Poslední dopis Milady Horákové je vystaven v Národním muzeu

Kam vyrazit v PrazeKristián Vích29. června 20201 minuta čtení

Foto: Národní muzeum

V Pantheonu Historické budovy Národního muzea je až do 10. července k vidění první a poslední strana dopisu, který napsala Milada Horáková těsně před svou popravou 27. června 1950.

„Jdu s hlavou vztyčenou – musí se umět i prohrát. To není hanba. I nepřítel nepozbyde úcty, je-li pravdivý a čestný. V boji se padá, a co je jiného život než boj,“ stojí na posledních řádcích dopisu, který doktorka Horáková napsala před 70 lety.

K zatčení Milady Horákové došlo 27. září 1949. Veřejný „politický“ proces s ní a jejími dvanácti kolegy probíhal od 31. května do 8. června 1950 a byl zinscenován komunisty po vzoru sovětských procesů ve 30. letech.

Milada Horáková byla na základě vylhaných obvinění odsouzena k smrti a oběšena na dvoře pankrácké věznice časně ráno 27. června 1950. Nepomohly ani žádosti o milost u prezidenta Gottwalda od řady světových osobností jako byl Albert Einstein nebo Winston Churchill.

[related-post id=“31281″]

Kromě vystavené části dopisu byl na fasádu Historické budovy Národního muzea zavěšen portrét připomínající zločin, který byl na Miladě Horákové před 70 lety spáchán. Národní muzeum se tak stejně jako řada dalších institucí připojilo k iniciativě „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

Nepřehlédněte

Stříbrný šíp slaví 80. narozeniny. Dochoval se jediný prototyp, jeho výrobu zastavila válka • V mnoha ohledech jedinečný motorový vlak „Stříbrný šíp“ letos slaví kulaté narozeniny. Výroba prototypu byla dokončena na začátku roku 1939. Dne 17. února 1939 vykonal mezi Prahou a Kolínem technicko-policejní zkoušku, při které dosáhl rychlost 130 km/h a přesně před 80 lety byl oficiálně představen veřejnosti a tisku. Se zástupci sdělovacích prostředků se vydal na zvláštní jízdu 14. března 1939 z Prahy do Pardubic. Trať tehdy urazil za 68 minut. Dnešní expresy tuto trať ujedou za 52 minut.

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy • Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv.

16. 10. 1889: Ztracený kabát, brutální řádění útočníků a zavražděné nemluvně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 7. 1890: Žena okradla pětileté dítě. Už sedí ve vyšetřovací vazbě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 10. 1889: Elektrické osvětlení v restauraci a nová podoba Václavského náměstí • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 8. 1890: Na staveništi ve Václavské ulici byly nalezeny lidské kostry • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Historii českého divadla přibližuje nová výstava v Národním muzeu • Zajímá vás, co přesně se skrývá pod označením divadelní cedule a co dalšího mohou návštěvníkům nabídnout bohaté fondy Divadelního oddělení Národního muzea? Pak si určitě nenechte ujít výstavu s názvem Račte vstoupit do divadla, která je k vidění od 13. prosince 2019 v Nové budově Národního muzea.

20. 8. 1890: Stavba nové silnice, řádění blesku a nález na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Techniky učení divadelního textu na začátku minulého století • Práce divadelních herců je mimořádně náročná na paměť. Do hlavy musí dostat často i stovky stran textu a nikdy je nezapomenout. Jak to dělali britští umělci na přelomu 19. a 20. století dokládá novinový článek ze srpna 1901. Není pochyb o tom, že i jejich současníci nejspíš používají podobné techniky učení.

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 8. 1890: Krádež svíček v kostele a sebevražda manželského páru • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Začala rekonstrukce kostry plejtváka myšoka, symbolu Národního muzea • Národní muzeum i v době, kdy je pro své návštěvníky uzavřeno, pokračuje v práci. Pro účely nových stálých přírodovědeckých expozic dochází právě v těchto dnech ke kompletnímu restaurování největšího předmětu ze sbírek Národního muzea, kostry samice plejtváka myšoka. Její oprava probíhá v sále, kde je umístěna již více než sto let. Restaurátorské a preparátorské práce na dalších sbírkových předmětech probíhají i v dílnách a laboratořích Národního muzea, tak aby byly připraveny k vystavení v nových expozicích a připravovaných výstavách.

Po rajčatech se dříve umíralo. Prokletí bohatých vysvětlila až věda • Zdravotní benefity konzumace rajčat jsou dnes již velmi dobře známé. Možná vás ale překvapí, že rajčata dříve způsobovala otravy a úmrtí bohatých a mocných lidí. Dlouho se však nevědělo, z jakého důvodu.

Velký diamantový podvod z konce 19. století. Fintu obchodníků odhalil chemický pokus • Mohlo by se zdát, že nekalé obchodní praktiky některých prodejců jsou výhradně problémem současnosti. Jak ale dokládá dobový novinový článek z dubna 1891, opak je pravdou. Nepoctivci se snaží vydělat na svých zákaznících nejspíš už od té doby, co lidé mezi sebou začali obchodovat. Přečtěte si, jak Národní listy referovaly o případu z Antverp.

7. 2. 1868: Praha sčítá škody. Následky ničivé vichřice jsou obrovské • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

19. 6. 1890: Z nešťastné lásky se chtěla zastřelit. Revolver ale selhal • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

28. 7. 1890: Otrava staré ženy, těžce zranění muži a zmařená sebevražda • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 8. 1868: Muž se chtěl se zastřelit, ale kulka zůstala trčet v oku • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Amerikánský souboj v Praze V prvním průchodním domě z Ovocného trhu do Celetné ulice, v tak zvaném Štokhause, bylo v noci na včerejšek o 3. hodině slyšet střelnou ránu z příbytku vysloužilého setníka pana Lva Krampovského. Sousedé hned vrazili do pokoje k setníkovi a nalezli jej, jak na pohovce sedě, mokrým šátkem si obličej krví politý zastírá. Vedle něho ležela na stole šestihlavňová pistole, z níž byla z jedné hlavně rána vystřelena. Nešťastník si pistoli namířil na čelo, kule však vrazila pouze do kůže spodní a zůstala v levém oku sedět. Oko to ovšem hned vyteklo. Když se uděšení lidé tázali setníka, proč tak jednal, vyňal tento z tobolky černou kuličku a doložil, že tak učinit musel následkem amerikánského souboje. Okresní lékař dr. Urban, jenž v tomže domě bydlí, obvázal postřelenému ránu a hned dána jest vojenskému úřadu zpráva o celém případě. Rána je sice nebezpečná ale nikoliv naprosto smrtelná. K vlastní žádosti zůstal postřelený prozatím ve svém bytě. O podnětu k souboji vypravují si lidé rozličné věci. Dle jedněch pohádal prý se setník Krampovský před několika dny s některými pány tak, že následovalo na to vyzvání na souboj. Předmětem hádky bylo prý, že týž setník chtěl vstoupit do ruského vojska. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Poplatek přes nový most Poněvadž se často stalo, že vojenští důstojníci mimo službu a i v průvodu civilistů nechtěli zaplatit mostné přes nový most, požádala městská rada c. k. gen. velitelství, aby nějak stručně upozornilo vojáky na stanovení o vojsku platná, načež to upozornění bude u mostu vyvěšeno. – Pražský denník, 31. 8. 1868 [related-post id="12243"] Sebevražda V noci na sobotu zastřelil se v kasárnech josefských jeden závodčí od pěšího pluku arcivévody Karla. Příčina této sebevraždy není známa. – Včera v noci oběsil se v kanálské zahradě vysloužilý voják a zednický tovaryš Josef Blažek. Mrtvola, která ráno od zámečnického tovaryše Srpa nalezena byla, jest odnešena do umrlčí komory ve Volšanech. – Pražský denník, 31. 8. 1868 Kontrola Prohledáváno bylo v pátek na Vyšehradě u všech hokynářů, řezníků, pekařů a hospodských a při té příležitosti zabaveny byly dva koše nezralého ovoce a necimentované závaží. – Pražský denník, 31. 8. 1868

Čajový sáček vznikl omylem. Měl ušetřit peníze, ale dnes šetří hlavně čas • Čaj v nejrůznějších podobách pijí lidé po celém světě. Někdo s citrónem, někdo s mlékem, někdo k snídani, někdo dopoledne, někdo odpoledne „o páté“, někdo večer před usnutím. Obvykle využíváme onu pohodlnou variantu čajových sáčků, které zalijeme horkou vodou a necháme vylouhovat. Tato nejpoužívanější verze však vznikla víceméně náhodou.

Ovocné knedlíky miloval i Jan Neruda. Připravit opravdové staročeské není žádná velká věda • Knedlíky v nejrůznějších podobách najdeme nejen v celé Evropě, ale třeba i v daleké Číně. Tamní kuchaři je vařili už dávno před námi. Naše klasické plněné knedlíky na sladko známe přibližně 300 let.