Silvestr 1890. Takhle se oslavovalo v dobách Rakousko-Uherska

31. prosince 2020 • 06:21 Kristián Vích
Foto: Unsplash.com

Jak oslavovali příchod nového roku naši předci na konci 19. století? Jejich způsob se v mnohém nelišil od současnosti. Snad jen s tím rozdílem, že tehdy neplatil zákaz nočního vycházení.

V dobách, kdy ještě neexistovala televize, lidé vedli bohatý spolkový život. Patřit do nějakého spolku znamenalo i účastnit se jeho akcí. Poslední den roku k veselým oslavám přímo vybízel. A kdo se družit nechtěl, ten zůstal doma a popíjel s přáteli nebo rodinou. Více už nám přiblíží článek Národních listů, který vyšel 31. prosince 1890, tedy přesně před 130 lety.

Sylvestrovské oslavy

Již včera zvěstovala četná, hodně lákavá návěstí na pražských nárožích, kde všude učiněny přípravy k veselému loučení s rokem starým. Dlužno vyznati, že příležitosti k obcování tomuto obřadu jest i letos nazbyt, a že, komu jest dáno jenom něco smyslu pro pospolitou zábavu, ten věru nemusí dnes očekávati příchod nového roku o samotě, v trudném uvažování a neutěšených meditacích o uplynulém opět roce do moře věčnosti, o tom, kterak rok nový opětně nesplní, co opominul splniti jeho předchůdce, a kterak se tak zvolna navléká na nedlouhou niť jeden korál po druhém, až jich bude právě dost.

Jak řečeno, přes takovéto úvahy nejlépe pomáhá dnes rozmarná, živá, sylvestrovská zábava. Bývají při takových příležitostech sice o půlnoci pronášeny velmi četné řeči, ale z těch zpravidla každá vítá radostně nový rok, vyslovuje nejrůžovější naděje do budoucna, a končí obvyklým »prosit!« všem lidem bezstarostným a veselým, aniž vzpomíná toho, co truchlivého vzal s sebou rok starý do říše zapomnění. S toho stanoviska tedy má dnešní sylvestrovské veselí své oprávnění, a není pochyby, že nalezne se hojně přátel památné slavnostní noci, kteří budou osobními svědky při půlnočním obřadu.

Řada spolků zábavných nedala si ujíti tuto příležitost, a ohlašuje své »sylvestroské zábavy«, při nichž připadá největší úkol obvyklému půlnočnímu výjevu. Jest záhadou, kde každoročně nabeře se těchto proverbů, z nichž mnohé vyznamenávají se velmi dobrým základním nápadem a obyčejné též pěkným, vlasteneckým obsahem. Zejména v posledních letech na místě dřívějších » výjevů« více jen kratochvilných, vyskytují se vždy četněji takovéto obsažnější drobné příležitostní výstupy. Sylvestrovské slavnosti mají zejména v Praze mnoho přátel, a není pochybnosti, že jako každoročně, také letos naplní se všeliké zábavní místnosti obecenstvem, které ze starého zvyku svorně setrvá až do příštího roku.

Neméně i v rodinách dnešní památná noc dojde příležitostné oslavy. Zde nálada bývá ovšem již opravdovější, ale tím důvěrnější. Že však i zde mnohý pohár se nevyprázdní na zdar nového roku a že i zde v přemnohých domácnostech zastane nově zrozený rok 1891 celou společnost pohromadě, kdož by o tom pochyboval?

Avšak i těch jest dosti, kterým ani Nový rok neslibuje ničeho, a kteří změnu, již přináší dnešní noc, berou lhostejně a s odříkáním na vědomí. Nebydlí ovšem pod střechami elegantních budov, do příbytku jejich, v nichž zeje bída, usmívajícímu se Novému roku nevyznačuje zvonění sklenic a veselý smích cestu. Jsou to příbytky chudiny, ichž obyvatelé vítají Nový rok s resignací. Vzpomenou zámožní dobrodinci v poslední tento den v roce strádajících, a bude zítřejší Nový rok alespoň některým z těchto ubohých dnem šťastnějším? Bývá tak někdy.

– Národní listy, 31. 12. 1890. Autor neuveden.

Rok 1891: Drsné soužití Eskymáků. Domácí násilí na mužích, útoky nožem i láskyplné usmiřování

Na konci 19. století nebyl svět tak propojený jako dnes. Lidé příliš necestovali, a tak si o vzdálených zemích a jejich obyvatelích většinou mohli pouze přečíst v knihách nebo novinách. Zajímavý cestopis z Grónska napsal v roce 1890 norský polárník, vědec a diplomat roce Fridtjof Nansen. Popisuje v něm, jak žijí místní Eskymáci. Shrnutí nejzajímavějších pasáží přinesly českým čtenářům Národní listy dne 11. ledna 1891. Článek si nyní můžete přečíst […]

Rok 1891: Létací stroj na elektřinu podle Edisona. Bude možné ho někdy sestrojit?

Lidé od nepaměti snili o tom, že se naučí létat. Na konci 19. století už sice existovaly vzducholodě a horkovzdušné balóny. Úvahy mnohých ale tehdy směřovaly k efektivnějším strojům, které by byly rychlejší a dostupnější. V roce 1891 se novináři zeptali Thomase Edisona, jestli někdy bude možné sestrojit létající stroj na elektřinu. Slavný vynálezce jim řekl, že snad možná v některém z příštích století ano, ale že prý je v […]

Rok 2020? Lidstvo už zažilo mnohem horší časy. Umíraly desítky miliónů lidí

Na uplynulý rok 2020 zřejmě nikdo z nás nezapomene. Svět se doslova ze dne na den změnil a pro mnohé bohužel k horšímu. Při příchodu nového roku si tentokrát všichni navzájem přáli, aby ten příští byl už konečně lepší a normálnější. Ale objektivně vzato si lidstvo zatím naštěstí nežije zase tak špatně. V nepříliš vzdálených dějinách totiž byly i horší etapy. Velmi těžké období zažíval svět v polovině 14. století. […]

Nejslavnější české slovo robot nevymyslel Karel Čapek

Před pár dny uplynulo 82 let od smrti spisovatele Karla Čapka. Řada lidí mu připisuje autorství slova „robot“, kterým se po celém světě označují uměle vytvořené stroje, jejichž účelem je nahradit lidskou práci. Skutečným autorem slova je ovšem někdo jiný. Je sice pravda, že slovo „robot“, označující umělé humanoidní stvoření, se poprvé objevilo v Čapkově divadelní hře R. U. R. z roku 1920. Jenomže sám autor původně uvažoval o označení […]

Panna, nebo orel? Odkud se vzalo sousloví, které dnes nedává smysl

V životě člověka nastávají situace, kdy musí učinit nějaké rozhodnutí. Když si ale nechceme lámat hlavu s klady a zápory, které s sebou zvolené řešení přinese, můžeme si vzít na pomoc minci, aby ze dvou různých variant vybrala za nás. Při hodu korunou často říkáme zažité sousloví: „Panna, nebo orel?“. Jenomže proč, když žádná panna ani orel nejsou na současných českých mincích vyobrazeny? Zvyk starých Římanů Málokdo ví, že házení […]

Bramborový salát před sto lety Češi skoro neznali. Odkud se vzal?

Vánoce bez bramborového salátu si většina z nás nedokáže představit. Ještě před 100 lety byste přitom tuto pochoutku hledali na naší vánoční tabuli marně. Odkud se vlastně vzal? A proč ho Češi začali jíst? Dnes již klasický bramborový salát s majonézou a kořenovou zeleninou ještě před 100 lety většina Čechů neznala. Ve svých kuchařkách ho nezmiňuje ani legendární Magdalena Dobromila Rettigová. Cestu na český sváteční stůl si začal razit až […]

Proč se Praha jmenuje Praha? Vysvětlení je hned několik

Je to tak trochu záhada. Přesný původ slova Praha už se nejspíš nikdy nedozvíme. Přesto ale existuje několik hypotéz, jak naše hlavní město ke svému názvu vlastně přišlo. Jedním z nejčastějších vysvětlení je říční práh – místo v řece, kde voda přetéká přírodní kamennou či skalnatou překážku. Vltava bývala říčními prahy typická. Koryto díky těmto jezům nabíralo vyššího spádu, což umožňovalo využití řeky jako dopravní tepny. Kromě toho se tato […]

V pátek přibylo přes 8 tisíc nakažených a 140 úmrtí s covidem

Za pátek bylo v Česku zaznamenáno 8 423 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 30 178 provedených PCR testů, z nichž 28 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 24 184. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 109 828 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 933 361 osob. Vyléčilo se jich 808 263. Zaznamenáno bylo dalších 140 úmrtí. Celkově si nemoc u […]

Nakažených ve čtvrtek bylo méně než minulý týden

Během čtvrtka bylo v Česku zaznamenáno 7 435 nových případů nákazy koronavirem. Je to o něco méně než minulý čtvrtek, kdy byl počet nakažených přes 8 tisíc. Hygienici vykázali 23 990 provedených PCR testů, z nichž 31 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 19 310. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 113 839 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 924 847 […]

Výstava Sluneční králové prodloužena až do června

Národní muzeum vyjednalo prodloužení světové výstavy Sluneční králové. Jakmile to epidemická situace dovolí, budou moci návštěvníci obdivovat artefakty nevyčíslitelné hodnoty až do začátku června 2021. Jedinečnost výstavy, jejíž pojistná hodnota je 1 miliarda Kč, podtrhuje fakt, že ještě nikdy nebylo z Egypta do zahraničí zapůjčeno takové množství významných artefaktů. Vzhledem k protiepidemickým opatřením a následným nutným uzavírkám objektů Národního muzea začalo vedení již koncem roku 2020 intenzivně jednat s Nejvyšší radou pro památky […]

Havárií v pražské vodovodní síti bylo loni výrazně méně

Na pražské vodovodní síti bylo v loňském roce zaznamenáno 4 372 havárií. Je to o 657 událostí méně než v roce 2019. Zároveň poklesl i počet havárií na kanalizační síti z 3 507 na 2 827. „Nižší počet havárií byl způsoben nouzovým stavem a omezením činností vyvolaných protiepidemickými opatřeními a jejich dopady na různé obory činností, zejména snížením spotřeby vody, redukcí dopravní zátěže a omezením stavebních činností, které mají přímý […]

Ve středu přibylo 8 tisíc nakažených a přes 150 úmrtí. Ubylo hospitalizací

Ve středu bylo v Česku zaznamenáno 8 162 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 27 492 provedených PCR testů, z nichž 30 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 16 538. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 119 828 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 917 359 osob. Vyléčilo se jich 782 558. Zaznamenáno bylo dalších 153 úmrtí. Celkově si nemoc u […]

Pražské letiště odbavilo nejméně cestujících za poslední čtvrt století

Během loňského roku bylo na Letišti Václava Havla Praha odbaveno celkem 3 665 871 cestujících, co je nejméně za posledních 25 let. Na provoz letiště měla dopad pandemie koronaviru a související restrikce pro cestování a celosvětový pokles poptávky po létání. V porovnání s rokem 2019 bylo odbaveno o 79 % cestujících méně. Během ledna a února loňského roku se z Prahy létalo na přímých linkách do celkem 111 míst po celém světě. V dalších měsících byla nabídka destinací […]

S řešením bydlení pomůže Pražanům nové kontaktní místo

Pražský magistrát otevřel kontaktní místo pro občany, kteří potřebují pomoc či radu při řešení své bytové situace. Kvůli koronavirové pandemii bude zatím fungovat v omezeném režimu. Novou službu může využít kdokoliv, kdo například dostal výpověď z nájmu či má nejasnosti ohledně podmínek nájemní smlouvy a uvítal by právní konzultaci. Na kontaktní místo se ale mohou obrátit i ti, kteří bydlí v nevyhovujících podmínkách a hledají standardní bydlení, mají špatné rodinné, […]

Praha testuje systém pro fungování navigace v tunelech

Tunely sice řidičům zkracují cestu, ale jejich nevýhodou je, že v nich nefunguje navigace. Problém je to hlavně u složitějších tunelových kompelxů, kde bývá orientace složitější a řidiči pak mohou zmatkovat. Vyřešit tento problém mohou tzv. opakovače družicového polohového dystému. Technická správa komunikací hl. m. Prahy (TSK) připravila pilotní projekt, v rámci kterého se tato technologie testuje v Bubenečském tunelu. „Brzy skončí váhání, jaký exit z tunelu použít, a kudy […]

Pražské domovy seniorů mají první kolo očkování za sebou

Vakcíny proti onemocnění covid-19 dorazí dnes ráno do posledních dvou pražských domovů pro seniory, které projevily zájem o očkování svých klientů a personálu. Tímto bude v zásadě dokončeno první kolo očkování v těchto pobytových zařízeních. „Jsem moc ráda, že se nám podařilo v rekordním čase alespoň částečně ochránit ty nejzranitelnější, tedy seniory v pobytových zařízeních, ale také všechny, kdo o tyto lidi pečují. Chtěla bych poděkovat všem, kdo tuto akci […]

Počet nakažených v úterý se opět přiblížil k 10 tisícům

Za úterý bylo v Česku zaznamenáno 9 558 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 30 373 provedených PCR testů, z nichž 31 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 17 737. Aktuálně se s nemocí covid-19 potýká 126 561 lidí. Většina z nich má mírný průběh. Od vypuknutí pandemie se celkově nakazilo už 909 131 osob. Vyléčilo se jich 767 750. Zaznamenáno bylo dalších 174 úmrtí. Celkově si nemoc u […]

X Zavřít