Pražská zoo vybrala miliony korun na pomoc australským zvířatům

ZprávyKristián Vích • 29. června 2020 • 1 minuta čtení

Část peněz z veřejné sbírky Zoo Praha odešla ihned v lednu 2020 na akutní pomoc popáleným zvířatům. Koalovi na snímku, který byl v ošetřování v Melbourne Zoo, poranil požár vedle tlapek také oči.

Foto: Miroslav Bobek, Zoo Praha

Přesně 22 761 332 korun se podařilo shromáždit na sbírkovém kontu Zoo Praha. Vybrané peníze poputují na záchranu australských zvířat decimovaných na konci loňského a začátku letošního roku neobvykle rozsáhlými požáry.

Jak přesně budou prostředky využity ukazuje panelová výstava před Vzdělávacím centrem v Zoo Praha. Pro zájemce je přichystána také brožura „Pomoc pro Austrálii“. Zdarma ji každý může stáhnout na webu www.zoopraha.cz/australie.

Čtyřicetistránková publikace s fotografiemi popisuje jak bezprostřední pomoc zvířatům postiženým požáry, tak dlouhodobé projekty na ochranu ohrožených druhů původní australské fauny, jejichž situaci tyto požáry ještě výrazně zhoršily.

„I díky české pomoci se zvyšuje šance na přežití například pro jižní klokany skalní, ikonické paropuchy corroboree nebo výjimečné vakoplchy trpasličí,“ uvedla Zoo Praha v tiskové zprávě.

Vstoupit do diskuze

pomoc Austrálii příroda sbírka zoo Zoo Praha zoologická zahrada Zoologická zahrada hl. m. Prahy

Nepřehlédněte

Nově narozená slůňata z pražské zoo dostanou o víkendu jména • Tuto neděli 21. června proběhnou v Zoo Praha dvojnásobné křtiny. Obě letos narozená slůňata dostanou sinhálská jména, která jim vybrali chovatelé. Na návštěvníky Údolí slonů čeká navíc soutěž, tradiční indické taneční vystoupení, komentovaná setkání či výroba unikátního sloního papíru.

Samičky slona indického, které se v Zoo Praha narodily krátce po sobě na konci března a na začátku května, si pravidelně užívají venkovního výběhu.

Tapířice z Francouzské Guyany se stala novou obyvatelkou Zoo Praha • Ve výběhu v dolní části pražské zoologické zahrady se od čtvrtka zabydluje samice tapíra jihoamerického Taluen, která vytvoří pár samcem Texem. Tapířice dorazila do Prahy z osm tisíc kilometrů vzdálené Francouzské Guyany. Narodila se 1. prosince 2017 v Zoo de Guyane, oba rodiče její matky pocházejí z přírody, otec je součástí Evropského záchovného programu (EEP).

Botanická zahrada zve na prohlídku plodin Nového světa • Při procházce expozicemi Botanické zahrady hl. m. Prahy můžete procestovat doslova celý svět. V severní části venkovních expozic nedaleko výsadeb prérijních rostlin lze již čtvrtým rokem obdivovat plodiny původem z amerického kontinentu.

OBRAZEM: Nejlehčí savec světa váží pouze 1,8 gramu. Vidět ho můžete v pražské zoo • Pražská zoo je prozatím jedinou zoologickou zahradou v ČR, v níž můžete spatřit hmotnostně nejmenšího savce světa – miniaturní bělozubku vážící v průměru jen 1,8 gramu. V pavilonu Afrika zblízka bylo pro bělozubky nejmenší zbudováno vivárium s chovnými labyrinty. Jak upozorňuje kurátor chovu savců Pavel Brandl, bělozubky nejmenší jsou zajímavé i v mnoha jiných ohledech: „Jsou neuvěřitelně hbité, běhají doslova jako kapky rtuti a dokážou skočit až do vzdálenosti 20 centimetrů, což je u tak malého tvora velmi neobvyklé. Mají i zvláštní areál – najdeme je poblíž lidských sídel ve Středomoří, ale obývají i ostrůvkovitě rozesetá místa v Africe a Asii.“ Do Zoo Praha přicestovaly dva páry bělozubek z drážďanské zoo koncem roku 2017. První mláďata pak přišla na svět v březnu 2018. Jakmile se bělozubky nejmenší začnou rozmnožovat, rodí se mláďata zhruba každé čtyři týdny a rychle dospívají. V zázemí tak pražská zoo nyní odchovává už druhou generaci. Celkem eviduje devět dospělých jedinců – z nichž jedna samice je březí – a 24 mláďat ze šesti vrhů. [gallery columns="1" size="full" ids="11557"] „Aby se bělozubky úspěšně rozmnožily, je zapotřebí jim zvýšit teplotu v chovné místnosti a nabídnout jim labyrint, do kterého si nanosí materiál na hnízda – mech nebo suchou trávu,“ vysvětluje Brandl. Umělý labyrint vyřezaný z tvárnice simuluje bělozubkám podzemní chodbičky i komory. Vivárium je dále vybaveno zeminou, mechem, uschlými listy, a hlavně plochými kameny a kusy kůry, pod které se bělozubky rády ukrývají. Bělozubky jsou hmyzožravé a loví takřka výhradně živou kořist, v pražské zoo nejčastěji cvrčky. Bělozubky nežijí dlouho – jako většina drobných tvorů se obvykle dožívají jen o něco více než jednoho roku.

Mládě bělozubky nejmenší s rodiči.

V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých • V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

Už nebude Pražanda. Zubří samice se musí odstěhovat do Ázerbajdžánu • V pražské zoo se chystá smutná rozlučka. Samice zubra Prťka, která se narodila v roce 2017, bude v rámci repatriačního projektu v nejbližších týdnech transportována do Ázerbajdžánu. Tuto neděli se s Prťkou přijdou rozloučit její kmotři, herci Veronika Freimanová a Václav Kopta.

Prťka (na snímku vlevo) se narodila 1. září 2017. Jejími rodiči jsou samice Boženka (na snímku vpravo) a samec Tipito.

Velbloudí mládě se narodilo v pražské zoo. Poprvé po devíti letech • V pražské zoologické zahradě se oslavuje. Na svět tam přišlo dlouho očekávané mládě velblouda dvouhrbého domácího. Zahrada chová velbloudy prakticky od svého vzniku. Na nejnovější přírůstek se čekalo devět let.

V Národním muzeu jsou opět k vidění vzácné minerály • V Historické budově Národního muzea jsou opět k vidění vzácné minerály. Z původní expozice byla více než třetina vystavených exponátů obměněna, takže nabídne i pohled na minerály, jež návštěvníci doposud nemohli v Národním muzeu spatřit.

OBRAZEM: Sloní drobeček Max z pražské zoo už váží skoro tři čtvrtě tuny • Mláďata slonů indických z pražské zoologické zahrady rostou jako z vody. Starší Max už váží 732 kg a mladší Rudi 508 kg. Maxovi navíc rostou kly, které v jeho necelých dvou letech sice měří jen pár centimetrů, ale on se je snaží zdatně využívat ve svůj prospěch. Slůňata tak začínají vzbuzovat respekt a chovatelé je budou postupně převádět do chráněného chovu. [gallery columns="1" size="full" ids="8062,8063"]

Slůně Max už má několikacentimetrové kly.

Senzační úspěch pražské zoo. Odchovala mláďata pekariů Wagnerových • Hned o dvě čerstvá mláďata se stará skupina pekariů Wagnerových v Zoo Praha. Narození každého dalšího mláděte je skvělou zprávou pro evropský chov. Až do roku 1971 bylo toto prehistorické zvíře považováno za vyhynulé. V současnosti je počet v přírodě odhadován na maximálně několik tisíc jedinců a populace klesá zejména z důvodu odlesňování. Proto v rámci evropských zoologických zahrad probíhá koordinovaný chovný program, do něhož se zapojila i Zoo Praha.

Lachtan Gaston marně bojoval s osudem. Jeho příběh dojal celý svět • Jeho osud s napětím sledovala celá země. Tehdy dvanáctiletý lachtan Gaston z pražské zoologické zahrady se stal v srpnu 2002 symbolem jedné největších přírodních katastrof v moderní české historii. Samec lachtana jihoafrického Gaston přichází do pražské zoo v roce 1991. Chycen byl ve volné přírodě v jižní Africe a zahrada ho jako roční mládě kupuje od obchodníka z Namibie. Zvíře projevuje smysl pro humor a rádo se předvádí před publikem v pravidelných představeních. Roky spokojeného života ovšem netrvají věčně. Tisíciletá voda Přichází osudný srpen roku 2002. Vytrvalé silné srážky nad Českem plní koryta řek a vodní živel se dává do pohybu. Tisíciletá voda dorazí i do Prahy a 12. srpna zaplavuje z velké části také zoologickou zahradu v Troji. Z některých pavilonů nekoukají ani špičky střech. Pracovníci zahrady za pomoci dobrovolníků začínají s evakuací asi tisícovky zvířat. Není ale možné přemístit do bezpečí úplně všechny. Utracen musí být pětitunový agresivní slon Kádir, kterému hrozí smrt utonutím, hrošice Lentilka, jeden lev a medvěd. Gaston i ostatní lachtani zatím zůstávají pospolu ve svém výběhu a krouží. Rozhání je až utržená divácká tribuna. Marně se snaží najít jeden druhého. Gaston se nejprve zdržuje v zaplaveném výběhu slonic, ale následující den ho proud vody táhne do rozbouřené Vltavy. [related-post id="12003"] Odchyt se nedaří Přestože je spatřen na mnohých místech, pokusy o odchyt selhávají. Zoologům ze zahrady v Ústí nad Labem se podaří ho alespoň nakrmit. Nezastavitelná voda Gastona vleče dál a dál. Jeho osud už v tuto chvíli s napětím sleduje snad celé Česko a informují o něm i zahraniční média BBC, CNN nebo Deutsche Welle. Zdánlivě dobrá zpráva přichází 19. srpna ze starobylého německého městečka Lutherstadt-Wittenberg. Gastonovi se po strastiplné 300kilometrové cestě konečně podařilo vystoupit na břeh. Ještě ten samý den pro něj vyráží český tým. Při následném převozu do Prahy ale slavný hrdina na následky obrovského stresu, únavy a vyčerpání umírá. [gallery size="full" columns="1" ids="12050"] Gastonův odkaz Gaston za sebou zanechal dvouměsíčního syna Melouna, který se stal pokračovatelem jeho rodu. Deset měsíců po povodni se narodila lachtaní samička Abeba, pohrobek, o němž nikdo neměl v době povodně ještě tušení. K uctění památky statečného lachtana vybudovali v pražské zoo pomník a pojmenovali po něm restauraci. [gallery size="full" columns="1" ids="12053"]

OBRAZEM: Pražská zoo má nový přírůstek. Narodilo se další mládě guarézy pláštíkové • Dnes ráno se oblíbené gueréze pláštíkové, zasloužilé matce Lucii, narodilo v pořadí již deváté mládě. Návštěvníci se na něj mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů. Samice Lucie se i tentokrát projevila jako vzorná a zkušená matka. Podle hlavního chovatele primátů Davida Valy své mládě po porodu očistila; její potomek se zdá být v pořádku a byl u něj pozorován dobrý sací i úchopový reflex. „V dopoledních hodinách jsme již Lucii sledovali ve venkovním výběhu, kde své mládě půjčovala ostatním členům skupiny. Toto chování je pro guerézy typické. Samice půjčuje hned v den porodu své mládě těm, kteří se podílí na jeho výchově. Jediný, kdo si mládě nebere, je chovný samec Katanga, který dohlíží na bezpečí rodiny,“ vysvětlil Vala. [gallery columns="1" size="full" ids="8938,8939,8940,8941"]

Návštěvníci se na mládě mohou přijít podívat do dolní části zoo, kde guerézy obývají jeden z Opičích ostrovů.

Rok 1891: Hejno kobylek usmrtilo francouzského badatele • Hrozivá smrt postihla jednoho francouzského přírodovědce v roce 1891 v Alžírsku. Obrovské hejno kobylek ho ve spánku obklopilo a následně usmrtilo. Přečtěte si, jak o tragédii informovaly tehdejší české noviny.

Patálie racka bělohlavého na Janáčkově nábřeží. Nohy si omylem namočil do montážní pěny • Na návštěvu České republiky zřejmě jen tak nezapomene racek bělohlavý, kterého přijali do péče pracovníci Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy. Ke zvířeti v nesnázích na Janáčkově nábřeží je přivolali pracovníci Povodí Vltavy. Návštěvník z pobřeží Černého moře si totiž namočil nohy do montážní pěny, která zaschla a bránila mu v pohybu.

Letošní 100. pacient Záchranné stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy.

Pražská zoo sčítá ztráty způsobené covidem. Škody jdou do desítek milionů • Ekonomické ztráty Zoo Praha vzniklé kvůli epidemii covid-19 se vyšplhaly do astronomických výšek. Jen za jarní období, kdy musela být zahrada uzavřená pro návštěvníky, činí jejich střízlivý odhad 45 milionů. Finanční injekci ve stejné výši v minulém týdnu schválili pražští radní. Další miliony bude muset zoo ušetřit.

Sklípkani v Zoo Praha. Unikátní výstava začíná již tuto sobotu • V Galerii Gočárovy domy v pražské zoo bude od soboty 8. září k vidění přes čtyřicet druhů sklípkanů, včetně vzácných, dosud nepojmenovaných druhů. Vernisáž začne ve 13 hodin za účasti autora výstavy a chovatele sklípkanů Davida Šťastného a zástupců Zoo Praha. Pražská zoo chce výstavou vyjít vstříc veřejnosti. Poprvé totiž výstavu sklípkanů uspořádala před rokem a pro velký zájem ji pak prodlužovala. I proto teď tyto fascinující živočichy, kteří se během 300 milionů let téměř nezměnili, do Galerie v Gočárových domech vrací. Milovníci největších suchozemských bezobratlých živočichů se mohou těšit na více než čtyřicet druhů sklípkanů. K vidění budou i některé velmi vzácné – dosud nepojmenované druhy, sklípkan největší vážící až kolem 200 gramů nebo sklípkan krásnonohý coby nejkrásnější zástupce rodu. [gallery size="full" columns="1" ids="12349"] Výstava Sklípkani bude otevřena denně od 10 do 17:30 hodin a potrvá do 4. listopadu. Každou zářijovou neděli mezi 14. a 15. hodinou proběhne také doprovodný program s odborným průvodcem, včetně bližšího seznámení se sklípkany s využitím binokulárních lup.

V rámci doprovodného programu si návštěvníci výstavy Sklípkani mohou tyto fascinující živočichy prohlédnout i pomocí binokulárních lup. Na snímku sklípkan Lightfootův.

Nově narozené sloní samičky se poprvé setkaly s otcem • Samičky slona indického Lakuna a Amalee, které se narodily letos na jaře v pražské zoo, strávily ve čtvrtek 13. srpna několik prvních hodin ve společnosti svého otce Ankhora. V kontaktu s ním sice byly již dříve, doposud ale vždy pouze přes hrazení oddělených výběhů.

Oslava sloních narozenin. Nechyběl třípatrový dort z ovoce • Pražská zoologická zahrada je již několik měsíců uzavřená pro návštěvníky. Život v ní se ale nezastavil. O víkendu proběhly oslavy prvních narozenin sloní samičky Lakuny.

Zvířata z pražské zoo se k zimnímu spánku nechystají. V zahradě panuje čilý ruch • Zoo Praha je ideálním místem pro pohodovou podzimní procházku. Chladnější počasí totiž mnohým druhům zvířat nejenže nevadí, nýbrž některým vyloženě svědčí. Velká většina zvířat – až na některé zimní spáče – je zde aktivní celoročně, a návštěvníci se tak v těchto dnech mohou přesvědčit, kolik radosti dokáže obyvatelům pražské zoo udělat třeba obyčejné listí. A veselo je také ve zvířecích bazénech.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo vedro netrápí. Užívají si bazény, sprchy, ledovače i zmrzlinu • Pražská zoo připravila pro své svěřence celou škálu nejrůznějších variant, jak se v tropických dnech osvěžit. Zvířata tak mají k dispozici nejen bazény nebo vodní příkopy, některá mohou využít i mlžení či se nechat osprchovat. Především jim ale chovatelé nechávají volný přístup do vnitřních ubikací. A myslí se i na návštěvníky. „V těchto horkých dnech je důležité, aby mohla zvířata přecházet z venkovních výběhů domů, do vnitřních ubikací, kde často bývá chladněji než venku. To se týká například velkých šelem,“ vysvětlil kurátor chovu savců Pavel Brandl, proč teď mají mnohá zvířata otevřen vstup do vnitřních prostor i v době, kdy to za běžného počasí není obvyklé. Druhy, které velká horka snášejí hůř, také chovatelé krmí v místech, kde je stín. To se týká například severských kopytníků či vysokohorských zvířat. [gallery columns="1" size="full" ids="11514"] Řada druhů v těchto dnech s oblibou využívá také vodu ve venkovních výbězích. Kromě jejich skotačení v bazénech a vodních příkopech je mohou návštěvníci spatřit i při tom, jak se nechávají od chovatelů sprchovat a polévat vodou z hadice. Jeleni bělohubí a sobi se zase mohou zchladit v bahništi. Lední medvědi mají k dispozici kromě bazénu či vodopádu také ledovač, trysky s rosením a jako pochoutku zmrzlinu ze zamražených ryb, ovoce a zeleniny. Speciální ovocnou zmrzlinu dostávají také primáti. [gallery size="full" columns="1" ids="11515"] Zoo Praha v tropických letních dnech myslí i na své návštěvníky. Ti s oblibou využívají mlžítka rozmístěná po areálu zoo. K dispozici mají i pítka, dětské brouzdaliště a pochopitelně řadu míst, kde se mohou osvěžit chlazenými nápoji nebo zmrzlinou.

Přezdívku vodní pes nedostal pes pralesní jen tak náhodou. Umí se totiž dobře potápět a rád se dívá pod hladinu, co by mohl ulovit.