Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu

25. května 2020 ∙ 10:09
PražskýDEN.cz
Foto: Národní muzeum

Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Národní muzeum se rozhodlo zdokumentovat tento fenomén posledních měsíců a představit výběr roušek prostřednictvím výstavy s názvem Držíme spolu v Historické budově Národního muzea. Výstava ukáže různé typy roušek od designérů, konfekčních firem, zakázkových krejčovství i ty podomácku šité. A představí i příběhy, které se skrývají za jejich vznikem.

Návštěvníci tak uvidí roušky, které vznikly v počátku pandemie pro porodnici v Praze Podolí, roušku na pomoc autistickým dětem, osobní roušky známých návrhářů, ručně malované roušky, roušku ušitou ze svatební košile nebo roušku pro ženy, kterým chybí rtěnka, či roušky pro zamilované.

Některé roušky vznikají jako reflexe celospolečenské situace či odrážejí aktuální diskusi politiků, odborníků a veřejnosti. Roušku Promořme se vytvořila Helena Vyhnalová v době, kdy již pominula první fáze nedostatku roušek, a mohla tak při šití popustit uzdu fantazii. Foto: Národní muzeum
Roušky s mapou pražského metra ušila pro zaměstnance Dopravního podniku hlavního města Prahy či IZS česká obuvnická firma Vasky ve spolupráci s projektem Maappi. Tento projekt patnáctiletého autisty Matěje, který rád maluje mapy, pomáhá prodejem předmětů s jejich motivem i dalším autistům. Foto: Národní muzeum

„Jedním z hlavních úkolů muzea je dokumentovat dění a události kolem nás a nechávat budoucím generacím obraz naší doby, včetně uchovaných sbírkových předmětů. Symbolem koronavirové krize v České republice se bezpochyby staly roušky. Národní muzeum jich několik desítek za poslední týdny převzalo do svých sbírek, včetně popsaných příběhů, které je provází. Symbolicky v den, kdy již není nutno zakrývat venku naše tváře rouškami, otevíráme malou výstavu těch nejzajímavějších, také jako poděkování všem, kteří v těžké době pomáhali ostatním,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Oděvu a doplňkům trvalo velmi dlouho, než vedle své ochranné funkce získaly i funkci estetickou. Roušky tento vývoj zvládly během pár týdnů. Mají nejrůznější podobu od jednoduchého šátku, přes skládaný pruh látky až po tvarované. Nezřídka vyjadřují estetické cítění, vlastní vkus, hodnoty, politickou příslušnost či smysl pro humor – staly se tak sociální jevem.

Navíc fakt, že většina Čechů nosí textilní vypratelné a tím i opakovaně nositelné roušky, se projevilo jejich ekologické a ekonomické smýšlení a vztah k životnímu prostředí. Zároveň se roušky staly vyjádřením ohleduplnosti, protože nošením roušky chráníme především své okolí.

Vakcínu bez registrace nově nabízí i očkovací centrum na Vyšehradě

Metropolitní očkovací centrum v pražském Kongresovém centru od úterý umožňuje zájemcům nechat se naočkovat vakcínou proti covid-19 i bez nutnosti předchozí registrace. Vymezena je pro ně doba vždy od 10 do 19 hodin. Na místě se očkuje vakcínou Comirnaty (BionTech/Pfizer). „Chceme maximálně vyjít vstříc všem, kdo se ještě nerozhodli nebo neměli možnost se na očkování dostavit, abychom zvýšili proočkovanost v hlavním městě a pomohli tak chránit zdraví Pražanů i návštěvníků hlavního města,“ říká radní pro oblast zdravotnictví Milena […]

Triedr

Tajný ženský spolek na špehování nevěrných manželů

Žárlivost je stejně stará jako samotná láska. Snad každá žena i muž má své vlastní taktiky, jak případnou nevěru včas odhalit. Kuriózně ale působí zpráva z dobového tisku o jistém spolku berlínských žen. Jejich cílem bylo posvítit si společnými silami na záletné muže. Přečtěte si článek, který vyšel v Národních listech v srpnu 1892. Spiknutí proti manželům Berlínská jedna lokální korespondence vypravuje příšernou historii o tajném spolku žen, jenž prý se utvořil již před dvěma lety ve hlavním […]

Den, kdy ryby pršely z nebe. Nevídaný úkaz všechny zaskočil

Čas od času se stane něco, nad čím běžnému smrtelníkovi zůstává rozum stát. Fenomén zvaný „déšť ryb“ patří mezi ně, i když má logické vysvětlení. Při silných bouřích mohou z nebe padat větrem nasáté ryby, žáby, myši nebo další drobní živočichové. Dobové noviny zmiňují událost, ke které došlo v létě 1892 v Bosně. Dešť ryb Meteorologická stanice v Bjelině v Bosně podává zprávu o následujícím přírodním úkazu. V noci na 23. července ke 4. hod. strhla se nad Bjelinou, směrem severozápadě-jihovýchodním, bouře, […]

Starý seladon u soudu za nemravné návrhy mladým dívkám

Láska je mocná čarodějka a citům člověk neporučí. Dokládá to i více než sto let starý příběh jednoho amerického muže, který se zamiloval do mladé dívky a dostal se kvůli tomu až před soud. O případu informovaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu 1903. Starý seladon Bývalý americký kapitán, stařec již sedmdesátiletý, objevil se nedávno před policejním soudem v Novém Yorku, aby se zodpovídal z neobvyklé galantnosti, již projevoval slabšímu pohlaví. Žalobkyní byla jeho vlastní choť. Při líčení pročtena […]

Přísný režim studentek na Oxfordu. Feministky by dnes zuřily

Světoznámá univerzita v anglickém Oxfordu umožnila ženám studium teprve v 70. letech 19. století. Až do roku 1920 ale nebyly brány jako plnohodnotné členky. Směly sice navštěvovat přednášky, nemohly však počítat s tím, že by na konci získaly vysokoškolský diplom a titul. Jejich studentský život byl navíc oproti mužským protějškům omezen i v dalších ohledech. Podrobně o tom líčil český dobový tisk v roce 1898. Život studentek v Oxfordě Život, jaký vedou příslušnice oxfordské university vyznamenává se značnou přísností. Pravidla tohoto společného života, […]

X Zavřít