Spory Michala Cihláře s pražskou zoo skončily. Výtvarník bude muset platit

ZprávyPražskýDEN.cz24. dubna 20181 minuta čtení

Rozhodnutím pražského Vrchního soudu, podle kterého má výtvarník Michal Cihlář uhradit pražské zoo soudní výlohy ve výši 222 764,50 Kč, končí letitá kauza, v níž Cihlář žaloval Zoo Praha o 1,8 mil. Kč za údajně neoprávněné nakládání s jeho dílem – logem Zoo Praha s koněm Převalského. I v této věci byl nakonec žalobce neúspěšný a skončila tak dlouholetá série sporů mezi ním a Zoo Praha.

Nepřehlédněte

Vzácný varan molucký se opět vylíhnul v pražské zoo • V pražské zoologické zahradě mají radost z dalšího úspěchu. Chovatelům se opět podařilo rozmnožit vzácné varany molucké – v úterý a ve čtvrtek se po šestiměsíční inkubační době vylíhla dvě zdravá mláďata. Poprvé byl tento druh v Zoo Praha odchován v roce 2014, od té doby se to zatím nepodařilo žádné jiné z devíti evropských institucí, které tyto náročné a choulostivé plazy v současnosti chovají. Varan molucký byl vědecky popsán teprve v roce 1997, kdy byl rozpoznán jako samostatný druh od varana mangrovového. Obývá tropické lesy a mokřady Moluk na jihovýchodě Asie a svým výrazným žluto-černým zbarvením je bohužel atraktivní pro pašeráky. Ostatně první jedinci, které pražská zoo získala v roce 2007, pocházeli z konfiskátů. Metodiku chovu měla pražská zoo tehdy už úspěšně vyzkoušenou na geneticky blízce příbuzných a chovatelsky méně náročných varanech mangrovových (v letech 1992–2010 se tu vylíhlo 101 mláďat tohoto druhu). Cenné poznatky přinesla i spolupráce s kolegy ze zoologické zahrady v Kolíně nad Rýnem, kteří v té době také zakládali chov. Bylo ovšem nutné přihlédnout k tomu, že varani molučtí jsou velice choulostiví chovanci ve všech aspektech. „Jsou to velmi citlivá, plachá a obtížně chovatelná zvířata. Problém je i to, že samci jsou výrazně větší než samice, mohou být vůči nim agresivní a utlačovat je,“ vysvětluje kurátor chovu plazů Petr Velenský a dodává: „Proto jsme také mimo jiné vyvinuli speciální systém úkrytů, které používáme, abychom obě pohlaví oddělili při krmení a zamezili vzájemným potyčkám.“ [gallery size="full" columns="1" ids="11303"] Po sedmi letech chovu se v roce 2014 podařilo varany molucké v Zoo Praha poprvé úspěšně rozmnožit. Žádné z devíti evropských institucí, které nyní chovají celkem 26 jedinců, se od té doby nepovedlo tento úspěch zopakovat – až letos opět v Praze. „Druhá generace je vždy cennější a spoléhali jsme na ni. Půjde-li vše, jak má, můžeme v budoucnu očekávat další snůšky,“ říká kurátor Petr Velenský. Ve snůšce bývá obvykle 2–6 vajec, letos byla vejce čtyři, z toho dvě neoplozená. Ze zbylých dvou se po šesti měsících inkubace v úterý a ve čtvrtek vylíhla zdravá mláďata, která budou nyní odchovávána v zázemí. Dva dospělé páry první pražské generace jsou k vidění v teráriu u Rezervace Bororo.

Varan molucký.

V pandemii si lidé pořizovali pejsky. Toto jsou nejčastější jména a plemena • Stále více Pražanů si pořizuje domácího mazlíčka. Jen za loňský pandemický rok 2020 přibylo do evidence navíc přes 4 tisíce psů. Dohromady jich tak nyní v hlavním městě žije přesně 90 183.

OBRAZEM: Zvířata v pražské zoo si užila velikonoční nadílku • Již tradičně se na Velikonoční pondělí nadělovalo i v Zoo Praha. Zvířata dostala dárky v podobě vajíček, pomlázek a dalších předmětů z proutí. Tato nadílka jim mnohdy posloužila nejen jako vítaná pochoutka, ale také jako zdroj zábavy – třeba pro takového slona indického Rudiho či pro tapíry jihoamerické. Lachtani jihoafričtí dostali mražené ryby, na kterých si nejvíce pochutnal samec Meloun – ten překvapil i samotné chovatele, když svůj příděl „slupnul jako malinu“ a hned se poohlížel po dalším. [gallery columns="1" size="full" ids="8947,8949"]

Pražská zoo zvyšuje vstupné. Na záchranu ohrožených druhů bude posílat více peněz • Zoologická zahrada hl. m. Prahy od 1. února zvýšila cenu vstupného. Důvodem je inflace a rostoucí nároky na chov zvířat i samotný provoz. Dospělý návštěvník si za jednu návštěvu nově připlatí navíc 50 korun.

Oslava sloních narozenin. Nechyběl třípatrový dort z ovoce • Pražská zoologická zahrada je již několik měsíců uzavřená pro návštěvníky. Život v ní se ale nezastavil. O víkendu proběhly oslavy prvních narozenin sloní samičky Lakuny.

Vzácný kormorán černobílý byl poprvé odchován v pražské zoo • Zoo Praha si připsala na své konto další úspěch. Jako první z českých a slovenských zoologických zahrad se jí podařilo odchovat kormorána černobílého. Tři mláďata vylíhnutá v polovině června opustila na konci minulého týdne hnízdo a přesídlila do venkovní voliéry v Ptačích mokřadech. V Evropě chová kormorány černobílé pouze sedm zoo a ptačích parků, žádná z těchto institucí zatím letos nehlásila odchov. Pražská zoo aktuálně chová největší hejno kormoránů černobílých v Evropě, které čítá 14 dospělých jedinců a tři mláďata, což je téměř polovina celé evropské populace. „Naše hejno jsme získali složením ptáků ze dvou nizozemských zoologických zahrad – Burgers' Zoo v Arnhemu a Zoo Veldhoven, kde v obou případech již ukončili chov,“ uvedl kurátor chovu ptáků Antonín Vaidl a doplnil: „Matka mláďat se v roce 2004 vylíhla dokonce ještě v zemi původu – v Healesville Sanctuary v Austrálii. Otec pochází z odchovu v Parc du Oiseaux ve Villars les Dombes.“ Tři mláďata se vylíhla v polovině června, na konci minulého týdne opustila hnízdo ve vnitřní ubikaci a vyletěla do expozice Ptačí mokřady. Ve venkovní voliéře tam malé kormorány stále krmí jejich rodiče. Dospělí ptáci získávají kořist pod vodou, přičemž se pohybují hlavně pomocí nohou s plovacími blánami, které zastávají roli vesel. Ve vodě se kormorán černobílý rychle promáčí; nemá totiž vyvinuté mazové žlázy, jejichž výměškem by si mastil peří. Často proto bývá k zastižení, jak se s roztaženými křídly vystavuje slunečním paprskům a suší se.

Mláďata kormoránů jsou ve venkovní voliéře Ptačích mokřadů krmena rodiči.

Autobusem do zoo se dostanete rychleji. Linka 112 pojede nově přes Trojský most • Autobusová linka 112, která spojuje stanici metra Nádraží Holešovice a Zoologickou zahradu v Troji, bude od 1. srpna vedena rychlejší a spolehlivější trasou přes Trojský most i ve směru do ZOO.

V pražské zoo se vylíhlo mládě tučňáka přímo před očima rodičů • V pražské zoologické zahradě v Pavilonu tučňáků se 18. října vylíhnul přímo před zraky svých rodičů tučňák Humboldtův. Aktuálně váží 406 gramů a jeho rodiče – samec Kulička (z pražského odchovu) a samice Plzeňačka (původem z Plzně) – se o něj od počátku vzorně starají. V bezpečí nory, kde zatím mládě tráví čas, jej zahřívají svými těly, a samozřejmě ho krmí natrávenými rybami.

Při vstupu do vnitřních expozic zoo bude platit několik pravidel • Rozvolňování opatření proti koronavirové nákaze dnes pokračuje další vlnou. Kromě jiného budou smět opět otevřít vnitřní expozice zoologických zahrad, i když s několika omezeními.

Pražskou zoo opouští samice hrabáče kapského. V Olomouci ji čeká důležitý úkol • Samice hrabáče kapského Nyota v pátek opustila Zoo Praha, aby v novém domově, Zoo Olomouc, vytvořila pár s tamním samcem. Chovatelé na obou stranách věří, že se nový pár zaslouží o další generace těchto pozoruhodných afrických savců. Pár hrabáčů, který zůstává v Praze, ale dlouho sám nezůstane. Kvída je totiž opět v očekávání. Nyota se narodila 20. srpna 2016 v Zoo Praha, kde se stala hvězdou. Narození hrabáčů v lidské péči nejsou zcela neobvyklá, ale odchovat jejich mládě, to už dá pořádně zabrat. Zdárný odchov hrabáče totiž často závisí na pomoci lidí, zejména v případě ne příliš zkušené samice. „I po narození Nyoty jsme u ní zhruba měsíc drželi čtyřiadvacetihodinové služby, aby ji matka Kvída nechtěně třeba nezalehla,“ uvedl vrchní chovatel Zoo Praha Jaromír Plný. Teď se sice pražští chovatelé musejí s Nyotou rozloučit, současně ovšem cítí obrovské zadostiučinění. „To, že naše doslova vypiplané mládě dostane šanci mít vlastní mládě, je pro nás zhmotněním veškerého našeho úsilí,“ vysvětlil Plný. Loučení s vypiplaným mládětem usnadní lidem ze Zoo Praha také vědomí toho, že se už teď mohou těšit na dalšího hrabáče. Kvída je totiž opět březí. „Příležitostně Kvídu kontrolujeme ultrazvukem. Z toho posledního víme, že je mládě živé a vyvíjí se bez abnormalit. Určit pohlaví zatím není možné, ale co můžeme s jistotou říci, je to, že je samice ve vysokém stádiu březosti, takže se dá porod očekávat v nejbližších týdnech,“ uzavřel veterinář Zoo Praha Roman Vodička.

Samice hrabáče kapského Nyota odjela ze Zoo Praha do nového domova v Zoo Olomouc.

Pražská zoo má nového vzácného obyvatele. Žije jen v několika evropských zahradách • Novým obyvatelem vnitřní expozice pavilonu Afrika zblízka v Zoo Praha se stal bércoun Petersův. Jeden z největších a nejbarevnějších zástupců svého řádu je příslušníkem starobylé skupiny savců – Afrotheria – společně například s damany, slony, bodlíny nebo hrabáči. Pro jeho příchod prošla expozice, ve které ještě donedávna žily komby a křečkomyši, značnou proměnou.

OBRAZEM: Mláďata slonů indických z pražské zoo už skotačí na trávníku • Mláďata slona indického Max a Rudi už dovádějí i na trávě v „zeleném“ výběhu. A to zhruba o 35 kilogramů těžší než při posledním vážení, které proběhlo o měsíc dříve. Starší Max teď váží přesně 766 Kg a mladší Rudi 544 Kg. Tentokrát šlo o jejich první vážení v chráněném kontaktu, tedy bez přímého kontaktu s chovateli. Za pěkného počasí teď budou obě sloní mláďata s matkami i tetičkami pravidelně pobývat ve výběhu na trávě, a to zhruba od desáté hodiny do půl třetí odpoledne. Pak je chovatelé přemístí do prostředního výběhu, kde má sloní skupina k dispozici i bazén. [gallery columns="1" size="full" ids="9894,9893,9895"]

Želví námluvy v pražské zoo se rozjely naplno • Velké želvy z pražské zoologické zahrady se po zimě opět vrátily do venkovního výběhu. Návštěvníci tak mohou tyto plazy pozorovat i v době, kdy jsou kvůli protiepidemickým opatřením stále uzavřené vnitřní expozice.

Pražská zoo vyhlásila válku palmovému oleji. Nenajdete tam už ani kapku • Na 1. února připadá Den bez palmového oleje. Pěstování palmy olejné, ke kterému v tropech dochází v ohromném měřítku, je příčinou likvidace tropických deštných lesů a mizení stovek a stovek rostlinných i živočišných druhů. Zoo Praha proto palmový olej ze svého areálu zcela eliminovala.

Orangutan sumaterský je považován za škůdce palem olejných a na plantážích je intenzivně pronásledován a zabíjen.

Pražská zoo sčítá ztráty způsobené covidem. Škody jdou do desítek milionů • Ekonomické ztráty Zoo Praha vzniklé kvůli epidemii covid-19 se vyšplhaly do astronomických výšek. Jen za jarní období, kdy musela být zahrada uzavřená pro návštěvníky, činí jejich střízlivý odhad 45 milionů. Finanční injekci ve stejné výši v minulém týdnu schválili pražští radní. Další miliony bude muset zoo ušetřit.

Na vánočních stromcích si pochutnají zvířata z pražské zoo • Pražská zoo dostala na konci roku stovky neprodaných vánočních stromečků.

Speciální krmení losů probíhá v 11:30.

Zoo Praha chová jednoho z nejohroženějších ptáků. Místo matky slouží umělý maňásek • Kraska krátkoocasá jávská patří k nejvzácnějším a nejohroženějším ptákům světa. Zoo Praha se pyšní nejen její nejpočetnější zdokumentovanou snůškou na světě, ale v posledních letech tohoto pěvce také pravidelně odchovává. Nyní jedno z mláďat krasky krátkoocasé jávské odchovává uměle, za pomoci „maňáska“. „U krkavcovitých ptáků, mezi které patří i krasky, dochází k tzv. vtištění. Při umělém odchovu by se mláděti vtisknul člověk a pro další chov by tak bylo ztraceno,“ říká kurátor chovu ptáků Zoo Praha Antonín Vaidl. „Při použití maňáska imitujícího dospělou krasku k tomuto chybnému vtištění nedochází a může se tak podařit odchovat mládě se správnými návyky.“ Maňásek přitom nemusí být věrnou kopií dospělé krasky, ale nesmí mu chybět signální znaky, na které mláďata reagují, zejména výrazný červený zobák a černé okolí očí na jasně zeleném podkladu. Počty krasek krátkoocasých jávských, nejkrásnějších „strak“ světa, dramaticky klesají. Aktuálně jde o jednoho z nejohroženějších ptáků. Podle posledních odhadů žije ve volné přírodě méně než 50 jedinců, zhruba stejný počet je evidován v lidské péči. „Z toho důvodu také patří k šesti vlajkovým druhům kampaně Silent Forest zaměřené na ohrožené pěvce jihovýchodní Asie,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek. „Při jejich ochraně sehrává Zoo Praha významnou roli nejen díky svým úspěchům v chovu krasek či sojkovců, ale také díky organizační práci a podpoře ochranářských projektů přímo v Asii.“

Zoo Praha nyní odchovává jedno z mláďat vzácné krasky krátkoocasé jávské za pomoci „maňáska“.

Život v zoo se nezastavil. Na svět tam přišlo přes 130 nových mláďat • Na sto třicet mláďat více než čtyř desítek druhů již přišlo na svět v Zoo Praha ode dne jejího uzavření 13. března 2020 a další stále přibývají. K nejatraktivnějším přírůstkům sezóny se zařadil tapír čabrakový, jenž je v historii pražské zoo teprve druhým odchovávaným mládětem tohoto ohroženého druhu.

Zdánlivě nápadné zbarvení slouží mláďatům tapíra čabrakového v podrostu jako maskování. Tento sameček se v Zoo Praha narodil v neděli 19. dubna.

V Zoo Praha se narodila guaréza pláštíková • V expozici gueréz pláštíkových mohou návštěvníci pražské zoologické zahrady obdivovat další mládě. Benjamínek skupiny se narodil v pondělí ráno, jeho rodiči jsou Lucie a Katanga a podle chovatelů si zatím vede dobře.

Zoo Praha už zná pohlaví nově narozené pandy červené • Malá panda, narozená v Zoo Praha letos v červenci samici Wilmě a samci Patovi, bude nosit „klučičí“ jméno. Jaké, to se návštěvníci dozvědí na slavnostním křtu, který je naplánován na 2. prosince. Ten den se v zoo také rozsvítí vánoční strom.

Veterinární prohlídka mláděte pandy červené.