17. 8. 1890: Stavba lanové dráhy na Letnou a opuštěný chlapec

Před lety v PrazePražskýDEN.cz17. srpna 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Lanová dráha

S přípravnými pracemi pro zřízení lanové dráhy od mostu císaře Františka Josefa na Letnou započalo se již a podnikatel stavby, civilní inženýr p. Kruliš, dožádal městskou radu za svolení ku skládání stavebního materiálu. K účeli tomu konalo se včera komissionelní řízení, jež řídil magistrátní koncipista p. Vunš za přítomnosti technického znalce inženýra p. Fr. Písařovice, městského radního p. Ferd. Víška, inženýra p. Jos. Stuchlíka, vrchn. policejního komisaře. Usnešeno, aby se stavivo dováželo po Vltavě až k tak zv. havírně a podél zdi havírny dopravovalo dále na cestu pod Letnou a skládalo pod svahem tím spůsobem, že by u kavárny pod Letnou byla volná pasáž a na Letné aby se materiál skládal na vyhraženém trávníku. – Národní listy, 17. 8. 1890

Opuštěný chlapec

V úterý po 9. hodině večer nalezl zednický polír p. Jan Boháček, zaměstnaný u stavitele p. Ant. Bárty, za vraty hostince »u Merkuru« v Bubnech schouleného a spícího 7 až 8 let starého chlapce bez čepice, bosého, jinak však slušně oděného. Pan Boháček přivedl chlapce k hostinskému p. Jos. Vlachovi. Chlapec udal, že se jmenuje Fr. Patera a že navštěvoval školu u sv. Františka v Praze. Ačkoliv záležitost tato byla neprodleně policejnímu komisařství oznámena, dosud se nepřihlásili k dítěti rodičové. Chlapce opatruje hostinský p. J. Vlach. – Národní listy, 17. 8. 1890

[related-post id=“32763″]

Z ostrova Žofínského

Dnes počíná koncert na ostrově Žofínském o 4. hod. odpolední a provede jej osvědčená elitní kapela civilní, poněvadž veškeré vojenské hudby odešly se svými sbory do vojenských táborů. – Národní listy, 17. 8. 1890

Nepřehlédněte

25. 4. 1868: Prahu zachvátila vlna sebevražd. Provaz oběšence si někdo nechal pro štěstí • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Samovražda a pověra Včera ráno pobouřeno okolí sv. Haštala zprávou, že ve Svíčkové ulici v jednom domě na půdě oběsil se jistý druhdy zámožný v poslední době ale zadlužený mistr lakýrnický. Zpráva ta byla pravdiva, ráno nalezena mrtvola oběšeného na půdě, avšak nikoliv visící, nýbrž položená na zemi se zbytkem provazu na hrdle. Provaz ale nepřetrhl se s nešťastníkem, nýbrž byl uříznut. Patrně tedy kdosi již dříve nalezl oběšence a nepochybně ze známé pověry, že tomu kdo chová takový provaz po oběšenci štěstí přeje v loterii, tajemným spůsobem si jej přivlastnil. – Národní listy, 25. 4. 1868 Samovražda V Bubnech včera ráno pohřešen 16letý lakýrnický učeň A. Patočka, ačkoliv vědělo se, že z domu neodešel. Otec hledaje ho, našel záchod zamknutý, i volal do vnitř, zda-li tam jest. V tom okamžení zaslechl však místo odpovědi ze záchodu ránu střelnou. Vypáčiv mžikem dveře, nešťastný otec spatřil syna střeleného do prsou a kterak od rány na prsou šatu mu hoří. Oheň sice ihned udusil, syna ale již k životu nevzkřísil, rána z bambitky projela nešťastníkovi srdce. Ze soudní obsílky u něho nalezené a z dřívějších výrokův jeho vysvítá, že učinil tak ze strachu před stíháním soudním. – Národní listy, 25. 4. 1868 [related-post id="9620"] Pomatená Již po delší dobu pozorováno na paní Barboře O., v Jiřinách bydlící, že tísněna jest v mysli jakousi strastí neobyčejnou a výroky její všeobecné vzbuzovaly podivení, jelikož dotýkaly se domnělých případů a osob, o nichž blíže vysloviti nic nelze. Předevčírem však vyjádření její nabyla rázu nad míru povážlivého a choulostivého; rozkřikovalať po celém domě, že měla ve Vídni bližší známost s jistou vysoce postavenou osobností a následky toho že v srpnu se objeví. Vznešený milovník její slíbil prý jí, že pojede s ní do Tyrolska, kdež co „hraběnku“ ji opatří. Při okolnosti té a po shledání lékařském nezbylo městské policii nic jiného, než ubohou odevzdati do blázince. To se stalo včera odpůldne ovšem spůsobem prozřetelným. Přijel pro ni lékař, sděliv jí, že doveze ji přes Vídeň do Tyrol, zatím však že zastaví se u bankéra pro peníze na cestu a dovezl ji do –  blázince. „Vždyť nejsem bláznem, alebrž pravda, co mluvím!“ – Nicméně ubohá zůstala tam. – Národní listy, 25. 4. 1868

19. 5. 1889: Praha chce přemístit ostatky Františka Palackého na Vyšehrad • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Oslavte Mezinárodní den archeologie s Muzeem města Prahy • Muzeum města Prahy se v letošním roce opět připojuje k oslavám Mezinárodního dne archeologie. V sobotu 16. října nabídne návštěvníkům všech věkových kategorií pestrý program S archeologií do středověku v Zámeckém areálu Ctěnice a komentované prohlídky expozice v Domě U Zlatého prstenu.

Národní muzeum zahájilo výstavu o vlastní historii • Národní muzeum zahájilo novou výstavu s názvem Muzeum od sklepa po půdu. Návštěvníkům nabízí pohled do života Národního muzea jakožto instituce, historického objektu, místa pro uchování předmětů nevyčíslitelné hodnoty i prostoru spjatého s množstvím zajímavých osobností.

Historická budova národního muzea se po rekonstrukci otevřela návštěvníkům v říjnu loňského roku.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 5. 1889: Zabavený nemocný kůň, zaplavená ulice a neštěstí v blázinci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 9. 1868: Neopatrná žena se zbavila losu, který později vyhrál • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

27. 10. 1889: Pražský Jack Rozparovač, popálený nádeník a program Varieté • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vzteklý osel zabil pět lidí. Projevy nákazy u zvířat jsou různé • V dřívějších dobách nebylo proti mnohým chorobám očkování. Smrtí pro člověka tak mohlo skončit třeba i obyčejné pokousání od psa nakaženého vzteklinou. O jednom velmi neobvyklém případu informují Národní listy z července roku 1891.

11. 3. 1868: Žena nedbalostí způsobila požár obchodu. Uvnitř byl uzamčený pes • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Vražda na Letné K tajemné vraždě na Letné, která posud odhalena není, vyšetřilo se, že knoflíky, jež zavražděný měl na svém kabátě, výhradně se zhotovují v Jablonci. Tytéž jsou zdělány z pryskiřice a kolofonia a nalezá se na nich co tovární znak bič ve spůsobu písmeny R zatočený. – Pražský denník, 11. 3. 1868 Žebrák Sběh lidu spůsobil včera odpoledne jistý mladý ničema v ulici pod kamenným mostem. Potloukal se po domích žebrotou, přičemž jej policejní strážník zastíhl a znaje jej co prohnaného zloděje chtěl jej zatknouti. Klučina se však strážníkovi opřel a vší mocí se bránil. Na štěstí přispěl jiný strážník soudruhu svému v zatýkání výrostka, tak že spojenému úsilí obou se podařilo zpouzejícíhi se chlapíka dovléci na malostranskou strážnici, kamž je množství lidu následovalo. – Pražský denník, 11. 3. 1868 [related-post id="6489"] Krádež Včera časně z rána vkradl se jakýsi tulák do jednoho hostince na haštalském námstí, chtěje v něm bezpochyby své nekalé řemeslo provozovati. A však ničehov nenaleznuv, co by snadno odnesti mohl a nechtě se s prázdným odebrati, uzmul v průjezdě visicí lampu a chtěl s ní uprchnouti. Na ulici byl však zadržán a přivolanému strážníku odevzdán. – Pražský denník, 11. 3. 1868 Zapomětlivá krámská Když v neděli večer krámská jednoho pekaře odcházela ze skladu na Široké ulici, zapomněla odstranit hrnec s uhlím a vzít svého psa s sebou. O 10. hod. v noci slyšeli lidé kolem jdoucí, že pes v krámě kňučí, pročež dali krám otevříti. Byl ale již svrchovaný čas; od uhlí počal již stůl hořeti a pes ležel jakoby pošlý u dveří. Proti zapomětlivé krámské zakročeno u policie. – Pražský denník, 11. 3. 1868

5. 5. 1889: Přednáška Františka Křižíka a tragický konec jedné lásky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 10. 1889: Vzniknou na Císařské louce nové stavby? Majitelé již podali žádost o povolení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

18. 10. 1889: Tajemný dům na Maltézském náměstí a zranění Pražané • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Navážeme kontakt s Marťany? Lidé v 19. století věřili, že jednou se to podaří • Jsme ve vesmíru sami? Otázka, která lidstvu nedá spát už stovky let. Řešili ji i lidé na konci 19. století. V červenci 1891 Národní listy otiskly zajímavý příspěvek o tom, co si myslel francouzský astronom, přírodovědec a spisovatel Camille Flammarion.

10. 1. 1868: Nebohá děvečka skončila pod koňskými kopyty a omnibusy nejezdí • Děvečka v Železné ulici skončila pod koňskými kopyty a strážníci se železnou vytrvalostí zasahovali na Ovocném trhu. Přečtěte si, co se dělo v Praze přesně před 150 lety.

28. 10. 1889: Sebevražda v hotelu, pokus o otravu a svěcení nové budovy • Na konci 19. století nebyl život zrovna jednoduchý a mnoho lidí se proto uchylovalo k dobrovolnému odchodu ze světa. Dokládají to i dobové novinové články. Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

OBRAZEM: Unikátní barevné záběry Prahy z konce 19. století. Takhle už naše město nikdy neuvidíte • Život v Praze na konci 19. století plynul pomaleji než dnes. Alespoň se to může zdát při pohledu na unikátní kolorované snímky, které má ve svém archivu Knihovna Kongresu Spojených států amerických.

Praha na konci 19. století vypadala trochu jinak, než ji známe dnes.

Největší lež o Praze. Socha Jana Žižky není největší jezdeckou sochou na světě • V mnoha učebnicích i turistických průvodcích se dočtete, že bronzová socha Jana Žižky z Trocnova na pražském Vítkově je největší jezdeckou sochou na světě. I když se nám to nemusí líbit, toto tvrzení se nezakládá na pravdě.

Socha Jana Žižky na Vítkově.

Po rajčatech se dříve umíralo. Prokletí bohatých vysvětlila až věda • Zdravotní benefity konzumace rajčat jsou dnes již velmi dobře známé. Možná vás ale překvapí, že rajčata dříve způsobovala otravy a úmrtí bohatých a mocných lidí. Dlouho se však nevědělo, z jakého důvodu.

4. 8. 1889: Nedělní klid v kupeckých obchodech a stavební ruch na Žižkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.