Originály Mnichovské a Pittsburské dohody budou poprvé v historii k vidění na území Česka

ZprávyPražskýDEN.cz19. února 20184 minuty čtení
Fotografie z průběhu Mnichovských jednání – zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii.

Fotografie z průběhu Mnichovských jednání – zleva: Neville Chamberlain za Velkou Británii, Édouard Daladier, zástupce Francie, Adolf Hitler za nacistické Německo a Benito Mussolini za fašistickou Itálii.

Foto: Bundesarchiv, Wikipedia.org

Poprvé v historii bude v České a Slovenské republice k vidění soubor originálních dokumentů, které sehrály zásadní roli v dějinách Československa a osudech jeho obyvatel.

Národnímu muzeu a Slovenskému národnímu muzeu se za pomoci Ministerstva kultury ČR, Ministerstva zahraničních věcí ČR a Ministerstva kultury SR podařilo získat souhlas Spolkové republiky Německo, Spojených států amerických a Francie se zapůjčením originálů Mnichovské dohody, Pittsburské dohody, československých ratifikací smluv z Versailles, Saint-Germain a Trianonu, Vídeňské arbitráže a tzv. Protokolu Hácha – Hitler.

Jedná se o mimořádný diplomatický úspěch. Všechny dokumenty budou prezentovány v Bratislavě i v Praze na Česko-slovenské/Slovensko-české výstavě, kterou připravují národní muzea obou zemí u příležitosti 100. výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků.

[related-post id=“5254″]

Unikátní výstavní projekt

Národní muzeum a Slovenské národní muzeum k 100. výročí založení Československa společně připravují jedinečný výstavní projekt mapující dějiny společného státu a osudových okamžiků životů jeho obyvatel. Výstava bude prezentována na Bratislavském hradě od 26. dubna do 9. září 2018. Následně se v Praze stane první výstavou v nově zrekonstruované Historické budově Národního muzea. Ta bude veřejnosti zpřístupněna symbolicky v den výročí vzniku Československého státu 28. října 2018. Na výstavě bude vedle řady jiných unikátních předmětů a archiválií představen i mimořádný soubor zahraničních dokumentů, které jako celek nikdy nebyly v Čechách ani na Slovensku k vidění.

Fenomenální diplomatický úspěch

„Jedná se o fantastický mezinárodní úspěch. Takto rozsáhlý soubor klíčových dokumentů k moderním českým a slovenským dějinám nemělo Národní muzeum ještě nikdy šanci vystavovat. Jedná se jistě o úžasné obohacení připravované Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy a krásný dárek Národnímu muzeu k jeho 200. narozeninám. Rád bych na tomto místě poděkoval kolegům z Německa, Francie i USA a samozřejmě i ze Slovenska za jejich vstřícnost a pomoc,“ říká Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.

[related-post id=“5683″]

Radost má i Slovenské národní muzeum

„Získať na výstavu tak dôležité a ikonické predmety, ako sa podarilo Slovenskému národnému múzeu v Bratislave a Národnímu muzeu v Prahe, je možné považovať určite za veľký úspech. Na základe týchto dokumentov vznikali a zanikali štáty, milióny obyvateľov sa v jednej chvíli stáli obyvateľmi iných štátov, a žiaľ na niektorých mali aj fatálne dôsledky. Výstava o dejinách Československa bude určite obohatená a návštevník bude môcť na vlastné oči vidieť dokumenty, o ktorých sa tak často hovorí. Treba však povedať, že tento muzejný úspech by nebol možný bez pomoci, ochoty a podpory, a aj lobingu našich partnerov na Slovensku, Čechách, Francúzsku, Nemecku a USA. Naozaj im všetkým úprimne ďakujeme,“ dodává Branislav Panis, generální ředitel Slovenského národního muzea.

Seznam zapůjčených dokumentů

Pittsburská dohoda
Dohoda, kterou 31. května 1918 (přestože je na dokumentu datum 30. května 1918) v americkém Pittsburghu podepsali zástupci Slovenské ligy v Americe, Českého národního sdružení a Svazu českých katolíků s Tomášem G. Masarykem, který také text dohody při své návštěvě USA zformuloval. Základem dohody byl souhlas výše zmíněných stran se spojením Čechů a Slováků v budoucím společném státě. V rámci dohody mělo mít Slovensko samostatnou státní správu, parlament a soudnictví. Jedná se o klíčový dokument pro vznik společného státu Čechů a Slováků.

Ratifikační smlouvy z Versailles, Saint-Germain a Trianonu
Tři exempláře smluv versailleského systému, kterými zástupci Československa přijímají jejich výsledky. Každá z ratifikačních smluv obsahuje výsledek dohod s poraženými státy, tzn. s Německem (Versailleská smlouva), Rakouskem (Smlouva ze Saint-Germain) a Maďarskem (Trianon), které svým podpisem ratifikují Tomáš G. Masaryk a Edvard Beneš.

Mnichovská dohoda
Dohoda byla podepsána 29. září 1938 v Mnichově zástupci Německa (Adolf Hitler), Itálie (Benito Mussollini), Francie (Édouard Daladier) a Velké Británie (Neville Chamberlain) a jejím obsahem je dohoda těchto mocností o odstoupení pohraničních území Československa Německu. Ve svých dodatcích diktuje Československu i odstoupení části území Polsku a Maďarsku. Československo nebylo k projednávání ani podpisu této dohody přizváno.

Vídeňská arbitráž
Výsledek jednání o maďarsko-československé hranici, které probíhalo do 2. listopadu 1938 ve vídeňském Belvederu. Protokol podepsali zástupci Německa, Itálie, Maďarska a Československa. Československo muselo odstoupit značná území jižního a východního Slovenska a Podkarpatské Rusi Maďarsku. Arbitráže byly vyvolány jako důsledek mnichovské dohody.

Protokol Hácha – Hitler
Originál dokumentu podepsaného v Berlíně 15. března 1939, na jehož základě prezident Československa (Emil Hácha) a ministr zahraničí (František Chvalkovský) dávají osud území a obyvatelstva Čech a Moravy pod ochranu Německé říše a zajišťují, že okupace českého území proběhne bez odporu místního obyvatelstva a armády. Za Německo protokol podepsal ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop. Prezident Hácha podepsal dokument až po dlouhém tvrdém nátlaku a vyhrožování ze strany Adolfa Hitlera a dalších nacistických představitelů. Několik hodin poté německá armáda obsadila území Čech, Moravy a Slezska. Emil Hácha se večer 15. března 1939 vrátil do již okupované Prahy, kde ho na Pražském Hradě očekával Adolf Hitler.

Všechny dokumenty budou v České i Slovenské republice vystavovány a převáženy za mimořádných bezpečnostních opatření. O aktuálních podrobnostech plánované Česko-slovenské/Slovensko-české výstavy vás budeme průběžně informovat.

Nepřehlédněte

Obrovská radost! V pražské zoo se narodilo mládě hrabáče kapského • Včera vpodvečer se v Zoo Praha narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského. Jak jeho zkušená matka Kvída, tak čerstvě narozený hrabáček si vedou dobře; mládě pije, je aktivní a váží 1353 gramů, což je standardní porodní váha. Prvotní zpráva o již páté Kvídině březosti uváděla termín jejího porodu jen velice přibližně, později se zpřesnil na přelom března a dubna. Nakonec se ale čekání hodně protáhlo. „Kvída nás pěkně napínala,“ konstatoval ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Přitom právě o jejím dalším očekávaném mláděti jsem napsal úvod připravované knížky. Uzavřel jsem ho otázkou, kdo se narodí dřív: Jestli knížka nebo mládě. Jsem rád, že vyhrála Kvída.“ Podle chovatelů byla Kvída po porodu nervózní, ale zhruba po hodině a půl ulehla k mláděti. „Asi dvě hodiny po narození se mláděti podařilo poprvé napít, pak usnulo a znovu pilo za další hodinu. Následně usnula i porodem unavená Kvída,“ popsal kurátor chovu kopytníků Zoo Praha Jan Marek první večer po porodu. Ani přes zdárný začátek však mládě ještě nemá vyhráno. Kritický totiž bývá právě první týden. Náročné dny teď čekají nejen Kvídu, ale i chovatele, kteří u ní drží nepřetržité služby, aby dohlédli mj. na to, zda ho matka omylem třeba nezalehla, což se u hrabáčů stává. [related-post id="6445"] „Za dobré znamení můžeme považovat to, že mládě je aktivní, samo se probouzí a vyhledává matčiny struky. Pevně věříme, že se jej podaří úspěšně odchovat,“ uzavřel Marek. První mládě se Kvídě narodilo v září 2013, to se ovšem – stejně jako mládě narozené o rok později – odchovat nepodařilo. První úspěšný odchov v pražské zoo proběhl v roce 2015; sameček Kito dnes žije v Zoo Randers v Dánsku. Také čtvrté mládě, samičku Nyotu, narozenou v srpnu 2016, již Kvída odchovala bez obtíží. Nyota se nedávno přestěhovala do Zoo Olomouc.

V Zoo Praha se narodilo dlouho očekávané mládě hrabáče kapského.

Nebezpečná plíseň v domácnosti se podepisuje na našem zdraví • Plísně v domácnosti poškozují nejen náš majetek, ale i fyzické zdraví. Zákeřné houby se přitom často usazují v našich domovech zcela nepozorovaně. Jejich přítomnost řada lidí odhalí až poté, co je začnou trápit zdánlivě nevysvětlitelné zdravotní problémy.

Na Letné vyroste luxusní hotel s pěti stovkami pokojů a střešním barem • V Praze do několika let vyroste pětihvězdičkový kongresový hotel Hard Rock Hotel Prague. V prostorách bývalého tréninkového hřiště Generali Areny na Letné ho vybuduje Energetický a průmyslový holding (EPH), vlastněný magnátem Danielem Křetínským.

Pravidelní dárci krve dostanou MHD v Praze zdarma • Radní pro sociální politiku a zdravotnictví Milena Johnová navrhne ocenění dlouhodobých dobrovolných dárců krve. Za svou pomoc ve veřejném zájmu dostanou držitelé Zlatého kříže Českého červeného kříže 3. a vyšší třídy (dárci po 80 a více odběrech krve) ocenění a roční jízdné MHD zdarma. Dárci darující krev více než čtyřicetkrát pak budou oceněni na slavnostním večeru, kde pro ně vystoupí Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK.

5 věcí, které dokonale vyčistíte pomocí pracího prášku • Prací prášek je velmi užitečný čisticí prostředek na prádlo. Možná jste ale nevěděli, že ho můžete použít i na čištění dalších věcí v domácnosti. V tomto článku vám prozradíme, které přesně to jsou.

Praha začala s očkováním lidí bez domova. Dostanou jednu vakcínu • Hlavní město ve spolupráci s Armádou spásy, Nadějí a Drop Inem spustilo očkování lidí bez přístřeší jednodávkovou vakcínou Janssen přímo v terénu. Po řadě jednání v minulých týdnech k tomu dalo svolení ministerstvo zdravotnictví. Tam, kde stát neproplatí aplikaci očkovací látky, zajistí úhradu Praha.

Horko lépe zvládnete s vhodným oblečením i úpravou jídelníčku • Teploty v těchto dnech atakují třicítku, což už představuje zvýšenou zátěž pro organismus. Problémy mohou pociťovat zejména oslabení jedinci, ale občas se nevyhýbají ani zcela zdravým lidem. Co dělat, abychom se v horkých letních dnech cítili stále skvěle?

10. 5. 1889: Koupání ve Vltavě, zdařilá literární novinka a štědrý lékárník • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zbraň proti obávaným chorobám. Jíst rajčata každý den se vyplatí hned několikrát • Využití rajčat v kuchyni je obrovské. Můžeme z nich připravovat omáčku na těstoviny, lahodnou polévku nebo lehký salát. Červené plody mají ještě jednu výhodu. Jsou mimořádně prospěšné pro zdraví.

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

Za pondělí přibylo 10,5 tisíce nakažených a 278 úmrtí • V pondělí bylo v Česku zaznamenáno 10 511 nových případů nákazy koronavirem. Hygienici vykázali 30 560 provedených PCR testů, z nichž 34 % vyšlo pozitivně. Antigenních testů se provedlo 134 504. Údaje zveřejnilo Ministerstvo zdravotnictví.

Na oči číhají po čtyřicítce nejrůznější nástrahy • Ačkoli lékaři dnes už dokážou téměř zázraky, stejně je vždycky lepší problémy se zrakem nemít. Pro ochranu svého zraku přitom můžeme leccos udělat sami. Základem je nepodceňovat prevenci. Zejména pak po 40. roce života, kdy i naše oči začínají postupně stárnout a mohou se objevovat různá oční onemocnění, některá i velmi vážná. 

Praha plánuje vybudovat Muzeum paměti XX. století • Praha by mohla mít v budoucnu muzeum, které by připomínalo zásadní historické události minulého století. Podobné instituce už mnoho let fungují v jiných světovým metropolích – například Muzeum II. světové války v Gdaňsku, Dům teroru v Budapešti či Topografie teroru v Berlíně.

Co všechno o člověku prozradí jeho vlastní nepořádek • Nepořádek má mnoho podob. Známe to všichni. Tady rozložené časopisy, o kousek dál počmárané papírky s „důležitými“ poznámkami, mezi nimi hrnky od kávy. Přes židli pak pohozené oblečení, v knihovně roky nečtené knihy a půda plná starého harampádí. Každý máme ten svůj uklízecí nešvar. Víte ale, co můžete ze svého nepořádku vyčíst?

Nepořádek jako zrcadlo naši mysli.

Obraťte oči ke hvězdám. Dnes v noci budou padat • Vesmír nám po nedávné kometě Neowise přichystal další nebeskou show. Už dnes v noci nastane maximum meteorického roje Perseidy. Na noční obloze tak bude možné zpozorovat až 50 „padajících hvězd“ za hodinu.

Na Černém Mostě vzniká záchytné parkoviště pro 880 automobilů • V pondělí ráno začaly přípravné práce ke stavbě nového P+R parkovacího domu Černý Most III. Ten vznikne na místě současného parkoviště Černý Most I, bude však rozšířen na kapacitu až 880 automobilů. Dokončen by měl být příští rok. Během června se uskuteční demolice povrchů, provádění sond, rozebírání chodníků, zemní a další práce. Samotná stavba pak odstartuje v červenci.

23. 9. 1868: Děti Vojtěcha Lanny byly povýšeny do rytířského stavu • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Je jídlo spadlé na zem bezpečné? Vědci zkoumali pravidlo pěti vteřin • Čas od času se stane, že nám na podlahu nedopatřením upadne kousek jídla. Určitě jste už slyšeli, že pokud ho dostatečně rychle zvedneme, jeho konzumace je bezpečná, protože se na něj nestihnou nalepit žádné škodlivé choroboplodné zárodky. Výzkum amerických vědců ale zjistil něco jiného.

Narodilo se mládě ohroženého chápana. Pytláci je loví pro maso • V pražské zoologické zahradě přišlo na svět mládě chápana středoamerického. Tento zajímavý druh primátů patří mezi ohrožené. Ve Středí Americe domorodci loví chápany kvůli masu. Pražská rodinka se ale naštěstí úspěšně rozmnožuje.

26. 6. 1890: Muž se tak dlouho soudil, až z toho nakonec zemřel • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.