Ježčice se nafoukla vzduchem jako balónek. Lékaři měli jedinou možnost

ZajímavostiKristián Vích23. října 20182 minuty čtení

Foto: Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy, Facebook.com

Tzv. „balónový syndrom“ znali pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy až do minulého úterý pouze z odborné literatury. Ježčice byla zpočátku ve velkém ohrožení života, ale díky včasné pomoci je už naštěstí z nejhoršího venku.

Dospělá samice ježka západního se dostala do rukou ošetřovatelů minulé úterý a její zjev všechny zarazil už na první pohled – vypadala jako velký pichlavý balónek.

K takovému stavu dochází u ježků po velkém traumatu, v tomto konkrétním případě po srážce s autem. Kvůli poranění dýchacích cest se vzduch dostává do podkoží a způsobuje nafouknutí. Tzv. „balónový syndrom“ je vlastně pneumotorax, u ježků se však díky jejich relativně volné kůži projevuje právě enormním nafouknutím.

Ježky takový stav přímo ohrožuje na životě. Léčit se dá pouze „upouštěním“ vzduchu pomocí velké jehly a podáním antibiotik.

„Ježčice, které trochu nehezky říkáme Balónek, překvapila tím, jak brzy se začala lepšit a jak srdnatě bojuje o svůj život. První večer vypadal její stav opravdu vážně a obávali jsme se nejhoršího. Lapala po dechu a bylo vidět, že se dusí. Druhý den ale už dýchala výrazně klidněji. Pomohlo jí určitě i včasné ošetření naší veterinární lékařkou. Další dny se stav ježčice dále zlepšoval a k našemu překvapení a radosti začala v pátek samostatně jíst. Nyní, zdá se, má nejhorší už za sebou. Cesta k úplnému uzdravení bude ještě dlouhá (kromě pneumotoraxu utrpěla i zlomeninu spodní čelisti a přišla o levé oko), ale teď už věříme, že bude zakončena návratem do přírody,“ sdělili pracovníci Záchranné stanice.

Nepřehlédněte

Návštěvníci kunratického zookoutku zabili tříletého daňka Alfonse • V kunratickém zookoutku došlo minulou sobotu ke smutné tragédii. Jeden z obyvatel zdejšího výběhu, tříletý daněk Alfons, uhynul. Na vině je nezodpovědné chování návštěvníků, kteří nedbali varování a zvířeti hodili do výběhu zkažené jídlo.

Nezodpovědnost návštěvníků stála život nevinné zvíře.

Pražská zoo slavnostně zahájila novou sezónu • V pražské zoologické zahradě zahájili novou hlavní sezonu. Vedle slavnostního otevření přestavěné restaurace Gaston došlo i na „křtiny“ mimořádně vzácných leguánů chutných. Ti dostali velmi neobvyklá jména: Palačinka, Čokoláda a Bramborák. Zahajovací slavnosti se zúčastnili primátorka hl. města Prahy Adriana Krnáčová a její náměstci Eva Kislingerová s Petrem Dolínkem. Stovky přihlížejících návštěvníků během zahájení ocenily netradiční vystoupení lachtaní rodiny. Hlavní sezónu symbolicky odstartoval lachtaní samec Meloun, syn a pokračovatel slavného lachtana Gastona, který zahynul při povodni 2002. „V první řadě děkuji panu řediteli a všem ošetřovatelům, kteří se starají o zvířata. Děkuji jim za to, že přispívají k chodu celé zoo,“ prohlásila primátorka. [related-post id="7825"] Náměstek Petr Dolínek, do jehož gesce zoo spadá, uvedl: „Často sem chodím s dětmi a vidím velké proměny zoo, a to nejen pokud jde o pavilony a expozice, ale také zdánlivé drobnosti jako jsou lavičky, prvky pro děti, zpevněné cestičky a podobně.“ Dalším bodem programu byly křtiny tří leguánů chutných, kteří jsou podle Červené knihy IUCN vedeni jako ohrožený druh a Zoo Praha na ně čekala řadu let. Dnes byli slavnostně pojmenováni Palačinka, Čokoláda a Bramborák, a to na základě návrhu jejich chovatelky, paní Nataši Velenské. Slavnostní program zakončil koncert skupiny Slza.

87. hlavní sezónu Zoo Praha symbolicky zahajoval také lachtan Meloun, syn Gastona, který zahynul během povodní 2002.

Pražská zoo má nového vzácného obyvatele. Žije jen v několika evropských zahradách • Novým obyvatelem vnitřní expozice pavilonu Afrika zblízka v Zoo Praha se stal bércoun Petersův. Jeden z největších a nejbarevnějších zástupců svého řádu je příslušníkem starobylé skupiny savců – Afrotheria – společně například s damany, slony, bodlíny nebo hrabáči. Pro jeho příchod prošla expozice, ve které ještě donedávna žily komby a křečkomyši, značnou proměnou.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.

Pražská zoo získala vzácné žáby z jezera Titicaca. V Peru jim hrozí vyhynutí • Zásilka se sedmi desítkami vodnic posvátných dorazila v pátek večer do Zoologické zahrady hl. m. Prahy. Tyto v mnoha ohledech výjimečné žáby žijí pouze ve vysokohorském jezeře Titicaca, vinou znečištění jsou tam však kriticky ohrožené. Pražská zoo se proto nyní spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojuje do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči.

Do Zoo Praha dorazily vodnice posvátné, vzácné žáby z jezera Titicaca. Pražská se nyní spolu s vybranými severoamerickými a evropskými zoologickými zahradami zapojuje do programu na vytvoření jejich pojistné populace v lidské péči.

Na křídlech motýlů. Botanická zahrada ukáže exotické cestovatele • Už posedmnácté se letos do skleníku Fata Morgana v Botanické zahradě hl. m. Prahy vrátí exotičtí motýli. Tentokrát se představí v možná překvapivé roli, a to coby cestovatelé. Dozvíte se, odkud a kam se motýli přesouvají, kolik kilometrů dokáže motýl uletět za jediný den, který druh uletí největší vzdálenost, a mnoho dalších zajímavostí.

Monarcha stěhovavý (Danaus plexippus).

V pražské zoo se vyklubal na svět tenhle roztomilý pišišvor. Podívejte se, jaké velké zvíře z něj nakonec vyroste • Jen od konce ledna se v Zoo Praha vyklubala řada zajímavých a vzácných ptáčat, například mládě pelikána skvrnozobého, emu hnědého nebo hned dvě mláďata marabu afrického. A další ptačí přírůstky na sebe jistě nenechají dlouho čekat. Marabu africký (čáp marabu) Marabuové afričtí Vilda s Emou mají za sebou už několik úspěšných odchovů. Další dvě ptáčata se jim vylíhla letos, 30. ledna a 2. února. První týden je sice ještě chovatelé dokrmovali, momentálně už jsou ale mláďata plně v péči svých rodičů, kteří se jim řádně věnují. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6169"] „Zatím zůstávají v zázemí, ale na jaře by celá čapí rodinka měla být k vidění ve Vodním světě v dolní části zoo,“ uvedl chovatel ptáků Zoo Praha Pavel Kovařík a dodal, že každé další mládě marabu afrického znamená úspěch, protože sestavit chovný pár tak, aby si vyhovoval, není vůbec snadné. V České republice se zatím podařily odchovy čápů marabu pouze v Zoo Praha a v Zoo Dvůr Králové. [related-post id="6067"] Pelikán skvrnozobý Mládě pelikána skvrnozobého se vylíhlo 17. února a také v tomto případě má Zoo Praha pořádný důvod k radosti. Tento druh patří k nejvzácnějším druhům pelikánů, který se dnes vyskytuje jen na zlomku původního území. Odchov v lidské péči je navíc náročný a rodiče z pražské zoo ne příliš zkušení. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6170"] „První pokus o přirozený odchov v loňském roce nedopadl dobře, proto jsme se i vzhledem k významu každého pelikána skvrnozobého rozhodli pro umělý odchov, který má výrazně vyšší šanci na úspěch, a navíc přináší důležité poznatky využitelné při přirozených odchovech,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. [related-post id="6077"] Emu hnědý Ptáče emu hnědého se vyklubalo 18. února, jako jediné mládě ze šesti vajec nasazených v líhni. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6171"] „Toto poslední, úspěšné vejce bylo sneseno 23. prosince, takže bylo tak trochu vejcem vánočním. Ještě týž den jsme ho nasadili do líhně. Samec na vejcích totiž odmítal sedět, a jelikož je hnízdo na venkovním dvorku, v dřevěné boudě, hrozilo, že by vejce promrzla. Na další vejce již samec zasedl sám a nyní zahřívá šestikusovou snůšku, přičemž na první mláďata se můžeme těšit zhruba příští víkend,“ doplňuje zoologický náměstek Jaroslav Šimek.

Odchovat mládě pelikána skvrnozobého, jednoho z nejvzácnějších druhů pelikánů, je velice náročné.

Jak dlouho vydrží kočka sama doma • Majitelé koček a kocourů to jistě znají. Chcete na pár dní odjet z domova, ale nesehnali jste nikoho, kdo by vám vašeho miláčka chodil hlídat a krmit. Zvíře pak musí zůstat o samotě a vy se během odloučení perete s obavami, jak to ten nebohý chlupáček zvládne.

Svět jehličnanů přibližuje letní výstava v Botanické zahradě • Jehličnany obývají naši planetu už od prvohor a od té doby se dokázaly vyrovnat s řadou změn a překážek. Dodnes jsou neodmyslitelnou součástí světové flóry. Jaká tajemství skrývá tato fascinující skupina dřevin? To prozradí letošní letní výstava v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

Další hrabáč kapský se narodil v pražské zoo. Matkou je opět Kvída • Pražská zoologická zahrada oslavuje. Ve čtvrtek večer se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáč si vedou zatím dobře. Mládě pije, podle chovatelů je aktivní a po porodu vážilo 1380 gramů, což je u hrabáčů přiměřená porodní hmotnost.

Pražská zoo vystavuje vzácné posvátné žáby z jezera Titicaca • Zoo Praha otevřela v Teráriu u Rezervace Bororo expozici pro vodnice posvátné, pozoruhodné žáby žijící v přírodě pouze v jezeře Titicaca, kde jsou však vinou znečištění kriticky ohrožené. Nádrž pro tyto výjimečné žáby má velkorysé rozměry 3 x 3 x 2 metry a výtvarně byla inspirována zatopeným chrámem, který stával na břehu jezera Titicaca přibližně před 1 000 až 1 500 lety.

Největší i nejmenší štíři světa jsou nyní k vidění v pražské zoo • V Gočárových domech v pražské zoologické zahradě můžete až do 26. května 2019 vidět unikátní kolekci štírů. Jedinečné tvory zájemcům přiblíží i komentované prohlídky, které se konají každou neděli.

Veleštír trnitý (Heterometrus spinifer) je jedním z největších zástupců rodu. K obraně používá masivní makadla (klepeta) a dospělé zvíře vydrží více než rok nepřijímat potravu bez trvalých následků.

Úspěch světové úrovně. Pražští botanici vypěstovali vzácnou masožravku • Kurátorům a zahradníkům Botanické zahrady hl. m. Prahy se povedl evropský unikát. Pomocí ručního opylování vypěstovali semena vzácné masožravky láčkovky uťaté (Nepenthes truncata). Po devíti měsících se nyní zahrada může pochlubit četným potomstvem.

OBRAZEM: Mláďata slonů indických z pražské zoo už skotačí na trávníku • Mláďata slona indického Max a Rudi už dovádějí i na trávě v „zeleném“ výběhu. A to zhruba o 35 kilogramů těžší než při posledním vážení, které proběhlo o měsíc dříve. Starší Max teď váží přesně 766 Kg a mladší Rudi 544 Kg. Tentokrát šlo o jejich první vážení v chráněném kontaktu, tedy bez přímého kontaktu s chovateli. Za pěkného počasí teď budou obě sloní mláďata s matkami i tetičkami pravidelně pobývat ve výběhu na trávě, a to zhruba od desáté hodiny do půl třetí odpoledne. Pak je chovatelé přemístí do prostředního výběhu, kde má sloní skupina k dispozici i bazén. [gallery columns="1" size="full" ids="9894,9893,9895"]

Výstava exotických motýlů v pražské botanické zahradě • Tradiční výstavu exotických motýlů opět připravuje Botanická zahrada hl. m. Prahy. V pořadí již 18. ročník se tentokrát zaměří na jedovaté druhy.

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

Chystá se stavba Noemovy archy pro všechny druhy zvířat na planetě • Britský nadšenec plánuje stavbu tisíciletí. V Jihoafrické republice by chtěl vybudovat skutečnou Noemovu archu, domov pro všechny druhy zvířat na planetě. Ambiciózní projekt však dostává závažnou trhlinu.

Kriticky ohrožené želvy měnící zbarvení jsou k vidění v pražské zoo • V pražské zoo je k vidění zcela unikátní druh vzácné a mimořádně ohrožené sladkovodní želvy. Batagur bengálský se ve volné přírodě už nejspíš vůbec nevyskytuje. Jeho cesta do Prahy je přitom více než zajímavá.

Batagur bengálský

Botanická zahrada zve na prohlídku plodin Nového světa • Při procházce expozicemi Botanické zahrady hl. m. Prahy můžete procestovat doslova celý svět. V severní části venkovních expozic nedaleko výsadeb prérijních rostlin lze již čtvrtým rokem obdivovat plodiny původem z amerického kontinentu.

Jak vycvičit krysy. Známý ruský umělec popsal své triky a úskalí práce • Vladimir Leonidovič Durov (1863–1934) se zapsal do historie jako světoznámý krotitel, cirkusový artista, kouzelník a spisovatel. Kromě jiného se věnoval studiu vlivu životního prostředí na zvířata, používání hypnózy v jejich výcviku a přednáškám o jejich psychologii. Současně je považován za průkopníka nenásilné výcvikové školy založené na humánním a laskavém přístupu ke zvířatům.