Unikátní sbírka dvou desítek mercedesů bude k vidění na Pankráci

Kam vyrazit v PrazePetra Domašínská31. ledna 20182 minuty čtení

Foto: OC Arkády Pankrác

Před dvacet automobilů legendární německé značky Mercedes-Benz bude od zítřka vystaveno v obchodním centru Arkády Pankrác. Díky putovní výstavě budete moci zhlédnout celou řadu letitých veteránů. Nejstarší z nich vznikal už v 19. století, ale i řadu novějších modelů.

Vozy automobilky Mercedes-Benz budou v OC Arkády Pankrác vystaveny od 1. do 24. února. Návštěvníci se mohou těšit třeba na automobil Benz Patent Motorwagen, který byl v 19. století jako první vůz na světě poháněn spalovacím motorem, ale také na Mercedes-Benz 500K, který se řadí mezi nejdražší veterány vůbec.

Chybět na výstavě nebude ani další veterán Benz Parsifal z roku 1902, první „nekočárovitý“ vůz. K vidění bude i zásadní průřez evoluční řadou Mercedes-Benz třídy SL. Výlet historií této třídy začne u vozu, který byl vyráběn v roce 1954 a skončí až u současných modelů.

Vášnivý sběratel

Drtivá většina automobilů pochází ze sbírky Ladislava Samohýla, který tak má na této výstavě zásadní podíl.

„Můj otec jednak v roce 1970 otevíral ve Zlíně teprve druhou prodejnu vozů Škoda v Československu, ale také už v druhé polovině 50. let začal sbírat veterány. Já jsem na něj navázal a sbírku automobilů i motocyklů nadále rozšiřujeme. Tato sbírka dnes obsahuje přes 300 kusů historických vozidel v rozmezí od roku 1902 až do současnosti. Více než 80 z nich jsou vozy značky Mercedes. A k tomu je ve sbírce kolem 150 motorek, závodních, plochodrážních, cestovních a jiných. Jsem rád, že můžeme veterány značky Mercedes poskytnout pro výstavu a přiblížit tak jejich krásu široké veřejnosti,“ říká sběratel Ladislav Samohýl.

OC Arkády Pankrác výstavu doplní pestrým programem, který nabídne třeba projížďky ve zmíněném Benz Patent Motorwagenu, nebo zkušební jízdy v jiných vozech.

Nepřehlédněte

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu se blíží ke konci • Do konce výstavy Sluneční králové zbývají už jen dva týdny. Podívaná světového formátu je pro návštěvníky otevřena v Národním muzeu do 30. září tohoto roku. 

Výstava Sluneční králové

Pražská muzejní noc už dnes! Kam můžete zdarma vyrazit? • Dnes v 19 hodin odstartuje již 15. ročník Pražské muzejní noci. Vyrazit můžete zdarma celkem do padesáti pražských muzeí, galerií a dalších kulturních institucí v celkem 77 objektech.

Bitvu na Bílé hoře připomíná nová výstava Národního muzea. K vidění je online • Ačkoliv je rok 1620 v naší společnosti neomylně spjat s bitvou na Bílé hoře, ne každý už zná všechny souvislosti, které k této historické události vedly. Národní muzeum i přes uzavření a koronavirová opatření nyní připravilo výstavu s názvem 1620. Cesta na Horu, která je uspořádána k 400. výročí této slavné bitvy. Například vůbec poprvé se návštěvníci zúčastní multimediální rekonstrukce bitvy nebo na vlastní kůži zažijí atmosféru staroměstského popraviště. Velkým tématem této výstavy je i druhý život Bílé hory a mýty kolem této události.

Výstava v Národním muzeu připomíná historii a význam tištěných novin a časopisů • V Historické budově Národního muzea probíhá v těchto týdnech výstava s názvem Labyrint informací a ráj tisku. Na její přípravě spolupracovali pracovníci muzea s Unií vydavatelů, profesní organizací vydavatelů periodického tisku v České republice. Záměrem je připomenout význam i dlouhou tradici vydávání novin a časopisů u nás.

Začíná platit noční zákaz aut v centru Prahy. Zatím jen na zkoušku • Tři dubnové víkendy po sobě budou v noci vybrané frekventované ulice Prahy 1 uzavřeny pro vjezd nerezidentů a vozů taxi. Magistrát chce vyzkoušet, jaký to bude mít dopad na hladinu hluku.

Příběh boje za volební právo žen připomíná nová výstava na Vítkově • V letošním roce si připomínáme 100 let od přijetí ústavy první Československé republiky, která uzákonila volební právo žen. Národní muzeum, Masarykův ústav a Archiv AV ČR a Filozofická fakulta UHK u této příležitosti pořádají výstavu „Za volební právo žen!“ v prostorách Národního památníku na Vítkově. Pro návštěvníky bude otevřena od 28. února 2020 až do konce ledna 2021.

Archa Noemova a Světlo a život v Národním muzeu už jen do konce února • Neděle 3. března bude posledním dnem, kdy můžete navštívit dvě přírodovědecké výstavy v Nové budově Národního muzea – Archu Noemovu a Světlo a život. Obě tyto výstavy byly velice úspěšné a oblíbené zejména u rodin s dětmi. Od doby jejich otevření do nich zavítalo dohromady téměř 900 000 návštěvníků.

Archa Noemova.

Světově unikátní výstava zavede návštěvníky do starověkého Egypta • Starověký Egypt již stovky let přitahuje archeology z celého světa k odhalování jeho tajemství. Více jak tři tisíce let trvající a rozvíjející se civilizace nás neustále fascinuje svou vyspělostí, uměním, kulturou, filozofií a životním stylem.

Výstava Sluneční králové

Rouška jako svědectví doby. Národní muzeum zahájilo novou výstavu • Národní muzeum začalo záhy po vypuknutí pandemie COVID-19 shromažďovat nejrůznější předměty, které tento výjimečný stav současné společnosti reflektují. A jedním z nejvýraznějších symbolů dnešní doby jsou bezpochyby roušky. Výstava zaměřená právě na ně je k vidění od pondělí 25. května 2020 v Historické budově Národního muzea.

Skafandr Vladimíra Remka nebo sako Jana Kubiše. Na Hradě můžete spatřit české dějiny zblízka • Už jen do konce října probíhá v Jízdárně Pražského hradu unikátní výstava Doteky státnosti. K vidění je přibližně tisícovka unikátních předmětů dokumentujících výjimečné okamžiky našich novodobých dějin – například sako, které měl na sobě Jan Kubiš při Atentátu na Reinharda Heydricha nebo skafandr, ve kterém Vladimír Remek cestoval do vesmíru.

Medaile Lukáše Krpálka je dočasně vystavena pro veřejnost • Letošní olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek dočasně zapůjčil Národnímu muzeu svou zlatou medaili. Návštěvníci si ji mohou prohlédnout na výstavě Olympijské Tokio. Příliš času ale nemají. Už 3. října se vrátí zpátky svému majiteli.

Když obyčejné věci ještě měly velkou cenu, bez dráteníků se lidé neobešli • Historie drátu sahá až do pravěku, kdy se používal k výrobě šperků, spon, záušnic, zdobily se jím zbraně či heftovala rozbitá keramika. Ve středověku zase chránily rytíře drátěné košile.

V centru Prahy stojí socha bronzového nosorožce v brnění • Se začátkem června přichází do Prahy i dalších měst v republice již tradiční sochařský festival Sculpture line. Jeho cílem je proměnit parky, náměstí, ulice i jiná veřejná prostranství v galerii pod širým nebem.

OBRAZEM: Koupaliště Lhotka je po letech pustnutí znovu otevřeno pro veřejnost • Areál přírodního koupaliště Lhotka se po několika letech pustnutí opět otevírá pro veřejnost. Městská část Praha 4 ho spustila do zkušebního provozu minulý pátek. Završila se tak první etapa rekonstrukce a přeměny areálu na víceúčelový prostor k celoročnímu trávení volného času. Druhá etapa bude hotova v průběhu příštího roku. Zdevastované koupaliště Lhotka koupila Praha 4 před několika lety od soukromého vlastníka, kterému ho stát nešetrně prodal, a zachránila tak krásný přírodní areál pro sportovní a rekreační využití. Plavcům bude sloužit čistá voda koupaliště, šatny a občerstvení. Za rok se otevřou také zrenovovaná a zcela nová sportoviště a hřiště. „Zbourali jsme staré stavby, postavili šatny, sociální zařízení, občerstvení v prostorech celoroční klubovny i venku, nový vstup s pokladnami i zázemí pro plavčíky. Vyhloubili a kompletně jsme vybavili tři nádrže, jednu velkou pro vlastní koupaliště, menší pro přírodní regeneraci a biologické čištění vody a nejmenší pro předčištění vody čerpané zpět,“ uvedl místostarosta Zdeněk Kovářík (ODS). [gallery size="full" columns="1" ids="11182"] Cirkulující vodu biotopu dočišťují mikroorganismy rostlin v regenerační části, kde se plavci nepohybují. Vodu do koupaliště bude městská část dopouštět za pomoci dvou podzemních vrtů. „Pro biotop jsme se rozhodli právě proto, že jeho ekologický provoz nevyžaduje chemii,“ uvedl starosta Petr Štěpánek (Trojkoalice/Zelení). „Naše životní prostředí je už tak zatížené různými chemickými látkami, řada lidí trpí alergiemi, a tak jsme nechtěli vybudovat vykachlíkovaný bazén plný chlórované vody.“ Areál Lhotka je zavřen už déle než sedm let. Stavby pomalu pohlcovala zpět příroda. Praha 4 zdevastovaný prostor odkoupila před čtyřmi lety. Soukromý vlastník, který pozemky získal od státu a koupaliště uzavřel, zamýšlel v sousedství vodní plochy postavit obytné domy. Proti tomu se však ostře postavila městská část i místní obyvatelé, projekt se zastavil a po složitém jednání zejména tehdejšího starosty Pavla Caldra se podařilo městské části prostor koupit. „Celý prostor prošel v uplynulých letech náročnými terénními pracemi, což zabralo dost času. Vodní plocha je připravena a můžeme spustit zkušební provoz k radosti zejména dětí z širšího okolí. Slunečné počasí a prázdniny přivedou první plavce,“ konstatoval místostarosta Zdeněk Kovářík. „Jedná se o hlavní strategickou investici tohoto volebního období, náklady na jeho revitalizaci dosáhnou více než 80 milionu korun,“ uvedl dále starosta Petr Štěpánek. [gallery size="full" columns="1" ids="11181"] „Koupaliště bude sloužit nejen obyvatelům Prahy 4, ale i dalším Pražanům. Všechny určitě potěší zpráva, že za denní vstupné zaplatí dospělí stokorunu a děti 30 korun. A v rámci zavedení elektronického vstupného připravujeme další slevy.“ Na podzim budou práce v areálu Lhotky pokračovat. Rekonstrukce pokračuje V plánu má městská část také obnovu všech zdejších hřišť, tak aby sloužily pro různé sporty. Lidé si na Lhotce tak budou moci nejen zaplavat v čisté vodě uprostřed přírody, ale také zahrát volejbal, nohejbal, či tenis. „Vzniknou dva nové beachvolejbalové kurty, počítáme i s rozšířením občerstvení a větším travnatým hřištěm pro míčové hry, cvičení, ale i například badminton. Druhá etapa rekonstrukce koupaliště by měla být hotova do začátku příští letní sezony. „V druhé fázi rekonstrukce vyměníme části původního oplocení areálu za nové, doděláme parkovací místa, která tu chybí, a také zázemí pro nejmenší s přebalovacími pulty, aby maminky nebyly nuceny s nejmenšími absolvovat pokaždé cestu až do šaten,“ uzavřel Zdeněk Kovářík.

Nová výstava připomíná výročí samostatného lotyšského státu • Národní muzeum otevřelo 1. září v Národním památníku na Vítkově panelovou výstavu s názvem „We want to be free, we will be free!“, která mapuje historii utváření lotyšského státu. V souvislosti s tím také připomíná osudy států Litvy, Estonska, Polska a Finska, k jejichž založení či obnově došlo po první světové válce. V rozmezí let 2017 až 2018 tak všechny země oslavily 100. výročí své samostatné existence.

Tvorba Josefa Zlamala a Richarda Štipla k vidění v Galerii Černá labuť • Galerie Černá labuť zve na tvorbu respektovaného zástupce mladé výtvarné generace Josefa Zlamala. Do výstavy s názvem Stalo se za bílého dne si Zlamal přizval sochaře Richarda Štipla, svého dlouholetého spolupracovníka. Galerijní prostory jsou tak svědkem mimořádné symbiózy děl dvou autorů, která se vzájemně doplňují, reagují na sebe a vytváří originální, ale sdělné umělecké poselství.

Josef Zlamal: How to Be an Elephant IV (2019).

Smíchov a Podolí propojí nový most za miliardu korun • Hlavní město vypsalo veřejnou zakázku na zhotovitele stavby Dvoreckého mostu pro městskou hromadnou dopravu, pěší a cyklisty mezi Smíchovem a Podolím. Most má na délku měřit 388 metrů a široký bude 16 metrů. Odhadovaná cena stavby je okolo jedné miliardy korun.

Výstava Sluneční králové v Národním muzeu prodloužena až do konce září • Národnímu muzeu se povedlo vyjednat prodloužení zcela vyprodané výstavy světového formátu Sluneční králové o celé 4 měsíce, tedy až do 30. září tohoto roku. Výstavu, o kterou je ze strany návštěvníků nevídaný zájem, tak nyní bude moci obdivovat každý, kdo to doposud kvůli protiepidemickým opatřením a omezené kapacitě nestihl.

Výstava Sluneční králové

Výstava ukazuje, jak se z provinční Prahy stala významná metropole • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 13. června 2018 do 24. února 2019 v hlavní budově muzea na Florenci dvousálovou výstavu s názvem Praha 1848–1918. Výstava představuje významné okamžiky zejména druhé poloviny 19. století a počátku 20. století, kdy v Praze došlo k dramatickým událostem, jež stály za proměnou provinčního města Prahy v moderní metropoli. Významná data 1848 i 1918 slaví letos 170. a 100. výročí, čímž se výstava připojuje k oslavám vzniku první Československé republiky. Vystavena budou realistická vyobrazení z muzejních sbírek, dobové plány a fotografie ilustrující obecný rozvoj Prahy. K výstavě jsou připraveny doprovodné programy pro veřejnost i pro školy. Zároveň v rámci výstavy vychází i nová publikace. Výstava realizovaná ve dvou sálech hlavní budovy muzea představí významné okamžiky sedmi desítek let, během nichž Praha prošla výraznou proměnou a z provinčního města se stala moderní metropolí. Návštěvník výstavy si může hned v úvodu udělat představu o politických změnách po březnu 1848 i o dramatických pouličních bojích na barikádách v červnu 1848, které bývají označovány jako Svatodušní bouře. Grafické listy ilustrují odhodlanost obránců barikád uhájit své město před agresí generála Windischgrätze, zarytého příznivce starých pořádků, stejně tak urputnost vojáků při dobývaní barikád a obsazování vzbouřeného města. Vystaven je rovněž soubor zbraní odevzdaných Pražany po porážce povstání. [related-post id="9642"] Dobové plány a zejména historické fotografie ilustrují jak obecný rozvoj Prahy na konci „prodlouženého“ 19. století, tak i brutální proměnu života Pražanů v době první světové války. Obraz tohoto dramatického období je zde představen jako mozaika jednotlivých příznaků války a jejich dopadu na každodennost pražského obyvatelstva. Díky rozmanitému souboru fotografií a tisků má návštěvník výstavy možnost přenést se v čase do ulic a domů pražských čtvrtí před sto lety a seznámit se s každodenní realitou přídělového systému, zásobovacích potíží ve městě a v neposlední řadě s přijímáním zraněných vojáků vracejících se z fronty. Výrazný předěl v rámci výstavy představuje sekce věnovaná prvním dnům samostatného Československa. Hektické události 28. října jsou zde nastíněny z perspektivy hlavních politických protagonistů, jejichž postup při obsazování klíčových úřadů v historickém centru Prahy přibližuje interaktivní dobový plán města. Chronologický rámec výstavy završuje návrat prezidenta Tomáše G. Masaryka do vlasti. [related-post id="6443"] Dobová vyobrazení, fotografie a tisky doplňují moderní počítačové animace, díky nimž historické prameny dostávají novou dynamiku. Divák se kupříkladu může zábavně i názorně poučit o zvratech v bojích v červnu 1848, rovněž sledovat rozvoj města po zbourání hradeb pomocí digitálního prolínání historických plánů města či se seznámit s novými stavbami: železničními i silničními mosty nebo výstavnými veřejnými budovami, z nichž nejvíce zaujme reprezentativní budova Národního divadla.

Geniální architekt Adolf Loos. V čem spočívala jeho výjimečnost? • Odborná veřejnost a milovníci moderní architektury si letos připomínají 150. výročí narození architekta Adolfa Loose. Muzeum hlavního města Prahy při této příležitosti otevřelo v galerii Studijního a dokumentačního centra Norbertov výstavu s názvem „Adolf Loos: Opakování génia“.