Tapír Morse se odstěhoval z Prahy. Zoo se s ním rozloučila stylově

ZprávyKristián Vích • 28. září 2021 • 1 minuta čtení

Foto: Petr Hamerník, Zoo Praha

Pražská zoo se rozloučila se samcem vzácného tapíra čabrakového. Jeho novým domovem bude zoologická zahrada v německém Norimberku. Stejně jako při loňských křtinách, také tentokrát zazněla speciální zpráva v Morseově abecedě, oznamující celému světu stěhování.

„Morse byl jedním z nejskvělejších mláďat, která se v naší zoo narodila (či vylíhla) v době loňské karantény. Mohl bych dlouze vysvětlovat, čím je takový malý tapír výjimečný, ale ono se stačí na něj podívat. Krémové tečky a čárky na čokoládově hnědé srsti tehdejšího mláděte. Tahle kombinace každého dostane. Tečka-čárka-tečka-tečka-čárka,“ popsal ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.

Zoo pokřtila tapíra loni 27. dubna, tedy v den opětovného otevření Zoo Praha veřejnosti po první koronavirové uzavírce. Na stejné datum připadá také Den Morseovy abecedy a Světový den tapírů.

Morse je teprve druhým odchovaným mládětem tohoto vzácného a ohroženého druhu lichokopytníka v Praze. Ve světě se ale mít špatně nebude.

„Zoo Norimberk je koordinátorem Evropského chovného programu tapírů čabrakových, náš Morse bude mít tu nejlepší péči,“ dodal kurátor savců Pavel Brandl s tím, že v Zoo Praha nadále zůstanou Morseho rodiče Indah a Niko.

Zdroj: Tisková zpráva Zoo Praha

Vstoupit do diskuze

Morseova abeceda tapír čabrakový Zoo Praha

Nepřehlédněte

Pražská zoo je první na světě v počtu odchovaných mláďat zejozoba afrického • Pražská zoo v letošním roce dosáhla bilance 30 přirozeně odchovaných mláďat zejozoba afrického za osm chovatelských sezón, čímž se nemůže pochlubit žádná jiná zoo na světě. Nejstarší letošní mládě tohoto druhu narozené v pražské zoo 22. srpna už překonalo kritický věk a jeho sourozenci narození krátce po něm jej můžou následovat. Návštěvníci najdou tyto možná až bizarně vyhlížející ptáky se zvláštním tvarem zobáku v Ptačích mokřadech umístěných v dolní části zoo. Pražská zoo chová zejozoby od roku 1996. Velký úspěch zaznamenala v roce 2011, kdy se jí jako první z evropských zoo povedl přirozený odchov zejozoba afrického pod rodiči. Letos si může připsat další úspěch, a to světový – nejvíce přirozeně odchovaných mláďat za osm chovatelských sezón. „V prvních dnech chovatelé dvakrát denně pravidelně lezou k hnízdům, aby mláďata zvážili, dle potřeby přikrmili a podali výživové doplňky a léky, než se chovné páry ujmou své rodičovské úlohy naplno,“ vysvětlil kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. Zejozobi afričtí se coby potravní specialisté živí sladkovodními rybami a kuřaty; nejdůležitější složku potravy ovšem tvoří hlemýždi. Zejozobi je svým zručným, speciálně uzpůsobeným zobákem vytahují z ulit, aniž by tyto ulity porušili. V hnízdní sezóně dokáže pražské hejno denně spořádat celý kbelík hlemýžďů. Celkem se v Zoo Praha podařilo odchovat již 35 mláďat zejozoba afrického, která pak odešla jak do českých zoo, tak do zoo ve Francii, Německu a Rakousku.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

Zima udeřila. Ohřát se můžete o víkendu v africkém pavilonu pražské zoo • Venkovní teploty v těchto dnech klesly pod bod mrazu. Jedním z míst, kde si můžete připomenout léto, je Africký dům v pražské zoologické zahradě.

O víkendu se přijďte ohřát do Zoo Praha!

Spory Michala Cihláře s pražskou zoo skončily. Výtvarník bude muset platit • Rozhodnutím pražského Vrchního soudu, podle kterého má výtvarník Michal Cihlář uhradit pražské zoo soudní výlohy ve výši 222 764,50 Kč, končí letitá kauza, v níž Cihlář žaloval Zoo Praha o 1,8 mil. Kč za údajně neoprávněné nakládání s jeho dílem - logem Zoo Praha s koněm Převalského. I v této věci byl nakonec žalobce neúspěšný a skončila tak dlouholetá série sporů mezi ním a Zoo Praha.

Pražskou zoo opouští samice hrabáče kapského. V Olomouci ji čeká důležitý úkol • Samice hrabáče kapského Nyota v pátek opustila Zoo Praha, aby v novém domově, Zoo Olomouc, vytvořila pár s tamním samcem. Chovatelé na obou stranách věří, že se nový pár zaslouží o další generace těchto pozoruhodných afrických savců. Pár hrabáčů, který zůstává v Praze, ale dlouho sám nezůstane. Kvída je totiž opět v očekávání. Nyota se narodila 20. srpna 2016 v Zoo Praha, kde se stala hvězdou. Narození hrabáčů v lidské péči nejsou zcela neobvyklá, ale odchovat jejich mládě, to už dá pořádně zabrat. Zdárný odchov hrabáče totiž často závisí na pomoci lidí, zejména v případě ne příliš zkušené samice. „I po narození Nyoty jsme u ní zhruba měsíc drželi čtyřiadvacetihodinové služby, aby ji matka Kvída nechtěně třeba nezalehla,“ uvedl vrchní chovatel Zoo Praha Jaromír Plný. Teď se sice pražští chovatelé musejí s Nyotou rozloučit, současně ovšem cítí obrovské zadostiučinění. „To, že naše doslova vypiplané mládě dostane šanci mít vlastní mládě, je pro nás zhmotněním veškerého našeho úsilí,“ vysvětlil Plný. Loučení s vypiplaným mládětem usnadní lidem ze Zoo Praha také vědomí toho, že se už teď mohou těšit na dalšího hrabáče. Kvída je totiž opět březí. „Příležitostně Kvídu kontrolujeme ultrazvukem. Z toho posledního víme, že je mládě živé a vyvíjí se bez abnormalit. Určit pohlaví zatím není možné, ale co můžeme s jistotou říci, je to, že je samice ve vysokém stádiu březosti, takže se dá porod očekávat v nejbližších týdnech,“ uzavřel veterinář Zoo Praha Roman Vodička.

Samice hrabáče kapského Nyota odjela ze Zoo Praha do nového domova v Zoo Olomouc.

OBRAZEM: Pražská zoo má nový přírůstek. Narodilo se další mládě guarézy pláštíkové • Dnes ráno se oblíbené gueréze pláštíkové, zasloužilé matce Lucii, narodilo v pořadí již deváté mládě. Návštěvníci se na něj mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů. Samice Lucie se i tentokrát projevila jako vzorná a zkušená matka. Podle hlavního chovatele primátů Davida Valy své mládě po porodu očistila; její potomek se zdá být v pořádku a byl u něj pozorován dobrý sací i úchopový reflex. „V dopoledních hodinách jsme již Lucii sledovali ve venkovním výběhu, kde své mládě půjčovala ostatním členům skupiny. Toto chování je pro guerézy typické. Samice půjčuje hned v den porodu své mládě těm, kteří se podílí na jeho výchově. Jediný, kdo si mládě nebere, je chovný samec Katanga, který dohlíží na bezpečí rodiny,“ vysvětlil Vala. [gallery columns="1" size="full" ids="8938,8939,8940,8941"]

Návštěvníci se na mládě mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů.

Pražská zoo otevřela Darwinův kráter. Bydlet tu budou i tasmánští čerti • V pražské zoologické zahradě proběhlo v sobotu slavnostní otevření nové expozice tasmánské a australské fauny Darwinův kráter. Návštěvníci tu uvidí více než dvě desítky druhů pocházejících z nejmenšího kontinentu.

Antonín Panenka se stal kmotrem nově narozeného klokana z pražské zoo • Mládě klokana horského, které poprvé vykouklo z vaku letos 22. ledna, dostalo jméno Tonda. Jeho jméno v neděli slavnostně odhalil Antonín Panenka, fotbalová legenda a prezident fotbalového klubu Bohemians Praha 1905. Návštěvníci si mohou klokana Tondu prohlédnout v horní části zoo.

Pražská zoo vystavuje nejjedovatější a nejmenší žáby na světě • Návštěvníci Zoologické zahrady hl. m. Prahy mají v těchto dnech příležitost prohlédnout si tři desítky druhů pralesniček neboli šípových žab, mezi které se řadí ty nejjedovatější a nejmenší žáby na světě. Podobná kolekce dosud v Česku nikdy nebyla představena.

Neskutečná radost! Gibonům v pražské zoo se narodilo mládě • V pondělí časně ráno se v Zoo Praha narodilo druhé mládě gibona stříbrného a zatím si vede velmi dobře. V České republice tento ohrožený druh chovají jen dvě zoologické zahrady. Odchovat jej se dosud podařilo jen té pražské. „Chov gibonů stříbrných je velmi náročný, proto už naše mládě narozené v roce 2015 – jako první v rámci všech českých i slovenských zoo – znamenalo obrovský chovatelský úspěch. O to víc nás těší, že jsme na tento úspěch navázali dalším mládětem a dnes tříletý Silver Arrow získal sourozence,“ vysvětlil ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. Nově narozené mládě se zatím jeví čile a zdravě, podle chovatelů má dobrý sací i úchopový reflex a matka Alangalang se o něj stará velmi pečlivě. Hned po porodu svého potomka očistila a nehne se od něj na krok. První den zůstávala v bezpečí expozice, polehávala s mládětem na břiše, aby mohlo pít, nebo seděla v podřepu a objímala ho všemi končetinami. Dnes už s ním i posedává na topolu nebo „lítá“ venku – v korunách stromů, při čemž má nohy ohnuté k břichu, aby jej zajistila. „Samice je dominantní, takže za běžných okolností se k jídlu vždy hrne jako první. V den porodu ovšem nepřijímala potravu, pouze se věnovala péči o novorozeně. Teď už však s chutí chodí na jídlo jak ve vnitřní expozici, tak venku,“ doplnil kurátor chovu primátů Vít Lukáš. [gallery size="full" columns="1" ids="11703"] Otec Flip plní svou rodičovskou roli zejména tím, že samici s mládětem dopřává potřebný klid. Stejně tak tříletý sourozenec novorozeněte – Silver Arrow, který nyní přejde pod téměř výhradní výchovu samcem. Gibon stříbrný patří mezi ohrožené druhy primátů. Žije pouze v lesích indonéského ostrova Jáva, které velkou rychlostí ustupují polím a plantážím, kde tito poměrně velcí primáti nedokážou žít. Jejich populace stále klesá. Odhaduje se, že v přírodě žije něco kolem 2500 jedinců. V lidské péči jich je chováno zhruba 70. Nové pražské mládě si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Mládě gibona stříbrného si mohou návštěvníci prohlédnout v dolní části zoo, na jednom z tzv. opičích ostrovů.

Autobusem do zoo se dostanete rychleji. Linka 112 pojede nově přes Trojský most • Autobusová linka 112, která spojuje stanici metra Nádraží Holešovice a Zoologickou zahradu v Troji, bude od 1. srpna vedena rychlejší a spolehlivější trasou přes Trojský most i ve směru do ZOO.

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den goril speciálním programem • Zoologická zahrada hl. m. Prahy oslaví tuto sobotu Mezinárodní den goril. Pro návštěvníky bude přichystán zajímavý program.

OBRAZEM: Další úspěch pražské zoo. Narodila se dvě mláďata vzácného soba karelského • V Zoo Praha se narodila další dvě mláďata vzácného soba karelského. Jde o jediný divoký poddruh soba, který se chová a množí v lidské péči, přičemž z českých zoo jej úspěšně odchovává pouze pražská. Mládě narozené 13. května je sameček, o tři dny později přišla na svět i samička. Návštěvníci si oba přírůstky mohou prohlédnout v Severském lese v horní části zoo. [gallery size="full" columns="1" ids="10647,10646,10648"]

Mládě soba karelského.

Oslava sloních narozenin. Nechyběl třípatrový dort z ovoce • Pražská zoologická zahrada je již několik měsíců uzavřená pro návštěvníky. Život v ní se ale nezastavil. O víkendu proběhly oslavy prvních narozenin sloní samičky Lakuny.

První mládě dikdika Kirkova se narodilo v pražské zoo • Návštěvníci Zoo Praha mohou v těchto dnech pozorovat v pavilonu Africký dům mládě dikdika Kirkova. Jedná se o historicky první mládě této nejmenší antilopy na světě narozené v Praze. Teprve měsíc starý přírůstek je velmi aktivní a ve venkovní expozici se pohybuje pouze po boku své matky.

Narodilo se mládě ohroženého chápana. Pytláci je loví pro maso • V pražské zoologické zahradě přišlo na svět mládě chápana středoamerického. Tento zajímavý druh primátů patří mezi ohrožené. Ve Středí Americe domorodci loví chápany kvůli masu. Pražská rodinka se ale naštěstí úspěšně rozmnožuje.

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

I sloni chodí na pedikúru. V pražské zoo ji podstupují pravidelně • Nohy slůňat, která se narodila v roce 2016 v Zoo Praha v roce 2016, už mají co nést – starší Max aktuálně váží 938 kg a mladší Rudi 676 kg. Oba si ale stále rádi hrají a jsou velice aktivní; jejich kopyta – tenčí než u dospělých slonů – jsou tudíž náchylná k prasklinám. I oni proto musejí pravidelně absolvovat pedikúru.

K úpravě chodidel slonů používají chovatelé speciální kopytní sadu.