Historická budova Národního muzea

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii • Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Národní muzeum vystavuje vzácné poklady z numismatických sbírek • Národní muzeum otevřelo novou výstavu s názvem Poklady numismatických sbírek. Návštěvníkům představuje ty nejvzácnější mince, medaile a řády, kterými se může Historické muzeum Národního muzea pochlubit.

Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu • V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Nová výstava připomíná hrdinství českého národa během Pražského povstání • Uplynulo 78 let od atentátu na Reinharda Heydricha. Tento čin byl zásadní pro uznání československé exilové vlády a pro obnovení Československa v roce 1945. Češi však během válečných let prokázali své hrdinství i při mnoha jiných událostech. S jednou z nich se můžete nově seznámit i v Národním muzeu.

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Fontána Národního muzea večer opět září barvami • Po několikaměsíční pauze, kdy byla fontána před Historickou budovou Národního muzea uložena k zimnímu spánku, se tento originální vodní prvek na vrcholku Václavského náměstí opět rozzářil, tentokrát barvami národní trikolory. První spuštění proběhlo v pátek 1. května v 8 hodin večer.

Historická budova Národního muzea nově přístupná přes Google Street View • Historická budova Národního muzea prošla v posledních letech celkovou a nákladnou rekonstrukcí a v loňském roce přilákala k prohlídkám tisíce návštěvníků. Ti, kteří se ale do Muzea jen tak nedostanou, nebo by si chtěli opravené prostory, fresky a malby raději prohlédnout bez lidí a v klidu domova, už nepřijdou zkrátka.

Nepřehlédněte

V centru Prahy stojí socha bronzového nosorožce v brnění • Se začátkem června přichází do Prahy i dalších měst v republice již tradiční sochařský festival Sculpture line. Jeho cílem je proměnit parky, náměstí, ulice i jiná veřejná prostranství v galerii pod širým nebem.

19. 1. 1868: Sbírka na dostavbu chrámu sv. Víta se zadrhla, lidem se nechce platit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 9. 1868: Požár v Hostivicích založil mladík úmyslně. Prý se chtěl pomstít • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba nového mostu začala K stavbě dratěného mostu přes Vltavu se již v nejbližších dnech přikročí, an se počne hlavní pilíř v prostřed řece budovati. Ohražené místo, na němž pilíř týž státi bude, jest již vody zbaveno, neboť se z něho dvěma parními stroji ve dne i v noci voda pumpuje. Nyní jest tam zaměstnáno mnoho dělníkův vyhazováním pozůstalého kalu a písku. Prosáklá půda se vyhloubí na 11 střevíců, načež se povrch betonem vyrovná, na kterýž pak pískovcové balvany, z nichž pilíř sestávati bude, se klásti budou. Kameny tyto se na břehu již osekávají a tak ke stavbě připravují. Prostora, na níž krajní pilíř u staroměstského břehu státi bude, jest také ohražena, aby později z ní též voda vypumpována byla. Pravý břeh Vltavy, jenž se táhne podél Švarcenberské ohrady k továrně p. Brosche-ho, se znamenitě zvýší a do řeky rozšíří, za kterouž příčinou se tam se všech končin Prahy rum a hlína sváží a do vody hází. Břeh tento bude více než o 4 sáhy rozšířen a sice tak dalece, by běžel v rovné čáře s pobřežním pilířem. Stavba pilíře u malostranského břehu počne teprvé na jaře. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Zničená krinolina V nemalém nebezpečí se nalezala včera dopoledne jistá paní v úzké uličce u staroměstských masných krámů, do něhož byla přivedena svou ohromnou krinolinou. Tato se jí totiž zapletla do kola prudce jedoucího povozu a dříve než paní zachycené šaty mohla z kola vyplesti, byla stržena kolem k zemi a leknutím klesla bez sebe na zem. Na štěstí byl nebezpečný stav paní jek od vozky tak i od kolemjdoucích spozorován, jíchž rychlou pomocí se podařilo šaty z kola vyplesti, načež omdlelá paní byla do protějšího krámu odnešena, kde po nedlouhé chvíli k sobě přišla. Jak se později shledalo, neutrpěla žádného uškození na těle, zato ale byly šaty a krinolina její v nivec obráceny. – Pražský denník, 5. 9. 1868 [related-post id="12361"] Dokonalý ve svém řemesle V noci na čtvrtek zatknut byl v jedné krčmě v židovském městě pro tuláctví jakýs Antonín Hora z Velvar, mladík to 19letý a dost slušně vypadající. Človíček tento jest soudům už dostatečně znám, an byl pro své krádeže, které na vysoká sta se páčí, už devatenáctkrát trestán. Ve čtvrtek o výslechu se konečně také přiznal, že založil oheň a sice že požár, jenž 14. července v Hostivicích, okr. únhošťského, tři chalupy a ovčinec strávil, pocházel od něho. Nechtěli prý mu tam dát nocleh a tak se jim pomstil. Toto přiznání přednesl zatčený velmi pánovitě a doložil, že „na neštěstí“ nevyhořela celá vesnice, ač on tomu chtěl. Vinník odevzdán jest již trestnímu soudu. – Pražský denník, 5. 9. 1868 Přejeté dítě zemřelo Přejeté dítě, o kterémž jsme předevčírem přinesli zprávu, že v Klementské ulici pod nákladní vůz padlo a na rukou i nohou značné rány dostalo, podlehlo těmto ranám, vypustivší po několika hodinách ducha v děcké nemocnici. – Pražský denník, 5. 9. 1868

Roční kupon na MHD znají Pražané už 120 let. Jaké byly jeho začátky? • V lednu si připomínáme jedno zajímavé výročí. Přesně před 120 lety se v Praze úplně poprvé objevily předplatní časové jízdenky na městskou hromadnou dopravu. Kolik stály, kde se daly pořídit a jak se jejich podoba měnila v průběhu následujících dekád?

Historie městské hromadné dopravy v Praze je bohatá.

6. 11. 1889: Podrážděná husa a krvavá noční rvačka na Vinohradech • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 4. 1868: Mladíka otrávil jed, který si koupil v obchodě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež mazanců Velkonoční nehoda stíhla v noci na neděli malostranského pekaře p. R. Pekl po celou noc, jak obyčejně mazance, by jimi kupce své darem podělil. Že živnost jeho těší se odbytu rozsáhlému, napekl jich pro zákazníky své množství veleznačné, a nechal je, jak zvykem to bývá ve vchodní síni vystydnouti. Leč ještě snad mazance ani dobře nevystydly, když jakýs nedočkavý a dosud neznámý „kunt“ nedbaje že si prsty popálí, mazance šťastně všecky odtud odklidil. – Národní listy, 15. 4. 1868 Svatokrádež Kostel sv. Jakuba zvláštní těší se pozornosti dlouhoprsťákův. Nedávno ukraden tam zvonek od sakrystie, o vzkříšení však udála se tam nová krádež. Přepona na lavici mezi hlavní lodí presbyteří se nacházející, byla o samé slavnosti vzkříšení neznámým pachatelem ukradena. – Národní listy, 15. 4. 1868 [related-post id="9412"] Otrávení 27 let starý dělník Jaromír R. na Smíchově, vraceje se s týdenní skromnou svou mzdou z továrny, koupil si na Malé straně za 18 kr. kyseliny sirkové, kterouž všecku ihned vypil. Křečmi přemožen sklesl k zemi a dopraven, jsa ještě živ, do nemocnice, kdež na jeho uzdravení se pochybuje. Po vlastním seznání učinil zoufalec krok ten pro nesváry domácí. – Národní listy, 15. 4. 1868 Nepovedená slavnost Národní slavnost »SIamník« každoročně v Bubenči odbývaná, za včerejšího deštivého počasí se úplně zmařila. Slavnost tato, k níž tisíce obecenstva do rozkošných bubenečských sadů se scházejí, se tudiž praslabé návštěvy dočkala, ač již předvčírem v tamějších oborách u lučinách rozličné přípravy k uvítání a obveselení účastníků se dály. Tak na jedné louce bylo zřízeno několik besídek k pohoštění příchozích. Jinde opět bylo vztýčeno loubí, jež bylo samými zajíci ověšeno a ušáky těmito měl býti odměněn nejlepší střelec do terče. Všechny tyto přípravy včerejším nepříznivým počasím přišly na zmar. Ve Stromovce taktéž bylo vše uchystáno ku přijetí hostů pod širým nebem, z nichž ovšem z Prahy ani jeden se nedostavil. Hudební vojenská kapela pěšího pluku arciknížete Karla, jež za včerejšího odpůldne svou hrou hosti baviti měla, se ani nedostavila. Deštivé toto počasí v přispěje též nemálo ku zkažení dnešní národní slavnosti »Fidlovačky« v Nůslích, kde blátivá půda na lukách a rozmoklé cesty nebudou podporovati kratochvíle sešlého se obecenstva, byť i počasí samo příznivější bylo než včerejšího dne. – Pražský denník, 15. 4. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

5. 4. 1868: Paroplavba na Vltavě je po zimě opět obnovena • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Hudební sbor strážníků Obecní strážníci vytáhli včera u příležitosti pohřbu jednoho soudruha svého poprvé s puškami a vlastním svým hudebním sborem. V průvodu, jenž vyšel od milosrdných bratří účastnili se též měšťanosta dr. Klaudy, jeho náměstek pan Huleš a více městských radních. – Pražský denník, 5. 4. 1868 Vystěhovalci Vystěhovalců se letos pořád trousí, ale přece ne v takové míře jako v loni. Úplně je nepodstatna zpráva jednoho zdejšího listu, že by zvláště ze Šumavy velké množství vystěhovalců do Ameriky odcházelo. Naopak je jisto, že letos ještě ani polovice, ba ani třetí díl vystěhovalců odtud neodjel jako roku loňského, a nepochybně zůstane i dále při tomto poměru, neboť lid konečně přece přichází k náhledu, že při nynější bídě a nedostatku výdělku v sev. Americe mu žádné ráje za mořem nekvětou. – Pražský denník, 5. 4. 1868 [related-post id="8826"] Paroplavba na Vltavě Počínaje dnešním dnem provozuje se paroplavba na řece mezi Prahou a Štěchovicemi jakož i na štacích mezi těmito dvěma místy při řece ležících. Odjezd parníku z Prahy jest o 8. hod. ranní a o 2. hod. odpolední. Ze Štěchovic pak v 5 hod. ráno a v 5 ½ hod. odpoledne. – Pražský denník, 5. 4. 1868

Britští muži dávali najevo své bohatství podivnou úpravou nehtů • Pokud si říkáte, že žijeme ve zvráceném světě sociálních sítí, kde řada lidí nemá žádnou soudnost, možná vás překvapí článek z roku 1901. Národní listy přinesly zprávu o zvláštní módě, která se rozšířila mezi bohatými britskými muži.

12. 8. 1889: Výbuch střelného prachu, přednáška Emila Holuba a soukromé školy v Čechách • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 10. 1868: Sebevraždy a násilná přepadení jsou v Praze na denním pořádku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Pokus sebevraždy V sobotu večer byl na břehu Vltavy na Františku nalezen od kolemjdoucích mladý člověk. jenž v bolestech se svíjel. Bylť se napil vitriolu, aby tak životu svému konec učinil. Ještě živ byl dopraven do nemocnice k lékařskému ošetřování. – Pražský denník, 19. 10. 1868 Sebevražda V sobotu dopoledne se v jednom domě na Pohořelci zastřelil mladý muž, jenž býval dobrovolníkem mexickým; měl zde známost s nějakou tam bydlící ženou a udělal si smrt – v její posteli. – V sobotu odpoledne procházel se v sadech před Novou branou slušně oděný mladík, krejčovský chasník, poodešel pal pod bašty a ulehnuv tam na trávník kouřil doutník. Nenadále slyšeli střelit z pistole a když šli po ráně, nalezli mladíka s roztříštěnou lebkou již co mrtvolu. – Pražský denník, 19. 10. 1868 [related-post id="13755"] Spadl s okna V jednom domě na sv. Petrském náměstí nechala stará ženština ve svém příbytku v třetím patře dvouletého chlapečka na okně sedět a odskočila pro něco do kuchyně; vracejíc se viděla, jaké neštěstí se stalo. Chlapec spadl dolů na dlažbu a anto to bylo s třetího patra, zůstal i hned mrtev ležet. – Pražský denník, 19. 10. 1868 Přepadení Přepadena byla v sobotu ráno žena jistého úředníka železničního, která bydlí v jednom domě na vídeňské silnici pod Žižkovem. Anaž byla sama doma, přišli na ni tři výrostkové a v obličeji ji na několika místech poranili. Přepadená se ale dala do křiku a přicházející sousedé ji vysvobodili. Násilní zloději ale uprchli. – Pražský denník, 19. 10. 1868

7. 4. 1889: Analfabeti ve Vídni, teplé lázně a vzpomínka na Vítězslava Hálka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele • Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

24. 8. 1890: Výstava řemeslných výrobků a prosba o pomoc • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 7. 1889: Mastičkář z Vinohrad, krádeže v písárně a rodinné drama v Jihlavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

24. 7. 1890: Dřevěné zábradlí povolilo a ženy se zřítily do potoka na kameny • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Na ženy po čtyřicítce módní návrháři před 100 lety příliš nemysleli • Šaty dělají člověka. Toto známé pořekadlo platí už odjakživa. Jenomže naše prababičky to s oblékáním neměly zrovna moc lehké. Dokládá do zajímavý novinový článek z roku 1910, kdy současný módní průmysl byl teprve v plenkách.

16. 10. 1889: Ztracený kabát, brutální řádění útočníků a zavražděné nemluvně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 10. 1889: Nová škola na Žižkově, karlínské divadlo a spojení s Vídní • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.