Praha zaostává v povolování bytů. Předčil ji Středočeský, Plzeňský i Jihomoravský kraj

Stavební úřady v loňském roce povolily v Praze 5 429 nových bytů v bytových domech. Meziročně tak povolení ke stavbě získalo o 2 742 bytů více a jedná se zároveň o nejlepší výsledek od roku 2008. Přesto celkový počet nových povolení za ideálním stavem zaostává. V Praze je kvůli deficitu z předchozích let potřeba ročně povolit kolem 10 000 jednotek. Při přepočtu na obyvatele zaostala metropole za posledních 5 let za Středočeským, Plzeňským i Jihomoravským krajem. Oproti okolním metropolím EU pak zaostává ještě mnohem výrazněji.

Dlouhodobě nelichotivé postavení Prahy v oblasti bydlení ilustruje zejména počet zahájených bytů na tisíc obyvatel. Hlavní město ve výstavbě zaostává, v součtu posledních pěti let je až na 4. místě. V absolutních číslech se loni pro všechny druhy výstavby (byty i rodinné domy) v Česku zahájilo celkem 38 677 nových bytů. Podle tohoto indikátoru se nejvíce bude stavět ve Středočeském kraji, kde plánují 6 489 nových bytů.

Dlouhodobý nedostatek nových bytů tak nadále přispívá k rostoucím cenám bydlení v metropoli. Tato skutečnost zároveň paralyzuje rozvoj hlavního města a má negativní dopad i na kvalitu života Pražanů. Pokud se zde situace s pomalým schvalováním nové výstavby nezmění, může v roce 2030 chybět už kolem 100 000 bytů, tedy bydlení pro zhruba čtvrt milionu lidí. Kombinaci dostupného bydlení a zaměstnání v Praze jsou tak lidé nuceni řešit pořizováním bydlení za hranicemi metropole v dojezdové vzdálenosti od Prahy. Hlavní město pak svým dojížděním budou ještě více zatěžovat.

Strategický plán města konzervativně počítá s tím, že by mělo vznikat kolem 6000 nových bytů ročně. Většina odborníků se však shoduje, že reálná potřeba města, které musí uspokojit aktuální poptávku a zároveň i obnovit zastarávající bytový fond, je téměř dvojnásobná. Jen tak se podaří dohnat deficit z minulých let, který podle našich odhadů nyní již překračuje 20 tisíc bytů.

V Praze se povoluje jen zhruba 3,4 byty na tisíc obyvatel, zatímco v Mnichově je to 7 a ve Vídni 8 bytů na tisíc obyvatel. A není to tím, že by nebylo kde brát. Pokud chce vedení Prahy pro podporu nové výstavby něco udělat, konkrétní kroky by měly směřovat k rychlému schvalování změn územního plánu, a to zejména na brownfieldech, které jsou pro budoucnost a zlepšení dostupnosti bydlení v Praze naprosto klíčové. Připravuje se zde kolem 70.000 nových bytů, tedy zhruba dvě třetiny z celkového počtu 109.000 připravovaných nových bytů v Praze. Vítána je určitě i zákonodárná iniciativa, která se týká daňových změn souvisejících s bydlením. 

Pro rozvoj města je ale důležitá i podpora samospráv, tedy v případě Prahy jednotlivých městských částí, které se často nové výstavbě brání. A není divu. Právě ony nesou hlavní zátěž spojenou s novou výstavbou, ale od státu získávají málo peněz na potřebné veřejné investice do občanské vybavenosti a infrastruktury. Obce, ve kterých vzniká nová výstavba, by tedy měly od státu získávat více peněz.

Autorka je výkonná ředitelka společnosti Central Group, a. s.