internet

Během pandemie Češi více telefonují. Roste i průměrná rychlost internetu • V Česku roste počet lidí využívajících tarifní služby v mobilní síti. V roce 2020 bylo v rámci hlasové služby v mobilní síti evidováno 10,7 milionu aktivních tarifních SIM karet, tj. o 1,5 milionu více než v roce 2015. Ve stejném období poklesl počet předplacených SIM karet téměř o jeden milion a v roce 2020 jich tak v Česku byly necelé 4 miliony. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Komentář: Volby přes internet v Česku? Chybí politická vůle. Strany se nejspíš bojí i mladých voličů • Blíží se parlamentní volby a Češi opět vyrazí do volebních místností. Ani tentokrát nebudou mít možnost odevzdat svůj hlas přes internet. Ale proč, když technické prostředky již dávno existují?

Vtipy o koronaviru boří internet. Češi dostáli pověsti smějících se bestií • Marouška Rottrová, Panika Absolonová nebo Viro Žbirka. To jsou jen některé z hvězd, které slibuje první ročník fiktivního hudebního festivalu VotVirák. Vtipy na téma koronaviru už měsíc zaplavují český internet. A nové stále přibývají.

Internet používá drtivá většina obyvatel Česka • Internet v roce 2019 používalo již 81 % Čechů starších 16 let, chytrý telefon pak 70 % z nich. Téměř všichni patnáctiletí pak mají doma přístup k internetu a mohou používat mobilní telefon. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Nakupujete přes internet? Obchodníka byste si měli důkladně prověřit • V posledních dnech se spotřebitelé stále častěji obracejí na Českou obchodní inspekci (ČOI) s tím, že zaplatili na internetu za roušky či respirátory, které nedorazily. Inspekce proto nabádá zákazníky, aby se při online nakupování drželi několika základních doporučení.

Polovina Čechů se seznamuje přes internet. Ani starší generace už není pozadu • Přes internet už se někdy pokusilo seznámit či navázat romantický vztah 42 % Čechů. O něco větší zájem o to mají muži. Nejlepší k navázání vztahů jsou podle respondentů služby Badoo a Seznamka.cz. Příliš velkému zájmu se naopak netěší aplikace Tinder. Výsledky přináší výzkum společnosti Nielsen Admosphere realizovaný na vzorku pěti set respondentů z aktivní internetové populace starší 15 let.

Stále více Čechů si hledá partnery online.

Tento muž v roce 1986 předpověděl současný internet. Teď prozradil, co chystá v budoucnu • Žijeme v informační éře, což klade na každého člověka obrovské nároky. Díky internetu se na nás ze všech stran valí ohromné množství informací, které musíme nějakým způsobem zpracovat. Ing. David Gruber byl v osmdesátých letech minulého století jedním z mála lidí u nás, kteří tento vývoj očekávali. Už tehdy se proto začal věnovat technikám efektivní duševní práce. Publikoval o nich v novinách a časopisech a pro televizi vytvořil vzdělávací cykly o rychločtení (1986), o time managementu a využití osobních počítačů (1987) a o práci s informacemi pro děti (1988). V jednom z dílů televizního kurzu rychločtení seznamuje David Gruber diváky s budoucností. Jeho velmi přesný popis současného internetu působil v tehdejší době vizionářsky a dodnes je velmi půvabný. [youtube]gyj5VwXSJ8M[/youtube] „Ve světě dnes už existují celostátní informační systémy, které nám umožňují dostat se k příslušné potřebné literatuře ne za měsíc (nebo dokonce za delší dobu), ale doslova během několika málo sekund. Až bude tento systém rozšířený i u nás, může to vypadat třeba takto: pokud máme doma televizor a telefon, dokoupíme si spojovací modem a klávesnici. Náš pokoj v bytě se tak stane jakýmsi koncovým zařízením – terminálem celostátní počítačové sítě. Pomocí ťukání na klávesnici si můžeme na obrazovku promítnout jakoukoliv stránku jakékoliv knihy, kterou potřebujeme – nějaké knihy staré tisíc let nebo té, která vyšla třeba před deseti sekundami. Stejně s novinami, časopisy a dalšími informačními prameny. Takovéto celostátní informační systémy dokážou od základu změnit náš život. Budeme moci nejenom dostávat potřebné informace, ale duševní pracovníci mohou do systému také vkládat tyto informace jako výsledky své práce. Bezhotovostně mohou být za tuto svou práci placeni. Mohou ukládat na své sporožirové konto a vybírat, pomocí ťukání na klávesnici platit za různé zboží, třeba přes nějaký katalog nějakého obchodního domu, nebo služby – třeba zájezdy cestovních kanceláří apod. Vlastně bychom mohli snad 90 procent všech kanceláří zrušit. Po zavedení takového informačního systému je úplně jedno, jestli nějaký úředník pracuje v kanceláři, nebo doma. Konference by se mohly uskutečňovat tak, že každý účastník bude sedět doma a navzájem se mezi sebou dorozumí na svých terminálech.“ Ing. David Gruber poskytl serveru PražskýDEN.cz rozhovor. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13634"] Jak na natáčení pořadu „ Kurz rychlého čtení“ v roce 1986 vzpomínáte? Jak vznikal a kdo byl jeho autorem? D. Gruber: Na svůj desetidílný televizní vzdělávací seriál Kurz rychlého čtení vzpomínám samozřejmě rád. Byl jsem autorem v maximální představitelné míře – autorem námětu, scénáře, samotné specifické české podoby rychločtení, velmi odlišné v dobrém slova smyslu od zahraničních technik typu speedreading, Schnellesen, bystroje čtěnije apod. A byl jsem také moderátorem pořadu. Vše se natáčelo v roce 1986, scénáře všech dílů jsem ještě musel psát s doslovnými texty, jako u běžného hraného filmu nebo divadelní hry. Režisér Jan Flak byl přísný, leccos se mu líbilo třeba až napodesáté, takže sto minut výsledné stopáže se točilo řadu týdnů. Z dnešního pohledu vypadá úryvek z pořadu jako poselství z budoucnosti. Co jste v onom roce 1986 dělal? A jak jste se dostával k odborným informacím? D. Gruber: Končil jsem svůj úvazek jako středoškolský profesor gymnázia Opava a přecházel „na volnou nohu“ - tj. dnes by se řeklo, že jsem se stával (od 1. září 1986) vlastně OSVČ, drobným podnikatelem v tehdy úplně neznámé profesi „lektor a kouč osobního rozvoje“. Tuto profesi i její styl a náplň práce jsem si také sám vymyslel. V této podnikatelské profesi jsem byl téměř čtyři roky (do května 1990) úplně sám v celém Československu a ani zdaleka jsem netušil, že dnes bude v této profesi podle věrohodných odhadů a statistik ČSÚ na třicet tisíc podnikajících lidí. Ty moje první roky sólového působení vzbudily o vzdělávání v měkkých dovednostech obrovskou poptávku, dnes se v ní celostátně točí miliardy korun. Se všemi doprovodnými negativními jevy, kterými jsou ve všech oborech lidské činnosti takovéto protáčené miliardy doprovázeny. A k systému českého rychločtení jsem se dostal... nu, jako Edison k žárovce nebo Wichterle ke kontaktním čočkám. Kurzy nikde nebyly dostupné, byly jen velmi kusé zprávy, že to někde probíhá za onou železnou oponou, která byla tehdy pro slušného člověka z ČSSR naprosto neprostupná. Trestným činem by jistě bylo i třeba nějakému lektorovi rychlého čtení ze západní Evropy nebo z USA zatelefonovat (trestný čin nehlášeného styku s imperialistickým cizincem netechnického oboru). Existovala jediná dostupná kniha o německém rychlém čtení – Wofgang Zielke: Čteme rychleji, čteme lépe. Autor v ní psal, že vede kurzy, že jeho žáci se výrazně zlepšují, ale nebylo to možno ověřit. Detailní finty, tipy a triky toho zlepšování čtení si autor asi nechal pro sebe. Tak jsem si kurz musel od píky vytvořit sám. Odmalička jsem se těmito zásadami řídil v praxi, nejrychlejší poctivé naučení se učiva, na VŠ nejrychlejší skládání zkoušek z mnohasetčlenného ročníku, vždy v nejvyšší kvalitě, samozřejmě na jedničky. Přední umístění v olympiádách, kreativních nebo paměťových soutěžích atp. Dal jsem do svého kurzu navíc kromě vyspělého čtení i spoustu dalších měkkých dovedností – vše potřebné o zlepšování paměti, vše potřebné o zvládnutí prokrastinace, řadu rétorických a komunikačních dovedností... Takový komplexní kurz soft skills. Zpočátku trval celý jeden týden, formou zájezdového soustředění. Jen název „Kurz rychlého čtení“ byl takovými ochrannými mimikry, aby nebudil podezření totalitních papalášů, že učím zároveň i kritickému myšlení, rozeznávání lží a manipulací v textech a propagandě, umění vyargumentovat vlastní názor, i když je „v příkrém rozporu s politikou Sovětského svazu“ apod. [youtube]upARoJG7PDQ[/youtube] Československo bylo k internetu připojeno na začátku devadesátých let. Kdy jste se poprvé připojil Vy? D. Gruber: No, trochu později než ti úplně první nadšenci a průkopníci, ale dost brzy třeba na to, že to byla doba, kdy byly volné téměř všechny názvy domén a kdy jsem například bez problému zaregistroval doménu gruber.cz, o kterou by asi dnes byl mezi jinými podnikajícími Grubery docela zájem. Byl jsem jeden z prvních připojených mezi „neajťáky“. Dobře si vzpomínám, jak to připojování tehdy zurčelo a kvílelo... Dopisy mých čtenářů, žáků, zájemců o zaslání knih se začaly přeměňovat z převažující papírové formy do převažující internetové e-mailové zhruba na přelomu tisíciletí, jako i jinde u nás. Předtím každý den kupa papírových obálek v docela objemné schránce na poště, pak postupně každodenní e-maily. V roce 1991 jsem zažil během jednoho týdne přes třicet tisíc papírových dopisů. Byly to žádosti o zaslání prvního dílu mé brožurky „Jak se efektivně učit cizí jazyk“. Přišel jsem domů a zoufalá sousedka mi vynesla před své dveře pět nacpaných tehdejších pružných nákupních tašek síťovek. Tohle že prý dnes dovezl pošťák. A druhý den zase. A třetí zase... Byl to ohlas na zastrčenou třináctiřádkovou zmínku v odborářském deníku PRÁCE o tom, že tato kniha vyšla. Samé objednávky k zaslání na dobírku. To už se dnes v době všeobecné připojenosti nestane. Představte si to v dnešní internetové době – na webu PražskýDEN dáte někam do koutku třináct řádků a do týdne přijdou desetitisíce pracně vyhotovených ohlasů, přičemž každý ohlas vám nabízí peníze... Kéž by... Věnujete se dnes ještě oboru IT? D. Gruber: Jestliže jsem nebyl v kurzech rychlého čtení s učitelem na světě první, možná jsem měl světové prvenství ve výukovém software na rychlé čtení. V tom vytváření jsem hrál roli autora a analytika, programátorem byl šikovný spolužák z vysoké školy Ing. Milan Buchta. Na konci každého z deseti dílů „Kurzu rychlého čtení“ byly titulky doprovázeny takovým jakýmsi chrčením a hvízdáním. To byla zvuková podoba různých výukových a procvičovacích programů pro rychlé čtení. Zájemci si jej přes kulatý konektor a propojovací kabel nahráli na kazetový magnetofon, ten pak spojili s osobním mikropočítačem třeba Sinclair ZX Spectrum nebo Atari, počítač pak odpojili od magnetofonu a propojili s běžným televizorem (třeba Tesla Color, ten sloužil coby monitor) a už trénovali. Dá se říci, že můj software na rychlé čtení byl objevem roku 1986, není vyloučeno, že objevem celosvětovým. Věnuji se dnes tedy softwaru v tom smyslu, že původní procvičovací software vylepšuji, upgraduji, vyvíjím nový. A u stávajícího poskytuji poprodejní servis. Jak si představujete vývoj v dalších třiceti letech? D. Gruber: V nedávných desetiletích pronikla do kancelářské techniky matematika, fyzika (hlavně elektronika), kybernetika, chemie a následné technické vynálezy. Je to revoluční skok! Kam se poděly kufříkový mechanický psací stroj, papírová kartotéka, telegramy na poštách, dálnopis, drahé meziměstské telefonní hovory v budkách na poštách, kde se třeba na ruční spojení Opava-Praha čekalo tři hodiny. Jak zpátečnicky a mimoňsky by dnes působila firma, kde by odmítali počítače, mobily, kopírky, skenery, tiskárny a jeli by jen s tou starou nepřipojenou kancelářskou technikou! Jak rychle by zkrachovali! Já jsem nechal obdobně proniknout všechny výše zmíněné exaktní a přírodní vědy do lidské informační psychologie, do psychologie komunikace. Do optimalizace čtení, time managementu celkově, prezentačních dovedností, asertivity, zvládání konfliktů, efektivního důkladného rychlostudia angličtiny, mužsko-ženské komunikace, do skoncování s prokrastinací a do dalších desítek soft skills... Hlavní bylo objeveno právě už v 80. letech, neustále to však upřesňuji, protože se na kurzech postupně setkávám s tisíci chytrých lidí všech profesí, přes maily se statisíci čtenářů svých knih, a sleduji každou jejich dobře míněnou zpětnou vazbu s úctou a pokorou. V příštích třiceti letech, věřím, prodělá informační psychologie člověka podobný převratný vývoj, jako tomu nedávno bylo a stále je u IT. Už nikoliv nové a nové „metody“ na angličtinu, už ne nové a nové „generace“ time managementu, ale angličtina, time managment, čtení, studium, jakékoliv vnímání, zpracování, uchování, kreativní rozvinutí a výdej informací člověkem ve finálních generacích pomocí psychvzorců neboli multimetod. Komplexně, vyčerpávajícím způsobem, stokrát rychleji naučeno než dříve. Zatím ji učím na světě sám se třemi svými smluvními licenčními učiteli. Jiné ani nesmějí, mám toto know-how chráněno ochrannými známkami. A až skončím výběrové řízení na svého manažera (což probíhá v těchto měsících) tak věřím, že s jeho pomocí založíme celosvětově působící vzdělávací společnost, která udělá v komunikačních a studijních dovednostech člověka podobný průlom, jako třeba udělali Bill Gates se svým Microsoftem a Steve Jobs s Applem v oblasti IT. Vnímaví, dobře informovaní žáci a čtenáři mých knih mne ostatně s B. Gatesem rovnocenně srovnávají. Jen naše široká veřejnost mimo moje žactvo o tom kupodivu většinou neví. Díky tedy vašemu webu za edukaci veřejnosti. Já jsem na to organizování a vedení větší firmy nikdy neměl čas, nelze dělat špičkově výzkum, publikace a výuku a zároveň vést velkou vzdělávací firmu, telefonovat, jednat... Přitom potenciál pro špičkového manažera je zde jistě miliardový.

David Gruber v pořadu Kurz rychlého čtení z roku 1986.

Nepřehlédněte

Nakupujete přes internet? Obchodníka byste si měli důkladně prověřit • V posledních dnech se spotřebitelé stále častěji obracejí na Českou obchodní inspekci (ČOI) s tím, že zaplatili na internetu za roušky či respirátory, které nedorazily. Inspekce proto nabádá zákazníky, aby se při online nakupování drželi několika základních doporučení.

Internet používá drtivá většina obyvatel Česka • Internet v roce 2019 používalo již 81 % Čechů starších 16 let, chytrý telefon pak 70 % z nich. Téměř všichni patnáctiletí pak mají doma přístup k internetu a mohou používat mobilní telefon. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Komentář: Volby přes internet v Česku? Chybí politická vůle. Strany se nejspíš bojí i mladých voličů • Blíží se parlamentní volby a Češi opět vyrazí do volebních místností. Ani tentokrát nebudou mít možnost odevzdat svůj hlas přes internet. Ale proč, když technické prostředky již dávno existují?

Česko čeká sčítání lidu. Otázek bude méně, za nevyplnění hrozí pokuta • Za sedm měsíců odstartuje zatím nejmodernější sčítání lidu v naší historii. Probíhat bude primárně přes internet. Listinné formuláře následně vyplní pouze ti, kteří možnost sečíst se přes internet nevyužijí. Již v září ale Český statistický úřad (ČSÚ) provede zkušební sčítání.

V Česku žije nejvíce lidí od války. Kvůli koronaviru klesl počet sňatků • Populace České republiky do konce června zatím nepřekročila hranici 10,7 milionu osob a ve srovnání s prvním pololetím roku 2019 byl letos přírůstek obyvatel čtvrtinový. Počet zemřelých za prvních šest měsíců roku zůstal na úrovni průměru let 2015–2019. Opatření proti šíření onemocnění Covid-19 se odrazila v rekordně nízkých počtech uzavíraných manželství. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.

Vtipy o koronaviru boří internet. Češi dostáli pověsti smějících se bestií • Marouška Rottrová, Panika Absolonová nebo Viro Žbirka. To jsou jen některé z hvězd, které slibuje první ročník fiktivního hudebního festivalu VotVirák. Vtipy na téma koronaviru už měsíc zaplavují český internet. A nové stále přibývají.

Průměrná mzda v Praze už se blíží ke 40 tisícům. Kdo bere nejvíc? • Průměrná mzda v Česku vzrostla v prvním čtvrtletí o 8,6 % na 30 265 Kč, což je nejvíc za posledních deset let. Údaje zveřejnil Český statistický úřad. Aktuální výsledky ukazují, že v prvním letošním čtvrtletí byly na trhu práce překonány hodnoty z roku 2008, kdy se ekonomice rekordně dařilo. Stejně jako dnes byla nízká nezaměstnanost a velký počet volných pracovních míst. V rámci vývoje mezi lety 2007 a 2017 se proměnil celý pracovní trh i struktura zaměstnanců, uvádí předseda ČSÚ Marek Rojíček: „Zaměstnanci se přesouvali ze zemědělství a průmyslových oborů do sektoru služeb. Jsou také čím dál vzdělanější a do důchodu odcházejí později. Mzda se za posledních deset let zvedala průměrně o 3,5 % za rok. Nejrychleji vzrostla ve zdravotní a sociální péči, a to o 51 %. Nejpomaleji, konkrétně o 23 %, se zvýšila v peněžnictví a pojišťovnictví.“ K nejlépe placeným profesím nyní patří řídící pracovníci v ICT a v oblasti lidských zdrojů či nejvyšší představitelé společností. Jejich mzdy přesahovaly v prvním kvartálu 60tisícovou mediánovou úroveň. K nejhůře odměňovaným profesím se řadí pracovníci ostrahy nebo uklízeči. Nevysoké výdělky mají i prodavači, pekaři a cukráři. [related-post id="10807"] V Praze se vydělává nejvíc Mzdové rozdíly mezi kraji se stírají, potvrzuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ: „Nejvyšší výdělky mají Pražané. V prvním čtvrtletí to bylo 38 436 korun. V hlavním městě však roste průměrná mzda výrazně pomaleji než v ostatních krajích, zejména v posledních letech. Nejrychleji se aktuálně zvýšila v Karlovarském kraji.“ Na mzdovém vrcholu jsou v rámci kariéry lidé ve věku od 30 do 34 let. Jejich mediánová mzda, tj. mzda prostředního zaměstnance, byla vloni na úrovni 28 335 korun. Nejnižší výdělky v zaměstnání měli lidé ve věku do 19 let, kteří jsou obvykle méně kvalifikovaní. Výplaty se v posledním desetiletí výrazně zvyšovaly u lidí starších 65 let, což souvisí s prodlužováním pracovního života. „Stále také patříme k zemím, kde jsou vyšší rozdíly v odměňování mužů a žen. U třicátníků a čtyřicátníků se však tato propast mezi výdělky pomalu uzavírá. Ve věkové kategorii 35 až 44 let byl mzdový medián v roce 2007 o 27 % vyšší u mužů než u žen. Nyní je to o 21 %,“ poznamenává Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Sčítací komisaři začali obcházet domácnosti. Mluvčí popisuje, jak návštěva probíhá • Sčítání lidu se posunulo do další fáze. Sčítací komisaři začali v sobotu roznášet listinné formuláře občanům, kteří se dosud nesečetli online. O termínu své návštěvy komisaři předem informovali v uplynulých dnech, kdy roznášeli oznámení o termínu distribuce.

Růst HDP podpořila loni hlavně spotřeba domácností • Meziroční tempo hospodářského růstu v průběhu celého roku 2019 zpomalovalo. Celkově se hrubý domácí produkt loni zvýšil o 2,5 %. Domácí spotřeba přitom tvořila stabilní pilíř růstu. Pokračující navyšování mezd se ale promítalo do cenového vývoje, zejména u služeb. Nejnovější data zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Příjmy českých domácností v loňském roce výrazně narostly • Hospodářský růst v roce 2019 táhla zejména domácí spotřeba. Domácnosti využívaly svých rostoucích příjmů k posílení spotřeby i investic. Sektor vládních institucí se potýkal se zrychlením dynamiky výdajů, zůstal ale v přebytku. Nefinančním podnikům se v roce 2019 rovněž dařilo. Vyplývá to z dat, která zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

„Dobrý den, jak se vám žije?“ Tazatelé možná zazvoní i u vás doma • Český statistický úřad (ČSÚ) již po patnácté spouští pravidelné každoroční šetření o příjmech a životních podmínkách obyvatel Česka. Letos proběhne v období od 2. února do 26. května. Tazatelé po celé republice osobně navštíví téměř 11,5 tisíce domácností s cílem získat aktuální údaje k posouzení jejich ekonomické a sociální situace.

Česko v číslech. Bezplatná publikace shrnuje náš každodenní život • Český statistický úřad (ČSÚ) vydal publikaci s názvem Česko v číslech, popisující demografický, sociální a ekonomický vývoj České republiky, včetně hlavního města Prahy. Kniha je rozčleněná do 28 tematických kapitol. Na 150 stranách čtenářům nabízí infografiky, kartogramy a krátké shrnující texty. V elektronické verzi je kniha dostupná zdarma.

Věkové složení obyvatel Česka se do konce století výrazně promění, předpovídají statistici • 10,527 milionu. Tolik obyvatel bude mít Česká republika v roce 2101. Téměř 30 % z nich budou senioři ve věku 65 a více let. Průměrný věk se zvýší ze současných 42,2 na 47,4 roku. Počet zemřelých bude pravidelně převyšovat počet živě narozených dětí a poměr osob v ekonomicky aktivním věku a v kategoriích 0–19 a 65 a více let bude takřka vyrovnaný. Prognózu zveřejnil Český statistický úřad.

Tisíce lidí si vyzkouší sčítání lidu nanečisto • Vybrané domácnosti v téměř stovce obcí napříč celou zemí se budou moci v průběhu září a října dobrovolně zúčastnit zkušebního sčítání lidu. Svým zapojením tak pomohou statistikům s přípravou a hladkým průběhem Sčítání 2021, které proběhne na jaře příštího roku.

Polovina Čechů se seznamuje přes internet. Ani starší generace už není pozadu • Přes internet už se někdy pokusilo seznámit či navázat romantický vztah 42 % Čechů. O něco větší zájem o to mají muži. Nejlepší k navázání vztahů jsou podle respondentů služby Badoo a Seznamka.cz. Příliš velkému zájmu se naopak netěší aplikace Tinder. Výsledky přináší výzkum společnosti Nielsen Admosphere realizovaný na vzorku pěti set respondentů z aktivní internetové populace starší 15 let.

Stále více Čechů si hledá partnery online.

Tento muž v roce 1986 předpověděl současný internet. Teď prozradil, co chystá v budoucnu • Žijeme v informační éře, což klade na každého člověka obrovské nároky. Díky internetu se na nás ze všech stran valí ohromné množství informací, které musíme nějakým způsobem zpracovat. Ing. David Gruber byl v osmdesátých letech minulého století jedním z mála lidí u nás, kteří tento vývoj očekávali. Už tehdy se proto začal věnovat technikám efektivní duševní práce. Publikoval o nich v novinách a časopisech a pro televizi vytvořil vzdělávací cykly o rychločtení (1986), o time managementu a využití osobních počítačů (1987) a o práci s informacemi pro děti (1988). V jednom z dílů televizního kurzu rychločtení seznamuje David Gruber diváky s budoucností. Jeho velmi přesný popis současného internetu působil v tehdejší době vizionářsky a dodnes je velmi půvabný. [youtube]gyj5VwXSJ8M[/youtube] „Ve světě dnes už existují celostátní informační systémy, které nám umožňují dostat se k příslušné potřebné literatuře ne za měsíc (nebo dokonce za delší dobu), ale doslova během několika málo sekund. Až bude tento systém rozšířený i u nás, může to vypadat třeba takto: pokud máme doma televizor a telefon, dokoupíme si spojovací modem a klávesnici. Náš pokoj v bytě se tak stane jakýmsi koncovým zařízením – terminálem celostátní počítačové sítě. Pomocí ťukání na klávesnici si můžeme na obrazovku promítnout jakoukoliv stránku jakékoliv knihy, kterou potřebujeme – nějaké knihy staré tisíc let nebo té, která vyšla třeba před deseti sekundami. Stejně s novinami, časopisy a dalšími informačními prameny. Takovéto celostátní informační systémy dokážou od základu změnit náš život. Budeme moci nejenom dostávat potřebné informace, ale duševní pracovníci mohou do systému také vkládat tyto informace jako výsledky své práce. Bezhotovostně mohou být za tuto svou práci placeni. Mohou ukládat na své sporožirové konto a vybírat, pomocí ťukání na klávesnici platit za různé zboží, třeba přes nějaký katalog nějakého obchodního domu, nebo služby – třeba zájezdy cestovních kanceláří apod. Vlastně bychom mohli snad 90 procent všech kanceláří zrušit. Po zavedení takového informačního systému je úplně jedno, jestli nějaký úředník pracuje v kanceláři, nebo doma. Konference by se mohly uskutečňovat tak, že každý účastník bude sedět doma a navzájem se mezi sebou dorozumí na svých terminálech.“ Ing. David Gruber poskytl serveru PražskýDEN.cz rozhovor. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13634"] Jak na natáčení pořadu „ Kurz rychlého čtení“ v roce 1986 vzpomínáte? Jak vznikal a kdo byl jeho autorem? D. Gruber: Na svůj desetidílný televizní vzdělávací seriál Kurz rychlého čtení vzpomínám samozřejmě rád. Byl jsem autorem v maximální představitelné míře – autorem námětu, scénáře, samotné specifické české podoby rychločtení, velmi odlišné v dobrém slova smyslu od zahraničních technik typu speedreading, Schnellesen, bystroje čtěnije apod. A byl jsem také moderátorem pořadu. Vše se natáčelo v roce 1986, scénáře všech dílů jsem ještě musel psát s doslovnými texty, jako u běžného hraného filmu nebo divadelní hry. Režisér Jan Flak byl přísný, leccos se mu líbilo třeba až napodesáté, takže sto minut výsledné stopáže se točilo řadu týdnů. Z dnešního pohledu vypadá úryvek z pořadu jako poselství z budoucnosti. Co jste v onom roce 1986 dělal? A jak jste se dostával k odborným informacím? D. Gruber: Končil jsem svůj úvazek jako středoškolský profesor gymnázia Opava a přecházel „na volnou nohu“ - tj. dnes by se řeklo, že jsem se stával (od 1. září 1986) vlastně OSVČ, drobným podnikatelem v tehdy úplně neznámé profesi „lektor a kouč osobního rozvoje“. Tuto profesi i její styl a náplň práce jsem si také sám vymyslel. V této podnikatelské profesi jsem byl téměř čtyři roky (do května 1990) úplně sám v celém Československu a ani zdaleka jsem netušil, že dnes bude v této profesi podle věrohodných odhadů a statistik ČSÚ na třicet tisíc podnikajících lidí. Ty moje první roky sólového působení vzbudily o vzdělávání v měkkých dovednostech obrovskou poptávku, dnes se v ní celostátně točí miliardy korun. Se všemi doprovodnými negativními jevy, kterými jsou ve všech oborech lidské činnosti takovéto protáčené miliardy doprovázeny. A k systému českého rychločtení jsem se dostal... nu, jako Edison k žárovce nebo Wichterle ke kontaktním čočkám. Kurzy nikde nebyly dostupné, byly jen velmi kusé zprávy, že to někde probíhá za onou železnou oponou, která byla tehdy pro slušného člověka z ČSSR naprosto neprostupná. Trestným činem by jistě bylo i třeba nějakému lektorovi rychlého čtení ze západní Evropy nebo z USA zatelefonovat (trestný čin nehlášeného styku s imperialistickým cizincem netechnického oboru). Existovala jediná dostupná kniha o německém rychlém čtení – Wofgang Zielke: Čteme rychleji, čteme lépe. Autor v ní psal, že vede kurzy, že jeho žáci se výrazně zlepšují, ale nebylo to možno ověřit. Detailní finty, tipy a triky toho zlepšování čtení si autor asi nechal pro sebe. Tak jsem si kurz musel od píky vytvořit sám. Odmalička jsem se těmito zásadami řídil v praxi, nejrychlejší poctivé naučení se učiva, na VŠ nejrychlejší skládání zkoušek z mnohasetčlenného ročníku, vždy v nejvyšší kvalitě, samozřejmě na jedničky. Přední umístění v olympiádách, kreativních nebo paměťových soutěžích atp. Dal jsem do svého kurzu navíc kromě vyspělého čtení i spoustu dalších měkkých dovedností – vše potřebné o zlepšování paměti, vše potřebné o zvládnutí prokrastinace, řadu rétorických a komunikačních dovedností... Takový komplexní kurz soft skills. Zpočátku trval celý jeden týden, formou zájezdového soustředění. Jen název „Kurz rychlého čtení“ byl takovými ochrannými mimikry, aby nebudil podezření totalitních papalášů, že učím zároveň i kritickému myšlení, rozeznávání lží a manipulací v textech a propagandě, umění vyargumentovat vlastní názor, i když je „v příkrém rozporu s politikou Sovětského svazu“ apod. [youtube]upARoJG7PDQ[/youtube] Československo bylo k internetu připojeno na začátku devadesátých let. Kdy jste se poprvé připojil Vy? D. Gruber: No, trochu později než ti úplně první nadšenci a průkopníci, ale dost brzy třeba na to, že to byla doba, kdy byly volné téměř všechny názvy domén a kdy jsem například bez problému zaregistroval doménu gruber.cz, o kterou by asi dnes byl mezi jinými podnikajícími Grubery docela zájem. Byl jsem jeden z prvních připojených mezi „neajťáky“. Dobře si vzpomínám, jak to připojování tehdy zurčelo a kvílelo... Dopisy mých čtenářů, žáků, zájemců o zaslání knih se začaly přeměňovat z převažující papírové formy do převažující internetové e-mailové zhruba na přelomu tisíciletí, jako i jinde u nás. Předtím každý den kupa papírových obálek v docela objemné schránce na poště, pak postupně každodenní e-maily. V roce 1991 jsem zažil během jednoho týdne přes třicet tisíc papírových dopisů. Byly to žádosti o zaslání prvního dílu mé brožurky „Jak se efektivně učit cizí jazyk“. Přišel jsem domů a zoufalá sousedka mi vynesla před své dveře pět nacpaných tehdejších pružných nákupních tašek síťovek. Tohle že prý dnes dovezl pošťák. A druhý den zase. A třetí zase... Byl to ohlas na zastrčenou třináctiřádkovou zmínku v odborářském deníku PRÁCE o tom, že tato kniha vyšla. Samé objednávky k zaslání na dobírku. To už se dnes v době všeobecné připojenosti nestane. Představte si to v dnešní internetové době – na webu PražskýDEN dáte někam do koutku třináct řádků a do týdne přijdou desetitisíce pracně vyhotovených ohlasů, přičemž každý ohlas vám nabízí peníze... Kéž by... Věnujete se dnes ještě oboru IT? D. Gruber: Jestliže jsem nebyl v kurzech rychlého čtení s učitelem na světě první, možná jsem měl světové prvenství ve výukovém software na rychlé čtení. V tom vytváření jsem hrál roli autora a analytika, programátorem byl šikovný spolužák z vysoké školy Ing. Milan Buchta. Na konci každého z deseti dílů „Kurzu rychlého čtení“ byly titulky doprovázeny takovým jakýmsi chrčením a hvízdáním. To byla zvuková podoba různých výukových a procvičovacích programů pro rychlé čtení. Zájemci si jej přes kulatý konektor a propojovací kabel nahráli na kazetový magnetofon, ten pak spojili s osobním mikropočítačem třeba Sinclair ZX Spectrum nebo Atari, počítač pak odpojili od magnetofonu a propojili s běžným televizorem (třeba Tesla Color, ten sloužil coby monitor) a už trénovali. Dá se říci, že můj software na rychlé čtení byl objevem roku 1986, není vyloučeno, že objevem celosvětovým. Věnuji se dnes tedy softwaru v tom smyslu, že původní procvičovací software vylepšuji, upgraduji, vyvíjím nový. A u stávajícího poskytuji poprodejní servis. Jak si představujete vývoj v dalších třiceti letech? D. Gruber: V nedávných desetiletích pronikla do kancelářské techniky matematika, fyzika (hlavně elektronika), kybernetika, chemie a následné technické vynálezy. Je to revoluční skok! Kam se poděly kufříkový mechanický psací stroj, papírová kartotéka, telegramy na poštách, dálnopis, drahé meziměstské telefonní hovory v budkách na poštách, kde se třeba na ruční spojení Opava-Praha čekalo tři hodiny. Jak zpátečnicky a mimoňsky by dnes působila firma, kde by odmítali počítače, mobily, kopírky, skenery, tiskárny a jeli by jen s tou starou nepřipojenou kancelářskou technikou! Jak rychle by zkrachovali! Já jsem nechal obdobně proniknout všechny výše zmíněné exaktní a přírodní vědy do lidské informační psychologie, do psychologie komunikace. Do optimalizace čtení, time managementu celkově, prezentačních dovedností, asertivity, zvládání konfliktů, efektivního důkladného rychlostudia angličtiny, mužsko-ženské komunikace, do skoncování s prokrastinací a do dalších desítek soft skills... Hlavní bylo objeveno právě už v 80. letech, neustále to však upřesňuji, protože se na kurzech postupně setkávám s tisíci chytrých lidí všech profesí, přes maily se statisíci čtenářů svých knih, a sleduji každou jejich dobře míněnou zpětnou vazbu s úctou a pokorou. V příštích třiceti letech, věřím, prodělá informační psychologie člověka podobný převratný vývoj, jako tomu nedávno bylo a stále je u IT. Už nikoliv nové a nové „metody“ na angličtinu, už ne nové a nové „generace“ time managementu, ale angličtina, time managment, čtení, studium, jakékoliv vnímání, zpracování, uchování, kreativní rozvinutí a výdej informací člověkem ve finálních generacích pomocí psychvzorců neboli multimetod. Komplexně, vyčerpávajícím způsobem, stokrát rychleji naučeno než dříve. Zatím ji učím na světě sám se třemi svými smluvními licenčními učiteli. Jiné ani nesmějí, mám toto know-how chráněno ochrannými známkami. A až skončím výběrové řízení na svého manažera (což probíhá v těchto měsících) tak věřím, že s jeho pomocí založíme celosvětově působící vzdělávací společnost, která udělá v komunikačních a studijních dovednostech člověka podobný průlom, jako třeba udělali Bill Gates se svým Microsoftem a Steve Jobs s Applem v oblasti IT. Vnímaví, dobře informovaní žáci a čtenáři mých knih mne ostatně s B. Gatesem rovnocenně srovnávají. Jen naše široká veřejnost mimo moje žactvo o tom kupodivu většinou neví. Díky tedy vašemu webu za edukaci veřejnosti. Já jsem na to organizování a vedení větší firmy nikdy neměl čas, nelze dělat špičkově výzkum, publikace a výuku a zároveň vést velkou vzdělávací firmu, telefonovat, jednat... Přitom potenciál pro špičkového manažera je zde jistě miliardový.

David Gruber v pořadu Kurz rychlého čtení z roku 1986.

Problémy s financemi má čím dál méně českých domácností • Spolu se vzestupem ekonomiky a zvyšujícími se průměrnými výdělky rostou i roční příjmy českých domácností. Klesá počet rodin, které mají potíže vyjít s příjmy. Míra ohrožení takzvanou příjmovou chudobou za rok 2019 činí 10,1 %. Vyplývá to z výsledků pravidelného šetření životních podmínek a příjmů v domácnostech, které provedl Český statistický úřad.

Celkový počet úmrtí v Česku byl v lednu nejvyšší za několik dekád • V lednu 2021 zemřelo podle předběžných údajů 15,9 tisíce obyvatel České republiky, tedy o 50 % více oproti pětiletému průměru let 2015–2019. Absolutně jde o nárůst o 5,3 tisíce osob. Na každých 100 tisíc obyvatel tak letos v lednu připadlo 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015–2019 to bylo 100 úmrtí. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Počty zemřelých se v květnu vrátily na běžnou úroveň • V průběhu letošního května podle předběžných údajů zemřelo 9 349 obyvatel České republiky. Ve srovnání s dubnem to bylo o 2 254 méně. Denní počet zemřelých, jenž měl již od poloviny března klesající trend, se v druhé půli května dostal zpět k obvyklým číslům. Údaje zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Dobrá zpráva pro ekonomiku. Spotřeba českých domácností vzrostla • Uvolnění opatření proti šíření onemocnění covid-19 ve 2. čtvrtletí letošního roku napomohlo silnému oživení spotřeby domácností a tím také výkonu odvětví obchodu a služeb. Ekonomické oživení mělo příznivý dopad na příjmy vládních institucí. Jejich hospodaření bylo ale nadále silně deficitní. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ).