Zemřela lední medvědice Bora z pražské zoo. Veterináři museli provést eutanazii

Pražské zajímavostiKristián Vích • 29. srpna 2019 • 1 minuta čtení

Bora se dožila úctyhodného věku.

Foto: Zoologická zahrada hl. m. Prahy

Pražská zoologická zahrada přišla o jedno ze svých ikonických zvířat. Samice ledního medvěda Bora musela být ve věku nedožitých 33 let utracena. Už na počátku letošního roku ji trápily projevy stáří, které vygradovaly toto úterý.

Nowaya – Bora, které ale nikdo neřekl jinak než Bora, přišla do Zoo Praha ze Dvora Králové v září 1997. V Praze tvořila trio s dcerou Bertou, kterou přivedla na svět v roce 2003, a samcem Tomem, jenž přicestoval z Brna v roce 2009.

Lední medvědi se ve volné přírodě dožívají průměrně 26 let. Na Boře byly známky stáří patrné již od počátku tohoto roku, kdy nejspíš prodělala mrtvici. Její stav se tehdy sice podařilo ošetřovatelům stabilizovat, ale v úterý náhle ochrnula na pravou část těla, pravděpodobně následkem další mrtvice.

I přes další medikaci a veškerou potřebnou péči nebyla šance na zlepšení, takže veterinář musel provést eutanazii, uvedla Zoo Praha na svém Facebooku.

„S Borou jsem v zoo strávila 22 let a jsem za to velmi ráda. Byla to klidná medvědice, ale uměla si prosadit svou a milovala jídlo, pro které by udělala skoro cokoliv. To, že jsem se mohla podílet i na odchovu její dcery Berty, považuji za velké štěstí,“ zavzpomínala na Boru její vrchní chovatelka Denisa Zběhlíková.

Vstoupit do diskuze

Bora pražská zoo pražská zvířata smrt zvířete zoo Zoo Praha zoologická zahrada Zoologická zahrada hl. m. Prahy zvířata v zoo zvířata ze zoo

Nepřehlédněte

Pražská zoo bilancuje. I v těžkém roce přišlo na svět několik vzácných mláďat • Opatření proti šíření koronaviru se letos výrazně dotkla i pražské zoo. Život v zahradě i přesto pokračoval dál. Na svět zde přišly stovky nových mláďat. Některé odchovy jsou velmi významné i z odborného hlediska.

Novou tiskovou mluvčí Zoo Praha se stala Lenka Pastorčáková • Pražská zoologická zahrada má novou tiskovou mluvčí. Stala se jí Lenka Pastorčáková, bývalá novinářka, která po odchodu z médií působila jako mluvčí prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. Bohaté zkušenosti má Lenka Pastorčáková jak z novinářského prostředí, tak z oblasti komunikace a PR. Po studiích filozofie na Masarykově univerzitě v Brně působila několik let jako redaktorka a moderátorka, např. v České tiskové kanceláři, TV Nova, FTV Prima nebo v České televizi, kde se věnovala i tématu kožešinových farem v ČR. Po odchodu z televize krátce působila v kampani prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše. „Je pro mě obrovskou ctí pracovat v jedné z nejlepších zoo světa, obklopená nejen neskutečnými profesionály, ale současně srdcaři, kteří často hledí víc na potřeby a blaho svých zvířecích svěřenců než na vlastní pohodlí, a neváhají vyrazit do práce třeba ve tři hodiny ráno, je-li to potřeba. Vnímám jako velký závazek tlumočit názory lidí, kteří celou řadou projektů pomáhají ohroženým druhům přežít,“ uvedla Lenka Pastorčáková ke své nové pozici.

Nová mluvčí Lenka Pastorčáková se seznamuje s obyvateli Zoo Praha.

Sobota v Zoo Praha bude patřit zvířatům Jižní Ameriky • V sobotu 15. září se v Zoo Praha uskuteční Den Jižní Ameriky. Program bude probíhat v Rezervaci Bororo od 11 do 16 hodin. Návštěvníci se mohou těšit na indiánský facepaiting, výrobu papírových masek, soutěž s využitím papírových foukaček, výrobu šperků a lapačů snů. V 11:00 a ve 14:30 proběhnou také ukázky výcviku lamy alpaky a nosála červeného v Amfiteátru Rezervace Bororo. Dále k vidění bude komentované krmení tapírů jihoamerických (10:30), tayr (11:00) a psů pralesních (15:00).

Tayra z pražské zoo.

Koronavirem se nakazila i některá zvířata v pražské zoo • Testování zvířat prováděné ze vzorků trusu ukázalo, že pozitivní jsou lvi indičtí Jamvan a Suchi a gorilí samec Richard. Jejich příznaky jsou zatím velmi mírné, projevují se u lvů rýmou, resp. pokašláváním, u Richarda nechutenstvím a únavou.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Zoo Praha už zná pohlaví nově narozené pandy červené • Malá panda, narozená v Zoo Praha letos v červenci samici Wilmě a samci Patovi, bude nosit „klučičí“ jméno. Jaké, to se návštěvníci dozvědí na slavnostním křtu, který je naplánován na 2. prosince. Ten den se v zoo také rozsvítí vánoční strom.

Veterinární prohlídka mláděte pandy červené.

Orangutaní mládě z pražské zoo již prozkoumává svůj výběh • Před pět měsíci se v pražské zoologické zahradě narodilo mládě orangutana sumaterského. Dostal jméno Pustakawan, ale zkráceně se mu říká Kawi.

Pražskou zoo opouští samice hrabáče kapského. V Olomouci ji čeká důležitý úkol • Samice hrabáče kapského Nyota v pátek opustila Zoo Praha, aby v novém domově, Zoo Olomouc, vytvořila pár s tamním samcem. Chovatelé na obou stranách věří, že se nový pár zaslouží o další generace těchto pozoruhodných afrických savců. Pár hrabáčů, který zůstává v Praze, ale dlouho sám nezůstane. Kvída je totiž opět v očekávání. Nyota se narodila 20. srpna 2016 v Zoo Praha, kde se stala hvězdou. Narození hrabáčů v lidské péči nejsou zcela neobvyklá, ale odchovat jejich mládě, to už dá pořádně zabrat. Zdárný odchov hrabáče totiž často závisí na pomoci lidí, zejména v případě ne příliš zkušené samice. „I po narození Nyoty jsme u ní zhruba měsíc drželi čtyřiadvacetihodinové služby, aby ji matka Kvída nechtěně třeba nezalehla,“ uvedl vrchní chovatel Zoo Praha Jaromír Plný. Teď se sice pražští chovatelé musejí s Nyotou rozloučit, současně ovšem cítí obrovské zadostiučinění. „To, že naše doslova vypiplané mládě dostane šanci mít vlastní mládě, je pro nás zhmotněním veškerého našeho úsilí,“ vysvětlil Plný. Loučení s vypiplaným mládětem usnadní lidem ze Zoo Praha také vědomí toho, že se už teď mohou těšit na dalšího hrabáče. Kvída je totiž opět březí. „Příležitostně Kvídu kontrolujeme ultrazvukem. Z toho posledního víme, že je mládě živé a vyvíjí se bez abnormalit. Určit pohlaví zatím není možné, ale co můžeme s jistotou říci, je to, že je samice ve vysokém stádiu březosti, takže se dá porod očekávat v nejbližších týdnech,“ uzavřel veterinář Zoo Praha Roman Vodička.

Samice hrabáče kapského Nyota odjela ze Zoo Praha do nového domova v Zoo Olomouc.

V pražské zoo se narodilo druhé letošní slůně. Ošetřovatelé už znají pohlaví • Zoo Praha má šest týdnů po narození prvního letošního slůněte další důvod k radosti. V sobotu 9. května nad ránem porodila i samice slona indického Janita. Otcem mláděte je také tentokrát samec Ankhor.

Radost v pražské zoo. Narodilo se vzácné mládě guerézy pláštíkové • Mládě guerézy pláštíkové se narodilo v úterý v Zoo Praha. Návštěvníci jej mohou už nyní vidět v expozici těchto primátů, která se nachází v dolní části zoologické zahrady na Opičích ostrovech. Přírůstek má bílou barvu a krátkou kudrnatou srst, kontrastující s rodiči.

Zoo Praha se může pyšnit mládětem guerézy pláštíkové.

Ohrožený dikobraz se narodil v pražské zoo. Lidová pověrčivost ho může vyhubit • Zoo Praha oslavuje narození dikobraza palawanského. Odchov těchto hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla pražská zahrada jedinou v Evropě, která se mohla z jeho mláďat pravidelně radovat.

Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.

Mládě hrabáče kapského se poprvé naživo představí návštěvníkům zoo • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mohou ode dneška vidět na vlastní oči mládě hrabáče kapského, které se narodilo 22. dubna. Ve 14 hodin chovatelé poprvé otevřou okénko do expozice, kde malý hrabáček pobývá se svou matkou Kvídou. „Nejkritičtější období má Kvídino mládě již za sebou, pravidelně pije a je aktivní, proto nevidíme důvod nepodělit se o naši radost z něj s našimi návštěvníky,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a doplnil, že v dalších dnech bude okénko otevřené pravidelně. „Příchozí si mohou hrabáčka prohlédnout vždy dopoledne mezi 10. a 12. hodinou a odpoledne od 14. do 16. hodiny.“ Mládě denně přibývá na váze zhruba 150 gramů; dnes už tak váží přes tři kilogramy. Pro všechny případy ale na něj ještě v expozici pavilonu Africký dům permanentně dohlížejí chovatelé; mj. proto, aby jej matka nešťastnou náhodou nezalehla. [related-post id="9607"] Třináctiletá Kvída dosud úspěšně odchovala dvě mláďata. První - sameček Kito narozený v roce 2015 - dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Druhé - samička Nyota ze srpna 2016 - se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc. Nynější mládě je podle názoru chovatelů opět spíše samička; zda je jejich odhad správný však ukáže až analýza DNA.

Ode dneška mohou návštěvníci Zoo Praha vidět mládě hrabáče kapského, které se narodilo 22. dubna.

V pražské zoo se bude pitvat sloní trus. Zájemci se mohou přihlásit do pátku • Návštěvníci pražské zoologické zahrady mohou tento víkend poznávat divoce žijící ptáky a jejich zpěv. Neděle bude patřit rodinám a matkám, které zde oslaví svůj svátek. V sobotu můžete vyrazit poznávat divoce žijící ptáky a jejich zpěv. Dozvíte se, proč, jak a kam ptáci táhnou a co přinesly výsledky sledování kvakošů, volavek a slípek. Začátek vycházky s průvodcem je v 10:00 hod. u Vzdělávacího centra. U něj také v průběhu dne naleznete informační stánek, ve kterém se seznámíte s ptačími obyvateli zoo. Neděle v zoo bude patřit rodinám a matkám, které zde oslaví svůj svátek. Čeká na vás řada her založených na spolupráci členů rodiny a tematický program pro rodiny v Rezervaci Bororo (vystoupení zvířat v Amfiteátru od 11:30 a 14:30 hodin), kde bude také postaven stánek plný her pro rodiny. Zajímavý program bude i v Papírně. Zde proběhne pitva sloního trusu a ukázky krmiva pro slony. Odborný výklad začíná v každou celou hodinu od 10:00, poslední proběhne v 17:00. Pokud máte zájem, můžete se objednat na mester@zoopraha.cz do pátku do 16:00 hodin. Program je v ceně vstupného do zoo, zájemci mohou pokračovat ve výrobě sloního papíru za standardní poplatek.

Antonín Panenka se stal kmotrem nově narozeného klokana z pražské zoo • Mládě klokana horského, které poprvé vykouklo z vaku letos 22. ledna, dostalo jméno Tonda. Jeho jméno v neděli slavnostně odhalil Antonín Panenka, fotbalová legenda a prezident fotbalového klubu Bohemians Praha 1905. Návštěvníci si mohou klokana Tondu prohlédnout v horní části zoo.

Pražská zoo sčítá ztráty způsobené covidem. Škody jdou do desítek milionů • Ekonomické ztráty Zoo Praha vzniklé kvůli epidemii covid-19 se vyšplhaly do astronomických výšek. Jen za jarní období, kdy musela být zahrada uzavřená pro návštěvníky, činí jejich střízlivý odhad 45 milionů. Finanční injekci ve stejné výši v minulém týdnu schválili pražští radní. Další miliony bude muset zoo ušetřit.

OBRAZEM: Mláďata slonů indických z pražské zoo už skotačí na trávníku • Mláďata slona indického Max a Rudi už dovádějí i na trávě v „zeleném“ výběhu. A to zhruba o 35 kilogramů těžší než při posledním vážení, které proběhlo o měsíc dříve. Starší Max teď váží přesně 766 Kg a mladší Rudi 544 Kg. Tentokrát šlo o jejich první vážení v chráněném kontaktu, tedy bez přímého kontaktu s chovateli. Za pěkného počasí teď budou obě sloní mláďata s matkami i tetičkami pravidelně pobývat ve výběhu na trávě, a to zhruba od desáté hodiny do půl třetí odpoledne. Pak je chovatelé přemístí do prostředního výběhu, kde má sloní skupina k dispozici i bazén. [gallery columns="1" size="full" ids="9894,9893,9895"]

Nově narozené sloní samičky z pražské zoo už mají jména • Malé slonice narozené v Zoo Praha letos 27. března a 9. května dnes během slavnostního křtu dostaly sinhálská jména Lakuna a Amalee, která pro ně vybrali chovatelé.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Pražská zoo prohloubí spolupráci s Mongolskem na záchraně ohrožených druhů • Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek a státní tajemník Tsengel Tsegmid podepsali memorandum o ochraně ohrožených druhů živočichů v Mongolsku. Aktivity Zoo Praha, které se v Mongolsku dosud soustřeďovaly na návrat a ochranu koně Převalského, se i díky tomuto memorandu rozšíří také na další kopytníky. „Kůň Převalského je pro nás doslova ikonickým druhem a v neztenčené míře se mu chceme věnovat i nadále, v červnu ostatně proběhne další transport čtyř klisen do Gobi,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Současně však chceme přispět i k ochraně dalších, mimořádně výjimečných a současně ohrožených druhů, zejména sajg mongolských a velbloudů divokých. Pokud jde o sajgy, již financujeme jejich výzkum. V případě ochrany velbloudů divokých podpoříme strážce Přísně chráněné oblasti Velká Gobi A, ale především bychom se měli podílet na managementu jejich záchranného chovu v lidské péči.“ Podpis Memoranda proběhl u příležitosti návštěvy delegace z Mongolska na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR.

Aktivity pražské zoo na ochranu ohrožených druhů se v Mongolsku vedle koně Převalského rozšířily i na sajgu mongolskou.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo si užila velikonoční nadílku • Již tradičně se na Velikonoční pondělí nadělovalo i v Zoo Praha. Zvířata dostala dárky v podobě vajíček, pomlázek a dalších předmětů z proutí. Tato nadílka jim mnohdy posloužila nejen jako vítaná pochoutka, ale také jako zdroj zábavy – třeba pro takového slona indického Rudiho či pro tapíry jihoamerické. Lachtani jihoafričtí dostali mražené ryby, na kterých si nejvíce pochutnal samec Meloun – ten překvapil i samotné chovatele, když svůj příděl „slupnul jako malinu“ a hned se poohlížel po dalším. [gallery columns="1" size="full" ids="8947,8949"]