Do každého prostoru je samostatný vstup. Ploché střechy jsou upraveny do podoby terasy a zahrady. Mateřská škola má svou oddělenou zahradu v úrovni přízemí. Součástí této části objektu je  i prostorný multifunkční sál. Stavební úpravy vodárenské věže, přístavby a okolního areálu vyšly přibližně na 62 milionů korun, včetně DPH, z toho 38 milionů korun pokryly dotace EU a Hlavního města Prahy.

VIDEO: Nejdřív žebraly o jídlo, pak ukradly peněženku. Dejte si na ně pozor! • V Holešovicích řádily zkušené „chmatačky“. Peněženku dokázaly v restauraci odcizit doslova ve vteřině. Navíc jsou podezřelé z několika dalších obdobných skutků. Pomůžete s pátráním?

Krampus čerti budou řádit na Výstavišti v Holešovicích • Pokud se rádi bojíte, přijďte v sobotu 7. prosince v 16 hodin na Výstaviště Praha. Sjedou se sem totiž ti nejděsivější démoni ze všech koutů České republiky. Před Průmyslovým palácem se bude prohánět více než 70 Krampus čertů. Vstup na vlastní nebezpečí!

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku • Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

V pražské zoo se vylíhli mimořádně vzácní varani. Je to světový úspěch • Na začátku října se v pražské zoologické zahradě vylíhlo hned šest mláďat varanovce bornejského. Poprvé na světě v prostředí zoo se tohoto mimořádně vzácného endemického plaza podařilo rozmnožit v roce 2014 v Japonsku. V Praze se to poprvé povedlo po dvou letech chovu v srpnu 2018 a chovatelé tak nyní na tento úspěch navázali.

Pražská zoo zahájila novou sezónu. Nově k vidění je vzácný kagu chocholatý • Zoo Praha v sobotu vstoupila do nové hlavní sezóny. Návštěvníkům byl během zahajovací slavnosti představen nově chovaný ptačí druh, kagu chocholatý, a došlo na „křtiny“ hned dvou mláďat primátů. Gueréza pláštíková dostala jméno Lopi, gibon stříbrný se jmenuje Abu-abu. Pražská zoo také otevřela velkokapacitní toalety s originální expozicí koprolitů a odlitků trusu.

Slavnosti k zahájení 88. hlavní sezóny Zoo Praha se zúčastnila celá řada významných hostů – náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, herec Ondřej Sokol či úspěšní účastníci taneční soutěže StarDance – herci Jitka Schneiderová a Jiří Dvořák.

VIDEO: Největší výstava plžů v republice probíhá v pražské zoo • Slavnostní vernisáží v Galerii Gočárovy domy začala jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. Výstava představuje zejména zástupce šneků z čeledi Achatinidae - neboli oblovek - tropických suchozemských plžů dorůstajících velikosti až 30 cm. Ti se v posledních letech stali pro svůj atraktivní vzhled a nenáročnost oblíbenými domácími mazlíčky. Nechybí ovšem ani zástupci českých plžů, jako například hlemýždi, slimáci a plzáci. Každou neděli od 10 do 18 hodin až do konce výstavy 2. září se mohou návštěvníci těšit i na komentované prohlídky, mezi 14. a 15. hodinou se jim bude věnovat také chovatel Tomáš Protiva, který zodpoví otázky nebo poradí, jak šneky snadno chovat i doma.

V pražské zoo se vylíhli tři samečci vzácné želvy Smithovy • Pražská zoo odchovala v roce 2008 jako první na světě želvu Smithovu. Kurátor Petr Velenský se nedávno podílel na odhalení, jak je určeno pohlaví tohoto druhu. A nyní chovatelé vědeckých poznatků využili k tomu, aby namnožili pouze samečky. Před několika dny se vylíhli tři. Aktuálně měří 3,5 centimetru a váží zhruba deset gramů.

I sloni chodí na pedikúru. V pražské zoo ji podstupují pravidelně • Nohy slůňat, která se narodila v roce 2016 v Zoo Praha v roce 2016, už mají co nést – starší Max aktuálně váží 938 kg a mladší Rudi 676 kg. Oba si ale stále rádi hrají a jsou velice aktivní; jejich kopyta – tenčí než u dospělých slonů – jsou tudíž náchylná k prasklinám. I oni proto musejí pravidelně absolvovat pedikúru.

K úpravě chodidel slonů používají chovatelé speciální kopytní sadu.

Na Letné v sobotu proběhne nefalšovaná staročeská zabijačka • V sobotu 26. ledna 2019 proběhne již dvanáctý ročník oblíbené akce Národního zemědělského muzea s názvem Letenské prase aneb Zabijačka v muzeu. Návštěvníky čekají ochutnávky gastronomických specialit, ukázky postupů zpracování masa, workshopy i zajímavý program pro děti.

Skvělá zpráva z pražské zoo. Narodil se tam mimořádně ohrožený pták • V Zoo Praha se podařilo odchovat vzácnou krasku jávskou zcela novou, unikátní metodou – „adopcí“ vlastními rodiči. Mláděte vylíhnutého 4. února, odchovaného v inkubátoru a krmeného speciálně zhotoveným maňáskem, se totiž nakonec ujali vlastní rodič – pečují o něj a krmí jej.

Zoo vydala vlastní bankovky. Pomohou zvířatům a potěší sběratele • Trojské tolary v hodnotě 100, 500 a 1 000 a s motivy zvířat namísto obvyklých portrétů státníků či významných osobností vydala Zoo Praha při příležitosti svého letošního 90. výročí. Pamětní listy mají podobu, ochranné prvky a rozměry bankovek a Státní tiskárna cenin pro ně použila výtvarné předlohy akademického sochaře Štěpána Kotrby. Část výtěžku z prodeje půjde na ochranu ohrožených druhů zvířat v místech jejich přirozeného výskytu, v tzv. projektech in situ.

Další hrabáč kapský se narodil v pražské zoo. Matkou je opět Kvída • Pražská zoologická zahrada oslavuje. Ve čtvrtek večer se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáč si vedou zatím dobře. Mládě pije, podle chovatelů je aktivní a po porodu vážilo 1380 gramů, což je u hrabáčů přiměřená porodní hmotnost.