Takhle budou vypadat stanice Olbrachtova a Pankrác na nové lince metra D

25. července 2019, 16:44 PražskýDEN.cz
Vizualizace stanice Olbrachtova.
Vizualizace stanice Olbrachtova. Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Výtvarnou podobu stanic budoucích metra D Pankrác a Olbrachtova navrhnou přední čeští umělci Jakub Nepraš a Vladimír Kokolia. Jejich návrhy zvítězily ve vyzvané soutěži Metroprojektu, Dopravního podniku hl. m. Prahy (DPP) a hlavního města Prahy pod záštitou Národní galerie Praha. Návrh Vladimíra Kokolii pro stanici Olbrachtova počítá se způsobem zobrazování, který návštěvníka vtahuje do obrazu a vytváří iluzi prostorového ztvárnění. Jakub Nepraš připravil výtvarné ztvárnění stanice Pankrác s alegorickým rozměrem a porota vyzdvihla také soulad návrhu s charakteristikou stanice jako živého přestupního bodu nové linky.

„Projekt Vladimíra Kokolii z předložených návrhů reagoval na architektonické řešení stanice Olbrachtova i její běžný provoz nejcitlivěji, nenuceně, ale zároveň s mnoha detaily pro opakovaný pohled každodenních cestujících. U projektu Jakuba Nepraše zaujal nejen alegorický rozměr, reagující na podzemní umístění stanice, ale i to, jak vhodně zapadá do předem plánovaného rozměru pohybu a změny v jejím architektonickém řešení jako určitého pulzujícího bodu celé trasy. Těší mne, že se také podařilo vybrat nejen Vladimíra Kokoliu, jako autora, který patří i v zahraničí k nejuznávanějším českým umělcům, ale také Jakuba Nepraše, jako autora mladšího, spojeného s novými technologiemi a jinou generační citlivostí,” řekl člen poroty a ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie Praha Michal Novotný.

Výběr zaštítila Národní galerie Praha, která oslovila umělce ve vyzvané výtvarné soutěži. Pro každou z prvních dvou stanic Pankrác a Olbrachtova připravili návrh čtyři přední čeští umělci. Vítězné návrhy vybrala komise složená ze zástupců města, Metroprojektu, Dopravního podniku hl. m. Prahy a Národní galerie Praha. Záměrem Prahy bylo v porotě upřednostnit hodnotitele s uměleckým přesahem, které zastoupili Michal Novotný, Milena Dopitová a Kurt Gebauer. Výtvarné soutěže budou pokračovat u všech ostatních stanic metra D.

„Chtěli jsme, aby bylo cestování novou linkou metra pro Pražany opravdu příjemné. Když se podíváme na nejstarší stanice pražského metra, mají architektonickou i uměleckou hodnotu, najdete v nich umělecká díla jako mozaiky, plastiky a sklářská díla. V minulosti se stanice metra stavěly jako výstavní skříň města, ze stanic je cítit rukopis architekta a umělce. S takovou péčí přistupujeme také ke všem stanicím metra D. Nemohli jsme už zasáhnout do architektonické podoby stanice bez zdržení celé stavby, ale díky velkému úsilí mnoha lidí dostanou stanice nové výtvarné ztvárnění navržené špičkovými českými umělci,” popsal náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

Výtvarný motiv budoucí stanice Olbrachtova. Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Najít s architekty stanic maximum prvků, které mohou dostat novou výtvarnou podobu, a koordinovat postup výběru bylo úkolem architekta a výtvarníka Davida Vávry. Ten se stará také sjednocenou identitu linky tak, aby bylo po příchodu do každé jednotlivé stanice jasné, na jaké lince se cestující nachází. Stejným způsobem vznikaly i první úseky linek A, B a C v centru Prahy.

„Formát vyzvaných výtvarných soutěží prokázal u stanic Olbrachtova a Pankrác, že je schopen přinést velmi zajímavé návrhy. Architekti obou stanic Pavel Sýs a Patrik Kotas právě začínají spolupracovat s autory vítězných výtvarných návrhů na zapracování do projektu. Upřímně se těším na výsledek jejich společné práce,” řekl ředitel Metroprojektu Praha David Krása.

Nad očekávání dopadla soutěž podle náměstka primátora pro územní rozvoj Petra Hlaváčka. „Výsledky ukazují odlišné pohledy dvou různých generací na výtvarné zpracování stanic. Na jedné zastávce se můžeme těšit na ověřenou kvalitu, na té druhé na odvážnější mladistvý návrh. Jsem rád, že navazujeme na historickou tradici a že stanicím metra věnujeme odpovídající pozornost,“ uvedl Petr Hlaváček

Vizuální koncept stanice Pankrác. Foto: Magistrát hl. m. Prahy
Vizualizace stanice Pankrác. Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Vládnoucí pražská koalice ve spolupráci s DPP věnovat estetice dopravních staveb větší pozornost. Vedle výtvarné soutěže na první stanice metra D plánuje také architektonickou soutěž na kompletní proměnu náměstí Bratří Synků, kde je ještě možné zasáhnout do architektonického návrhu plánované stanice metra bez zdržení celé stavby.

„Pokud chceme dosáhnout jednoho ze střednědobých cílů, aby se pražská MHD stala plnohodnotnou náhradou dopravy individuální, je potřebné kromě spolehlivosti, bezpečnosti a moderních technologií rozvíjet také komfort cestujících. To znamená nejen příjemné sedačky, moderní automaticky řízené vozy metra, ale také vkusné, kulturní prostředí, ve kterém se cestující budou dobře cítit a rádi jej opakovaně využívat. Jsem proto rád, že díky spolupráci s Národní galerií a našimi špičkovými umělci se pokusíme vtisknout stanicím metra D jednotnou výtvarnou podobu. Neméně důležité ale je, aby navržené řešení současně splňovalo praktičnost a hospodárnost, tj. nízké náklady na provoz a údržbu jednotlivých stanic metra D,“ doplnil Petr Witowski, předseda představenstva a generální ředitel Dopravního podniku hl. m. Prahy.

Vladimír Kokolia, autor vítězného návrhu pro stanici Olbrachtova

„Klíčem se pro mě stala situace čekání na příjezd soupravy, kdy cestující (pokud nemá před očima mobil) prostě hledí nějakým směrem, zírá do zdi či do dlažby, a různě zabíjí čas. Mimo metro je dnes taková situace vzácná: kde ještě se dá dneska jen tak čekat? Sáhl jsem po způsobu auto-stereoskopickém zobrazování, který někdy používám ve své volné tvorbě, když chci diváka dostat skutečně „do obrazu“. V praxi takový obraz napohled vypadá jen jako dezén, „váleček na zdi“. Při určitém způsobu koukání se ale jeho plošná textura začne jevit jako prostorový obraz. Obvykle si to vyžádá víc než pár vteřin, ale cestující tento čas mají.”

Jakub Nepraš, autor vítězného návrhu pro stanici Pankrác

„Ve svém uměleckém ztvárnění stanice Pankrác jsem se snažil, aby komplexně fungoval celek společně s detailem, a chci inteligentně využít čas cestujících, kteří mají čas se zastavit při čekání na vlak. Pracoval jsem s alegorickým rozměrem evoluce, moderních technologií a vynálezů, inspiroval jsem se nanočásticemi, ze kterých jsou složení lidé i vše okolo nás v provázaném superorganismu. Ten se bude měnit s denní dobou, kdy později večer zteplají barvy a zpomalí se animace kvůli lepšímu spánku, nebo při příjezdu soupravy, kdy se naopak stanice rozzáří a začne být aktivnější. 3D sochy nad eskalátory uvidí cestující v různé perspektivě, prostorovost a detailnost videoobjektů se bude plynule měnit díky stoupání a klesání eskalátorů nebo mohou objekty rotovat v průvanu.”

Na Letné vyroste luxusní hotel s pěti stovkami pokojů a střešním barem

V Praze do několika let vyroste pětihvězdičkový kongresový hotel Hard Rock Hotel Prague. V prostorách bývalého tréninkového hřiště Generali Areny na Letné ho vybuduje Energetický a průmyslový holding (EPH), vlastněný magnátem Danielem Křetínským. EPH připravuje projekt ve spolupráci se značkou Hard Rock International, která provozuje síť hotelů, kasin, obchodů a kaváren v 75 zemích světa. Termín dokončení pražského hotelu je stanoven na rok 2023. „Velmi si vážíme příležitosti, že můžeme spolupracovat na výstavbě tohoto hotelu právě […]

vydáno před 2 měsíci

Rohanský ostrov v Praze čeká radikální proměna. Jeho budoucnost přibližuje výstava

Stane se z Rohanského ostrova nový Karlín? Odpověď nejen na tuto otázku se snaží nalézt nově otevřená výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP), která nastiňuje budoucí proměnu bývalého vltavského ostrova na plnohodnotnou pražskou čtvrť. Území Rohanského ostrova se nachází na pravém břehu Vltavy v sousedství Karlína, Libně a přes řeku Holešovic a v současné době je tento bývalý přístav a skladiště poněkud zapomenutou částí Prahy. Rozvoj území plánovaný v horizontu příštích dvaceti let přinese nejen výstavbu nových bytů, ale také […]

vydáno před 3 měsíci

Nehody tramvají možná budou minulostí. Praha testuje chytrý antikolizní systém

Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) v září pokračuje v testování antikolizního systému tramvají, tentokrát od izraelské firmy Mobileye. Zkoušky budou prováděny na vozech typu 15T v areálu Opravny tramvají v Hostivaři. Antikolizní systém by měl zabránit nehodám mezi tramvajemi, ale také srážkám s automobily a především s chodci. „DPP nainstaloval antikolizní systém pro tramvaje během 4. 9. a 5. 9. na tramvajích typu 15T ev. č. 9286 a 9366. Tato technologie byla nastavená dle požadavků DPP pro tramvajovou dopravu v Praze. V současné době probíhá testování systému […]

vydáno před 5 měsíci

Pohanka prospívá cévám, chrání před rakovinou a neobsahuje lepek. Příprava je velmi snadná

Pohanka je téměř zázračná surovina. Nemá žádný lepek, takže ji můžete konzumovat, i když trpíte celiakií. Funguje také jako účinná prevence proti kornatění cév a tepen. Obsahuje zinek, měď, mangan, selen a především přírodní rutin, který zvyšuje elasticitu cévních stěn. A její příprava navíc není ani trochu náročná. Pohanky jsou jednoleté a vytrvalé byliny s bílými a růžovými květy v hroznech a lichoklasech. Jejich plodem je nažka. Na našem území se začala pěstovat na přelomu 12. a 13. století, kdy sem byla přivezena z východu […]

vydáno před 2 hodinami
Pohanka

Odumírání kostí postihuje každého desátého. Většina lidí o své nemoci vůbec neví

Osteoporóza je jedním z nejčastějších onemocnění kostí. Projevuje se řídnutím kostní tkáně, čímž se kosti stávají křehčími a náchylnějšími ke zlomeninám. Nemoci se často přezdívá „tichý zloděj kostí“, protože pacient zpočátku nepociťuje žádné obtíže. Problémy nastávají až v pokročilejších stádiích. Typickými příznaky jsou pak silné bolesti zad, snadná lomivost kostí, postupná ztráta celkové výšky těla (někdy až o 20 cm), vytvoření hrbu na zádech nebo snížená pohyblivost hrudního koše a páteře. Proč nemoc vzniká Příčina vzniku […]

vydáno před 7 hodinami

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil

V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory. Takové stály například na křižovatce ulic Hybernská, Dlážděná a Havlíčkova, tedy v místě dnešního Masarykova nádraží. První automatický semafor, vyrobený společností ČKD Praha, zahájil provoz 21. ledna 1930 a poměrně rychle se stal terčem kritiky novinářů i tehdejší motoristické veřejnosti. Jednalo se o čtyřboký […]

vydáno před 10 hodinami
X Zavřít