Diskuze: OBRAZEM: Další úspěch pražské zoo. Narodila se dvě mláďata vzácného soba karelského

Zpět na článek

Nepřehlédněte

Zoo Praha oslaví Mezinárodní den goril speciálním programem • Zoologická zahrada hl. m. Prahy oslaví tuto sobotu Mezinárodní den goril. Pro návštěvníky bude přichystán zajímavý program.

OBRAZEM: Pražská zoo má nový přírůstek. Narodilo se další mládě guarézy pláštíkové • Dnes ráno se oblíbené gueréze pláštíkové, zasloužilé matce Lucii, narodilo v pořadí již deváté mládě. Návštěvníci se na něj mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů. Samice Lucie se i tentokrát projevila jako vzorná a zkušená matka. Podle hlavního chovatele primátů Davida Valy své mládě po porodu očistila; její potomek se zdá být v pořádku a byl u něj pozorován dobrý sací i úchopový reflex. „V dopoledních hodinách jsme již Lucii sledovali ve venkovním výběhu, kde své mládě půjčovala ostatním členům skupiny. Toto chování je pro guerézy typické. Samice půjčuje hned v den porodu své mládě těm, kteří se podílí na jeho výchově. Jediný, kdo si mládě nebere, je chovný samec Katanga, který dohlíží na bezpečí rodiny,“ vysvětlil Vala. [gallery columns="1" size="full" ids="8938,8939,8940,8941"]

Návštěvníci se na mládě mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů.

Pražská zoo oslavuje narození mláděte lemura kata, prvního po čtvrt století • Na Ostrově lemurů v Zoo Praha je po dlouhé době k vidění mládě lemura kata, které v úterý 16. dubna porodila pětiletá samice Anka. Mládě přišlo na svět kolem poledne a zatím se vyvíjí dobře.

Tento snímek mláděte lemura kata vznikl krátce po porodu. Matka mládě řádně očistila a začala kojit.

Pražskou zoo opouští samice hrabáče kapského. V Olomouci ji čeká důležitý úkol • Samice hrabáče kapského Nyota v pátek opustila Zoo Praha, aby v novém domově, Zoo Olomouc, vytvořila pár s tamním samcem. Chovatelé na obou stranách věří, že se nový pár zaslouží o další generace těchto pozoruhodných afrických savců. Pár hrabáčů, který zůstává v Praze, ale dlouho sám nezůstane. Kvída je totiž opět v očekávání. Nyota se narodila 20. srpna 2016 v Zoo Praha, kde se stala hvězdou. Narození hrabáčů v lidské péči nejsou zcela neobvyklá, ale odchovat jejich mládě, to už dá pořádně zabrat. Zdárný odchov hrabáče totiž často závisí na pomoci lidí, zejména v případě ne příliš zkušené samice. „I po narození Nyoty jsme u ní zhruba měsíc drželi čtyřiadvacetihodinové služby, aby ji matka Kvída nechtěně třeba nezalehla,“ uvedl vrchní chovatel Zoo Praha Jaromír Plný. Teď se sice pražští chovatelé musejí s Nyotou rozloučit, současně ovšem cítí obrovské zadostiučinění. „To, že naše doslova vypiplané mládě dostane šanci mít vlastní mládě, je pro nás zhmotněním veškerého našeho úsilí,“ vysvětlil Plný. Loučení s vypiplaným mládětem usnadní lidem ze Zoo Praha také vědomí toho, že se už teď mohou těšit na dalšího hrabáče. Kvída je totiž opět březí. „Příležitostně Kvídu kontrolujeme ultrazvukem. Z toho posledního víme, že je mládě živé a vyvíjí se bez abnormalit. Určit pohlaví zatím není možné, ale co můžeme s jistotou říci, je to, že je samice ve vysokém stádiu březosti, takže se dá porod očekávat v nejbližších týdnech,“ uzavřel veterinář Zoo Praha Roman Vodička.

Samice hrabáče kapského Nyota odjela ze Zoo Praha do nového domova v Zoo Olomouc.

Jaro je za dveřmi. V expozici plazů v pražské zoo probíhají bouřlivé námluvy • Návštěvníci pražské zoologické mohou v těchto dnech vidět opravdové známky jara. Konkrétně v unikátní středoasijské pouštní expozici Kattakum, která se nachází v Pavilonu šelem a plazů. Ještě zhruba dva až tři týdny tam bude probíhat období intenzivních námluv a bojů samců o samičky.

Obrovská radost v pražské zoo. Narodilo se další mládě vzácné guarézy pláštíkové • Ve středu 3. dubna ráno přibyl do skupiny gueréz pláštíkových v Zoo Praha další přírůstek, tentokrát jubilejní. Zkušené matce Lucii se narodilo v pořadí již desáté mládě. Shodou náhod ho navíc přivedla na svět přesně rok od porodu svého předchozího potomka.

Mládě guerézy pláštíkové, které v sobotu na zahájení 88. sezóny Zoo Praha dostalo jméno Lopi, už není ve skupině nejmladší. Jeho místo zaujal tento benjamínek, který přišel na svět ve středu ráno.

Zvířata z pražské zoo si pochutnala na dýních • Zoologická zahrada hl. m. Prahy je kvůli pandemii koronaviru již třetí týden uzavřena pro veřejnost. I přesto ale zdejší zvířata nepřišla o tradiční dýňové hody.

Pražská zoo se raduje. Narodilo se další mládě koně Převalského • V pražské zoo přišlo minulý čtvrtek na svět další mládě ohroženého koně Převalského. Jen letos se jedná již o čtvrtý přírůstek. Celkem se tak v trojské zahradě a dalších jejích zařízeních narodilo již 239 těchto vzácných hříbat.

Zkušená matka Hara své poslední mládě pečlivě chrání, podle chovatelů k němu nepouští ani sourozence.

OBRAZEM: Želvy z pražské zoo po zimě už opět vylezly ven • Želvy sloní a želvy obrovské po více než půl roce stráveném ve vnitřní expozici opět pobývají i venku. Bude-li tak o víkendu přát počasí, návštěvníci si jistě užijí pohled na tyto tropické želvy ve výběhu stejně, jako si ony užívají vyhřívání na sluníčku a pastvu na čerstvé trávě. „Naše želvy pobyt venku vyloženě těší; jedním z hlavních důvodů je samozřejmě slunce, které jim také dodává UVB paprsky, a ty napomáhají správnému vývoji krunýře,“ vysvětlila vrchní chovatelka velkých želv Zoo Praha Nataša Velenská. Tím nejpodstatnějším podnětem je ovšem podle kurátora plazů Petra Velenského pro želvy pastva: „Možnost čerstvé pastvy na krásném, zavlažovaném trávníku je největší benefit toho výběhu, ale poskytuje želvám i zábavu. Aldaberské želvy jsou přátelské, takže když vyjde ven jedna želva, vyjde i druhá, často se po trávníku pohybují celý den synchronně vedle sebe a mají radost ze vzájemné přítomnosti.“ [gallery size="full" columns="1" ids="10534,10532,10533"]

Největším benefitem výběhu je pro želvy možnost pastvy na zavlažovaném trávníku.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

Ohrožený dikobraz se narodil v pražské zoo. Lidová pověrčivost ho může vyhubit • Zoo Praha oslavuje narození dikobraza palawanského. Odchov těchto hlodavců pocházejících z Filipín je v zoologických zahradách velmi vzácný. Až do roku 2019 byla pražská zahrada jedinou v Evropě, která se mohla z jeho mláďat pravidelně radovat.

Dikobraz palawanský je jedním z nejmenších druhů dikobrazů. Typická je krátká, zakulacená hlava bez zřetelného krku, zavalitá postava a malé oči i boltce. Samci se od samic liší pouze větší velikostí.

Samec pandy červené má novou partnerku z Chorvatska • Samice pandy červené Regica, která se do pražské zoo přistěhovala letos v červenci z Chorvatska, vyrazila po několikatýdenní aklimatizaci poprvé do svého nového výběhu.

Pražská zoo začala stavět nový domov pro tasmánské čerty • Pražská zoo spustila přípravné stavební práce na nové expozici australské fauny. Areál, který vyroste na jižní straně zoo, je inspirován Tasmánií a Darwinovým kráterem. Návštěvníky bude lákat především na ďábly medvědovité, známé také jako tasmánské čerty, nebo třeba na vombaty. Samotná stavba má trvat zhruba 12 měsíců. Další čas si vyžádá příprava expozice na umístění zvířat. Nová expozice nahradí stávající část tzv. staré bažantnice. Její obyvatelé se částečně přesunou do nového Rákosova pavilonu a částečně do chovatelského zázemí. Na jejím místě vznikne šest venkovních výběhů a dvě voliéry. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě Darwinova kráteru, který se nachází na Tasmánii a vznikl dopadem meteoritu. Součástí expozice bude také vnitřní chovné zázemí pro zvířata, do něhož budou moct návštěvníci nahlížet. Velkorysé výběhy této expozice zaberou plochu celkem 0,35 ha. Největší z nich bude výběh pro klokany s návštěvnickou stezkou. Stavební realizaci zajišťuje firma VW WACHAL, která vyhrála ve výběrovém řízení. „Stavební práce v zoo budou probíhat tak, aby nenarušily její běžný provoz. Plánujeme proto navážet stavební materiál a těžkou techniku v době, kdy je zoo pro návštěvníky uzavřena,“ říká Ivan Valenta, vedoucí závodu 2 ze stavební firmy VW WACHAL. [gallery size="full" columns="1" ids="11217"] Společnost VW WACHAL už má s podobnou prací zkušenosti. Loni na podzim dokončila realizaci budovy, která dnes v pražské zoo slouží jako zázemí pro její pracovníky. V Ostravě postavila například pavilon hrochů nebo návštěvnické centrum, jehož součástí je středisko ekologické výchovy. Nedávno získala čestné uznání v soutěži Stavba roku Zlínského kraje za realizaci Obecního úřadu v Ostrožské Nové Vsi. Firmu za využití recyklovaného materiálu při výstavbě Depozitáře pro Východočeské muzeum ocenilo 3. místem v soutěži Přeměna odpadů na zdroje také Ministerstvo průmyslu a obchodu.

Architektonický návrh australské části připomíná Tasmánii jako civilizací dlouho neobjevený svět. Nově postavené budovy vytvoří jeden celek v podobě přírodního útvaru kráteru, který byl inspirován dopadem meteoritu na Tasmánii. Stavební objekty budou soustředěné po obvodu kružnice, v jejímž středu najdou návštěvníci nejatraktivnější přírodní výběhy. Stavba naváže na stávající svah a při pohledu z horní části zoo bude splývat s terénem.

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

Zoo získala ocenění za záchranu koně Převalského • Zoo Praha je nově držitelem nejvyššího ocenění Světové asociace zoologických zahrad a akvárií WAZA Conservation Award. Získala jej za projekt Návrat divokých koní a za dlouholetý přínos k záchraně koně Převalského. Historicky jde teprve o šesté udělení tohoto světově největšího vyznamenání pro zoologické zahrady.

Sklípkani v Zoo Praha. Unikátní výstava začíná již tuto sobotu • V Galerii Gočárovy domy v pražské zoo bude od soboty 8. září k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Vernisáž začne ve 13 hodin za účasti autora výstavy a chovatele sklípkanů Davida Šťastného a zástupců Zoo Praha. Pražská zoo chce výstavou vyjít vstříc veřejnosti. Poprvé totiž výstavu sklípkanů uspořádala před rokem a pro velký zájem ji pak prodlužovala. I proto teď tyto fascinující živočichy, kteří se během 300 milionů let téměř nezměnili, do Galerie v Gočárových domech vrací. Milovníci největších suchozemských bezobratlých živočichů se mohou těšit na více než čtyřicet druhů sklípkanů. K vidění budou i některé velmi vzácné – dosud nepojmenované druhy, sklípkan největší vážící až kolem 200 gramů nebo sklípkan krásnonohý coby nejkrásnější zástupce rodu. [gallery size="full" columns="1" ids="12349"] Výstava Sklípkani bude otevřena denně od 10 do 17:30 hodin a potrvá do 4. listopadu. Každou zářijovou neděli mezi 14. a 15. hodinou proběhne také doprovodný program s odborným průvodcem, včetně bližšího seznámení se sklípkany s využitím binokulárních lup.

V rámci doprovodného programu si návštěvníci výstavy Sklípkani mohou tyto fascinující živočichy prohlédnout i pomocí binokulárních lup. Na snímku sklípkan Lightfootův.

Mláďata pandy červené jsou už k vidění v pražské zoo • Návštěvníci Zoo Praha nyní mohou zahlédnout dva vzácné přírůstky pandy červené. Čtyřměsíční dvojčata se právě v těchto dnech začínají samostatně pohybovat ve venkovním výběhu poblíž hlavního vchodu do areálu zoo.

Slon Max z pražské zoologické zahrady oslavil 3. narozeniny • První stoprocentně pražské slůně, sameček Max, který se v Zoo Praha nejen narodil, ale byl tu i počat, oslavil v sobotu v Údolí slonů své třetí narozeniny. Před početným davem návštěvníků se proběhl speciálně připraveným „lesem“ z listů banánovníku a prozkoumal i další dárky.

Sameček slona indického Maxmilián se v pražské zoo narodil 5. dubna 2016. Sobotní oslavu svých třetích narozenin si opravdu užil. Na úvod se proběhl „lesem“, který chovatelé slonům připravili z listů banánovníku.

Orangutaní samice Mawar z pražské zoo musela k zubaři na náročnou operaci • Samice orangutana sumaterského Mawar z pražské zoologické zahrady má za sebou složitý výkon v ústní dutině kvůli patrným obtížím se zuby a podezření na paradentózu. Lékaři jí v anestézii zkontrolovali celkový stav chrupu, problémové zuby odstranili a zvolili odpovídající léčbu. Teď se samice zotavuje v zázemí. Mawar v poslední době vypadlo několik zubů, chovatelé u ní cítili silný zápach z dutiny ústní a rovněž zaznamenali problémy samice se žvýkáním tužší potravy. Výkon byl tudíž nevyhnutelný. I přesto, že orangutani jsou schopni v rámci tréninku ukazovat chovatelům dutinu ústní, Mawar v tomto nespolupracuje; jako jediné možné řešení tak přicházela v úvahu celková anestézie. „Protože má orangutan jisté podobnosti s člověkem, provedli jsme výkon ve spolupráci s humánními kolegy. Inhalační anestézii tak vedl anesteziolog, chrup ošetřily stomatoložka a stomatochiruržka,“ vysvětlil veterinář Zoo Praha Roman Vodička a doplnil, že celý výkon trval zhruba 2,5 hodiny. „U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů. Ty problémové jsme proto vytrhli.“ Momentálně je samice izolovaná v zázemí, kde se zotavuje pod bedlivým dozorem chovatelů. Společnost jí dělá pětiletá dcera Diri. „Po složitém výkonu je Mawar samozřejmě ještě unavená, ale její chuť k jídlu roste. Předpokládáme, že pokud nedojde ke komplikacím, v horizontu několika dnů už bude celá skupina orangutanů opět pohromadě,“ poznamenal kurátor primátů Vít Lukáš.

U Mawar byly patrné značné nánosy zubního kamene, pokročilá paradentóza a viklavost zubů.

Orangutaní mládě z pražské zoo již prozkoumává svůj výběh • Před pět měsíci se v pražské zoologické zahradě narodilo mládě orangutana sumaterského. Dostal jméno Pustakawan, ale zkráceně se mu říká Kawi.