Silvestr 1890. Takhle se oslavovalo v dobách Rakousko-Uherska

31. prosince 2020 ∙ 06:21
Kristián Vích
Foto: Unsplash.com

Jak oslavovali příchod nového roku naši předci na konci 19. století? Jejich způsob se v mnohém nelišil od současnosti. Snad jen s tím rozdílem, že tehdy neplatil zákaz nočního vycházení.

V dobách, kdy ještě neexistovala televize, lidé vedli bohatý spolkový život. Patřit do nějakého spolku znamenalo i účastnit se jeho akcí. Poslední den roku k veselým oslavám přímo vybízel. A kdo se družit nechtěl, ten zůstal doma a popíjel s přáteli nebo rodinou. Více už nám přiblíží článek Národních listů, který vyšel 31. prosince 1890, tedy přesně před 130 lety.

Sylvestrovské oslavy

Již včera zvěstovala četná, hodně lákavá návěstí na pražských nárožích, kde všude učiněny přípravy k veselému loučení s rokem starým. Dlužno vyznati, že příležitosti k obcování tomuto obřadu jest i letos nazbyt, a že, komu jest dáno jenom něco smyslu pro pospolitou zábavu, ten věru nemusí dnes očekávati příchod nového roku o samotě, v trudném uvažování a neutěšených meditacích o uplynulém opět roce do moře věčnosti, o tom, kterak rok nový opětně nesplní, co opominul splniti jeho předchůdce, a kterak se tak zvolna navléká na nedlouhou niť jeden korál po druhém, až jich bude právě dost.

Jak řečeno, přes takovéto úvahy nejlépe pomáhá dnes rozmarná, živá, sylvestrovská zábava. Bývají při takových příležitostech sice o půlnoci pronášeny velmi četné řeči, ale z těch zpravidla každá vítá radostně nový rok, vyslovuje nejrůžovější naděje do budoucna, a končí obvyklým »prosit!« všem lidem bezstarostným a veselým, aniž vzpomíná toho, co truchlivého vzal s sebou rok starý do říše zapomnění. S toho stanoviska tedy má dnešní sylvestrovské veselí své oprávnění, a není pochyby, že nalezne se hojně přátel památné slavnostní noci, kteří budou osobními svědky při půlnočním obřadu.

Řada spolků zábavných nedala si ujíti tuto příležitost, a ohlašuje své »sylvestroské zábavy«, při nichž připadá největší úkol obvyklému půlnočnímu výjevu. Jest záhadou, kde každoročně nabeře se těchto proverbů, z nichž mnohé vyznamenávají se velmi dobrým základním nápadem a obyčejné též pěkným, vlasteneckým obsahem. Zejména v posledních letech na místě dřívějších » výjevů« více jen kratochvilných, vyskytují se vždy četněji takovéto obsažnější drobné příležitostní výstupy. Sylvestrovské slavnosti mají zejména v Praze mnoho přátel, a není pochybnosti, že jako každoročně, také letos naplní se všeliké zábavní místnosti obecenstvem, které ze starého zvyku svorně setrvá až do příštího roku.

Neméně i v rodinách dnešní památná noc dojde příležitostné oslavy. Zde nálada bývá ovšem již opravdovější, ale tím důvěrnější. Že však i zde mnohý pohár se nevyprázdní na zdar nového roku a že i zde v přemnohých domácnostech zastane nově zrozený rok 1891 celou společnost pohromadě, kdož by o tom pochyboval?

Avšak i těch jest dosti, kterým ani Nový rok neslibuje ničeho, a kteří změnu, již přináší dnešní noc, berou lhostejně a s odříkáním na vědomí. Nebydlí ovšem pod střechami elegantních budov, do příbytku jejich, v nichž zeje bída, usmívajícímu se Novému roku nevyznačuje zvonění sklenic a veselý smích cestu. Jsou to příbytky chudiny, ichž obyvatelé vítají Nový rok s resignací. Vzpomenou zámožní dobrodinci v poslední tento den v roce strádajících, a bude zítřejší Nový rok alespoň některým z těchto ubohých dnem šťastnějším? Bývá tak někdy.

– Národní listy, 31. 12. 1890. Autor neuveden.

Muzeum paměti XX. století povede historik Jan Kalous

Správní rada pražského Muzea paměti XX. století zvolila do funkce ředitele této instituce historika PhDr. Jana Kalouse, PhD. Ten byl poslední čtyři měsíce pověřen jejím vedením. Nejvyšší kontrolní orgán muzea vybíral ze čtyř uchazečů. Volba nakonec dopadla jednomyslně. Nový ředitel chce pokračovat ve výstavních a vzdělávacích aktivitách, jakými jsou například debaty s historiky, výstava ke stoletému výročí vzniku Komunistické strany Československa či druhý ročník podzimního festivalu dokumentárních filmů Nezlomní a obětovaní. Nejzásadnějším […]

Mramorová dáma z Karlova náměstí vypráví svůj příběh

Praha je plná soch, které připomínají významné osobnosti naší historie. Možná už jste poznali ženu na fotografii. Znáte ale i její životní příběh? Zkusili jsme s ní chvilku pobýt. A při té příležitosti se zeptali, co se jí právě v těchto dnech honí hlavou. „Připadá mi lehce skandální, že mám na Karlově náměstí svoji zpodobiznu. Čest to jest, ale zároveň durditi se musím. Být zvěčněná na největším rynku v zemi, […]

Hitler ji nenáviděl. Petřínská rozhledna by nikdy nebyla bez Eiffelovky

Anebo by přinejmenším vypadala docela jinak. Česká kopie Eiffelovy věže letos slaví 130. narozeniny. A i když to už nejméně dvakrát měla hodně nahnuté, všechno nakonec dobře dopadlo. Pražané jsou na ni právem hrdí. V mnoha ohledech je totiž naprosto jedinečná. Vydejte se s námi do historie a odhalte zajímavosti, které jste o Petřínské rozhledně nejspíš nevěděli. Jak se stalo, že na Petřínském vrchu uprostřed Prahy stojí 63,5 metru vysoká […]

Pozůstalost hollywoodského režiséra Ivana Passera dorazila do Prahy

Osobní deníky, fotografie, knihy, scénáře nebo golfové karty. To vše doputovalo do Prahy z losangelské domácí pracovny Ivana Passera – režiséra, dramaturga, scenáristy a přítele Miloše Formana – necelý rok po jeho smrti. O dokumenty se bude nyní starat Národní filmový archiv. Pozůstalost zahrnuje zejména období po Passerově odchodu do USA, tedy od roku 1969 až do roku 2020. Ve třiceti čtyřech krabicích se nacházely diáře, korespondence, osobní účetnictví, knihy, […]

Budova Burzy v Holešovicích dostane původní historickou podobu

Reprezentativní budovu někdejší jateční burzy v areálu Pražské tržnice čeká rekonstrukce. Záměr odsouhlasili pražští radní. Památkově chráněný objekt je kvůli havarijnímu stavu momentálně bez využití. Celková rekonstrukce za přibližně 200 milionů korun uvede Burzu do původního historického stavu. Lidem bude následně sloužit jako restaurace. „Budova Burzy, v níž sídlila Dobytčí a masná pokladna a také hostinec, byla finančním a společenským centrem Pražské tržnice. Logicky se jedná o nejreprezentativnější stavbu v celém areálu. […]

X Zavřít