RUBRIKY
HLEDAT

OBRAZEM: Další úspěch pražské zoo. Narodila se dvě mláďata vzácného soba karelského

ZprávyPražskýDEN.cz • 30. května 2018 • 1 minuta čtení
Mládě soba karelského.

Mládě soba karelského.

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

V Zoo Praha se narodila další dvě mláďata vzácného soba karelského. Jde o jediný divoký poddruh soba, který se chová a množí v lidské péči, přičemž z českých zoo jej úspěšně odchovává pouze pražská.

Mládě narozené 13. května je sameček, o tři dny později přišla na svět i samička. Návštěvníci si oba přírůstky mohou prohlédnout v Severském lese v horní části zoo.

Vstoupit do diskuze

Nepřehlédněte

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Hroch Fanda se odstěhoval z Prahy do Francie • Syn slavného hrocha Slávka z pražské zoologické zahrady se minulý týden odstěhoval do zoo La Palmyre na západním pobřeží Francie.

Pražskému pícháčkovi už rostou bodliny. Úplně vyhráno ještě nemá • V pražské zoo přišlo letos v dubnu na svět historicky první mládě ježury australské. Chovatelé mu proto věnují mimořádnou péči. Využívají k tomu dokonce kamerový systém.

V Praze se narodilo další mládě ohroženého lemura kata • Pražská skupina lemurů kata se rozrostla o další mládě. Nový benjamínek se narodil ve středu brzy ráno a zatím se vyvíjí dobře. Jeho rodiči jsou téměř šestiletá samice Anka původem z Paříže a stejně starý chovný samec Tali narozený v Bratislavě. Lemur kata patří podle Červené knihy IUCN mezi ohrožené druhy.

Pražská zoo bilancuje. I v těžkém roce přišlo na svět několik vzácných mláďat • Opatření proti šíření koronaviru se letos výrazně dotkla i pražské zoo. Život v zahradě i přesto pokračoval dál. Na svět zde přišly stovky nových mláďat. Některé odchovy jsou velmi významné i z odborného hlediska.

OBRAZEM: Sloní drobeček Max z pražské zoo už váží skoro tři čtvrtě tuny • Mláďata slonů indických z pražské zoologické zahrady rostou jako z vody. Starší Max už váží 732 kg a mladší Rudi 508 kg. Maxovi navíc rostou kly, které v jeho necelých dvou letech sice měří jen pár centimetrů, ale on se je snaží zdatně využívat ve svůj prospěch. Slůňata tak začínají vzbuzovat respekt a chovatelé je budou postupně převádět do chráněného chovu. [gallery columns="1" size="full" ids="8062,8063"]

Slůně Max už má několikacentimetrové kly.

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den supů bohatým programem • Sup kapucín, hnědý a mrchožravý nebo kondor královský. Všechny tyto druhy mohou návštěvníci ještě více zblízka poznat tuto sobotu 5. září v Zoo Praha u příležitosti oslav Mezinárodního dne supů a kondorů. Bohatý program přiblíží život a odchov těchto vzácných dravých ptáků.

Nově narozené žirafí mládě z pražské zoo už dostalo jméno • Zatím nejmladší člen stáda žiraf severních núbijských v Zoo Praha dostal jméno Matyáš. Dvouměsíčního samečka o víkendu pokřtili nejvyšší český herec Pavel Šimčík a mistr světa v rychlostní kanoistice, olympijský medailista Josef Dostál.

Žirafí sameček dostal jméno Matyáš.

V Zoo Praha se narodila guaréza pláštíková • V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci pražské zoologické zahrady obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga a podle chovatelů si zatím vede dobře.

V pražské zoo se vylíhlo mládě tučňáka přímo před očima rodičů • V pražské zoologické zahradě v Pavilonu tučňáků se 18. října vylíhnul přímo před zraky svých rodičů tučňák Humboldtův. Aktuálně váží 406 gramů a jeho rodiče – samec Kulička (z pražského odchovu) a samice Plzeňačka (původem z Plzně) – se o něj od počátku vzorně starají. V bezpečí nory, kde zatím mládě tráví čas, jej zahřívají svými těly, a samozřejmě ho krmí natrávenými rybami.

Největší evropský pavouk slíďák tatarský je nyní k vidění v pražské zoo • Pražská zoologická zahrada o víkendu slavnostně otevřela dočasnou expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Terárium obývá mimořádně velká samice, která patří minimálně mezi největší jedince dosud nalezené v České republice. Její velikost se pohybuje kolem horních publikovaných limitů, při čemž literatura většinou uvádí jako maximum dospělé samice 31 milimetrů. K vidění bude v pražské zoo do konce června.

Zoo Praha v neděli, jako první na světě, otevřela expozici slíďáka tatarského, největšího druhu pavouka v Evropě. Konkrétně jde o mimořádně velkou samici.

Tapír Morse se odstěhoval z Prahy. Zoo se s ním rozloučila stylově • Pražská zoo se rozloučila se samcem vzácného tapíra čabrakového. Jeho novým domovem bude zoologická zahrada v německém Norimberku. Stejně jako při loňských křtinách, také tentokrát zazněla speciální zpráva v Morseově abecedě, oznamující celému světu stěhování.

OBRAZEM: Želvy z pražské zoo po zimě už opět vylezly ven • Želvy sloní a želvy obrovské po více než půl roce stráveném ve vnitřní expozici opět pobývají i venku. Bude-li tak o víkendu přát počasí, návštěvníci si jistě užijí pohled na tyto tropické želvy ve výběhu stejně, jako si ony užívají vyhřívání na sluníčku a pastvu na čerstvé trávě. „Naše želvy pobyt venku vyloženě těší; jedním z hlavních důvodů je samozřejmě slunce, které jim také dodává UVB paprsky, a ty napomáhají správnému vývoji krunýře,“ vysvětlila vrchní chovatelka velkých želv Zoo Praha Nataša Velenská. Tím nejpodstatnějším podnětem je ovšem podle kurátora plazů Petra Velenského pro želvy pastva: „Možnost čerstvé pastvy na krásném, zavlažovaném trávníku je největší benefit toho výběhu, ale poskytuje želvám i zábavu. Aldaberské želvy jsou přátelské, takže když vyjde ven jedna želva, vyjde i druhá, často se po trávníku pohybují celý den synchronně vedle sebe a mají radost ze vzájemné přítomnosti.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10534,10532,10533"]

Největším benefitem výběhu je pro želvy možnost pastvy na zavlažovaném trávníku.

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

Zoo Praha jako jediná v Evropě letos odchovala vzácného primáta • V pražské zoologické zahradě se 15. září narodilo mládě vzácného makiho Ganzhornova. Tito primáti přitom v evropských zoologických zahradách prakticky vymizeli, v letošním roce se jediné mládě narodilo právě v Praze.

V pražské zoo uměle oplodnili samici ohroženého lva indického • Ve středu večer podstoupila samice lva indického Ginni – původem z indického Gudžarátu – umělou inseminaci. Tu provedl přímo v Zoo Praha tým profesora Thomase Hildebrandta z berlínského Leibnizova institutu ve spolupráci s veterináři z pražské zoo. K zákroku použili sperma samce Jamvana.

Čistokrevní lvi indičtí samec Jamvan a samice Ginni ve výběhu pražské zoo.

Stěhování goril začalo. Nový pavilon představí zoo na podzim • Pražská zoologická zahrada na podzim otevře nový pavilon goril. Stavba byla dokončena již v dubnu a nyní se sem postupně stěhují nejrůznější zástupci primátů. Pro návštěvníky se v pořadí devatenáctý pavilon Zoo Praha otevře 28. září u příležitosti 91. narozenin.

V Zoo Praha se narodila první mláďata tohoto roku • Jen pár hodin po začátku nového roku přišla v Zoo Praha na svět dvě mláďata. Prvním z nich je beránek ovce kamerunské, na kterého se návštěvníci mohou přijít podívat do Dětské zoo v dolní části areálu. Druhým novorozencem je želva tuniská, jejíž chov v pražské zoo pochází z jedinců zabavených pašerákům.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.
Zprávy Krimi Zajímavosti Kam vyrazit Magazín Počasí Horoskop Bizár