Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii

Kam vyrazit v PrazeKristián Vích14. července 20212 minuty čtení
Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

Historická budova národního muzea po rekonstrukci

Foto: Národní muzeum

Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Výstava v Historické budově je symbolicky instalována v dobových vitrínách, navržených architektem Josefem Schulzem před více než sto lety. Konkrétní sbírky i témata jsou zpracována napříč institucí. Odráží dobové vědecké postupy a poznatky, kulturní normy i politické změny, stejně jako proměny způsobů získávání, uchovávání i prezentace sbírek za více než 200 let.

Prostor je věnován nejen zakladatelským osobnostem, ale i donátorům, muzejníkům a samotným návštěvníkům. Dozvíte se například, z jakých společenských poměrů návštěvníci pocházeli nebo jak se proměňovaly jejich názory na expozice.

Téma sbírek je představeno na příbězích jejich cesty do muzea. Ty byly a jsou někdy překvapivé až osudové. Vedle běžných darů a nákupů jsou zmíněny i znárodněné předměty, ukradené sbírky, výzkumné expedice, spolupráce s  Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, velkorysé mecenášství, ale i náhody a tragické osudy, které k obohacení muzejních sbírek občas vedly.

Výstava nezapomíná ani na nejmenší návštěvníky. Je doplněna o dětskou linku a zábavnou interaktivní pátrací hru pro rodiny s dětmi. 

Nepřehlédněte

Unikátní sbírka dvou desítek mercedesů bude k vidění na Pankráci • Před dvacet automobilů legendární německé značky Mercedes-Benz bude od zítřka vystaveno v obchodním centru Arkády Pankrác. Díky putovní výstavě budete moci zhlédnout celou řadu letitých veteránů. Nejstarší z nich vznikal už v 19. století, ale i řadu novějších modelů.

Podzimní výstava bonsají v Botanické zahradě představí i stoleté exempláře • Bonsaje ze sbírky Botanické zahrady hl. m. Prahy i od dalších soukromých pěstitelů z Německa, Polska, Slovenska a České republiky budou k vidění od 2. do 11. října na unikátní výstavě s názvem „Bonsaje v srdci Evropy“.

Největší lež o Praze. Socha Jana Žižky není největší jezdeckou sochou na světě • V mnoha učebnicích i turistických průvodcích se dočtete, že bronzová socha Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově je největší jezdeckou sochou na světě. I když se nám to nemusí líbit, toto tvrzení se nezakládá na pravdě.

Socha Jana Žižky na Vítkově.

8. 11. 1889: Hloubení Vltavy, zloděj stříbrného řetízku a zatčení staré ženy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 1. 1868: Několik dalších rodin se rozhodlo pro emigraci do USA • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Zita Kabátová sklízela jednu ránu za druhou. Díky optimismu se ale dožila vysokého věku • Už navždy bude patřit k nejvýraznějším herečkám naší kinematografie. Narodila se v roce 1913 v Praze na Malé Straně a zemřela v roce 2012. Dožila se tedy úctyhodných 99 let. A jak je známo, i v pokročilém věku byla velice svěží a čilá. Možná i proto, že si dokázala udržovat svůj pověstný smysl pro humor, optimismus a nadhled, přestože život jí do cesty postavil nejednu těžkou zkoušku.

Zita Kabátová byla jednou z nejkrásnějších prvorepublikových hereček.

7. 3. 1868: Žena se pokusila o sebevraždu vypitím žíraviny • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Stavba chrámu sv. Víta Minulé neděle ohledala zvláštní komise nové stavby na a v chrámu svatovítském. Komise ta záležela z předsedy svatovítské jednoty hrab. Frant. Thuna, více členův téže jednoty, mezi nimiž též br. Clam-Martinic se nacházel. U příležitosti té zaručil se hrabě Clam-Martinic, že onu část chrámu svatovítského, kteráž zvána jest kaplí Clam-Martinickou, na vlastní náklad dá znovu zříditi a upraviti. – Národní listy, 7. 3. 1868 Pokus o sebevraždu Zavraždit se chtěla včera ráno v jedné ulici vdova po jednom diurnistovi, která už delší dobu churavěla. Vypila tedy lahvičku žíraviny a když tu neúčinkovala, pořezala si žíly na levé ruce. Bolestí křičíc přivolala svou posluhovačku, která ji na zemi ležící nalezla. Nešťastnice byla v truhle odnešena do nemocnice, kdež ji lékaři myslí při živobytí zachovali. – Pražský denník, 7. 3. 1868 [related-post id="6481"] Z českého divadla V pondělí dne 9. března má p. Bittner, jeden z nejnadanějších mladších členů našeho divadla, svůj příjem. Zvolil si Shakespearovu tragedii „Romeo a Julie“, po delší čas již nedávanou, a bude hráti poprvé úlohu Romea. Volba sama již svědčí o pravé umělecké snaze pana beneficienta. – Pražský denník, 7. 3. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

Řádění fanatické bojovnice proti alkoholu v New Yorku • Na přelomu 19. a 20. století v USA přepadávala se sekyrou v ruce hostince a ničila nádoby s alkoholem. Nebo se snažila domluvami přesvědčovat jiné lidi, aby okamžitě začali abstinovat. Řeč je o fanatické odpůrkyni alkoholu a kouření Carrie Nation. Kuráž jí upřít nelze. Už ve své době byla však považována spíše za směšnou postavičku, jak dokládá dobový článek z roku 1901.

Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka • V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. Dnešní expresy tuto trať ujedou za 52 minut.

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.

5. 2. 1868: Falešné peníze v Praze. Zadrželi ženu, která s nimi chtěla zaplatit • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

22. 3. 1890: Stavba nového nábřeží, přejetý mladík a popálená hokyně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Geniální muž s kalkulačkou v hlavě. Jeho výpočty přivedly v úžas francouzské akademiky • Část lidí se rodí s určitým darem, který se vymyká běžnému chápání. V Evropě žil kdysi muž, který by se v současné době bez problémů obešel bez kalkulačky. Jak ale zmiňuje dobový článek Národních listů z roku 1892, mělo to i odvrácenou stranu mince. Celý text si nyní můžete přečíst v původní podobě.

25. 9. 1868: Neopatrná žena se zbavila losu, který později vyhrál • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

5. 8. 1890: Noční bouře nad Prahou, dívka v bezvědomí a telegrafní spojení s Francií • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Unikátní nález! Depozitář Národního muzea ukrýval stovky milionů let starou fosílii • Vědcům z Národního muzea se podařilo nalézt světový unikát – větévku nejstarší dosud objevené suchozemské rostliny. Její tělo uložené v sopečných uloženinách před 432 miliony lety dokazuje, že tehdejší suchozemská flóra už dokázala produkovat kyslík a musela proto mít zelenou barvu. Objev oznámili vědci z Národního muzea, Přírodovědecké fakulty UK a Geologického ústavu AVČR ve vědeckém časopise Nature Plants.

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

1. 8. 1890: Sbírka pro chudé studenty, zabavené maso a dopadený zloděj • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 5. 1890: Matka, která zabila osmiletého syna, je stále nezvěstná • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.