6. 8. 1890: Řádění uličníků, utonulý mladík a nová vinárna v centru Prahy

Před lety v PrazePražskýDEN.cz6. srpna 20202 minuty čtení

Foto: Archiv

Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Uličnictví

Několik výrostků páše nějakou dobu u kostela na Karlově všeliké neplechy. Za terč vybrali si okna chrámu, jež bombardují kameny, a rozbili již 12 tabul. Přelezají také zdi, kradou dříví, květiny a ovoce. Činí tak, vědouce předobře, že policejní strážníci tam zřídka kdy zavítají. Dosud podařilo se, přistihnouti pouze jednoho výrostka při krádeži květin. Byl dodán k potrestání na policejní komisařství hoř. Nového Města. – Národní listy, 6. 8. 1890

Utonul

Včera po 8. hodině večer koupal se ve Vltavě u ostrova Štvanice Mat. Jelínek, 17letý syn obuvníka, bytem č. 257—V. v Rabínské ulici. Dostal se do prohlubně a zmizel pod vodou. Ačkoliv tonoucímu přispěli ihned tři mladíci ku pomoci a záhy ho z vody vytáhli, nepodařilo se více přivésti jej k vědomí, i odnešena mrtvola do umrlčí komory na hřbitov olšanský. – Národní listy, 6. 8. 1890

[related-post id=“32241″]

Nové závody

Pan Jindřich Cífka, hotelier u »Černého koně«, dal zaříditi v domě svém zcela zvláštní místnosti pro vinárnu, kterou nazval zvláštní »Sklepem v Příkopě«, Jak známo, tvořily naše Příkopy ještě v 16. století skutečný příkop hradební mezi Starým a Novým městem a teprve mnohem později stavěny byly na základech starých hradebních zdí jednotlivé budovy, z kterých snad nejstarší jest hotel Černého koně. Zde také zachována ve sklepení domu čásť starého příkopu, který nyní majitel domu upravil jako podzemní vinárnu v starožitném slohu a opatřil pěkným vchodem přímo z Příkopů nynějších. – Národní listy, 6. 8. 1890

Nepřehlédněte

25. 3. 1890: Nový vynález, umělecká výstava a popálený hnanec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 3. 1890: Nebezpečná střelba, zraněná dělnice a pokus o sebevraždu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Hvězdy z divadel a filmů září na nové výstavě Národního muzea • Národní muzeum otevřelo ve své Nové budově výstavu s názvem Když hvězdy září, která připomíná známé a slavné, ale také třeba dnes již téměř zapomenuté hvězdy českého divadelního umění posledních dvou století. Návštěvníci tak budou obdivovat osobní předměty nejrůznějších hvězd své doby. Výstava bude k vidění až do konce září příštího roku.

18. 4. 1868: Velký zátah! Strážníci v Praze zatkli desítky žebráků • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Otevírání brány Vyšehradská brána bývala doposud, jak známo, o hodinu později otevírána než brány ostatní, což bylo nemilým opožďováním pro lid z té strany do Prahy na trh jdoucí. Vyšehradské policejní komisařství se tudíž obrátilo v té záležitosti k c. k. velitelství pevnostnímu a již jest nářkům odpomoženo; venkovská brána jest nyní k rozkazu zemského gen. velitelstva odevzdána finančním orgánům, až si ji otevírají stejnou dobou s ostatními branami pražskými a vnitřní brána zůstane ve dne v noci otevřena. To jest zavedeno už od 15. dubna. – Pražský denník, 18. 4. 1868 Vystěhovalci Předevčírem večer ubíralo se pět osob z okresu skutečského pocházejících na další cestu do Ameriky. Jak se pozoruje, ubývá letošním rokem již značně oněch bláhovců, kteří přes všechny výstrahy v daleké cizině lepšího živobytí než ve své vlasti dosáhnouti chtěli. Až do nynějška nedosáhl počet do Ameriky letos se vystěhovavších ani třetí díl, co jich loňského roku do té doby bylo odešlo. – Pražský denník, 18. 4. 1868 [related-post id="9496"] Zátah na žebráky Vydatný lov učinili včera dopoledne městští strážníci. Zatknuli totiž na sta žebráků, kteří včerejšího pátku co v privilegovaný den jejich, při žebrání na ulici od strážníků postiženi byli. Žebráci tito byli od strážníků na okresní strážnici dopravováni, odkudž pak v tlupách po 10 až i po 20 osobách na policejní ředitelství dodáni byli, kde tamější místnosti vesměs jimi se přeplnily. Mezi zatknutými nacházelo se nejvíce starců, mrzáků a mladších žen, každá s několika dítkami. – Pražský denník, 18. 4. 1868

20. 5. 1889: Vyučování neschopných dětí, nový škůdce obilí a uzavřená ulice • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

První semafor v Praze začal fungovat před 90 lety. Lidem hodně vadil • V roce 1930 byla v Praze nainstalována první automatická světelná signalizace, a to ve středu Václavského náměstí, kam ústí ulice Vodičkova a Jindřišská. Do té doby byla doprava na křižovatkách řízena pouze pokyny strážníka a od roku 1927 také ručně přepínanými semafory.

5. 3. 1890: Rekonstrukce mostu císaře Františka a sebevražda v Bubenči • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Drtivá pandemie ruské chřipky řádila i u nás. Dobový popis hodně připomíná současnost • Historie ukazuje, že světové pandemie nejsou ničím novým. Například mezi lety 1889 až 1893 řádila po celém světě tzv. ruská chřipka. Při pročítání článků v dobových novinách můžeme nalézt hned několik podobností s naší nepříjemnou současností.

29. 5. 1890: Mladý gymnazista tragicky utonul ve Vltavě. Nikdo mu nedokázal pomoci • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

8. 11. 1889: Hloubení Vltavy, zloděj stříbrného řetízku a zatčení staré ženy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

31. 8. 1890: Dopaden muž, který poničil květinový záhon • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Vraždu Milady Horákové připomínají plakáty na pražských budovách • Letos uplynulo 70 let od vykonstruovaného soudního procesu a popravy doktorky Milady Horákové. Ta byla za údajné spiknutí a velezradu popravena komunistickým režimem 27. června 1950 v 5:35 hodin ráno na dvoře pankrácké věznice. Smutnou kapitolu našich dějin chce připomenout občanská iniciativa „Milada 70: Zavražděna komunisty“.

5. 6. 1868: Nazí muži ve Vltavě pohoršují pražské ženy a dívky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Něco o veřejném koupání-se na Smíchově Arciť nemůže být příhodnějšího a pohodlnějšího místa ku koupání-se ve Vltavě, jako v části proti Podolu až skoro ku Bráníku; kdo v neděli dělá výlet na parníku do Chuchle neb na Zbraslav, spatří proti Podolu a dále velké množství se koupajících mužského pohlaví, jak malých taktéž i hodně dospělých, ale bohužel bez všeho studu do vody jdoucích, aniž by kdo z nich na to ohled bral, že parník tak blízko okolo nich jede, a na něm krásná pleť rozličného stáří se nalezá. Ano mnozí nestydové ještě hulákajícím voláním slávy a jinými pokřiky pozornost na sebe obracejí. Bylo by zajisté záhodno, by policie takovým bezstoudným výstupům přítrž učinila a když ne jinak, tak alespoň v tu hodinu v neděli a ve svátek, kdy parník odjíždí a přijíždí, těm osobám, které plovacími spodky aneb jinak stoudně oděny nejsou, koupat se nedovolila. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Zabavené maso V úterý bylo jedné učitelské vdově v Karlíně zabaveno několik liber masa a zničeno, poněvadž bylo již nahnilé. Taktéž zabaven byl téhož dne v Brusce celý vepř, jejž chtěl kdosi do Prahy dopraviti, ač již byl nahnilý. Vepř odevzdán byl pohodnému. – Pražský denník, 5. 6. 1868 Bouřka v Praze Bouřka v Praze, která ve středu večer hlavní město zastihla, řádila ve spojení s lijákem po všech ulicích pražských. V polou sv. Václavského náměstí až i částečně do Vodičkové ulice naplavilo se téměř jezero vody, anto kanály nebyly s to přívalu vod postačiti; stála tu chvílemi voda na půldruhého střevíce a naplnila také sklepy, sklady i nádvoří cukráře pana Hermanna, kdež na čtvrt lokte zvýší stála. Dům na Poříčí, o kterémž jsme se včera zmínili, že doň uhodilo, jest dům u zlatého slunce č. 1045, v němž se nachází železný sklad p. Fr. Šimka. Svědkové patrně viděli, jak se blesk nad tím domem rozštěpil na svě polovice; jeden papršlek svezl se po střeše, srazil ve dvoře se zdi u prvního patra maltu a zmizel v dlažbě na dvoře; druhý papršlek vjel z ulice do železného skladu, přitlačil tu účetníka ku zdi a zmizel, zanechav sírový zápach. Zápach ten byl ostatně v celém domě. Mimo to udeřil blek též do vesla velké lodě, jež stála na Vltavě nedaleko občanské plovárny a v půli je přerazil. Jiný blesk vjel do věže chrámu sv. Mikuláše na Starém městě, ale beze vší škody se ztratil. – Pražský denník, 5. 6. 1868

2. 1. 1890: Řádění chřipky v Praze, výbuch petroleje a brutální pomsta bývalé manželky • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

11. 3. 1890: Náruživý milovník, pomoc chudým měšťanům a rvačka v Klimentské ulici • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

13. 1. 1868: Na Ovocném trhu málem uhořela prodavačka, zachránil ji strážník • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Nacisté tu sekali hlavy jako na běžícím páse. Pražská sekyrárna nahání hrůzu • „Ve jménu Vůdce a říšského protektora se vaše žádost o milost zamítá a zároveň se vám oznamuje, že rozsudek bude vykonán dnes po 16. hodině.“ Uslyšet tato slova znamená začátek konce. Odsouzený je ve spodním prádle odveden do tzv. „přípravné“ cely, kde má možnost se spoutanýma rukama napsat svůj poslední dopis. Komise ověřuje totožnost. V následující místnosti za černým závěsem je už připravena gilotina. Popravy v nechvalně proslulé pankrácké „sekyrárně“ byly vykonávány zpravidla v úterý a ve čtvrtek po 16. hodině. Nacisté zde o život připravili oficiálně celkem 1075 lidí, z toho 155 žen. Skutečný počty obětí je ale nejspíš mnohem vyšší. Kat Alois Weiss společně se třemi dalšími pomocníky svázaného odsouzeného pokládají na stůl. Nejdřív mu nasadí dřevěný límec, po stisknutí páky sjíždí dolu čepel ostře nabroušeného nože. Trest je vykonán. [gallery size="full" columns="1" ids="12175"] Chtěli ušetřit „Sekyrárnu“ na Pankráci zřídili nacisté až v dubnu roku 1943. Důvodem bylo šetření. V protektorátu během heydrichiády stoupal počet lidí souzených německým lidovým soudem, a tím pádem i počet popravených. Trest smrti je ukládán se ilegální odbojovou činnost, ale třeba i za černou porážku prasete. Vozit odsouzené k exekucím do Berlína a Drážďan je zdlouhavé a drahé, a tak je výnosem říšského ministra spravedlnosti dr. Georga Otto Thieracka ze dne 15. dubna 1943 zřízeno samostatné popravní místo pro výkon trestu smrti stětím i v Praze na Pankráci. První poprava je zde vykonána už o deset dní dříve. Na formality si nacistické zrůdy nepotrpí. Historik Petr Koura uvádí, že v době zřízení pankrácké „sekyrárny“ bylo již možné udělit trest smrti prakticky za cokoliv. Pod vymezení „projevy protiněmeckého smýšlení nebo poškozování blaha německého národa nejrůznějším chováním“ bylo možné zahrnout v podstatě jakýkoliv delikt. [gallery size="full" columns="1" ids="12176"] Oběti odvážel náklaďák Mrtvá těla dozorci přenáší do další místnosti, tzv. „rakvárny“, kde je hvězdicovitým způsobem ukládají kolem kanálku uprostřed podlahy, aby mohla odtéct krev. Dodnes jsou na zemi v této místnosti patrné paprskovité stopy, které vznikly chemickou reakcí krve s povrchem dlaždic na podlaze. Oběti jsou následně uloženy do podlouhlých beden z nehoblovaného dřeva. Po 17. hodině nákladní automobil odváží truhly s mrtvými do strašnického krematoria, kde jsou pod přímým dozorem příslušníků gestapa v noci zpopelněny. Popel je pak vysypán do vyhloubených jam hned vedle krematoria. [gallery size="full" columns="1" ids="12174"] V jeden „popravní“ den se stihlo pět až šest lidí. Celý proces byl důkladně promyšlený, vše trvalo jen několik málo minut. 4. srpna 1944 stihl proto kat za den popravit 29 lidí. Vězni  popisovali, že zvuk dopadání čepele gilotiny se rozléhal celou chodbou. Pankrácká sekýrárna. Za okupace tu nacisti popravili 1 075 lidí, z toho 155 žen. Poslední popravení tu zemřeli ještě 26. dubna 1945, ten den už bylo například Brno osvobozeno. Na člověka tu padá neuvěřitelná tíseň. #odboj #WWII pic.twitter.com/QnUoqNiw4O

Lanovka na Letnou začala jezdit před 130 lety. Příliš dlouho ale nevydržela • Je sobota 31. května 1891 dopoledne a pod letenským vrchem se koná významná událost. Do provozu slavnostně vstupuje historicky první lanová dráha v Praze. Zatímco její mladší sestra na Petříně vydržela až do současnosti, letenskou lanovku dnes připomíná už jen zrekonstruovaná vyhlídka.

27. 4. 1868: Císař František Josef se chystá do Prahy na slavnostní otevření nového mostu • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Příroda se probudila Teplejší počasí v posledních dnech nastalé učinilo znamenitou změnu v přírodě, kteráž do nedávna ze svého zimního spánku jen velmi mdle se probírala. Pole a luka oplývají zeleností a osení na zimu zaseté stojí výborně, tak že znalcové dle panující povětrnosti úrodný rok již prorokují. Stromy s letním ovocem jsou již květem obaleny. Jiné druhy stromů pozdější ovoce nesoucích, též počínají pučeti. V zahradních hostincích jak za branou tak i v Praze se již po několik dní hosté scházejí, teplou povětrností pod širé nebe vyvábeni byvše. – Pražský denník, 27. 4. 1868 [related-post id="9745"] Návštěva J. V. císař František Josef dle zpráv vídeňských listův přijede dne 10. května t. r. do Prahy, aby přítomen byl otevření třetího mostu pražského, jenž zove se, jak povědomo „most Františka Josefa.“ – Národní listy, 27. 4. 1868