Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz25. května 20203 minuty čtení

Foto: Národní muzeum

Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Národní muzeum se rozhodlo zdokumentovat tento fenomén posledních měsíců a představit výběr roušek prostřednictvím výstavy s názvem Držíme spolu v Historické budově Národního muzea. Výstava ukáže různé typy roušek od designérů, konfekčních firem, zakázkových krejčovství i ty podomácku šité. A představí i příběhy, které se skrývají za jejich vznikem.

Návštěvníci tak uvidí roušky, které vznikly v počátku pandemie pro porodnici v Praze Podolí, roušku na pomoc autistickým dětem, osobní roušky známých návrhářů, ručně malované roušky, roušku ušitou ze svatební košile nebo roušku pro ženy, kterým chybí rtěnka, či roušky pro zamilované.

Některé roušky vznikají jako reflexe celospolečenské situace či odrážejí aktuální diskusi politiků, odborníků a veřejnosti. Roušku Promořme se vytvořila Helena Vyhnalová v době, kdy již pominula první fáze nedostatku roušek, a mohla tak při šití popustit uzdu fantazii. Foto: Národní muzeum
Roušky s mapou pražského metra ušila pro zaměstnance Dopravního podniku hlavního města Prahy či IZS česká obuvnická firma Vasky ve spolupráci s projektem Maappi. Tento projekt patnáctiletého autisty Matěje, který rád maluje mapy, pomáhá prodejem předmětů s jejich motivem i dalším autistům. Foto: Národní muzeum

„Jedním z hlavních úkolů muzea je dokumentovat dění a události kolem nás a nechávat budoucím generacím obraz naší doby, včetně uchovaných sbírkových předmětů. Symbolem koronavirové krize v České republice se bezpochyby staly roušky. Národní muzeum jich několik desítek za poslední týdny převzalo do svých sbírek, včetně popsaných příběhů, které je provází. Symbolicky v den, kdy již není nutno zakrývat venku naše tváře rouškami, otevíráme malou výstavu těch nejzajímavějších, také jako poděkování všem, kteří v těžké době pomáhali ostatním,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Oděvu a doplňkům trvalo velmi dlouho, než vedle své ochranné funkce získaly i funkci estetickou. Roušky tento vývoj zvládly během pár týdnů. Mají nejrůznější podobu od jednoduchého šátku, přes skládaný pruh látky až po tvarované. Nezřídka vyjadřují estetické cítění, vlastní vkus, hodnoty, politickou příslušnost či smysl pro humor – staly se tak sociální jevem.

Navíc fakt, že většina Čechů nosí textilní vypratelné a tím i opakovaně nositelné roušky, se projevilo jejich ekologické a ekonomické smýšlení a vztah k životnímu prostředí. Zároveň se roušky staly vyjádřením ohleduplnosti, protože nošením roušky chráníme především své okolí.

Nepřehlédněte

14. 6. 1890: Kočky hubí zpěvné ptáky v parku. Za jejich chycení se nabízí odměna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

24. 11. 1889: Plovoucí šunky, jazyky a uzenky a kapesní zloději v pražských ulicích • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Albert Einstein žil kdysi v Praze. Tvořil zde i slavnou teorii relativity • Málo se ví, že jeden z nejvýznamnějších vědců všech dob – Albert Einstein – nějaký čas žil a pracoval v Praze. Osud zařídil, že slavný vědec působil v letech 1911 a 1912 na pražské c. k. Karlo-Ferdinandově universitě. Jeho přijetí ale bylo tehdy poměrně komplikované.

Dopravní podnik prodává respirátory ve vybraných stanicích metra • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) začal od úterý na 40 místech prodávat respirátory. Cestující si je mohou zakoupit pro osobní potřebu za jednotnou cenu 10 Kč za kus. Prodejní místa jsou označena speciální samolepkou.

2. 8. 1889: Úmrtnost v Praze, dláždění ulice a sebevražda továrníkova syna • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 9. 1868: Opilého řeznického chasníka okradl krejčí ze Smíchova • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

6. 4. 1889: Zpackaná sebevražda z nešťastné lásky a velkolepé oslavy v Cařihradu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 10. 1889: Pražský Jack Rozparovač, popálený nádeník a program Varieté • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstavu o Miladě Horákové poničili neznámí vandalové • Zatím neznámí vandalové poničili v noci z neděle na pondělí venkovní výstavu v parku Kampa. Veřejně přístupné panely připomínaly osudy Milady Horákové a dalších obětí vykonstruovaného politického procesu z 50. let.

Ve středu přibylo 8 tisíc nakažených a přes 150 úmrtí. Ubylo hospitalizací • Ve středu bylo v Česku zaznamenáno 8 162 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 27 492 provedených PCR testů, z nichž 30 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 16 538.

21. 6. 1890: Zvláštní žert s balónky a uchovávání kremačního popela v domácnosti • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

VIDEO: Největší výstava plžů v republice probíhá v pražské zoo • Slavnostní vernisáží v Galerii Gočárovy domy začala jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. Výstava představuje zejména zástupce šneků z čeledi Achatinidae - neboli oblovek - tropických suchozemských plžů dorůstajících velikosti až 30 cm. Ti se v posledních letech stali pro svůj atraktivní vzhled a nenáročnost oblíbenými domácími mazlíčky. Nechybí ovšem ani zástupci českých plžů, jako například hlemýždi, slimáci a plzáci. Každou neděli od 10 do 18 hodin až do konce výstavy 2. září se mohou návštěvníci těšit i na komentované prohlídky, mezi 14. a 15. hodinou se jim bude věnovat také chovatel Tomáš Protiva, který zodpoví otázky nebo poradí, jak šneky snadno chovat i doma.

9. 7. 1890: Velká hospodská rvačka, spojení s cizinou a stávka truhlářských pomocníků • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha spustila informační web o očkování proti covid-19 • Hlavní město spustilo informační portál ockovani.praha.eu. Návštěvníci na něm naleznou odpovědi na zásadní otázky ohledně očkování proti covid-19. Dalším cílem webu bude vyvracet zavádějící a nepravdivé informace, které se šíří po sociálních sítích.

30. 4. 1868: Jak se provádí zatěžkávací zkoušky nového pražského mostu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zkouška třetího mostu Po celý včerejší den bylo okolí třetího mostu pražského přeplněno diváky, kteří chtěli býti přítomni zkoušce nákladní, jíž pevnost nového mostu osvědčiti se měla. Až do 10. hodin ráno byl obecenstvu vstup na most dovolena tisíce návštěvníků použilo této příležitosti, by se na most podívali. Nával byl ohromný, jelikož se vstupné nevybíralo. K 10. h. byl však přístup na most zakázán. V Eliščině ulici hromadily se stále větší zástupy lidu, až o 1. h. spoledne počalo se s přípravními prácemi ke zkoušce. Celé dopoledne přijížděly ještě povozy cihlami naplněně přes most. Počet cihel na 70 povozech přivežených obnášel dohromady 65.000 kusů. O 1. hod. počalo se se skládáním a rovnáním cihel na chodníky a složilo se jich na část u města 40.000, se strany Letné pak ostatních 25.000. Práce tato, při níž ovšem množství dělníků se súčastnilo, trvala úplné tři hodiny. Po 4. h. byly veškeré cihly na mostní chodníky složeny. Rozumí se samo sebou, že práci této tisíce diváků přítomno bylo. Cihly tyto zůstanou ležeti na chodníkách až do dneška do 1. hod. s poledne, načež budou opět nakládány a odvezeny. Odklizení jich musí nejdéle do 4. h. s poledne provedeno býti. Podniknutí toto jest svěřeno p. Randovi, majiteli povozů. Hlavní zkouška bude se teprve dnes o 8. hodině ranní odbývati. K dosavadní tíži cihel připojí se totiž 64 vozů železem obtěžkaných, které v tuto hodinu z Eliščiny ulice přes most pojedou. Každý vůz bude míti 60 centů váhy. Vozy tyto pojedou přes most a silnici Belcrediho na planinu k Bubnám, odkud se opět otočí k zpáteční jízdě přes most. Zkušební tato jízda musí nejdéle dopoledne provedena býti. Po ukončené zkoušce ohledá zvláštní stavební komise veškeré částky mostu, zda-li se někde něco nezlámalo neb neporouchalo. – Pražský denník, 30. 4. 1868 Přijede císař do Prahy? K slavnému otevření třetího mostu pražského, kteréž určeno jest na den 10. května t. r. pozval p. purkmistr pražský ovšem též J. V. císaře, podle něhož most pojmenován jest. J. V. odpověděl, že by ho sice těšilo, kdyby k slavnosti té dostaviti se mohl, avšak že nemohl by přijíti přede dnem 23. května. – Národní listy, 30. 4. 1868 [related-post id="9794"] Požáry Na dnešek v noci k jedenácté hodině hlášen oheň za branou Oujezdskou. Hořeloť na dolejším konci Smíchova nedaleko nádraží západního v domě, kde hostinec „u Skráličkův“ nazvaný se nalezá. Oheň vzniknul spůsobem dosud neznámým v zadní části domu a zachvátil v brzku i poschodí jedno, takže škoda dosti značný. Teprv po půlnoci udušen oheň. – Národní listy, 30. 4. 1868

Netradiční bramborové recepty z časů našich prababiček • Brambory jsou dnes poměrně opomíjenou potravinou. Tím, že jsou nenáročné na pěstování, jich naši předci měli dostatek i v dobách neúrody a hladomorů. Dokázaly přitom nejen zasytit, ale i dodat řadu potřebných látek a minerálů. Není proto divu, že ve starých kuchařkách najdeme stovky a tisíce nejrůznějších receptů na jejich zpracování. Přečtěte si výběr receptů z počátku 20. století, které otiskl časopis Česká hospodyně.

Protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro zájemce z řad veřejnosti otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout v sobotu 17. srpna od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Řádění fanatické bojovnice proti alkoholu v New Yorku • Na přelomu 19. a 20. století v USA přepadávala se sekyrou v ruce hostince a ničila nádoby s alkoholem. Nebo se snažila domluvami přesvědčovat jiné lidi, aby okamžitě začali abstinovat. Řeč je o fanatické odpůrkyni alkoholu a kouření Carrie Nation. Kuráž jí upřít nelze. Už ve své době byla však považována spíše za směšnou postavičku, jak dokládá dobový článek z roku 1901.

Jak funguje DNA? Národní muzeum otevřelo výstavu Doba genová • Jak vlastně vypadá DNA a jakým způsobem se získává v laboratoři? A k čemu je její výzkum užitečný v muzejnictví? Nejen na tyto otázky se snaží odpovědět nová výstava s názvem Doba genová, která je k vidění od 19. července v Nové budově Národního muzea.

Praha zítřka. Výstava odhaluje proměny metropole v příštích letech • Nové bytové domy, veřejná prostranství nebo stavby významné pro rozvoj železnice a tramvajové dopravy představuje nová výstava, kterou pořádá Centrum architektury a městského plánování (CAMP). Na 25 metrové projekci se mohou návštěvníci podrobně seznámit se 76 vybranými projekty. Tříměsíční akce nabídne v rámci doprovodného programu i vycházky pro nejmenší návštěvníky a 9 samostatných večerů na témata výstavby a rozvoje.

Na Rohanském ostrově vznikne v budoucnu bydlení pro tři a půl tisíce lidí.