Jinonice

Nepřehlédněte

12. 1. 1868: Neposypané chodníky v Praze působí lidem vážná zranění • Pražané nedbají úředního nařízení a zanedbávají posyp zledovatělých chodníků, což má za následek hned několik vážných zranění. A ochotníci ze Smíchova budou hrát dobročinné představení. Přečtěte si, o čem psaly dobové noviny přesně před 150 lety.

Thomayerova nemocnice dostala dotaci na nové přístroje pro Dětskou kliniku • Městská rada na úterním jednání souhlasila s poskytnutím dotace ve výši 4 920 tis. Kč pražské Thomayerově nemocnici, která finanční prostředky použije na pořízení nového přístroje a vybavení pro Dětskou kliniku. Dotaci musí ještě schválit zastupitelstvo. Příspěvek od města ve výši 4 200 tis. Kč je určen na nákup videoendoskopické sestavy a za 720 tis. Kč nemocnice koupí tři výhřevná lůžka Babytherm. „Letošní dotační balíček magistrátu pro pražské nemocnice je opět štědrý. Naším cílem je poskytnout Pražanům tu nejlepší zdravotní péči, v tomto konkrétním případě dojde díky vybavení a přístrojům z dotace k efektivnějšímu a zároveň šetrnějšímu léčení malých pacientů Dětské kliniky Thomayerovy nemocnice. Skvělá investice!“ uvedl radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví Radek Lacko, předkladatel návrhu. Thomayerova nemocnice požádala o dotaci vzhledem k tomu, že v dětském věku stoupá výskyt řady onemocnění zažívacího traktu a endoskopie je nezastupitelnou součástí diagnostiky a často i terapie těchto onemocnění. Na co v minulosti byla potřeba chirurgické operace nebo vyšetření pomocí rentgenového záření, je možné zvládnout pomocí endoskopie, to znamená bez nutnosti invazivního zásahu do organismu či vystavení dítěte radiační zátěži. Výhřevná lůžka Babytherm budou umístěna na pracovištích zajišťujících péči o dětské pacienty, zejména o kojence, a nahradí dosavadní opotřebovaná a nevyhovující.

Thomayerova nemocnice.

Nacisté tu sekali hlavy jako na běžícím páse. Pražská sekyrárna nahání hrůzu • „Ve jménu Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň se vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině.“ Uslyšet tato slova znamená začátek konce. Odsouzený je ve spodním prádle odveden do tzv. „přípravné“ cely, kde má možnost se spoutanýma rukama napsat svůj poslední dopis. Komise ověřuje totožnost. V následující místnosti za černým závěsem je už připravena gilotina. Popravy v nechvalně proslulé pankrácké „sekyrárně“ byly vykonávány zpravidla v úterý a ve čtvrtek po 16. hodině. Nacisté zde o život připravili oficiálně celkem 1075 lidí, z toho 155 žen. Skutečný počty obětí je ale nejspíš mnohem vyšší. Kat Alois Weiss společně se třemi dalšími pomocníky svázaného odsouzeného pokládají na stůl. Nejdřív mu nasadí dřevěný límec, po stisknutí páky sjíždí dolu čepel ostře nabroušeného nože. Trest je vykonán. [gallery size="full" columns="1" ids="12175"] Chtěli ušetřit „Sekyrárnu“ na Pankráci zřídili nacisté až v dubnu roku 1943. Důvodem bylo šetření. V protektorátu během heydrichiády stoupal počet lidí souzených německým lidovým soudem, a tím pádem i počet popravených. Trest smrti je ukládán se ilegální odbojovou činnost, ale třeba i za černou porážku prasete. Vozit odsouzené k exekucím do Berlína a Drážďan je zdlouhavé a drahé, a tak je výnosem říšského ministra spravedlnosti dr. Georga Otto Thieracka ze dne 15. dubna 1943 zřízeno samostatné popravní místo pro výkon trestu smrti stětím i v Praze na Pankráci. První poprava je zde vykonána už o deset dní dříve. Na formality si nacistické zrůdy nepotrpí. Historik Petr Koura uvádí, že v době zřízení pankrácké „sekyrárny“ bylo již možné udělit trest smrti prakticky za cokoliv. Pod vymezení „projevy protiněmeckého smýšlení nebo poškozování blaha německého národa nejrůznějším chováním“ bylo možné zahrnout v podstatě jakýkoliv delikt. [gallery size="full" columns="1" ids="12176"] Oběti odvážel náklaďák Mrtvá těla dozorci přenáší do další místnosti, tzv. „rakvárny“, kde je hvězdicovitým způsobem ukládají kolem kanálku uprostřed podlahy, aby mohla odtéct krev. Dodnes jsou na zemi v této místnosti patrné paprskovité stopy, které vznikly chemickou reakcí krve s povrchem dlaždic na podlaze. Oběti jsou následně uloženy do podlouhlých beden z nehoblovaného dřeva. Po 17. hodině nákladní automobil odváží truhly s mrtvými do strašnického krematoria, kde jsou pod přímým dozorem příslušníků gestapa v noci zpopelněny. Popel je pak vysypán do vyhloubených jam hned vedle krematoria. [gallery size="full" columns="1" ids="12174"] V jeden „popravní“ den se stihlo pět až šest lidí. Celý proces byl důkladně promyšlený, vše trvalo jen několik málo minut. 4. srpna 1944 stihl proto kat za den popravit 29 lidí. Vězni  popisovali, že zvuk dopadání čepele gilotiny se rozléhal celou chodbou. Pankrácká sekýrárna. Za okupace tu nacisti popravili 1 075 lidí, z toho 155 žen. Poslední popravení tu zemřeli ještě 26. dubna 1945, ten den už bylo například Brno osvobozeno. Na člověka tu padá neuvěřitelná tíseň. #odboj #WWII pic.twitter.com/QnUoqNiw4O

OBRAZEM: Hasiči vyprostili ženě ruku ze stroje na pečivo • Ve středu po poledni zasahovali pražští hasiči v Korunní ulici. Pracovnici místní pekárny uvízla ruka ve stroji na pečivo.

Praha zavírá kluziště na Letné. Letos se těšilo velkému zájmu • Bezplatné bruslení na největší venkovní ledové ploše v Praze, na kluzišti na Letné, využilo v uplynulé sezóně více než 70 tisíc návštěvníků. Nejvíce bruslařů přišlo okolo vánočních svátků – až 1 500 denně. Pro příští zimu Praha opět s kluzištěm na Letné počítá. „Zájem Pražanů o bruslení je potěšujícím důkazem, že jsme se jim nabídkou kluziště trefili do vkusu. Pro mne jako radního pro sport je to zároveň další motivací a argumentem, kterým budu přesvědčovat kolegy, aby Praha nepolevila v tempu, kterým investujeme do zlepšení pražské sportovní infrastruktury," řekl náměstek pražské primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek. Kluziště na Letné je projektem Prahy sportovní a Magistrátu hlavního města Prahy, jeho provoz trval nepřetržitě od 1. prosince do 18. února. Kromě bruslení si návštěvníci mohli užít i zábavné akce jako byl Mikuláš na ledě, vánoční program a Silvestrovské či Novoroční odpoledne a doprovodný program v podobě příměstských táborů, workshopů Domů dětí a mládeže, turnajů v hokeji, divadelních představení a dalších aktivit. Návštěvnost předčila očekávání, kluziště využívaly i školní skupiny, bruslaři všech věkových kategorií, mezi návštěvníky byli i cizinci žijící v Praze. Bruslit se bude i v příštích letech Umělá ledová plocha se na Letné objeví i v příští a ještě další zimní sezóně, smlouvu s provozovatelem má město uzavřeno na tři ročníky. Letos by se znovu měla otevřít 1. prosince. [related-post id="5888"] Příležitost k zimnímu sportování mají Pražané ještě na běžecké trati ve SkiParku na Vypichu, který je rovněž projektem Prahy sportovní a Magistrátu hl. m. Prahy a kam je rovněž vstup zdarma. Pokud počasí dovolí, bude v provozu denně od 8 do 21 hodin.

Praha s kluzištěm na Letné počítá i v příštích letech.

Potravinová sbírka na náměstí Míru překonala očekávání • Minulou sobotu proběhla na náměstí Míru potravinová sbírka. Městská část Praha 2 se k celorepublikové charitativní akci připojila vůbec poprvé. Sběrné místo zřízené přímo pod širým nebem přilákalo velké množství zájemců a výsledky sbírky předčily veškerá očekávání organizátorů. Dárci přinesli celkem 800 kilogramů potravin a drogerie.

Trapas! Zastupitelé nic neprojednali, neschválili totiž program schůze • Pražští zastupitelé dnes měli definitivně rozhodnout o osudu Libeňského mostu. Po několikahodinových sporech ale nakonec ani neodhlasovali jednací program a zasedání tak předčasně skončilo. Zastupitelstvo se nejprve přelo o tom, na který bod jednání bude téma Libeňského mostu zařazeno. Původně to mělo být až odpoledne, ale na návrh opozičního zastupitele Ondřeje Martana (ODS) jej zastupitelé posunuli hned na úvod. Proti tomu protestoval starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice), který už předem avizoval, že v případě potřeby jakožto poslanec využije svého práva vzít si kdykoliv slovo a neomezeně dlouho mluvit. Tím by jednání o mostu mohl odsunout až na pozdější hodinu, kdy by se ho mohli zúčastnit i občané. To ale nebylo potřeba, protože zastupitelé nakonec neschválili program schůzce jako celek a jednání tak bylo ukončeno. Proti hlasoval sám Čižinský, zdržel se Matěj Stropnický (Zelení) a nepodpořili ho ani zástupci opozice. [related-post id="9679"] „Zastupitelstvo magistrátu začalo pohrdat lidmi. Většina zastupitelů chtěla znemožnit účast veřejnosti a hlasovala proti zařazení bodů ohledně Libeňského mostu a petice ohledně zákazu pro cyklisty, na pro lidi přístupný pevný čas na 17. a 18. hodinu. Naopak chtěli lidi podvést předřazením bodu a znemožnit jim účast. Program nebyl schválen. Není přece možné nutit lidi, aby si vždy brali dovolenou, když chtějí zastupitelům říci svůj názor. Zastupitelstvo musí být pro lidi vstřícné, a ne s nimi zametat,“ vysvětlil Čižinský. NEUVĚŘITELNÉ SOBECTVÍ! 😠 Pražští zastupitelé Jan Čižinský a Matěj Stropnický právě zabránili projednání a schválení návrhu na posílení platů učitelů základních a mateřských škol v hlavním městě o 3️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun a celé řady dalších významných témat 🔥 pic.twitter.com/uI0unsexEq

Co bude s Nemocnicí Na Františku? Magistrát chce zastavit privatizaci • Rada hl. m. Prahy na svém úterním zasedání souhlasila se záměrem převzít správu, provoz a budoucí fungování Nemocnice Na Františku od městské části Praha 1. Současně pověřila radní pro oblast zdravotnictví a majetku, aby zahájili s městskou částí Praha 1 jednání.

Bude Nemocnici Na Františku provozovat soukromá firma?

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

DOBRÁ ZPRÁVA. Kvalita vody vodních toků v Praze se zlepšuje • Kvalita vody pražských potoků je Magistrátem hl. m. Prahy sledována kontinuálně již od roku 2001. Měření akreditovanou laboratoří probíhá na 16 významnějších tocích celkem na 38 různých místech Prahy. Minimálně jednou za dva měsíce se sleduje nejen kvalita vody, jednou ročně se vyhodnocuje i kvalita sedimentů. Získaná data se pravidelně zpracovávají a vyhodnocují.

Vstup do metra na Karlově náměstí bude na rok uzavřen • Pražané, kteří cestují metrem, by se měli obrnit velkou dávnou trpělivosti. Dopravní podnik kvůli výměně eskalátorů a dalším opravám omezí nejméně na 10 měsíců vstup a výstup ze stanice Karlovo náměstí na lince B ve směru k ulici Resslova.

Protiatomový bunkr Folimanka se o víkendu otevře pro veřejnost • Také v tomto měsíci se pro zájemce z řad veřejnosti otevře jeden z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory protiatomového bunkru Folimanka si zájemci budou moci prohlédnout v sobotu 17. srpna od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu opět zpřístupněn veřejnosti • Zájemcům o historii hlavního města se v sobotu 16. února 2019 opět naskytne možnost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

Tak náročného Silvestra jsme už dlouho neměli, říkají pražští policisté • Tak náročnou silvestrovskou službu pražští policisté už léta nepamatují. Řešit museli potyčky agresivních opilců, dopravní nehody i zranění způsobená zábavní pyrotechnikou.

Začala stavba Smíchov City. Nová čtvrť nabídne bydlení pro tisíce lidí • Zástupci hlavního města, MČ Praha 5 a společnosti Sekyra Group položili v minulém týdnu základní kámen nové čtvrti Smíchov City. Zahájili tím výstavbu, jaká nemá v pražském kontextu obdoby.

Vinobraní na Grébovce letos připomene 100 let od vzniku republiky • Letošní ročník nejvýznamnějšího vinobraní v Praze proběhne v pátek a sobotu 21. a 22. září 2018. Tradiční akce Vinobraní na Grébovce láká nejen na oblíbený burčák z vlastních historických vinic, ale také na atraktivní hudební a doprovodný program. Ten se letos ponese v duchu oslav 100 let české státnosti a zábavnou formou návštěvníkům připomene významné osobnosti Prahy 2, které se zapsaly do československé historie uplynulých 100 let. Chybět nebudou ani ukázky dobových řemesel, stylové občerstvení a samozřejmě degustace vybraných vín. Vyvrcholením hudební části programu se stanou koncerty zpěvaček Anny K. a Tonyi Graves. Vstupné je zcela zdarma. [gallery size="full" columns="1" ids="12713"]

Praha zítra rozkope další ulici. Chystá se druhé Pražské povstání? • Už zítra začne na Žižkově oprava Koněvovy ulice. Až do 16. srpna bude uzavřen úsek Jana Želivského – Buchovcova ve směru z centra. Rekonstrukce Koněvovy ulice měla původně začít už v polovině července. Magistrát ale na poslední chvíli odsunul termín o 14 dní z obav před dopravním kolapsem, který by mohl nastat. Dopravu na Žižkově totiž už nyní komplikuje rekonstrukce Husitské ulice (potrvá až do listopadu). Úředníci z toho důvodu také rozhodli, že se Koněvova ulice bude opravovat pouze v jednom směru. [related-post id="11269"] Objízdná trasa pouze pro osobní automobily je následující: Jana Želivského – Jeseniova – Ambrožova – Biskupcova – Buchovcova – Koněvova. Nákladní automobily smí jet ulicemi Pod Krejcárkem – Novovysočanská – Spojovací. Uzavírky jsou i jinde Do další fáze se už zítra posune oprava vozovky na Jiráskově mostě a na komunikacích na smíchovské straně mostu. Kromě toho pokračují i práce na opravách dalších míst v Praze, včetně Vinohradské a Zenklovy ulice.

Rekonstrukce Jičínské ulice.

Vystřídá Krnáčovou Hřib? Piráti vybrali lídra kandidátky pro podzimní volby • Vítězem vnitrostranického hlasování Pirátů o post lídra pirátské kandidátky pro Magistrát hlavního města Prahy se stal MUDr. Zdeněk Hřib. Ve druhém kole hlasování získal 54 % hlasů a porazil protikandidáta Daniela Mazura. „Chceme z Prahy udělat nejen místo, kde se dobře žije, ale také vzor, jak řešit aktuální problémy světových metropolí. K čemu nám je, že Praha stoupá na žebříčku v ekonomické výkonnosti, když máme nejdražší byty v přepočtu na příjem v Evropě? Klíčem je kombinace ceny, prostředí a spolupráce lidí,“ uvádí Zdeněk Hřib některé z problémů, které trápí obyvatele Prahy. „Zdeněk Hřib je zkušený kandidát a věříme, že Piráty v Praze povede k volebnímu vítězství. V parlamentních volbách jsme v Praze získali přes 17 % hlasů a umístili se na druhém místě. V řadě městských částí jsme ale dokázali i vyhrát, například na Praze 2, Praze 5, Praze 6 nebo na Praze 7. V Praze máme nejvyšší cíle a opět si velmi dobře uvědomujeme, že před námi stojí veliká výzva – představení naší vize pro budoucnost hlavního města i řešení problémů našich spoluobčanů,“ komentoval předseda Pirátů Ivan Bartoš očekávání strany v komunálních volbách. [related-post id="6408"] Kdo je Zdeněk Hřib Zdeněk Hřib (*1981) vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a poté působil jako ředitel výzkumného institutu zabývajícím se otázkami měření kvality a efektivity veřejných služeb. V Pirátské straně je garantem programového bodu zdravotnictví a mimo jiné je autorem pirátského návrhu reformy zdravotních pojišťoven. Za priority považuje, kromě potlačování pražského korupčního prostředí prolezlého kmotry, i oblast dopravy, zkvalitnění školství a dostupné bydlení. V předvolební řeči zmínil například téma výstavby trasy metra D, údržbu mostů a dostavbu pražských okruhů. Ve školství se zaměří na vyřešení kapacitních problémů pražských škol, které ovlivňují kvalitu výuky. Zlepšením procesu územního plánování chce zlepšit situaci na trhu s byty.

Zdeněk Hřib.

„Jízdenku mi sežral pes!“ Tramvaj Vymlouvačka vyjíždí do ulic Prahy • Tramvaj inspirovaná reálnými výmluvami černých pasažérů, které nasbírali revizoři pražského dopravního podniku. To je Vymlouvačka. Spolu s kreslenými komiksy upozorní, že nemá smysl se hloupě vymlouvat, když jízdné v pražské hromadné dopravě stojí v průměru jen 10 korun denně. Vymlouvačka vyjíždí na koleje v rámci dlouhodobé kampaně Nejedeš načerno?, kterou připravuje hlavní město společně s Dopravním podnikem hl. m. Prahy (DPP) a organizací ROPID. Ve skutečnosti jde o dvě tramvaje. S jednou z nich se cestující setkají zpravidla na lince číslo 17, s druhou na lince číslo 13. „Roční kupon na pražskou hromadnou dopravu dnes stojí jen 3 650 korun, to je v průměru 10 korun denně,“ říká Jaroslav Mach z odboru rozvoje a financování dopravy Magistrátu hlavního města Prahy a dodává: „Vymlouvačku jsme vytvořili opravdu na základě reálných výmluv černých pasažérů, jen některé jsme museli trošku zjemnit, aby byly vůbec publikovatelné. Věřím, že se lidé nad výmluvami na Vymlouvačce a ve speciálních komiksech pobaví. Nejspíš budou nad některými z nich kroutit hlavami, ale odráží to každodenní realitu.“ [gallery columns="1" size="full" ids="10674"] Zájem o roční kupony roste Cestující si v pražské MHD roční kupony oblíbili. Loni si jich poprvé zakoupili přes 300 tisíc, tedy o cca 28 tisíc více než v roce 2016. Přesná čísla říkají, že loni si roční kupon pro pražskou MHD zakoupilo celkem 311 349 cestujících. Pro srovnání, předloni to bylo 283 804 cestujících, v roce 2015 celkem 265 189. K většímu zájmu o roční kupony přispívá i kampaň Nejedeš načerno? s opatřením tzv. pokuty za půlku. Už od 23. října 2017 si černí pasažéři mohou snížit pokutu o polovinu v případě, že si koupí roční kupon za 3 650 korun. Opatření je motivuje, aby se z nich stali platící cestující. [related-post id="8098"] „Pokutu za půlku od začátku kampaně už využilo 2 902 černých pasažérů. Snížili si pokutu jen na 400 korun a stali se z nich roční předplatitelé pražské hromadné dopravy. Tržby z těchto kuponů tak přesáhly už 10,5 milionu korun,“ přibližuje vedoucí odboru Přepravní kontrola DPP Pavel Kurka a dodává: „Jen za loňský rok jsme ve spojích Pražské integrované dopravy přistihli 273 741 cestujících bez platného jízdního dokladu. Od začátku letošního roku do konce dubna jich bylo přes devadesát tisíc.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10675"] Komiksy i další Akce revizor „Hlavní rolí Vymlouvačky není jen pobavit, ale především upozornit na to, že při ceně 10 korun denně cestování načerno za žádné výmluvy a trapné situace nestojí. Proto vznikla i série komiksů, které upozorňují na hloupé chování těch, co cestují bez jízdenky,“ říká náměstek ředitele ROPID Martin Šubrt. „Vymlouvačka zapadá do celé kampaně Nejedeš načerno?, v rámci které se už cestující setkávají na řadě tramvají a autobusů se samolepkami, které je upozorňují, aby si nezapomněli označit jízdenku. Ke kampani patří také předem ohlašované Akce revizor. O těch se dozvědí lidé dopředu na stránkách Nejedesnacerno.cz.“ Akce revizor upozorňují na dny, kdy opravdu není dobrý nápad jezdit načerno, protože revizorů je na některých místech mnohem více než obvykle. Před prázdninami se uskuteční předem ohlášené Akce revizor 7., 19. a 20. června. Děti pak při kontrolách od revizorů dostávají dětské lístky, aby si je mohly označit stejně jako dospělí a učily se tak odmala správným návykům.