Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu

Kam vyrazit v PrazePražskýDEN.cz24. června 20202 minuty čtení

Foto: Národní muzeum

Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Tradice českých státních symbolů sahá hluboko do středověku. Dnes používané státní symboly pak vycházejí z tradic Československé republiky, založené v roce 1918. Stávající symboly přesně vyjmenovává Ústava České republiky a jsou jimi státní hymna, státní vlajka, velký a malý státní znak, státní barvy, vlajka prezidenta republiky a státní pečeť.

Symboly jako připomínka dějin

Národní muzeum uspořádalo tuto výstavu mimo jiné jako připomínku toho, jak významnou roli měly naše státní symboly v našich dějinách, a to jak v dobách klidných a slavnostních, tak i v dobách nelehkých. Zároveň má být poctou a připomínkou všech statečných lidí, kteří pod našimi státními symboly pro vlast a její obyvatele vykonali obětavé a hrdinské činy.

Foto: Národní muzeum

Výstava je určena široké veřejnosti včetně nejmladší generace. Návštěvníci se tak dozvědí nejen o jejich vzniku a historii ale také třeba to, za jakých okolností a jakým způsobem je správně používat.

„Státní symboly jsou znaky, kterými každý stát označuje svou svrchovanost, jsou odrazem naší historie, územního vývoje a národní identity. Vyjadřují vůli obyvatel státu žít pospolu v jedné komunitě, navzájem si pomáhat, svou vlast chránit a v případě potřeby ji i bránit. Pod vlající státní vlajkou, při tónech národní hymny, se státním znakem na rameni nebo na pokrývce hlavy již více jak sto let prožívají obyvatelé naší republiky chvíle slavnostní a radostné, ale i ty smutné, někdy i tragické. Státní symboly byly svědky tisíců příkladů hrdinství a obětavosti. Rádi bychom to vše právě v dnešní době naší výstavou připomněli,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.

Unikátní exponáty

Na výstavě Symboly v Historické budově Národního muzea je k vidění na sto unikátních předmětů, přičemž některé z nich ukazují, jak státní symbolika proniká do každodenního života.

Foto: Foto: Národní muzeum

Část exponátů patří mezi unikátní sbírkové předměty jako například nejvyšší vyznamenání ČR – Řád Bílého lva nebo závěs z prezidentské lóže v Národním divadle, který byl používán při návštěvách císaře Františka Josefa I., Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy.

Nechybí ani autograf písně Kde domov můj z roku 1834 nebo gobelín se státním znakem, který byl užíván v době 1. republiky jako výzdoba stěn Senátu v Praze na Malé Straně.

Nepřehlédněte

20. 11. 1889: Zařizování telegrafů a telefonů a schůze pražských hospodských • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

4. 4. 1889: Spor o ústřední umrlčí komoru na Olšanech a hrůzná smrt v mlýnském kole • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 9. 1889: Uniformy pro úředníky, doktor bez diplomu a nová restaurace • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 10. 1889: Vzniknou na Císařské louce nové stavby? Majitelé již podali žádost o povolení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 8. 1889: Nerozlučné sestry spáchaly společnou sebevraždu. Důvod nikomu neřekly • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 4. 1889: Poplach v německém divadle a ruská výprava do Tibetu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 6. 1890: Most Františka Josefa bude muset být upraven, aby zvládl větší zátěž • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 8. 1890: Vykolejený vlak, osvobození od kolků a zachráněný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 5. 1890: Úprava Václavského náměstí a těžce zranění dělníci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 8. 1890: Stavba lanové dráhy na Letnou a opuštěný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Před 50 lety se otevřel Terminál 1 pražského letiště • Uplynulo přesně 50 let od otevření Terminálu 1. Jeho výstavba severně od tehdejšího letiště započala v roce 1960. Veřejnosti se nový pražský letištní terminál slavnostně otevřel 15. června 1968 za přítomnosti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody. Výsledná podoba Terminálu Sever vzešla z návrhů skupiny architektů vedených významným architektem Karlem Fiskalkem. Odbavovací hala severní části letiště byla postavena z železobetonového skeletu s užitkovou plochou 21 559 m2. U hlavního vstupu od parkovišť byla společná příletová a odletová hala, která sloužila pro tuzemský i zahraniční provoz, odletové a celní haly a odletové čekárny spolu s bufetem. [gallery size="full" columns="1" ids="11047"] Dále se zde nacházely prostory pro výpravnu společnosti ČSA, banku, cestovní kancelář, první pomoc, kancelář policie a poštu. V odbavovací hale sloužil místní rozhlas a informační tabule, které informovaly cestující i zaměstnance letiště a leteckých společností. [gallery size="full" columns="1" ids="11050"] Pod podlažím odbavovací plochy byly umístěny třídírny zavazadel, spolu se sklady pošty, leteckých kanceláří a prostory potřebné pro technické služby související s odbavováním letadel a cestujících. Dále se zde nacházely sanitární prostory, pokoje pro nemocné a matky s dětmi, doplňující prostory a sprchy. [gallery size="full" columns="1" ids="11049"] Na odbavovací plochu směřovaly nástupní galerie, pomocí kterých se cestující mohli dostat ke stání letadel. Nástupní Galerie A, která se nacházela východním směrem poskytovala nástupní prostor pro zahraniční lety.

Terminál 1.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

15. 1. 1868: Vážený pražský občan spáchal sebevraždu, spekuluje se o důvodech • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Osobnost novináře Julia Fučíka přibližuje nová výstava ReporTvář • Národní muzeum otevírá ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů novou výstavu s názvem ReporTvář Julia Fučíka, která bude k vidění od 21. srpna do 31. října 2020 v Národním památníku na Vítkově. Slovní hříčka v názvu výstavy odkazuje na její dvě hlavní linie: Reportáž, psanou na oprátce a vizuální prezentaci Julia Fučíka ve veřejném prostoru.

6. 4. 1889: Zpackaná sebevražda z nešťastné lásky a velkolepé oslavy v Cařihradu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

6. 2. 1868: Cínařský učedník žil v Praze nespořádaný život. Měl strach, že se to dozví rodiče • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

15. 10. 1868: Kouzelník očaroval Pražany svým skvělým vystoupením • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejeti Přelet byl v úterý odpoledne v sirkové ulicí starý jeden muž. Jel tamtudy drožkář velmi rychle, ač lidé naň volali, aby jel volněji; než ale jej k tomu přiměli, strhla náprava vozová jednoho starce pod vůz a přední kola přes něho přejela. Muž ten je těžce poraněn a s drožkářem zavedeno vyšetřování. – Téhož dne o 4 hod. odpoledne dostal se na Poříčí čtyřletý chlapec pod kolo ručního vozíku, na kterém bylo mnoho zboží naloženo. Hošíkovi byla hlava těžce poraněna, tak že jej musel posluha odnést v náručí rodičům. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Kouzelné divadlo v sále konviktském Předevčírem večer uspořádal p. Basch první své představení z oboru zábavné fysiky, magie a optiky v sále konviktském. Dobrá pověst p. eskamoteura se v tomto představení opět co nejskvěleji osvědčila. Bylo viděti, že p. Basch výborně pečuje o zábavu hojně shromážděných diváků, kteří veškeré prostory sálu naplňovaly, neboť nejen že z bohatého programu velká část nových, původních kusů jest, nébrž i ostatní známější představení provedl nanejvýš elegantním a překvapujícím spůsobem. Při vystoupení byl umělec hlučným potleskem uvítán, a skoro po každém čísle bouřlivou pochvalou vyznamenán. Neuvádějíce menší kousky, kterými p. Basch pozornost obecenstva poutal, připomínáme jen ku konci dávané představení se skříni přeměňovací, jedinou tohoto spůsobu v Evropě, ježto skutečně překvapujícím provedením na diváctvo působí a umělci nekonečné pochvaly získalo. Podotknouti sluší, že jeviště páně Baschovo jest velmi vkusně upraveno a jednoduché prostředky jeho přece velmi elegantní jsou. V každém ohledu nejvýš zdařilá představení tato budou i na dále velké oblibě se těšiti. – Pražský denník, 15. 10. 1868 Málem se utopila V Střešovicích spadla v pondělí odpoledne dvouletá dceruška jednoho tamního hokynáře, hrajíc si s jinými dětmi, do studně, byla však ještě v čas vytažena a tak zachována. – Pražský denník, 15. 10. 1868

21. 4. 1868: Skandál na svatbě. Ženich si po obřadu prošel uličkou hanby • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Svatba Mrzutá příhoda stihla včera jednoho občana, jenž slavil sňatek svůj v kostele sv. Vojtěcha v Jirchářích. Když nový párek z chrámu se ubíral, uvítal ho venku valný zástup, nejvíce ženských, krutým spíláním a výhružkami, tak že policie musela zjednat pořádek. Podnět k nevoli té dal prý ženich tím, že opustil první svoz milenku, s nížto po 11 let důvěrně žil. – Národní listy, 21. 4. 1868 Pohřeb Při pohřbu jistého dělostřelce, jenž odbýval se včera za značného průvodu vojenského na hřbitov košířský, bylo by málem jedno dítě o život přišlo. Poněvadž pochovaný vojín byl se súčastnil v bitvách, stříleno mu u hřbitova na počest z děl. Při tom nastala taková tlačenice, že jedno malé děcko na zem jest povaleno a tak ušlapáno, že dlouho bez sebe leželo a jen po velikém namáhání k životu vzkříšeno jest. – Národní listy, 21. 4. 1868 [related-post id="9593"] Přednáška Přednášku o vaření na plynu bude míti v sále Žofínského ostrova v neděli dne 26. dubna o 10. hod. dop. pan Vojt. Náprstek. Při této přednášce budou se vařiti, péci atd. rozmanité pokrmy na rozličných jednoduchých plynovarech, na doklad, že se plynu dá použiti i v nejskrovnější domácnosti k rychlejšímu a levnějšímu upravení naší stravy. Celý výnos přednášky této určen jest ve prospěch spolku pro vychování spustlé mládeže, který se právě zřizuje pod předsednictvím pražského purkmistra. – Pražský denník, 21. 4. 1868

Obratlovci měli zuby dříve, než se myslelo. Dokazují to pražské zkameněliny • Moderní technologie a nový výzkum zkamenělin z jihozápadního okolí Prahy, které jsou součástí sbírek Národního muzea, zásadně mění pohled na evoluci zubů. Vědci totiž objevili zuby u zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců (akantotoracidů) starých 409 milionů let. Až doposud se zuby u těchto živočichů nikdy dříve nenašly a předpokládalo se tedy proto, že je vůbec neměli.

8. 1. 1868: Jak pražské zastupitelstvo volilo nového purkmistra • Pražští zastupitelé si na začátku roku 1868 zvolili nového purkmistra. Stal se jím advokát Karel Leopold Klaudy. Přečtěte si, jak o volbě přesně před 150 lety referovaly Národní listy.