EasyJet spouští linku Praha-Berlín. Letenky mohou vyjít levněji než vlak

ZprávyPražskýDEN.cz • 28. března 2018 • 1 minuta čtení

easyJet bude do Berlína létat prozatím třikrát týdně.

easyJet bude do Berlína létat prozatím třikrát týdně.

Foto: Letiště Václava Havla Praha

Nízkonákladová letecká společnost easyJet oznámila zavedení nové přímé linky z Prahy na berlínské letiště Tegel, které je současně i nejnovější základnou dopravce. Po několika měsících se tak podařilo obnovit přímé pravidelné spojení do Berlína, které využijí cestující pro služební i soukromé cesty do německého hlavního města. Provoz na lince bude zahájen 21. dubna 2018 se třemi spoji týdně operovanými vždy v úterý, čtvrtek a sobotu.

„Přímé lety mezi Prahou a Berlínem jsou obchodně důležitým leteckým spojením. Proto jsme rádi, že se podařilo v krátkém čase nahradit ukončení provozu předchozího dopravce a pravidelná linka s německou metropolí se od 21. dubna obnoví. Očekáváme, že přímý spoj využije více než 26 tisíc cestujících v obou směrech,“ říká Václav Řehoř, předseda představenstva Letiště Praha.

Letenky si již nyní můžete koupit na weových stránkách easyJetu. Cena za jednosměrnou letenku pro jednu osobu při rezervaci dvou osob současně včetně administrativních poplatků a poplatků za platbu kreditní kartou začíná na 524 korunách.

[related-post id=“6569″]

[related-post id=“7802″]

[related-post id=“3694″]

[related-post id=“4485″]

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Jedny z největších hodin v Praze zdobí novou budovu modřanské radnice • V pražských Modřanech finišuje stavba budovy nové radnice, kam byly právě umístěny nové hodiny. S průměrem ciferníku přesahujícím 4 metry budou patřit mezi největší v Praze.

10. 5. 1868: V Praze se už prodávají první letošní třešně. Jsou ale příšerně drahé • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Výbuch plynu V pátek v 7 hodin večer chtěl laborant v p. Dittrichově lékárně v Ostruhové ulici otočiti kohoutek u roury vodovodní, pročež sehnul se ku dlažbě a odhodil prkno, kterým roury ku kašně vedoucí jsou přikryty; když pak po rouře sáhl, vzňal se, poněvadž měl s sebou rozžatou svíčku, v celé prostoře svítivý plyn, který byl ze sousední plynové roury uprchl, i popálil jej v obličeji a na prsou. První pomoci dostalo se starci tomuto v lékárně a pak donešen jest do svého bytu. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Synagoga je téměř hotová Nová synagoga v dušní ulici jest, co se zevnitřní stavby tyče, zúplna již dodělána. Lešení kol stavby jest také již odstraněno, čímž volný pohled na krásnou tuto budovu se jeví. Nyní se velmi pilně pracuje na upravení jejího vnitřku, tak že v několika nedělích bude zcela dohotovena. Stavba její stála 80.000 zl. – Pražský denník, 10. 5. 1868 První letošní třešně v Praze První letošní třešně bylo už včerejšího dne v Praze lze spatřiti a sice za sklem v krámech některých zdejších cukrářů a lahůdkářů. Nejprvnější toto letní ovoce vábilo mnoho diváků. Třešně tyto byly sem přivezeny z Terstu a vynikaly nejen svou úplnou zralostí, ale i drahotou, an jedna 5 kr. stála. Novinka tato tudíž arciť jen stůl boháče zdobiti mohla. – Pražský denník, 10. 5. 1868 [related-post id="9941"] Špatný žert Jistý krejčí, jenž před Strahovskou branou bydlí, přišel ve středu večer k jedné uzenářce na Karlovu náměstí i ukradl tam tobolku s 12 zl. v stříbrných šestákách. Anto uzenářka věděla, kde zloděj bydlí, číhala si naň ve čtvrtek ráno v Strahovské bráně. Zloděj skutečně přišel, spatřiv ale uzenářku šel k ní a doručil ji tobolku, řka, že si to jen zažertoval. Poněvadž se ale polovice šestáků nedostávalo, dala uzenářka nejapného žertovníka zatknouti. – Pražský denník, 10. 5. 1868 Karlínský občan zaplatil opravu sochy Suchu sv. Jana Nep. v Karlíně u silnice před invalidovnou stojící a valně sešlou dal v těchto dnech jistý Karlínský občan na svůj náklad důkladné opraviti. Dále byla mříže kol sochy obnovena a zahrádka při ní ozdobně vysázena. – Pražský denník, 10. 5. 1868

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

17. 7. 1889: Mastičkář z Vinohrad, krádeže v písárně a rodinné drama v Jihlavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

15. 2. 1890: Lanové dráhy v Praze, nová divadelní aréna a sekání ledu na Vltavě • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Národní zemědělské muzeum na Letné bude mít v sobotu otevřeno zdarma • V sobotu 18. května 2019 se u příležitosti Mezinárodního dne muzeí a galerií koná Letenský muzejní den. V Národním zemědělském muzeu v Praze bude vstup do všech expozic a na výstavy zdarma. Na návštěvníky čekají také komentované prohlídky expozic, divadélko pro děti a speciální prohlídky krytu civilní obrany, který se nachází pod muzeem.

Národní muzeum nabídne druhého plejtváka v životní velikosti • Národní muzem nechalo vyrobit realistický model plejtváka malého v životní velikosti. Exponát doplní skutečnou kostru plejtváka myšoka, který je symbolem muzea.

Pražské přívozy v sobotu vyplouvají do nové turistické sezóny • Kromě dvojice tradičně celoročních přívozů P1 a P2 plujících na severu Prahy, přívozů P5 a P8, které pomáhají překonat Vltavu v místech dočasně chybějících lávek pro pěší, a přívozu P7, který po výpomoci při uzavření Libeňského mostu zůstal v provozu i v březnu, vyplují spolu se zahájením turistické sezony v sobotu 24. března 2018 i zbylé sezonní pražské přívozy P3 (Lihovar – Veslařský ostrov) a P6 (Lahovičky – Nádraží Modřany). Od stejného data bude prodloužena provozní doba přívozů P5, P7 a P8 o hodinu, tedy až do 20:00. Dosud jediný integrovaný příměstský přívoz P4 mezi Kazínem a Mokropsy vypluje podobně jako loni 1. června. „Přívozy jsou již třináctým rokem plnohodnotnou součástí pražské MHD. V poslední době také fungují jako náhradní doprava, například za zřícenou lávku v Troji nebo za dočasně uzavřené lávky pro pěší na výtoňském železničním mostě,“ říká náměstek primátorky hl. m. Prahy a radní pro oblast dopravy Petr Dolínek. [related-post id="6807"] „Za loňský rok přepravily přívozy Pražské integrované dopravy rekordních 585 tisíc cestujících a 58 tisíc kol. Prvenství co do počtu přepravených cestujících si udržuje linka P2 mezi Podbabou a Podhořím, která za loňský rok přepravila 231 tisíc cestujících a 24 tisíc kol,“ doplňuje ředitel ROPID Petr Tomčík. Linky P5 a P8 sloužící jako náhradní doprava za uzavřené pěší lávky jsou zdarma, na ostatních linkách platí běžný tarif Pražské integrované dopravy.

9. 4. 1868: V Praze se objevilo pančované mléko. Za podvod hrozí vysoká pokuta • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Zabavení Veliká spotřeba mléka za nastávajících svátků spůsobuje, že již nyní se mléka nedostává, tak že zásoby do Prahy dovážené ani nestačí. Následkem tohoto nedostatku některé špekulující mlékárny hledí, by zásoby svého mléka rozličnými přídavky zdvojnásobnily, k čemuž ovšem nejlépe voda se hodí. By podvod tento nebyl tak spozorován, snaží se všelijakými přísadami přirozené barvy mléka dosíci. Šejdířsky takto provozovaná živnost byla včera ráno spozorována u jedné mlékařky v penízkové ulici, a pročež jí bylo všechno mléko na tak škodlivý spůsob připravené, pobráno a do kanálu vylito, ona sama pak za svlj podvod peněžitou pokutou potrestána. – Pražský denník, 9. 4. 1868 Otevírají se plovárny Plovárny a koupele na řece Vltavě počali v těchto dnech na některých místech jako u střeleckého ostrova, na Štvanici, na Smíchově budovati. Vojenská plovárna a koupel u jezovitské zahrady jest již z velké části postavena. – Pražský denník, 9. 4. 1868 [related-post id="9035"] Opravy týnského kostela Opravy na týnském kostele vykonávají se nyní v rozsáhlejší míře než dosud. Průčelí jeho na staroměstské náměstí jest na mnoha místech buď zcela neb z části opraveno. Jednotlivé gotické vížky a polovypukliny jsou úplně novými stavbami vynahraženy. Pod pavlanem nalezající se sochy a výstupky se také opravují. – Pražský denník, 9. 4. 1868 Bouřka, na kterou se čekalo Bouře táhla se včera odpoledne ve 4 hod. přes Prahu, spojena jsouc s vydatným deštěm, na nějž naši hospodáři už dlouho toužebně čekali. Bouře sama ale brzo zase se zatáhla. – Pražský denník, 9. 4. 1868

Gorily z pražské zoo se budou stěhovat do nového domova • Zoo Praha buduje zbrusu nový pavilon a venkovní výběh pro gorily nížinné. Po dokončení to má být dosud největší expozice zahrady.

Motolská nemocnice modernizovala intenzivní péči pro novorozence • Celkem 7 špičkově vybavených pokojů bude ve FN Motol od tohoto týdne využívat tým specialistů ošetřující nejmenší pacienty, kteří vyžadují intenzivní zdravotní péči. Maximální kapacita oddělení je 20 lůžek. Naprosto unikátní v tuzemských poměrech jsou 2 boxy určené pro individualizovanou péči o extrémně nezralé novorozence. Ty umožňují spolu s miminkem hospitalizovat i jeho maminku nebo další rodinné příslušníky. A to přesto, že se jedná o superspecializované pracoviště, tzv. jednotku intenzivní a resuscitační péče.

Loupežné přepadení lékárny. Neznámý muž si přišel pro peníze • Pražští policisté pátrají od úterý po neznámém muži, který se zbraní v ruce přepadl lékárnu v Zenklově ulici na Praze 8.

Národní muzeum ukrývá vzácné keltské poklady. Vidět je můžete na nové výstavě • Zajímá vás život Keltů a vše, co s ním souvisí? Pak se přijďte podívat na právě otevřenou výstavu s názvem Keltové do Nové budovy Národního muzea. Seznámíte se zde nejen s duchovním i každodenním životem keltských kmenů ale také s bohatým a proměnlivým světem doby železné ve střední Evropě. Národní muzeum vlastní jednu z nejrozsáhlejších archeologických sbírek v Evropě, spojenou svojí podstatnou částí právě s tématem mladší doby železné, konkrétně laténské kultury. A je to právě výstava Keltové, která si klade za úkol ukázat návštěvníkům její rozmanitost. „Jsem si jist, že keltské téma je v současnosti pro naše návštěvníky velice atraktivní a díky pojetí výstavy a především díky unikátnosti vystavovaných předmětů jistě nebudou zklamáni. Některé z předvedených nálezů jsou dokonce vystavovány zcela poprvé a představují nejzajímavější výsledky terénních výzkumů z posledních let,“ říká generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš. [gallery size="full" columns="1" ids="10641"] Na výstavě Keltové samozřejmě nemůže chybět ani jeden z nejvzácnějších předmětů ze sbírek Národního muzea, a sice opuková hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic. Příchozí se ale mohou těšit i na množství dalších unikátních předmětů. Ať už jde o bohatě malovanou keramiku, bronzové šperky, zbraně nebo keltské mince. Výstava je navíc doplněna o množství audiovizuálních prvků. Do běžného života Keltů pak návštěvníky vtáhnou například kopie keltských obydlí. Civilizace vrcholného období pravěkého vývoje naší země byla podobně jako v ostatních evropských oblastech od Polska po Itálii, od britských ostrovů po Ukrajinu, vytvářena nositeli tzv. laténské kultury, pojmenované podle lokality La Tène ve Švýcarsku. Laténská kultura je archeologický termín pro civilizaci mladší doby železné, jejíž nositelé osídlili rozsáhlé prostory evropského kontinentu v 2. polovině 1. tisíciletí př. Kr. Tato kultura je spojena se jménem historicky známých Keltů. Jejich civilizace se rozvíjela v období od 5. století do 1. století př. Kr. na takové úrovni, že vytvořila základy evropské kultury historického období. [gallery columns="1" size="full" ids="10640"] Výstava Keltové nabízí svým návštěvníkům pohled na roli Čech v tomto vývoji, a to nejen na kulturu vládnoucí elity, její honosné pohřby a sídla, ale i na i venkovské osady, využívání krajiny a nerostných zdrojů a s tím související výrobní aktivity a obchodu. V Nové budově Národního muzea otevřena od 25. května 2018 do 24. února 2019.

Co nabídne 13. ročník festivalu německy mluvících filmů DAS FILMFEST • Ikonická Romy Schneider, jež už dávno není tou mladou a svěží císařovnou Sissi z našich vzpomínek, Bertolt Brecht snažící se zfilmovat svou slavnou Žebráckou operu, Franz Murer, přezdívaný kat Židů z Vilniusu, obhajující se před soudem či mistryně světa ve sjezdu na lyžích Erika Schinegger, svádějící boj proti předsudkům, když se zjistí, že je vlastně Erik Schinegger. Různé osobnosti i rozličné osudy, které spojuje to, že jejich životní příběhy ožívají na filmovém plátně. Nejen to čeká na návštěvníky festivalu německy mluvených filmů DAS FILMFEST. Festival nabídne v letošním roce pět programových sekcí. Kromě tradiční DAS FILMFEST SPEZIAL, která představí ty nejzajímavější, cenami ověnčené i divácky úspěšné snímky, dokumentární DIE DOKU a krátkometrážních SHORTS, se mohou letos diváci těšit také na tematické sekce OSOBNOST a SPOLU & SÁM. V rámci DAS FILMFEST SPEZIAL festival uvede například zmiňovaný snímek Murer - Anatomie procesu, dále drsný policejní thriller Cops, drama z posledních dnů války Kapitán, založené na skutečných událostech, energický snímek o dospívání a hledání vlastní identity Blue my mind či velkoryse pojatou a divácky mimořádně úspěšnou „pohádku pro dospělé“ Timm Thaler aneb O chlapci, co prodal svůj smích. [gallery size="full" columns="1" ids="12744"] Sekce SPOLU & SÁM pozve diváky na romantickou roadmovie po Evropě se snímkem 303, nabídne svěží vztahovou komedii Kim má penis a představí úspěšnou tragikomedii s hvězdným obsazením Arthur & Claire. Velice silná je v letošním roce populární sekce DIE DOKU. Kromě snímků věnovaných filmovým velikánům (Life as it is: Miloš Forman on Miloš Forman a Hledání Ingmara Bergmanna) uvede například snímek Švýcar Chris, ve kterém se režisérka vydává po stopách svého bratrance – novináře, jenž za nejasných okolností zahynul ve válce v Jugoslávii. Do svědomí sáhne snímek EldOrado, ve kterém režisér Markus Imhoof mapuje osudy lidí na útěku. První fázi života člověka nám přiblíží poutavý dokument Cry Baby, Cry. Třináctý ročník přehlídky německých, rakouských a švýcarských filmů proběhne od 17. do 23. října v Praze a od 29. října do 2. listopadu v Brně. Podrobnější informace naleznete na www.dasfilmfest.cz. Přesný program bude na webu zveřejněn do konce září. Přehlídku tradičně spolupořádají Goethe-Institut, Rakouské kulturní fórum v Praze a Švýcarské velvyslanectví v České republice.

3 Tage in Quiberon.

S popáleninami se v Česku ročně léčí 9 tisíc dětí. Na bolestivé úrazy lze vyzrát kombinací selského rozumu • Statistiky Státního zdravotního ústavu hovoří neúprosně – s popáleninami se ročně potýká na 100 tisíc Čechů, téměř polovina musí kvůli závažnosti poranění vyhledat lékařskou pomoc, ze 40 % jde o ty nejmenší. Momentálně se blíží období, kdy se obecně nabádá ke zvýšené opatrnosti. Letní prázdniny znamenají více volného času pro děti, zmnožení potenciálně rizikových situací s tím jde ruku v ruce. Třeba máte doma malou aspirující kuchařku nebo kuchaře, kteří si nikdy neodpustí příležitost asistovat vám nebo prarodičům u plotny. A právě teď je na čase zbystřit! Naštěstí vám s tím mohou pomoci speciální ochranné pomůcky, které jsou na tuzemském trhu k dostání.

Praha hledá vánoční strom pro Staroměstské náměstí. Ve hře je 10 tisíc korun • Pořadatel největších vánočních trhů v České republice, společnost Taiko, vyhlašuje už posedmé soutěž o nejvhodnější strom pro Vánoční trhy v centru Prahy 2018. Dominantu Staroměstského náměstí může přihlásit každý. Autor vítězného tipu získá odměnu 10 tisíc korun. „Stačí být jeho majitelem, nebo jen o hezkém jehličnanu vědět a dát nám tip. Náš tým už se o vše postará. Vítěz obdrží symbolickou finanční odměnu,“ uvádí společnost Taiko na svém webu. Návrhy můžete zasílat na webu trhypraha.cz/vanocni-strom až do 15. září. Ideálním stromem, který organizátoři hledají, je smrk ztepilý. Může se nacházet na soukromém pozemku i veřejném prostranství. Zasílat lze tipy na stromy, které je nutné z bezpečnostních důvodů pokácet, případně stojí na stavebních pozemcích. Růst může kdekoli v Česku, ale místo musí být dobře přístupné pro těžkou techniku. Strom musí být zdravý, o jeho umístění na vánočních trzích rozhodnou dendrologové. Nazdobený vánoční strom se na Staroměstském náměstí letos poprvé slavnostně rozsvítí 1. prosince.

Znáte historii Stromovky? Začíná bezplatná venkovní výstava, kde se dozvíte podrobnosti • Muzeum hlavního města Prahy pořádá od 14. března do 1. července 2018 venkovní výstavu Stromovka. Jak název napovídá, věnována je především historii Královské obory Stromovky, jedné z významných zelených ploch na mapě Prahy a jejímu vývoji od 16. do 20. století. Zlatý věk této panovnické honitby v těsné blízkosti hlavního města nastal v 16. a na počátku 17. století. Od začátku 19. století se pak stala vyhledávaným místem zábavy Pražanů. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představí výstava vývoj tohoto parku až do doby, jak jej známe dnes. Historie Stromovky Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Původní název místa zněl „Alte Tiergarten“, v překladu „Stará obora“. V éře obou vládců se však spíše přibližoval k novodobému významu zoo. Počet druhů chované cizokrajné zvěře byl skutečně úctyhodný. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna a Rudolfovy štoly, vodního díla, které přivádělo do rybníka ve Stromovce vodu z Vltavy. [related-post id="5916"] Od roku 1804 je královská obora přístupná veřejnosti jako anglický park se zahradnicky upravenými úseky. V 19. století do něj sice okrajově zasáhla stavba Podmokelské a Buštěhradské dráhy a procházely jím i tramvajové koleje, nic z toho ale nezmenšilo jeho oblibu trvající dodnes. Kdy a kde? Bezplatná venkovní výstava o historii Stromovky je umístěna nepřetržitě před budovou Muzea hl. m. Prahy na Florenci až do konce června.

Zvyšování nájemného má svá pravidla. V některých případech o něm rozhoduje soud • Pronajímatel má sice právo na úpravu výše nájmu, ovšem musí dodržet určitá pravidla stanovená nájemní smlouvou nebo zákonem. V jakých případech je navýšení nájemného oprávněné? O kolik je přípustné a za jakých podmínek? Existuje jeho maximální hranice? A jaká pravidla musí obě strany respektovat?

Unikátní 400 let starý prapor z bitvy na Bílé hoře je k vidění v Praze • U příležitosti 400. výročí popravy 27 českých pánů na Staroměstském náměstí prezentuje Národní muzeum vůbec poprvé prapor, který byl přímou součástí bitvy na Bílé hoře. Jedinečný artefakt mohou návštěvníci díky spolupráci s italskými partnery vidět až do konce září v Muzejním komplexu Národního muzea na výstavě 1620. Cesta na Horu.

Pracujících cizinců přibývá. Průměrně vydělávají stejně jako Češi, někdy i víc • Česká ekonomika musí kvůli nedostatku pracovních sil stále více spoléhat na zaměstnance s cizím státním občanstvím. Jejich podíl přesáhl loňském roce 12 procent. Většinu celkového počtu cizinců u nás tvoří občané Ukrajiny, Slovenska a Vietnamu. Následují občané Ruska, Polska, Bulharska a Rumunska. V počtu usazených převyšují občané třetích zemí nad občany EU. Data zveřejnil Český statistický úřad.