Jaro už je blízko. Pražský svišť se probudil ze zimního spánku

ZprávyKristián Vích16. března 20211 minuta čtení

Svišť lesní

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Zdá se, že jaro už je skutečně za dveřmi. V pražské zoologické zahradě se z hlubokého zimního spánku probudil samec sviště lesního.

Předpovídání jara za pomoci svišťů je populární zejména v Severní Americe. Celosvětově známý svišť Phil z města Punxsutawney dokonce na Hromnice podle tamních tradic oznamuje délku zimy. Samec sviště lesního ze Zoo Praha si podle chovatelů dal letos pořádně na čas a poprvé ho po zimním spánku ve venkovní expozici viděli až v pondělí ráno.

„Na podzim se svišti intenzivně vykrmují, jejich tělesná hmotnost naroste oproti létu i o polovinu,“ popisuje podzimní přípravu svišťů na zimní období kurátor savců Pavel Brandl.

„V říjnu jsou obvykle připraveni na zimování a ukládají se k hibernaci, ta trvá do začátku března. Obvykle se probudí v prvních březnových dnech, výjimečně i na konci února. Letos už to bylo opravdu i na našeho samce dlouhé,“ dodává.

V průběhu zimního období spí svišti hlubokým spánkem, při kterém se jim zpomalí metabolismus, klesne tělesná teplota a zpomalí srdeční tep. Na jaře se probouzejí, až když se teploty zvýší a trvale ustálí na vyšších hodnotách.

Svišti se v průběhu zimy neprobouzejí a zůstávají v norách, které si sami ve svém výběhu vyhrabou. V prvních dnech po probuzení se obvykle nad zemí zdržují jen málo, ale po několika dnech se začínají slunit a pást se.

Zdroj: Tisková zpráva Zoo Praha

Nepřehlédněte

Výstava orchidejí v Botanické zahradě představuje rostliny z Jižní Ameriky • Trojská botanická zahrada zahájila nejočekávanější výstavu letošního roku. Skleník Fata Morgana již počtrnácté zaplnila přehlídka orchidejí, a to jak vzácných přírodních druhů, tak pestrá škála vyšlechtěných kultivarů.

Rekordní duben v Praze, byl druhý nejteplejší od počátku měření • V dubnu 2018 byla v Praze-Klementinu naměřena průměrná měsíční teplota 15,6 °C, což znamená, že odchylka od normálu 1981-2010 byla +4,8 °C. Měsíc duben byl tedy podle tohoto normálu teplotně mimořádně nadnormální. Teplotní odchylka od dřívějšího normálu 1961-1990 byla +5,8 °C a i podle tohoto normálu by byl mimořádně nadnormální. Teplotní odchylka od dlouhodobého průměru 1775-2014 byla +6,1 °C. Mezi dosavadními 244 dubny od roku 1775 se umístil na druhém místě, což rovněž odpovídá mimořádně teplému dubnu. Nejteplejší duben od roku 1775 byl naměřen roku 1800, s průměrnou teplotou 16,2 °C. Za letošním dubnem se umístil duben 2009 s průměrnou teplotou 15,1 °C, na čtvrtém místě byl duben 1794 s průměrnou teplotou 13,9 °C, na pátém místě duben 2007 s 13,8 °C. Na dalších místech jsou roky 2011, 2000 a 2014. Kdy bylo nejchladněji? Nejchladnější duben od roku 1775 byl naměřen v roce 1839 s průměrnou teplotou 4,9 °C, druhý nejchladnější byl duben 1817 s průměrnou teplotou 5,0 °C, třetí byl duben 1785 s průměrnou teplotou 5,4 °C a čtvrtý nejchladnější byl duben 1917 s průměrnou teplotou 5,5 °C.

Letošní miliontá návštěvnice Zoo Praha dostala hezký dárek • Ředitel Zoologické zahrady hl. m. Prahy Miroslav Bobek dnes přivítal miliontého návštěvníka roku 2018. Stala se jím Jana Urbanová z Prahy. „Syn má rád zvířata, takže v pražské zoo jsme letos už potřetí. To, že jsme přišli jako miliontí, je obrovské překvapení,“ uvedla paní Urbanová při přebírání certifikátu. „Už se těším, až se pořádně podívám, co všechno jsme dostali, ale momentálně mám největší radost z rodinné permanentky.“ Celoroční rodinnou vstupenku paní Urbanová jistě využije, i dnes přišla do Zoo Praha nejen se synem, ale také s rodiči, babičkou, sestrou a jejími dětmi. Tentokrát byli ovšem nadšení nejen z nevšedních zážitků v zoo, ale i ze spousty dárků, kterým vévodil velký plyšový gepard. Nechyběly suvenýry ze Zoo Praha nebo dárkové tašky a koše od jejích partnerů. Celá rodina Urbanových si pochvalovala i další připravený bonus – noční prohlídku až pro 15 osob, díky níž budou moci nahlédnout do života zvířat po zavírací době. [related-post id="12093"] Paní Urbanová prozradila, že s rodinou navštěvuje Zoo Praha pravidelně ve všech ročních obdobích. Sama má nejradši lvy, malého syna Péťu fascinují sloni, hroši a plameňáci. Po dnešku si všichni nejspíše oblíbí i lachtany – součástí programu, který pro rodinu pražská zoo připravila, bylo totiž také speciální setkání s těmito hravými ploutvonožci. Miliontého návštěvníka Zoo Praha přivítala letos pouze o dva dny později než loni. Tropické letní teploty se tedy na návštěvnosti projevily mnohem méně, než se očekávalo.

Paní Jana Urbanová, která přišla do Zoo Praha letos jako miliontá v pořadí, přebírá se synem Péťou od ředitele Miroslava Bobka plyšového geparda a další dárky.

Praha 2 plánuje vysadit desítky stromů v ulicích i parcích • Městská část Praha 2 chce být o něco zelenější. V polovině května proto chystá dosadbu chybějících stromů v některých ulicích a parcích.

Pražská zoo zvyšuje vstupné. Na záchranu ohrožených druhů bude posílat více peněz • Zoologická zahrada hl. m. Prahy od 1. února zvýšila cenu vstupného. Důvodem je inflace a rostoucí nároky na chov zvířat i samotný provoz. Dospělý návštěvník si za jednu návštěvu nově připlatí navíc 50 korun.

Další hrabáč kapský se narodil v pražské zoo. Matkou je opět Kvída • Pražská zoologická zahrada oslavuje. Ve čtvrtek večer se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáč si vedou zatím dobře. Mládě pije, podle chovatelů je aktivní a po porodu vážilo 1380 gramů, což je u hrabáčů přiměřená porodní hmotnost.

Novorozená sloní samička vyšla poprvé na procházku • Během slunečného a teplého nedělního odpoledne se sloní samička narozená v Zoo Praha 27. března 2020 poprvé podívala ven.

V pandemii si lidé pořizovali pejsky. Toto jsou nejčastější jména a plemena • Stále více Pražanů si pořizuje domácího mazlíčka. Jen za loňský pandemický rok 2020 přibylo do evidence navíc přes 4 tisíce psů. Dohromady jich tak nyní v hlavním městě žije přesně 90 183.

Pražská zoo úspěšně odchovává kriticky ohrožený druh lemurů • V Zoo Praha probíhá mimořádně výjimečný odchov vari bělopásých. Vše zatím vypadá velmi slibně. Úspěchem přitom bývá už to, když se tyto vzácné lemury podaří rozmnožit. Jednak jich v lidské péči žije extrémně málo, jednak všichni pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů a v neposlední řadě hraje roli i to, že samice přichází do říje jediný den v roce. Současná tři pražská mláďata se narodila 22. dubna samici Fanie a samci Mandrakovi. Vari bělopásý patří mezi jeden ze tří uznávaných poddruhů vari černobílého; v červeném seznamu IUCN jsou všechny tři vedené jako kriticky ohrožené. Na světě udržují čistý poddruh pouze instituce spadající pod Evropský záchovný program (EEP), kterých je 24 a jen jedenácti z nich se daří vari bělopásé množit. Celkem v lidské péči žije 88 jedinců, včetně tří pražských mláďat. Všichni navíc pocházejí pouze ze dvou párů zakladatelů, z nichž jeden se rozmnožil jedinkrát. EEP proto velmi usiluje o získání nové krve z domovského Madagaskaru. Pokud se nové jedince nepodaří získat, tento taxon v chovech zanikne. [gallery size="full" columns="1" ids="10816"] Další podstatný důvod, proč v lidské péči zůstává tak málo vari bělopásých, je ten, že samice přichází do říje jen jeden den v roce. Ode dne páření ji chovatelé pravidelně váží, čímž zjistí, zda je březí, a stanoví přibližný den porodu. Zhruba měsíc před porodem totiž musejí do chovného boxu nainstalovat boudy a umístit k nim dostatek materiálu, aby v jedné z nich mohla samice vystavět hnízdo, které v přírodě buduje v dutinách stromů. A ani po narození mláďat rozhodně není vyhráno; úmrtnost v chovech je vysoká. Zoo Praha chová tyto vzácné lemury od roku 2004. Současnému páru – Mandrakovi a Fanie – se narodilo již několik mláďat, ale dosud se žádné nepodařilo odchovat.

V zázemí Zoo Praha probíhá výjimečný odchov vari bělopásých a zatím to vypadá slibně.

V Čakovicích mají nově opravený park. Vypráví příběh mistra Jana Husa • Městská část Praha-Čakovice otevřela kompletně zrekonstruovaný Husův park. Jeho součástí jsou netradiční záhony, autorský vodní prvek s kolísající hladinou, zeď s chytrým nanonátěrem, která sama rozkládá emise a sad okrasných jabloní odkazující k památce mistra Jana Husa. 

VIDEO: Největší výstava plžů v republice probíhá v pražské zoo • Slavnostní vernisáží v Galerii Gočárovy domy začala jedinečná výstava s názvem Achatiny v Zoo Praha, která představuje fascinující svět plžů. Návštěvníci tam najdou největší výběr v ČR – šneky různých tvarů i barev, malé o velikosti pouhého centimetru až po dvaceticentimetrové obry. K vidění jsou druhy pozemní i stromové, býložravé i částečně masožravé, chovatelské novinky a druhy natolik unikátní, že je neuvidíte nikde jinde – například původem z Nigérie nebo Konga. Výstava představuje zejména zástupce šneků z čeledi Achatinidae - neboli oblovek - tropických suchozemských plžů dorůstajících velikosti až 30 cm. Ti se v posledních letech stali pro svůj atraktivní vzhled a nenáročnost oblíbenými domácími mazlíčky. Nechybí ovšem ani zástupci českých plžů, jako například hlemýždi, slimáci a plzáci. Každou neděli od 10 do 18 hodin až do konce výstavy 2. září se mohou návštěvníci těšit i na komentované prohlídky, mezi 14. a 15. hodinou se jim bude věnovat také chovatel Tomáš Protiva, který zodpoví otázky nebo poradí, jak šneky snadno chovat i doma.

Orangutaní mládě z pražské zoo již prozkoumává svůj výběh • Před pět měsíci se v pražské zoologické zahradě narodilo mládě orangutana sumaterského. Dostal jméno Pustakawan, ale zkráceně se mu říká Kawi.

Autobusem do zoo se dostanete rychleji. Linka 112 pojede nově přes Trojský most • Autobusová linka 112, která spojuje stanici metra Nádraží Holešovice a Zoologickou zahradu v Troji, bude od 1. srpna vedena rychlejší a spolehlivější trasou přes Trojský most i ve směru do ZOO.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Na náměstí Míru roste vzácný šafrán bělokvětý. Kolemjdoucí nevěří vlastním očím • Poblíž tramvajové zastávky na pražském náměstí Míru vykvetl vzácný šafrán bělokvětý. U kolemjdoucích vzbuzuje velký rozruch. Známé přirovnání „je ho jako šafránu“ v těchto dnech tak úplně neplatí na náměstí Míru. Desítky rozkvetlých rostlinek přitahují pozornost kolemjdoucích a všímají si jich i cestující v tramvajích. Lidé si vzácný úkaz nadšeně fotí a sdílí ho na sociálních sítích. Šafrán bělokvětý v Praze je skutečnou raritou. Běžně se totiž tato rostlina ve městech nevyskytuje. Narazit na ni můžete hlavně na loukách a pastvinách v nadmořské výšce kolem 2000 metrů. [gallery columns="1" size="full" ids="8563"] Na trhání zapomeňte Pro svou vzácnost je šafrán bělokvětý zařazen na seznam ohrožených druhů. Je proto zakázáno ho trhat, sbírat, ničit nebo jinak narušovat jeho vývoj.

Šafrán bělokvětý se ve městech běžně nevyskytuje.

Křtiny v pražské zoo. Tapíří samička dostala jméno Jasmína • Jméno pruhované slečně vybrali chovatelé Zoo Praha a slavnostně jej odhalil kmotr mláděte náměstek primátora hlavního města Prahy Petr Hlubuček.

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Tapířice z Francouzské Guyany se stala novou obyvatelkou Zoo Praha • Ve výběhu v dolní části pražské zoologické zahrady se od čtvrtka zabydluje samice tapíra jihoamerického Taluen, která vytvoří pár samcem Texem. Tapířice dorazila do Prahy z osm tisíc kilometrů vzdálené Francouzské Guyany. Narodila se 1. prosince 2017 v Zoo de Guyane, oba rodiče její matky pocházejí z přírody, otec je součástí Evropského záchovného programu (EEP).

Kolik prstů má kočka? Správná odpověď není jednoznačná • Je to zdánlivě jednoduchá otázka. Kolik prstů má dohromady obyčejná průměrná kočka? Pokud tipujete 16 nebo 20, jste na omylu. Běžná domácí kočka má prstů celkem 18. Pokud toto číslo vydělíme čtyřmi, zjistíme, že na každou tlapku připadá 4,5 prstu. Jak je to možné?

OBRAZEM: Želvy z pražské zoo po zimě už opět vylezly ven • Želvy sloní a želvy obrovské po více než půl roce stráveném ve vnitřní expozici opět pobývají i venku. Bude-li tak o víkendu přát počasí, návštěvníci si jistě užijí pohled na tyto tropické želvy ve výběhu stejně, jako si ony užívají vyhřívání na sluníčku a pastvu na čerstvé trávě. „Naše želvy pobyt venku vyloženě těší; jedním z hlavních důvodů je samozřejmě slunce, které jim také dodává UVB paprsky, a ty napomáhají správnému vývoji krunýře,“ vysvětlila vrchní chovatelka velkých želv Zoo Praha Nataša Velenská. Tím nejpodstatnějším podnětem je ovšem podle kurátora plazů Petra Velenského pro želvy pastva: „Možnost čerstvé pastvy na krásném, zavlažovaném trávníku je největší benefit toho výběhu, ale poskytuje želvám i zábavu. Aldaberské želvy jsou přátelské, takže když vyjde ven jedna želva, vyjde i druhá, často se po trávníku pohybují celý den synchronně vedle sebe a mají radost ze vzájemné přítomnosti.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10534,10532,10533"]

Největším benefitem výběhu je pro želvy možnost pastvy na zavlažovaném trávníku.