Unikátní bunkr Folimanka se o víkendu opět otevírá pro veřejnost

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská11. září 20192 minuty čtení
Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

Foto: krytfolimanka.cz

Nejen milovníci historie se mohou v sobotu 14. září 2019 opět vydat na prohlídku jednoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka je v současné době největší podzemní stavbou na území městské části Praha 2. Prostor o rozloze 1332 m² může v případě potřeby pojmout až 1300 osob. Kryt je udržovaný, osvětlený, vytápěný a v případě potřeby plně funkční.

Nekomentované bezplatné veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci. Téměř celý kryt je bezbariérový, prostor je přizpůsoben dětem všech věkových kategorií, seniorům i neslyšícím návštěvníkům preferujícím psanou češtinu (plánek, navigace v prostoru krytu, zastavení s textovou informací). Vstup je povolen i vychovaným domácím mazlíčkům.

Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud tentokrát prohlídku nestihnete, nezoufejte. Další příležitost budete mít v sobotu 12. října.

Podzemní kryt Folimanka vznikl na přelomu padesátých a šedesátých let 20. století, v době takzvané „studené války“. Byl budován a následně veden v režimu přísně tajné. V roce 1994 byl převeden pod hl. m. Prahu (respektive MČ Prahu 2), která ho v roce 2014 zpřístupnila veřejnosti.

Nepřehlédněte

Památník Karla Čapka přichystal novou stálou expozici. Zaměří se i na Ferdinanda Peroutku • Středočeské muzeum věnované životu a dílu spisovatele Karla Čapka a jeho ženy, herečky Olgy Scheinpflugové, se připravuje na novou sezónu. Odstartovat má akcí věnovanou výročí Rádia Svobodná Evropa. Nabídne ale i několik dalších novinek.

15. 6. 1890: Zpronevěra, výstava v Rudolfinu a večírek novinářských sazečů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jmelí má magickou moc a zázračné léčivé účinky, ale jen za určitých podmínek • Jmelí zavěšené v domácnosti patří k tradičním vánočním zvykům. Od nepaměti je tato rostlina považována za magickou a lidé jí připisují zázračnou moc. Kromě toho má však i prokazatelné léčebné účinky.

30. 11. 1889: Zhuštěný vzduch jako hnací síla a příprava na jubilejní výstavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 7. 1890: Praha pošle věnec na hrob polského básníka Mickiewicze • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

22. 9. 1889: Další známky blížící se zimy, krádež železa a koncerty na Žofíně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Záhadná hvězda prvorepublikových filmů Truda Grosslichtová. Nikdo netuší, jak přežila nacistické běsnění • Patřila k nejobsazovanějším, nejkrásnějším a nejpopulárnějším herečkám. V dobách první republiky natočila téměř tři desítky filmů. Působila nejen v Československu, ale i v zahraniční. Její jméno tehdy znali skoro všichni. Přesto se na herečku Trudu Grosslichtovou později téměř zapomnělo.

Truda Grosslichtová.

Tornádo v Praze poničilo palác na Vyšehradě a vyvracelo stromy • Tornádo, které se minulý čtvrtek prohnalo moravskými vesnicemi, nemá v našich novodobých dějinách obdoby. Napáchalo obrovské škody a bohužel si vyžádalo i oběti na životech.

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování • Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

11. 4. 1889: Zřízení fontány u Rudolfina a rekonstrukce Týnského chrámu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 8. 1890: Vykolejený vlak, osvobození od kolků a zachráněný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Nádraží Praha-Bubny se promění. Vznikne zde Památník ticha • Nádraží Praha-Bubny čeká v budoucnu velká proměna. V rámci revitalizace zde vznikne Památník ticha. Připomínat bude vyhlazování židovského obyvatelstva nacisty. Právě z tohoto pražského nádraží totiž odjížděly transporty do ghett a koncentračních táborů. Hlavní město zahájilo přípravu výběrového řízení na zhotovitele celého záměru.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 5. 1889: Nařčení z krádeže dohnalo mladou dívku k sebevraždě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 11. 1889: Odvod branců, úřední zákaz a epidemie spalniček • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

12. 3. 1868: Jezdil po Praze a sháněl hoblík. Tvrdil, že jím srovná nerovnost ve státě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Obět politické nerovnosti Předevčírem od půldne najmul si na staroměstském náměstí jakýs slušně ošacený mladík drožku č. 74 a dal se voziti po Praze. Brzy zastaviti dal u krámu uzenářského tu zase u kupce, pak u některého kněhkupectví ano i v obchodě lahůdkářském a všude tázal se, mají-li tam na prodej – hoblík, že prý musí něco velmi nerovného srovnati. Rozumí se, že všude odbyt s posměchem, a když po celohodinové jízdě i drožkáři věc ta nápadnou byla, žádal tento o mzdu, předstíraje, že je teď kamsi objednán. Tu teprv vyšlo na jevo, že mladík nemá ani krejcaru. Pokládaje ho za podvodníka, dal ho drožkář zatknouti. Na strážnici odveden, jevil ale neznámý člověk zjevné známky pomatenosti; mluviť neustále o „nerovnosti“ mezi Prahou a Peští, kterouž prý musí, musí a musí hoblíkem srovnati. Přivolaný lékař seznav ovšem, že ubohý upadl v chorobu mysle, dal ho odvésti na místo příslušné. Pokud z listin u něho nalezených souditi lze, jest ubožák tovaryšem tesařským a jmenuje se Jan Lihmann a přišel z Mladé Boleslavi. – Národní listy, 12. 3. 1868 Problémy se skálou S vyšehradské skály utrhl se, jak jsme už oznámili, v pátek značný kus skály a poněvadž ještě další kusy skály hrozily spadnutím, odebrala se v sobotu komise k tomu místu a prohlednuvši je nařídila, aby k urovnání neštěstí byla stržena ještě část skály v délce 6 sáhů, načež hned v pondělí počali na skále té pracovati. – Pražský denník, 12. 3. 1868 [related-post id="6697"] Nehoda Předevčírem vyjeli si dva rybáří ze Štvanice na lov, avšak velká vlna převrhla jích loďku právě pod jezem, tak že oba pod loďkou se octnuli. Jeden z nich se dostal na obrácené dno a háčkem vytáhl svého soudruha ze zpodu. Oba plavali pak bez zastavení až k mostu železničnímu, kdež ke břehu z chladné lázně přirazili bez sítě a bez loďky. – Pražský denník, 12. 3. 1868 Pronájem Kavárna pod Letnou, poblíž třetího mostu, pronajmuta bude dražbou veřejnou a podáním ofert na dobu tří let. Oferty takové, vadiem 200 zl. opatřené, podány býti mají do konce t. m. u zdejší rady městské. – Národní listy, 12. 3. 1868

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Ženy zakázaly hospody. Muži se odstěhovali a město zbankrotovalo • Muži na celém světě odjakživa rádi navštěvují hospody, což ale bývá trnem v oku jejich manželkám. Tento odvěký spor se stal dokonce osudným jednomu americkému městečku na počátku minulého století. O kuriózním případu napsaly v Praze vydávané Národní listy v srpnu roku 1901.

28. 3. 1889: Rozšíření Skořápkové ulice, jatka v Holešovicích a případ šíleného ovčáka • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Praha 2 odhalila pamětní desku hrdinovi druhého odboje Karlu Pavlíkovi • Pamětní deska se jménem kapitána Karla Pavlíka visí od čtvrtka na domě č. 19 v ulici Na Folimance v Praze 2. Hrdina druhého odboje se proslavil především obranou Czajánkových kasáren den před okupací naší republiky nacisty dne 14. března 1939, ale i mnoha dalšími odbojovými aktivitami. Dům v Nuselském údolí byl jeho posledním útočištěm před zatčením v roce 1942 a následnou popravou v Mauthausenu.

Odhalení desky se uskutečnilo tento čtvrtek.