bomby v Praze

Nepřehlédněte

14. 4. 1868: Karlínští protestují proti dani z jmění • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost Slavnost v Emausích se za včerejšího dne jak náleží vydařila, ačkoli ještě v neděli málo naděje na příznivou změnu povětří bylo. Od časného jitra brali se četní zástupové ze všech částí Prahy a z venkovského okolí k Emausům, kde pak po celý den neobyčejně čilý život panoval. Celé Karlovo náměstí bylo poseto boudami, mezi nimiž tisícové lidu se procházeli. Zvláště hlučno bylo na hořejší části náměstí, kde pouť a vejce prodávány byly. Chrám Páně v Emausích pak byl taktéž po celý den zbožným lidem přeplněn. Jasná ač poněkud chladná pohoda podporovala výborně slavnost tuto a lze očekávati, že podobně příznivé povětrnosti se dostane dnešní slavnosti Slamníku v Bubenči. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Proti dani z jmění Karlínská městská rada usnesla se, že v brzku svolá k schůzi obecní výbor a učiní návrh, aby protestoval proti zamyšlené nové dani z jmění jednak pamětním spisem k zemskému výboru, jednak přímo adresou na J. M. krále českého. – Též sládci pražští zamýšlejí ohraditi se spůsobem přiměřeným proti finančním plánům páně Brestlovým. – Národní listy, 14. 4. 1868 [related-post id="9341"] Peníze za ubytování Pražský magistrát žádal u vlády, aby obec pražská dostávala za stálé ubytování důstojníků vojenských náhrady dle třídy druhé, jež jsou vyšší než dosavadní náhrady dle třídy třetí, aneb aby jí k dosavadním náhradám přidáno bylo úhrnem asi 25.000 zl. ročně. Říšské ministerium vojenství tu žádost pro letos odmítlo, anto již říšská rada má předlohu o novém upravení této záležitosti po celé říši. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Třetí most Na třetí most pražský dopřán minulé neděle za poplatek dvou krejcarův každému přístup. Jaké ohromné množství lidstva přišlo na na most podívat, ukazuje výtěžek 90 zlatých za jediný ten den. Včera se na mostě už ale pracovalo. – Národní listy, 14. 4. 1868

Vytoužený chodník z Vinohrad k hlavnímu nádraží byl dokončen • Po více než desetiletém úsilí se obyvatelé Prahy i turisté dočkali bezpečného zpřístupnění hlavního nádraží. Nově vybudovaný chodník dnes slavnostně otevřeli místostarosta Prahy 2 Jan Korseska a náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr.

Praha zlikviduje obrovskou skládku u Velké Chuchle • Desítky let stará skládka, která se nachází v jámových lomech mezi městskými částmi Slivenec a Velká Chuchle, se v sedmdesátých letech minulého století rozrostla i na volný terén a zabírá asi patnáct hektarů pozemků. Celé okolí nyní Praha zrevitalizuje a kopec plný odpadků bude sanován a pokryt jílem, aby tu do budoucna mohlo vzniknout místo pro trávení volného času pro obyvatele Prahy. Skládka nyní vytváří umělý kopec, jehož vrchol dosáhl výšky 345 m n. m. Její prostor zasahuje do ochranné zóny Přírodního parku Radotínsko-Chuchelského háje a Přírodní rezervace Homolka, což je potřeba v co nejbližší době změnit. Praha se tak rozhodla využít možnost čerpání z evropského Fondu soudržnosti a podala žádost o finanční podporu Operačního programu Životní prostředí 2014–2020. „Věřím, že se díky kvalitnímu projektu revitalizace a sanace podaří území ozdravit a lidem zpřístupnit nové území o celkové rozloze 12 hektarů. Přála bych si, aby byl projekt v roce 2022 úspěšně dokončen a mohl sloužit jako další odpočinková a oddychová zóna pro Pražany, s čímž se počítá v územním plánu. Je však ještě třeba vést jednání o výkupy zbývajících cca sedmi procent pozemků, které jsou zatím v soukromém vlastnictví,“ doplnila radní hl. m. Prahy Jana Plamínková. V roce 2015 zahájil magistrát přípravu sanace spojenou s rekultivací dotčeného území. Samotná sanace a revitalizace pak byla rozdělena do tří fází. V první fázi bude upraveno území k zajištění odvodnění silnice, která vede okolo kopce. Částečně bude sanována také kotevní zeď, která zajistí stabilitu bývalé skládky tak, aby se dále neposouvala. V posledních letech se totiž snižovala o dva centimetry za rok. Současně bude také provedena výměna povrchu asfaltové komunikace pod okrajem skládky. První fáze by měla skončit v roce 2020. V druhé fázi bude provedeno jílové zatěsnění a bude dokončen systém odvodnění žulovými žlaby. Současně bude probíhat dosadba stromů i dřevin. Poslední fáze projektu počítá s realizací odpočinkových míst, hracích prvků, altánů, pěších cest a osetím travou. Obě fáze by měly být hotovy do konce roku 2022.

O víkendu se opět otevře unikátní protiatomový bunkr Folimanka • Pražanům se v sobotu 12. října 2019 opět otevřou brány jedenoho z největších krytů civilní ochrany na území hlavního města. Unikátní prostory z časů studené války si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

I. P. Pavlova: Tramvaj srazila dva chodce, oba jsou mrtví • Na křižovatce ulic Ječná a Sokolská došlo v úterý dopoledne kolem desáté hodiny ke střetu tramvaje a dvou chodců. Událost má tragické následky. Dva přibližně šedesátiletí muži srážku s tramvají nepřežili. K nehodě vyjely všechny složky integrovaného záchranného systému, jeden z mužů totiž zůstal zaklíněn pod tramvají. Záchranáři dorazili na místo za 3 minuty po ohlášení. Oba muže se pokoušeli asi 45 minut resuscitovat. U obou zajistili dýchací cesty, napojili je na monitor a provedli veškeré život zachraňující úkony. Přes jejich snahu se ale bohužel ani jednoho z mužů zachránit nepodařilo. Doprava v místě neštěstí musela být částečně omezena, do normálu se vrátila přibližně po dvou hodinách. [gallery size="full" columns="1" ids="10470,10471,10472"]

Otto Wichterle vadil nacistům i komunistům. Jeho revoluční vynález změnil vidění světa milionům lidí • Přesně před 108 lety se narodil světoznámý český chemik, vynálezce gelových kontaktních čoček a kandidát na Nobelovu cenu za chemii Otto Wichterle. Jeho životní příběh je neobyčejně pestrý, ale také trochu smutný. Větší úcty se mu totiž dostalo až po roce 1989. Výročí narození dnes připomíná dokonce i vyhledávač Google.

Den, kdy komunisté zbavili funkce prezidenta Svobodu. Měl v tom prsty kariérista Husák? • „Nemůže-li president Československé socialistické republiky vykonávat svůj úřad delší dobu než 1 rok, Federální shromáždění může zvolit nového presidenta Československé socialistické republiky na nové funkční období.“ Takhle zní ústavní zákon č. 50/1975 Sb., který dne 28. května 1975 přijali českoslovenští zákonodárci. Tzv. „Lex Svoboda” v praxi znamenal, že těžce nemocný armádní generál Ludvík Svoboda může být okamžitě zbaven funkce prezidenta. Na jeho místo o den později nastoupil Gustáv Husák.

Dva rivalové. Generál Ludvík Svoboda a kariérista Gustáv Husák.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu jen do 60. let minulého století • Seznamte se s jednou z nejkrásnějších staveb ve městě! Vinohradská vodárenská věž byla postavena v roce 1882 v novorenesančním slohu podle projektu architekta Antonína Turka.

Vinohradská vodárna sloužila svému účelu přesně 80 let.

Bezdomovcům shořel příbytek. Požár nepřežila jedna kočka • Profesionální i dobrovolní hasiči zasahovali ve středu krátce po poledni u požáru příbytku bezdomovců v ulici Ořešská v pražských Řeporyjích.

Bude to druhé Národní, pronesl ředitel Vinohradského divadla při slavnostním otevření • Nádherná secesní budova Vinohradského divadla stojí na svém místě už více než 112 let. Na její kráse se sice trochu podepsal zub času (zejména v interiéru), ale to by měla v příštích letech vyřešit kompletní rekonstrukce. Poté snad bude tato stavba stejně krásná, jako při slavnostním otevření dne 24. listopadu 1907. Jak se můžeme dočíst v dobovém tisku, tehdejší společnost neskrývala nadšení z nového kulturního svatostánku

Krátkodobý pronájem bytu? Můžete na něm prodělat, varuje odborník • Vyděláte více a rychleji, láká platforma Airbnb majitele nemovitostí na vyšší zhodnocení jejich investic. Stále více lidí na to slyší a svůj byt tak k využití různým turistům nabízí stále více Čechů. Jen v Praze jich je prý už 20 tisíc. Nejen ve světle aktuálního zátahu, který na tyto poskytovatele krátkodobého ubytování udělala česká finanční správa, je nutné podívat se, zda je tento způsob využívání vlastního bytu opravdu tak výhodný. A opravdu se vyplatí každému? V prvé řadě musíme vzít v potaz, jaký typ bytu turisté prostřednictvím Airbnb hledají. Zdaleka nejvíce lidí míří do Prahy, ostatní regiony za ní v návštěvnosti výrazně zaostávají. Pokud už člověk ze zahraničí do českého hlavního města přijede, chce bydlet v centru dění. Určitě nebude za zábavou a poznáváním pražské historie dojíždět z okrajovějších částí Prahy. Z toho jasně plyne, že aby mohl majitel bytu o jeho pronajímání prostřednictvím Airbnb opravdu vážně uvažovat, musí ho mít v některé z turisticky atraktivních lokalit užšího centra. Pokud takový byt nevlastníte, na krátkodobé pronajímání rovnou zapomeňte. Pokud se lokalitou vlastního bytu trefujete do dlouhodobé preference zahraničních klientů, nemáte ani zdaleka vyhráno. Můžete sice vydělat více, než pokud byste měli dlouhodobého nájemníka, ale má to jeden velmi podstatný háček. Museli byste svůj byt pronajímat turistům nejlépe na sto procent, tedy každý den v měsíci. A to je problém. Pokud se podíváme na data ČSÚ, tak zjistíme, že zahraniční turista v Praze stráví průměrně 2,3 noci. To znamená, že pro plný výdělek je nutné ubytovat až 15 návštěv (hostů může být klidně výrazně více) za měsíc. Toto číslo je velmi obtížně dosažitelné i při skvělé lokalitě bytu, konkurenceschopně nastavené ceně i bezvadné propagaci. Nehledě na další vícenáklady, které to s sebou nese. [related-post id="10437"] Stejně jako v hotelu (kde však na to mají speciální personál) se o tyto hosty budete muset starat. Sice jim nebudete připravovat snídani nebo objednávat taxi, ale dalším povinnostem se nevyhnete. Začíná to už předáním klíčů při příjezdu a jejich převzetím při odjezdu. Jakmile jeden host odjede, budete muset vyměnit ložní prádlo či ručníky a také zkontrolovat celý byt. Doplnit základní hygienické prostředky a nejspíš i umýt nádobí a pořádně uklidit všechny místnosti. Při průměrném počtu přenocování toto budete muset dělat zhruba každý druhý den. Opravdu to při současném pracovním vytížení zvládnete? Existují sice služby, které tohle zařídí za vás, ale samozřejmě na úkor vašeho zisku. [related-post id="7751"] Přesné statistiky sice neexistují, ale zcela jistě spousta pronajímatelů také kalkuluje s tím, že z tohoto výdělku nebudou odvádět daně. Tato další (zdánlivá a nedoporučovaná) finanční výhoda nyní padá. Česká finanční správa získala údaje o lidech pronajímajících nemovitost přes Airbnb a bude po nich doplacení daně vymáhat. Na dani z příjmu a DPH to jen za Prahu prý činí přes 460 milionů korun ročně. Tolik podle vládní analýzy lidé vydělávající na krátkodobých pronájmech jen v hlavním městě neodvedou na daních každý rok. A je jen otázkou času, kdy se o svých 50 milionů korun z neodvedených turistických poplatků přihlásí také pražský magistrát. Tučné pokuty a vysoké zpětně vyměřené daně zcela jistě zprotiví tento typ využívání bytu mnohým majitelům. [related-post id="10347"] Kdo by si mohl naopak oddechnout, pokud zájem o Airbnb trochu opadne, jsou stávající vlastníci či nájemníci bytů sousedících s bytem pronajímaným turistům. Těm se totiž výrazně snížil komfort bydlení, protože krátkodobí turisti jsou často hluční i v nočních hodinách a zanechávají po sobě znečištěné společné prostory. Nehledě na stále se vylidňující centrum města, protože majitelé bytů se v minulosti pod vidinou očekávaného vyššího zisku z krátkodobého pronájmu často zbavovali původních dlouholetých nájemců. Ti se tak stěhovali do okrajovějších částí, které turisty příliš nelákají. [related-post id="11336"] Majitelé bytů by si proto měli velmi dobře rozmyslet a spočítat, jak budou svůj byt pronajímat. Zda podstoupí vyšší riziko krátkodobého pronájmu se všemi výše zmíněnými nepříjemnostmi, nebo dají přednost dlouhodobému solidnímu nájemníkovi. Zdánlivé výhody Airbnb totiž může velmi snadno vynahradit bezproblémový a pravidelně platící člověk bydlící v bytě mnoho let. RNDr. Evžen Korec, CSc. Generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL a. s.

Osudy dánských Židů v Terezíně přiblíží přednáška v Národním muzeu • V českém povědomí ne příliš známé téma dějin dánských Židů deportovaných a vězněných v terezínském ghettu v letech 1943-45 a osvobozených díky stálému tlaku dánských úřadů přiblíží přednáška odborníka na dějiny nacismu a holokaustu prof. Therkela Strædeho. Veřejnosti zdarma přístupná přednáška se uskuteční v Historické budově Národního muzea ve čtvrtek 3. října od 15 hodin.

Praha 2 schválila rozpočet na rok 2021. Část výdajů pokryjí úspory • Hospodaření městské části Praha 2 bude i v letošním roce vyrovnané. Plánované výdaje na aktivity městské části, investice a opravy se snižovat nebudou. Nejvíce peněz, podobně jako v předcházejících letech, půjde do oblasti školství, dále pak do sociální oblasti, na péči o veřejná prostranství, o zeleň a na obnovu bytového fondu v majetku městské části.

Mrazivé záběry. Tisíciletá voda v Praze spláchla všechno, co jí přišlo do cesty • Rozsahem, průtokem a důsledky to byla nejničivější povodeň v novodobé historii Česka. Přesně před 16 lety prožívali Pražané hotové peklo. Na léto roku 2002 zřejmě nikdo jen tak nezapomene. Dvě mimořádně vydatné vlny srážek zasáhly ve dnech 6. až 7. srpna a 11. až 12. srpna postupně celé území povodí Vltavy a výška hladiny vodních toků protékajících hlavním městem v řadě případů přesáhla povodňové značky nejvyšších zaznamenaných povodní v historii. Průtok Vltavy v Praze byl stonásobně vyšší, než je obvyklé. Ničivá povodeň trvala celkem 12 dní a zasáhla 5,8 procenta rozlohy města, navíc místa s nejhustší či důležitou městskou infrastrukturou i místa s největší hustotou obyvatel a s historickou zástavbou. Své domovy museli opustit lidé z Malé Strany, Libně, Karlína, Starého Města a Josefova. Celkem se narychlo stěhovalo ke známým či do tělocvičen necelých 50 tisíc lidí. [gallery size="full" columns="1" ids="12009"] Hrdina Gaston Voda zaplavila také celou spodní část zoologické zahrady. Její zaměstnanci narychlo evakuovali stovky zvířat. I přes veškerou snahu nakonec katastrofu nepřežilo 134 zvířat. Symbolem zatopené zoo se stal lachtan Gaston, který uplaval po Vltavě a Labi až do Německa. Tam byl nakonec chycen, ale následně uhynul vyčerpáním. [related-post id="12001"] Zatopené metro Povodeň ochromila i provoz metra. Voda nejdříve zatopila část trasy C skrz stanici Nádraží Holešovice, později i velkou část linky B. Celkem bylo zatopeno 18 stanic a skoro 20 kilometrů kolejí. Dopravní podnik tehdy vyčíslil škody v metru na téměř sedm miliard korun. Obnovit plný provoz celé podzemní sítě trvalo téměř půl roku. [gallery size="full" columns="1" ids="12008,12007"] Nikdo nepřišel o život Celková výše škod se vyšplhala téměř na 30 miliard korun, z toho 15 miliard na majetku města. Na území Prahy naštěstí nedošlo v přímé souvislosti s povodní ke ztrátám na životech.

Lávka ve Vršovicích ponese jméno ukrajinského bojovníka za svobodu • Pražští radní dnes schválili návrhy na pojmenování malého parčíku ve Vršovicích a nového mostku spojujícího dva vršovické břehy Botiče. Mostek ponese jméno po Vasylu Omeljanoviči Makuchovi, který se na podzim roku 1968 upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a následné okupaci naší země. Malý vršovický park, jenž dodnes pojmenován nebyl, ponese jméno po malíři Pavlu Brázdovi, který loni zemřel. „Mostek, který je denně využíván velkým množstvím místních obyvatel, doposud neměl jméno. Velmi jsem stál o to, aby pojmenován byl a aby název souvisel s touto lokalitou,“ říká radní pro dopravu Martin Hejl. Mostek, který se pro veřejnost otevřel v prosinci 2017, spojuje ulici Přípotoční s ulicí Ukrajinskou – proto nakonec ponese jméno právě ukrajinského bojovníka za svobodu. [related-post id="3829"] Brázdův park Nové jméno nese také malý park mezi vršovickými ulicemi Volyňská, Dukelská a Jakutská. „Brázdův park je pojmenování, které bude připomínat mimořádně zajímavého umělce, malíře a sochaře. Byl příbuzným bratrů Čapkových a měl velmi silný životní příběh,” vysvětluje radní Prahy 10 Ivana Cabrnochová. [gallery columns="1" size="full" ids="10540"] Pavel Brázda byl nucen během komunistického režimu tvořit v izolaci a bez možnosti vystavovat, přitom je považován za jednoho z nejoriginálnějších tvůrců v evropském kontextu. Brázda pracoval do svého důchodu jako topič v kotelně. V posledních letech tvorby využíval počítač, se kterým se naučil pracovat po svých 80. narozeninách. Zemřel loni 17. prosince ve věku 91 let. Praha schválila pojmenování parku už několik měsíců po úmrtí umělce Brázdy. „Radním hlavního města patří naše velké poděkování, jsme rádi, že se u nás v Praze 10 daří pojmenovávat významná místa po osobnostech. V roce 2014 došlo na můj návrh k pojmenování 10 míst, z nichž například Park Františka Suchého a Park Jiřího Karena čeká v příštím roce rekonstrukce,” dodává radní Ivana Cabrnochová.

Pražský „chodník smrti“ u hlavního nádraží se dočká rozšíření • Jít pěšky z hlavního nádraží na Vinohrady už od prosince nebude hazard se životem. Místy jen 30 centimetrů široký chodník přiléhající k magistrále, kterému se začalo mezi Pražany přezdívat „chodníček smrti“, se rozšíří bez ubrání jízdních pruhů. 

Filmový Kristián chránil židovskou manželku a tvrdě za to zaplatil • Filmový svůdník Oldřich Nový patří mezi legendy českého filmu. V osobním životě to ale neměl vůbec lehké. Jelikož v období protektorátu chránil svou manželku před smrtí, musel nastoupit do pracovního tábora.

Pražská Vinohradská synagoga byla krásná a honosná. Nevydržela ale bombardování • V Sázavské ulici na pražských Vinohradech kdysi stávala jedna z největších a nejkrásnějších synagog na světě. Na konci 2. světové války ji však zničily nálety spojeneckých bombardérů. Dnes je na jejím místě škola. Královské Vinohrady byly na přelomu 19. a 20. století moderní a rychle se rozvíjející město. Do nově postavených činžáků se stěhovali zejména bohatí lidé, včetně mnoha židovských rodin. V roce 1881 byl ustanoven Spolek pro vybudování israelského Chrámu, který více než 10 let shromažďoval potřebné finanční prostředky. V roce 1894 si spolek objednal návrh nové synagogy u vyhlášeného vídeňského architekta Wilhelma Stiassnyho. Ten později navrhl například i Jeruzalémsku synagogu, která stojí dodnes v Jeruzalémské ulici na Novém Městě. Stavba začala o rok později a slavnostní otevření za účasti mnoha významných osobností proběhlo v září 1896 u příležitosti vysokých židovských svátků. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13721"] Reprezentativní stavba v orientálně neorenesančním plášti pro dva tisíce lidí se stala chloubou Královských Vinohrad. Ve své době se jednalo o největší pražskou synagogu a zároveň jednu z největších na světě. Nad hlavním průčelím do Sázavské ulice, jemuž vévodilo mohutné růžicové okno s Davidovou hvězdou uprostřed, desky Desatera na vršku tympanonu a falešný portikus, se tyčily dvě vysoké, osmiboké věže zakončené cibulovitými báněmi s lucernami. Skutečný vstup do synagogy ale vedl dvěma průjezdy v postranních budovách – v jedné byl příbytek rabína a kanceláře obce (zde byl zřízen i Izraelitský matriční úřad na Královských Vinohradech), ve druhé škola a později chlapecký sirotčinec. Interiér byl vybaven různobarevným mramorem, barevnými vitrážemi se starozákonními motivy a dřevěnými vyřezávanými sedadly. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13722"] Vinohradská synagoga fungovala jako svatostánek a komunitní centrum přes čtyřicet let. Během 2. světové války si z ní nacisté udělali skladiště majetku, který zůstal v bytech Židů deportovaných do koncentračních táborů. Osudnou se jí ale nakonec nestalo nacistické běsnění, nýbrž bombardování Prahy spojeneckými letouny 14. února 1945. [related-post id="5683"] Bomby zasáhly nejen Vinohradskou synagogu, ale i mnoho obytných čtvrtí. Popelem ten den lehl například emauzský klášter či Faustův dům na Karlově náměstí. Okupační orgány vydaly hasičům rozkaz, aby hasili pouze sousední budovy. Z výstavní synagogy tak nakonec zbyly jen obvodové zdi.  Ty byly strženy v roce 1951, na zasypaných základech vyrostla o deset let později budova základní školy. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13725,13730"]

Vinohradská synagoga kolem roku 1910.

Smíchovská náplavka bude hostit festival středomořské kuchyně • V sobotu 15. srpna 2020 budete moci ochutnat speciality z několika oblíbených středozemních destinací na jednom místě.

Startuje rekonstrukce tramvajové trati na Vinohradské ulici • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) zahajuje nutnou rekonstrukci tramvajové trati v ulici Vinohradská v celkové délce cca 2,6 km. V první etapě proběhne modernizace úseku Hradecká – Želivského letos o letních prázdninách, úsek Škrétova – Sudoměřická bude zmodernizován mezi březnem a červencem příštího roku. Při vyloučení tramvajového provozu DPP zajistí náhradní autobusovou dopravu. „Zastaralé koleje musíme neodkladně opravit, letní prázdniny jsou k tomu ideální příležitostí. Klíčová dopravní tepna ve Vinohradské ulici si zkrátka zaslouží moderní tramvajovou trať. Na tuto investiční akci předpokládáme stavební náklady ve výši zhruba 250 mil. Kč,“ uvedl Martin Gillar, generální ředitel a předseda představenstva DPP. „Počítáme zde s dvoufázovou rekonstrukcí tramvajové trati. Letos o letních prázdninách opravíme 0,7 kilometru v úseku Hradecká – Želivského, v roce 2019 od března do ervence zrekonstruujeme 1,9 kilometru mezi Škrétovou a Sudoměřickou ulicí,“ říká Tomáš Kaas, investiční ředitel a člen představenstva DPP s tím, že na trati nově přibyde i zatravněný tramvajový svršek v celkové délce cca 258 m dvoukolejně včetně automatického zavlažování svršku. V rekonstruovaných úsecích se nachází celkem šest tramvajových zastávek – Italská, Vinohradská tržnice, Jiřího z Poděbrad, Radhošťská, Olšanské hřbitovy a Želivského (u Strojimportu). Zastávka Italská směrem do centra a zastávky Olšanské hřbitovy a Želivského v obou směrech zůstanou nástupními ostrůvky, budou zvýšeny a nově budou opatřeny zábradlím s vodící funkcí pro nevidomé a slabozraké. Zastávky Italská ve směru z centra a Vinohradská tržnice v obou směrech budou postaveny jako provizorní mysy v místě budoucích definitivních mysů. Zastávky Jiřího z Poděbrad a Radhošťská, obě v obou směrech, budou provizorně ponechány ve stávajících místech. Jedná se o nástupní ostrůvky. Dále dojde k obnově připojení osvětlených zastávkových označníků u definitivních zastávek a k realizaci připravenosti na budoucí informační systém. „Rozhodně nezapomínáme ani na handicapované, provedeme bezbariérové úpravy přechodů pro chodce a jejich vybavení signálními a varovnými pásy. Součástí prací budou v nutném rozsahu i pravy chodníků,“ dodává Tomáš Kaas.