Prostor před Šlechtovou restaurací dostal původní historickou podobu

ZprávyKristián Vích10. července 20201 minuta čtení

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

V rámci rekonstrukce bývalého rybníka ve Stromovce se uskutečnila také oprava parteru s květinovými záhony před Šlechtovou restaurací.

Projekt za zhruba 25 milionů korun a zahrnuje obnovu záhonů a intenzivně udržovaného trávníku, stavbu nového automatického závlahového systému, rekonstrukci zpevněných mlatových a asfaltových ploch a nové odvodnění. Přibyl i nový mobiliář a veřejné osvětlení.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

„Oválný květinový záhon před průčelím Šlechtovy restaurace je navržen dle historické podoby záhonu z období první republiky. Jedná se o záhon kobercového typu s výsadbou letniček do podoby ornamentu, vycházejícího z historické předlohy,“ říká náměstek primátora a radní pro oblast životního prostředí Petr Hlubuček.

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

Tisíce vysázených rostlin

Květinové záhony západně od bývalého alpina jsou navrženy dle soudobých trendů. Celkem bylo vysázeno 13 506 ks letniček a 30 ks růží na kmínku. Na podzim pak letničky nahradí výsadba 8 664 ks cibulovin a 11 633 ks dvouletek.

[related-post id=“22751″]

Šlechtova restaurace dlouhou dobu čekala na rekonstrukci. V budoucnu se má stát místem pro občerstvení návštěvníků Stromovky, ale také kulturně-společenským centrem.

Nepřehlédněte

Májové trhy na dvoře Národního zemědělského muzea • Pro všechny milovníky jara, květin, zahrad a rozkvetlých balkonů pořádá Národní zemědělské muzeum na Letné Májové trhy.

Podloubí u I. P. Pavlova čeká proměna. Počítá se i s předzahrádkami • Okolí u stanice metra I. P. Pavlova čeká rozsáhlá revitalizace. Městská část Praha 2 o zvelebení podloubí a parterů domů v Sokolské ulici usiluje již několik let. Nyní se na společném postupu shodli signatáři memoranda.

Nová pražská čtvrť Bubny-Zátory nabídne bydlení pro 25 tisíc lidí • Budoucnost jednoho z největších pražských brownfieldů je předmětem diskusí již desítky let. Nyní má Praha konečně realistický plán, jak toto 110 hektarové území proměnit v plnohodnotnou čtvrť. Kompletní návrh územní studie, který bude zveřejněn v červenci, vykresluje novou podobu území Bubny-Zátory, do kterého by se mohlo vejít až 25 tisíc obyvatel. Po veřejném projednání a schválení bude studie sloužit jako podklad změny územního plánu. Stavět se může začít do pěti let.

Knihobudky zavádí i Praha 7. Unikátní design navrhl student UMPRUM • V říjnu loňského roku umístila Praha 7 do veřejného prostoru první knihobudku. „Červený parazit“, podle návrhu studenta Vysoké školy uměleckoprůmyslové Matyáš Kočnara, se zabydlel na Strossamyerově náměstí. V průběhu května radnice pořídila tři další přírůstky. „Aby knihobudka fungovala, musí se o ni někdo starat. Proto vždy hledáme patrona – dobrovolného správce, který na knihobudku dohlíží. Patronem první knihobudky se stalo Antonínovo pekařství. Červený parazit se zabydlel před jeho provozovnou na Strossmayerově náměstí a funguje to dobře. Na knihobudku máme pozitivní ohlasy, pekařství o ni pečuje a lidé pak u nich nechávají knihy, když je budka plná,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský. Hledání podoby knihobudek pro Prahu 7 pojala městská část kreativně ve spolupráci s Vysokou školu uměleckoprůmyslovou. Studenti ateliéru produktového designu dostali zadání zpracovat návrhy knihobudek na míru Letné a Holešovicím tak, aby ladily s okolím, dobře se používaly a odolaly nepřízni počasí. Během loňského zimního semestru se sešlo sedmnáct studentských návrhů, z nichž byl vybrán „Červený parazit“ podle návrhu Matyáše Kočnara. [related-post id="10416"] Na základě pozitivních zkušeností s první knihobudkou Praha 7 aktuálně instalovala další tři knihobudky – v parčíku v Tusarově ulici, v ulici U Průhonu a na Řezáčově náměstí. „O knihobudky v parčíku v Tusarově ulici a v ulici U Průhonu se stará provozovatel knihkupectví a občerstvení Knihkopec. Patronkou knihobudky na Řezáčově náměstí se stala paní, která se nám sama přihlásila, že se o ni chce starat. Tato knihobudka je zvláštní tím, že jsme ji umístili ve výšce, která ji dělá přístupnou pro vozíčkáře,“ doplnil starosta Čižinský.

VIDEO: Nejdřív žebraly o jídlo, pak ukradly peněženku. Dejte si na ně pozor! • V Holešovicích řádily zkušené „chmatačky“. Peněženku dokázaly v restauraci odcizit doslova ve vteřině. Navíc jsou podezřelé z několika dalších obdobných skutků. Pomůžete s pátráním?

Pražská muzejní noc v Národním zemědělskému muzeu na Letné • V sobotu 8. června si můžete již pošestnácté vychutnat atmosféru nočního Národního zemědělského muzea v Praze na Letné. I letos zde účastníky muzejní noci čeká doprovodný program – promítání filmů, koncert a občerstvení na muzejním dvorku, workshopy pro děti či výhled ze střechy na noční Prahu.

V pražské zoo se narodilo 18 hroznýšků pestrých • V teráriích pražské zoologické zahrady je pořádně živo. Nyní zde přišlo na svět 18 hroznýšků pestrých. Odchovy těchto hadů z afrických polopouští se daří. Jen letos se v Zoo Praha narodilo celkem padesát mláďat.

OBRAZEM: Vodárenská věž na Letné opravena. Uvnitř to vypadá úžasně • Praha 7 dokončila rekonstrukci vodárenské věže v ulici Na Výšinách. Kompletní obnovy se dočkal celý památkově chráněný objekt z roku 1888, včetně vnitřních prostor, přístavby a přilehlého areálu. Slavnostní otevření věže se uskuteční ve středu 30. května od 17 hodin a bude pokračovat doprovodným programem během prvních tří týdnu měsíce června. Od září se do vodárenské věže vrátí Dům dětí a mládeže s přidruženými spolky a otevře se také nová třída mateřské školy. „Jsem rád, že se nám podařilo vodárenské věži k jejímu 130. výročí darovat kompletně renovovanou podobu. Těším se, až ji vrátíme do užívání dětem a budou v ní moci vyrůstat další generace,“ uvedl starosta Prahy 7 Jan Čižinský. [gallery columns="1" size="full" ids="10630,10631"] Sloužit bude mládeži Komplex bývalé letenské vodárny prošel od svého vzniku v roce 1888 několika přestavbami. Ve své původní podobně se dochovala pouze vodárenská věž, která je od roku 1992 památkově chráněná. V padesátých letech byla na pozemku postavena typizovaná přízemní budova školky. V posledních desetiletích sloužil areál jako centrum mládeže a tuto funkci si ponechá i po své obnově. V přístavbě vznikne nová třída při MŠ Na Výšinách, přiléhající prostory se sálem a objekt věže bude užívat Dům dětí a mládeže Prahy 7. „Po desetiletích nejrůznějšího provozu již vodárenská věž nebyla v dobrém stavu. Naším cílem bylo provést citlivou rekonstrukci, která respektuje charakter památky, specifické prvky původní architektury, požadavky na provoz zařízení pro děti a mládež. Kromě věže a přístavby byl upraven také okolní areál, kde mimo jiné došlo k rekonstrukci původní historické pumpy,“ doplnil místostarosta Prahy 7 Pavel Vyhnánek. [gallery columns="1" size="full" ids="10632,10633"] Opravy trvaly rok a půl Rekonstrukce vodárenské věže podle návrhu ateliéru Petr Hájek architekti začala v listopadu roku 2016. V nejvyšším místě v prostoru, ve kterém se původně nacházela hlavní vodní nádrž, vznikl společenský sál s výsuvnou podlahou a výstavním systémem se světly. Je odsud také přístupný ochoz věže a pozorovací kabina, kde bude umístěn periskop, který nabídne unikátní rozhled po okolí. Periskop je aktuálně ve výrobě a bude osazen v nejbližší době. V úrovni pod sálem, v bytě „prvního topiče“ parního stroje, je zřízena knihovna. Ve zbývajících úrovních věže jsou navrženy prostory kluboven. „Při úpravách byly zachovány všechny vrstvy historie od založení až do současnosti. Nerozlišujeme ani nekategorizujeme jednotlivé části architektury, ale zachováváme je bez rozdílu. Výsledkem je stavba, která společně prezentuje kvalitu uměleckého řemesla a detailů různých období. Naleznete zde vedle sebe fládrované okno z 19. století, dveře z 50., 60., 70. let 20. století. Hliníková okna 21. století, bakelitové, mosazné, ocelové kování. Vše v prostorové koláži architektury tak, jak jí vytvořil čas,“ uvedl autor projektu architekt Petr Hájek. [gallery columns="1" size="full" ids="10634,10635,10636"] Přístavba věže je využita pro potřeby domu dětí a mládeže a mateřské školy. Do každého prostoru je samostatný vstup. Ploché střechy jsou upraveny do podoby terasy a zahrady. Mateřská škola má svou oddělenou zahradu v úrovni přízemí. Součástí této části objektu je  i prostorný multifunkční sál. Stavební úpravy vodárenské věže, přístavby a okolního areálu vyšly přibližně na 62 milionů korun, včetně DPH, z toho 38 milionů korun pokryly dotace EU a Hlavního města Prahy.

Praha 7 vypraví pohřeb pro osamělé zemřelé • Tuto středu se na hřbitově ve Strojnické ulici uskuteční uložení ostatků čtyř zemřelých z Prahy 7. Městská část pořádá již třetí důstojné rozloučení s lidmi bez příbuzných či blízkých, kteří by se postarali o jejich pohřeb. Pohřbívat se budou také dvě urny, které se našly při rekonstrukci domu ve sklepě pod podlahou.

Praha 7 uspořádá speciální společný pohřeb osamělých zesnulých • Praha 7 pořádá již druhé důstojné rozloučení s těmi, kteří zemřeli na území městské části bez blízkých, kteří by se o ně postarali. V úterý 15. května se na hřbitově ve Strojnické ulici uskuteční uložení ostatků deseti zemřelých, kterým úřad městské části vypravil takzvaný sociální pohřeb. Obce mají ze zákona povinnost vypravovat zesnulým, jejichž příbuzné se nepodaří dohledat, takzvané sociální pohřby. Praha 7 jich v průměru zajišťuje 10 až 15 ročně a městské části je proplácí stát. „Zákon však již obcím nenařizuje mít hrob, kam by se ostatky ukládaly, či zajišťovat jakékoli obřady. Nevyzvednuté urny tak končí na anonymních loučkách u krematorií. Tuto praxi jsme v Praze 7 změnili. Každý si zaslouží důstojné místo posledního odpočinku, ne každý však zemře obklopen rodinou. V takovém případě by rodinu měla zastoupit obec,“ uvedl starosta Prahy 7 a kandidát na primátorka Jan Čižinský. Sedmá městská část si pronajala hrobové místo na hřbitově ve Strojnické ulici. V loňském roce zde uspořádala první uložení ostatků jedenácti zemřelých. V úterý 15. května ve 14 hodin proběhne uložení uren deseti zesnulých. Obřadu se zúčastní starosta Prahy 7 Jan Čižinský, farář Římskokatolické farnosti u kostela sv. Antonína P. Pavel Semela a další představitelé Prahy 7. Pohřeb bude zároveň otevřen i pro širší veřejnost.

Každá lampa v Praze bude mít svůj vlastní QR kód • Na stožárech veřejného osvětlení v Praze budou kromě identifikačního čísla i takzvané QR kódy. Ty umožní jednoduše ohlásit poruchu nebo černou reklamu. Novinku dnes představila městská společnost Technologie hl. m. Prahy (THMP). Služba by do budoucna mohla pomoci i turistům a složkám Integrovaného záchranného systému.

Užijte si pohled na večerní Prahu ze střechy Národního zemědělského muzea • Nejen západ slunce za Pražským hradem, ale i posezení na trávníku a panoramatickou vyhlídku ve výšce čtyř pater nad ruchem pražské křižovatky Korunovační a Milady Horákové můžete během letních měsíců zažít každý čtvrtek v čase od 17:30 do 21:30 hodin na střeše Národního zemědělského muzea v Praze.

Přisvětlování přechodů pro chodce bude rychlejší • Požadavky městských částí na přisvětlení přechodů pro chodce by měly být nově vyřizovány výrazně rychleji. Umožní to nová rámcová smlouva mezi pražským magistrátem a společností Technologie hl. m. Prahy (THMP).

Z Výstaviště zmizí horská dráha i ruské kolo. Do dnešní doby už se prý nehodí • Po několika desetiletích se z pražského Výstaviště odstěhují legendární atrakce jako horská dráha a ruské kolo. Jejich majitelé dostali od správce Výstaviště výpověď. Čas na odstranění mají do konce června. Horská dráha i ruské kolo stojí v Praze od sedmdesátých a osmdesátých let minulého století. To nejlepší už tedy mají za sebou. V budoucnu by je měly nahradit modernější atrakce. „Tyto atrakce jsou atrakcemi starého typu a my bychom rádi, aby tam byly atrakce 21. století,“ řekl serveru iDnes.cz pražský radní Jan Wolf. Z Výstaviště se odstěhují i dvě desítky dalších atrakcí, které tam stojí celoročně. S pořádáním tradiční jarní Matějské pouti se ale údajně počítá i v budoucnu. „S matějskou poutí na Výstavišti samozřejmě počítáme i do budoucna, je to tradice,“ uklidňuje radní Wolf  s tím, že na novou podobu atrakcí bude vypsána soutěž.

Horskou dráhu vyrobili v Itálii v roce 1963. V Praze stojí od roku 1973.

Hlava Franze Kafky potřebuje opravit. Na několik měsíců zmizí z centra Prahy • Pohyblivá socha znázorňující hlavu Franze Kafky, umístěná poblíž Národní třídy, projde v příštích týdnech kompletní revitalizací. Umělecké dílo Davida Černého se během několika dní zcela rozebere a všech dvaačtyřicet rotujících nerezových pater se dočká potřebné opravy. Ta bude trvat několik týdnů a má zahrnovat také instalaci modernějšího otočného systému.

Rekonstrukce Libeňského mostu by mohla začít do dvou let • Pražští radní minulý týden projednali výsledky diagnostických zkoušek a schválili vypsání veřejné zakázky rekonstrukce Libeňského mostu.

Rohanský ostrov v Praze čeká radikální proměna. Jeho budoucnost přibližuje výstava • Stane se z Rohanského ostrova nový Karlín? Odpověď nejen na tuto otázku se snaží nalézt nově otevřená výstava v Centru architektury a městského plánování (CAMP), která nastiňuje budoucí proměnu bývalého vltavského ostrova na plnohodnotnou pražskou čtvrť.

Málo zeleně ve městě mají na svědomí i trubky a kabely. Našlo se ale řešení • Nedostatek kvalitní zeleně ve veřejném prostoru je problém, který se v poslední době skloňuje všemi pády. Odborníci doporučují vysazování stromů a stromořadí jako jedno z nutných adaptačních opatření na probíhající klimatickou změnu. Bohulibým záměrům ale často stojí v cestě inženýrské sítě.

Trojská kotlina se v příštích pěti letech zásadně promění • Oblast Trojské kotliny patří mezi cenná přírodní území, kde si Pražané mohou odpočinout od rušných ulic a náměstí. Aby tato „oáza klidu“ plnila svůj účel i v budoucnu, chystá hlavní město její postupnou revitalizaci.

Okolí metra Hůrka projde zásadní proměnou. V plánu jsou i nové byty • Sluneční náměstí v Praze 13 čeká velká rekonstrukce. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil studii, která řeší veřejný prostor, bydlení i umístění plánované umělecké školy. Vyjádřit se k návrhu nyní mohou občané.

Možná budoucí podoba Slunečního náměstí