oslava

Silvestr 1890. Takhle se oslavovalo v dobách Rakousko-Uherska • Jak oslavovali příchod nového roku naši předci na konci 19. století? Jejich způsob se v mnohém nelišil od současnosti. Snad jen s tím rozdílem, že tehdy neplatil zákaz nočního vycházení.

Novoroční ohňostroj v Praze opět bude. I přes rozhodnutí magistrátu • Přestože vedení Prahy v srpnu oznámilo, že v příštím roce nebude organizovat žádný oficiální novoroční videomapping ani ohňostroj, milovníci pestrobarevných světélek si opět přijdou na své. Již druhý „neoficiální“ novoroční ohňostroj plánuje opět uspořádat spolek Ohňostroj pro Prahu.

Nejlepší halloweenské kostýmy, díky kterým na večírku zazáříte • Anglosaský lidový svátek Halloween se každoročně slaví 31. října, tedy den před křesťanským svátkem Všech svatých. Děti v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku nebo Austrálii se oblékají do strašidelných kostýmů a chodí od domu k domu s tradiční koledou „Trick or treat“, což v překladu znamená „Koledu, nebo vám něco provedu“.

Češi nesouhlasí s volným prodejem pyrotechniky. Datum spotřeby přitom skoro neřeší • Zábavní pyrotechnika neodmyslitelně patří k oslavám Nového roku. Možná proto překvapí, že každoročně ji kupuje pouze 17 % Čechů. Více než polovina (65 % dotazovaných) zábavní pyrotechniku nekupuje vůbec. Ženy jsou v těchto nákupech ještě o něco zdrženlivější než muži – zábavní pyrotechniku nikdy nekoupily téměř tři čtvrtiny (72 %) z nich, oproti 58 % mužů.

Prvorepublikový den na Vítkově připomene 100. výročí vzniku Československa • V neděli 2. září pořádá městská část Praha 3 na vrchu Vítkov Prvorepublikový den, který připomene dobu a atmosféru předválečného Československa. Od 10 do 18 hodin mohou návštěvníci zhlédnout výstavu veteránů, nahlédnout do autentického vojenského tábora československého vojska a četnictva, potěžkat bajonet, přilbu nebo jen prohlédnout pohlednice z fronty na výstavě artefaktů z bojišť 1. světové války. Bude ale postaráno i o zábavu, která zavede návštěvníky do venkovní žižkovské hospody Jedové chýše, kde kromě dívek lehkých mravů a Pepíků budou v akci i policejní inspektoři, kteří pozatýkají padoucha Šedivého Tónu s dalšími lumpy. Se všemi si nakonec můžete nakonec zatančit, vypít pivo, dát si taliana nebo jen vyslechnout rozhovor. „Jedná se o zcela unikátní příležitost, jak zažít staré časy na Žižkově a poznat celkovou atmosféru první republiky. Těším se na přehlídku automobilů z let 1918-1945 československé výroby, ale i na ukázky života vojáků a četníků, ale i legionářů, kteří se výrazně zasloužili o vznik Československa. Obzvlášť v dnešní době je důležité, abychom si připomněli, na jakých demokratických principech vznikl náš stát. Ideje, na kterých vyrostlo Československo a naše země se k nim po roce 1989 hrdě hlásí, můžou být kdykoli ohroženy a je nutno je bránit za každou cenu,“ uvedl starosta Alexander Bellu. O další zábavu se postarají komedianti, kteří pobaví děti i dospělé. Hudební doprovod obstarají Hašlerka nebo Swing Melody orchestr, zlatý věk československého filmu připomene imitátor Václav Faltus se svým vystoupením Hvězdy Barrandova. Podívanou slibuje i promenáda v dobových plavkách a módní přehlídka šatstva z doby našich prababiček. Nebude chybět ani dobový trh s prvorepublikovými lahůdkami a sladkostmi. Vzpomínkový den bude zakončen koncertem houslového virtuóza Ivana Ženatého, který se bude konat od 18 hodin ve Slavnostním sále Národního památníku na Vítkově. Vstupenky je možné vyzvednout od 6. srpna v Informačním centrum Prahy 3 (Milešovská 1). Vstupné na celou akci i koncert je zdarma. [gallery size="full" columns="1" ids="11656"] Program 10:00 Original Alva Vinariko Orchestra 10:40 Móda 1. republiky – módní přehlídka 11:00 Hašlerka – staropražské kuplety 11:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 12:00 Jízda veteránů 12:20 Original Alva Vinariko Orchestra 13:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 13:20 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 13:40 Zatýkání "Šedivýho Tóny v Jedové chýši" 14:00 Hašlerka – staropražské kuplety 14:30 Vojenská přehlídka a výcvik vojska 15:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 15:30 Přehlídka dobových plavek i šatů 16:00 Swing Melody orchestr I. 16:30 Tančírna - výuka i ukázka nejenom charlestonu 17:00 Hvězdy Barrandova v podání Václava Faltuse 17:30 Swing Melody orchestr II. 18:00 Vojenská přehlídka k ukončení akce 18:00 koncert Ivan Ženatý – Národní památník Vítkov

Pražský novoroční ohňostroj připomene 100 let Československa • První den roku 2018 rozzáří Prahu ohňostroj v národních barvách, který zakončí tóny české hymny. Z Letné bude odpálen přesně v 18 hodin.

Pražská zoo oslaví narozeniny mravenečníka Hannibala a gorily Nuru • Tento víkend proběhnou v Zoo Praha křtiny měsíčního mláděte guerézy pláštíkové. Role kmotra se zhostí komik Lukáš Pavlásek. Na neděli pak připadají hned dvoje oslavy narozenin a budou probíhat rovněž vánoční dílny.

Jedním z nedělních oslavenců v Zoo Praha bude pětiletý samec gorily nížinné Nuru.

Nepřehlédněte

9. 6. 1890: Muž v hostinci neoprávněně rozdával časopisy. Zatkla ho policie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

Legenda českého zemědělství. Před 80 lety vyjel traktor Svoboda Diesel-Kar 12 • Přesně před 80 lety na česká pole poprvé vyjel jeden z nejrozšířenějších a nejoblíbenějších pomocníků malých a středních rolníků první poloviny dvacátého století – traktor Svoboda Diesel-Kar 12. Na tento typ pak navázalo několik úspěšných řad zemědělských strojů Svoboda, než byla v roce 1948 firma znárodněna. Ikonický traktor zdobí také vchod do hlavní výstavní budovy muzea v Praze na Letné.

1. 9. 1868: Kudy povede koňská dráha v Praze? Provozovat ji chce šest společností • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Koňská železnice v Praze Koňská železnice po Praze bude bezpochyby vedena od státního nádraží přes senovážné náměstí, ulicí Jindřišskou, náměstí svatováclavské, ulicí Vodičkovou a kolem mastných krámů přes ulici Spálenou do Žitné ulice, odtud pak Podskalím až pod Vyšehrad k budoucímu železničnímu mostu u budoucí dráhy spojovací. Alespoň prý tento plán při městské radě ze všech předložených nejvíce se líbí. O provedení a užívání železnice té hlásilo se až dosud šest společností. – Národní noviny, 1. 9. 1868

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 9. 1868: Šílený stařec narušil průběh svatby. Nevěstě drsně nadával • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Šílenec na svatbě Výtržnost spůsobil včera dopoledne jakýsi pološílený stařec. Vběhnul do jednoho z kostelů staroměstských, kde právě byl jakýsi sňatek vykonáván, a tlačil se k oltáři, vyrážeje ze sebe nadávky a zlořečení proti nevěstě, která tam právě manželským svazkem se svým ženichem spojena byla. Nápadné jeho chování jakož i řeči jeho přesvědčily lid, že jest stařec týž na mysli pomaten, pročež mu zastoupili cestu k oltáři, jíž si k němu urputně klestil. Teprv po delší době se podařilo lidem, sápajícího se muže se zmocniti a z chrámu jej vyvesti. Jelikož pak i zde ještě vyhrožoval a do kostela mocí se dral, byl přivolán obecní strážník, který chorého muže na staroměstskou strážnici k dalšímu opatrování zavedl. – Pražský denník, 15. 9. 1868 Sebevraždy Sebevraždy se v posledním čase mezi zdejší vojenskou obsádkou rozmáhají. Tak v posledních dnech předešlého týdne zastřelili se dva vojínové od pěšího pluku arciknížete Karla vévody Nasovského v kasárnech na Josefském náměstí a včera ráno tímže spůsobem se sám o život připravil kadet K. z divisní školy v kralodvorských kasárnech. Střelil sobě do prsou z pušky a smrtelně poraniv sklesl na podlahu, kdež teprv později náhodou nalezen byl, jelikož ránu nebylo slyšeti. Celý krví zborcen byl nešťastník do vojenské nemocnice na Karlovu náměstí odnešen. – Pražský denník, 15. 9. 1868 [related-post id="12403"] Vystěhovalci V posledním čase valně již ochábla chuť ku stěhování se do Ameriky, jak svědčí data, dle nichž v předešlých čtyř nedělích sotva 50 osob za moře se vydalo. Suma to třikrát menší než byla v onom čase loňského roku. Stěhování-se z Čech však dosud neutuchlo, jen že vlast svou opouštějící rodiny se místo do Ameriky ubírají do Uher, kam jim není nejen nebezpečnou a dalekou cestu podstoupiti, nébrž kde i lepší naděje na zlepšení jich stavu jim kyne. – Pražský denník, 15. 9. 1868

16. 6. 1890: Nová pražská dělnická pekárna nabídne cenově dostupné pečivo • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

26. 1. 1889: Falešné mince v Praze a žena obviněná z bigamie • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

2. 11. 1889: Hřbitovy pod náporem. Tisíce lidí si připomínají zesnulé a tramvaje nestíhají • Naši předkové v 19. století chovali k zesnulým obrovskou úctu. Stejně jako v současnosti se během Dušiček hřbitovy ocitaly pod obrovským náporem návštěvníků. Dle svědectví dobového tisku tramvaje nestíhaly vozit lidi na Olšanský hřbitov a z běžně klidného místa se stalo rušné korzo. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

17. 2. 1868: Tragédie na dětské oslavě. Smrt dorazila bez pozvánky • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Tragédie Smutné překvapení stihlo předevčírem jistou měšťanskou rodinu bydlící v Opatovické ulici. Domácí paní N. majíc dvě dítky v stáří 10-11 let, chtěla jim v ten den uspořádat domácí dětský ples. Ze všech známých rodin v sousedstvu byly již děti sezvány, v domácnosti vše již bylo připraveno, ples mohl počíti. Dítky i matka srdečně těšily se na tu kratachvíli. Však když se vše nejlíp sešlo, domáci paní přišlo jaksi nanic. Musela se rozloučit s veselou společností dětskou, těšila dítky, aby se jen bavily dále, že si jen trochu odpočine. Ale nemohla se nimi rozlouočit. Dala si tedy přinést postel do vedlejšího pokoje, z něhož šly dveře do hodovny dětské, aby ležíc alespoň patřiti mohla, jak se dítky její veselí. Asi po hodině přistoupí k posteli dceruška a osloví matku, než tato neodpovídá a chůva přítomná napomíná dítko, aby maminku nechalo spát. Když ale k jedenácté hodině ples skončil se a domácí lidé chtěli paní zbudit, aby se ji dítky mohly poroučet, tu teprv s ustrnutím seznali že ubohá matka dívajíc se na plesající dítky své usnula – na věky. – Národní listy, 17. 2. 1868 Práce na mostě Osvětlení nového mostu bylo v tyto dny předmětem rokování rady městské; prostředek mostu bude osvětlen desíti svítilnami, ku osvětlení chodníků budou ale postaveny zvláštní svícny, jež navrhli strojníci angličtí Ordish a Le Feuvre. Místnosti před mostem a za mostem osvětleny budou svítilnami na budovách prodávačských upevněnými; jak známo bude na každém konci mostu státi po čtyřech takových budkách. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Zaopatření sirotků Ošetřování sirotků, na které platí obec z fondu chudinského, bude nyní vzato pod důkladnější dohlídku; ti, kdo takové dítky ošetřují, budou dostávat peníze měsíčně, ale kvitance musí být potvrzena zároveň od faráře a od lékaře. Pěstouni tabudou muset ošetřované dítě měsíčně vést k faráři i okresnímu lékaři a farář potvrdí na kvitanci, že dítě žije a do školy chodí, co zatím lékař potvrdí, že není tělesně zanedbáno. – Pražský denník, 17. 2. 1868 [related-post id="5536"] Závistivé sokyně V Klementské ulici zřídila si o letošním masopustě jistá živnostnice pokoutní taneční salonek, kde při kolovrátku nejvíce učenníci tancem se vyráželi a notný povyk činili, při čemž arciť nešetřeno piva a jiných nápojů, jež majitelkyně tančirny prodávala. Četná návštěva, jaké se pokoutnímu tomuto hostinci dostávalo, a vyplývající z toho hojný užitek, přiměly závistivou jednu sousedku, by též takovou výnosnou živnost započala. K tomu účelu vyprázdnila jeden ze svých prostranných pokojů a zřídila v něm taneční síň, při čemž neopomenula také o přiměřenou hudbu se postarati. Štěstí jí však nepřálo. Vzdor lákavému drnkání na harfu nedostavil se skoro žádný host, kdežto naproti tomu u dolejší hostitelky ani místnosti nestačily. Žlučí naplněná hleděla se své šťastnější sokyni pomstiti, k čemuž se jí předevčírem večer příležitost naskytla. Dala se s sní do vády, při niž arciť s obou stran nešetřeno rozličných titulů, až konečně závistivá sousedka svou sokyní tak zbila, že tato zůstala bez sebe ležeti. Povykem tím přilákáno bylo množství diváků, kteří z počátku lhostejně ke rvačce přihlíželi, když tato ale tak náhlý obrat vzala, obořili se přístojící na druhou ženštinu a byli by ji touže měrou sblatili, kdyby rychle byla neuteka. K poražené ženštině musel býti lékař povolán, jemuž po nějaké době se podařilo ji opět vzkřísiti. – Pražský denník, 17. 2. 1868 Udušení V sklepovém bytu jednoho domu na „prostřední cestě“ v Karlíně uzavřely se předevčírem večer před spaním bydlící tam dvě ženštiny, ovocnářky a zatopivše si uhlím v kamnech, zandaly před ulehnutím rouru do komína.. Včera k polednímu slyšáno sténání v bytu, vypáčeny tedy násilím dveře a tu shledána jedna z ubohých, stařena 60letá již mrtva, druhá v mrákotách, z nichž ovšem byla vzkřísena. – Národní listy, 17. 2. 1868

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování • Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách.

2. 6. 1890: Opilá stařena nemravně obtěžovala mladé muže • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Státní symboly, jak je možná neznáte. Startuje nová výstava v Národním muzeu • Státní symboly reprezentují naši republiku, vycházejí z jejích tradic, historie a kultury. Národní muzeum připravilo jako první výstavu po ukončení nouzového stavu výstavu Symboly. Ta se věnuje všem státním symbolům České republiky, ukazuje jejich původ, zajímavosti jejich vzniku a zejména pak jejich proměnu od roku 1918 po současnost.

Mimořádně krutá zima roku 1891 přinesla smrt a bídu. Řádila dokonce až v severní Africe • Zima roku 1891 se do historie zapsala jako jedna ze nejhorších v celé Evropě. Dokládají to mimo jiné i četné články v dobových novinách. Například Curyšské jezero tehdy zcela zamrzlo, takže se výrazná část společenského života města odehrávala na ledě. Jenomže jinde už to taková idylka nebyla.

20. 8. 1890: Stavba nové silnice, řádění blesku a nález na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

30. 3. 1868: Smíchov požaduje finanční náhradu po svém bývalém vedení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Usnesení Smíchovský obecní výbor usnesl se na sobotní své schůzi, že požádá ministerstvo, aby bez prodlení počala stavba železnice smíchovsko-rakovnické s nádražím na Smíchově, zároveň ale aby ten, komu stavba ta svěřena bude, dostal za úlohu, uhlí nedovážeti dráž, než jak nabídli se bratří Kleinové. Městská rada smíchovské by byla ráda odporučila p. Kleina, aby jemu stavba svěřena byla, ale dr. Prachenský a jiní členové výboru se tomu opřeli. ― Mimo jiné se obecní výbor též usnesl, že nepožene sice bývalého ředitele kanceláře p. Mikše před trestní soud, to ale u občanského soudu na něm vymáhat bude, by vrátil obci 539 zl. 14 ½ kr., které se v obecní pokladně nedostávají. Také usnešeno, že má bývalý purkmistr dr. Kink nahradit obci 76 a p. Portheim 71 zl. – Pražský denník, 30. 3. 1868 Telegraficky Kněžna Johana Auerspergová, choť nejvyššího maršálka zemského, porodila v sobotu ráno dcerušku. ― Ve čtvrtek zemřel na Hradčanech sekretář i notář arcibiskupské konsistoře důst. p. P. Jeroným Höniger v 73 roku svého věku na vysílení. ― V měšťanské besedě pražské byl zvolen za předsedu opět p. Huleš, a za náměstka jeho p. Hanke. ― Zouška na mostě pod Letnou, jakou asi tíži unese, ustanovena jest prozatím na den 15. dubna. ― Na Smíchově bude zřízena telegrafní šlace s denní i noční službou a zvláštní poštovní výpravna. – Pražský denník, 30. 3. 1868 [related-post id="8414"] Opařené dítě V Držkově u Tanvaldu vařila ve středu, 25. t. m. kupcova 18letá dcera oběd a vrazila do hrnce s vařicí vodou tak silně, že se hrnec roztloukl a voda na 5letou sestřičku, která u kamen v košilce stála, se vylila. Opařené dítě zemřelo ještě téhož dne v strašných bolestech. – Pražský denník, 30. 3. 1868

15. 4. 1868: Mladíka otrávil jed, který si koupil v obchodě • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Krádež mazanců Velkonoční nehoda stíhla v noci na neděli malostranského pekaře p. R. Pekl po celou noc, jak obyčejně mazance, by jimi kupce své darem podělil. Že živnost jeho těší se odbytu rozsáhlému, napekl jich pro zákazníky své množství veleznačné, a nechal je, jak zvykem to bývá ve vchodní síni vystydnouti. Leč ještě snad mazance ani dobře nevystydly, když jakýs nedočkavý a dosud neznámý „kunt“ nedbaje že si prsty popálí, mazance šťastně všecky odtud odklidil. – Národní listy, 15. 4. 1868 Svatokrádež Kostel sv. Jakuba zvláštní těší se pozornosti dlouhoprsťákův. Nedávno ukraden tam zvonek od sakrystie, o vzkříšení však udála se tam nová krádež. Přepona na lavici mezi hlavní lodí presbyteří se nacházející, byla o samé slavnosti vzkříšení neznámým pachatelem ukradena. – Národní listy, 15. 4. 1868 [related-post id="9412"] Otrávení 27 let starý dělník Jaromír R. na Smíchově, vraceje se s týdenní skromnou svou mzdou z továrny, koupil si na Malé straně za 18 kr. kyseliny sirkové, kterouž všecku ihned vypil. Křečmi přemožen sklesl k zemi a dopraven, jsa ještě živ, do nemocnice, kdež na jeho uzdravení se pochybuje. Po vlastním seznání učinil zoufalec krok ten pro nesváry domácí. – Národní listy, 15. 4. 1868 Nepovedená slavnost Národní slavnost »SIamník« každoročně v Bubenči odbývaná, za včerejšího deštivého počasí se úplně zmařila. Slavnost tato, k níž tisíce obecenstva do rozkošných bubenečských sadů se scházejí, se tudiž praslabé návštěvy dočkala, ač již předvčírem v tamějších oborách u lučinách rozličné přípravy k uvítání a obveselení účastníků se dály. Tak na jedné louce bylo zřízeno několik besídek k pohoštění příchozích. Jinde opět bylo vztýčeno loubí, jež bylo samými zajíci ověšeno a ušáky těmito měl býti odměněn nejlepší střelec do terče. Všechny tyto přípravy včerejším nepříznivým počasím přišly na zmar. Ve Stromovce taktéž bylo vše uchystáno ku přijetí hostů pod širým nebem, z nichž ovšem z Prahy ani jeden se nedostavil. Hudební vojenská kapela pěšího pluku arciknížete Karla, jež za včerejšího odpůldne svou hrou hosti baviti měla, se ani nedostavila. Deštivé toto počasí v přispěje též nemálo ku zkažení dnešní národní slavnosti »Fidlovačky« v Nůslích, kde blátivá půda na lukách a rozmoklé cesty nebudou podporovati kratochvíle sešlého se obecenstva, byť i počasí samo příznivější bylo než včerejšího dne. – Pražský denník, 15. 4. 1868

Žena vypila žíravinu a doufala, že z tohoto světa odejde.

30. 11. 1889: Zhuštěný vzduch jako hnací síla a příprava na jubilejní výstavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce • Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.

22. 10. 1889: Rekonstrukce kostela ve Slivenci a oslava v Národním divadle • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.