Odkud se vzalo jméno Praha. Vysvětlení, o nichž většina Čechů nemá tušení
Tohle jméno zná každý, ale jeho původ je dodnes trochu záhada.
Nikdo dnes přesně neví, odkud se vzalo slovo Praha. Jisté je jen to, že má hlubší význam, než se na první pohled zdá – a že v sobě nejspíš nese kus přírody, ohně i legend.
Podle jedné z nejrozšířenějších teorií vzniklo jméno od říčního prahu, tedy kamenného zlomu ve vodě. Takových míst bývala Vltava plná. Tam, kde voda líně tekla mezi kameny, se dalo snadno přebrodit, a tak tudy vedly obchodní cesty. Právě díky těmto prahům se mohlo město rozvíjet – tvrdil to i jazykovědec Josef Dobrovský.
Byla Praha vyprahlá?
Jiní učenci si ale myslí, že „Praha“ vznikla ze slova pražiti, čili vypálit či vypražit. Prý proto, že místo, kde dnes stojí Pražský hrad, bývalo kdysi sluncem spálené, bez stromů a porostu. Jazykovědec Antonín Profous tomu věřil na sto procent – podle něj nebyl vrch vypálen lidmi, ale prostě vyschlý od horka.
Další vysvětlení odkazuje k dávným rituálům Slovanů. Ti měli hliněné misky zvané pražnice, ve kterých sušili obětní obilí. Místa, kde se tyto obřady konaly, se mohla nazývat právě Praha. I tahle teorie má něco do sebe – spojení ohně, víry a obřadnosti v názvu města by rozhodně dávalo smysl.
A pak je tu nejznámější příběh – ten z pověsti o kněžně Libuši. Podle Aloise Jiráska ukázala na muže, který tesal práh domu, a řekla: „Tam vystavíte hrad, jenž se bude zváti Prahou.“ Legenda možná, ale krásná. Protože Praha opravdu působí jako práh – mezi zemí a nebem, mezi minulostí a tím, co teprve přijde.
Další články →
