Připomínky k Metropolitnímu plánu jsou odevzdány. Co bude dál?

ZprávyPražskýDEN.cz30. července 20182 minuty čtení

Foto: Magistrát hl. m. Prahy

V pátek uplynula lhůta pro podávání připomínek a stanovisek k návrhu nového Metropolitního plánu. Skončilo tím tzv. společné jednání. V současné chvíli se připomínky evidují a jejich přesný počet bude znám koncem roku 2018. Za dva roky se budou občané moci vyjádřit k upravenému návrhu plánu v tzv. veřejném projednání.

Společné jednání Metropolitního plánu je u konce. Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy převzal poslední stanoviska od orgánů státní správy. Jejich vyhodnocení bude probíhat ve třech etapách, z nichž každá bude trvat 4-5 měsíců. Postupně dojde na připomínky dotčených orgánů, městských částí a fyzických a právnických osob. Celkový počet podání by měl být znám v průběhu srpna. Toto číslo bude stále jen orientační, jelikož nezohledňuje počet připomínkujících, duplicitu podání a počet připomínek v jednom podání. Přesný počet připomínek pak bude znám až koncem roku 2018.

„Děkuji všem Pražanům, kteří se zapojili do připomínkování návrhu nového územního plánu. Jejich znalost území a představa o budoucí podobě města je cenným podkladem pro dopracování plánu. Oceňuji také aktivní přístup městských částí. Právě dohoda s nimi je klíčová pro schválení dokumentu v roce 2022,“ řekla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky.

Na odevzdání připomínek měla veřejnost jeden měsíc od 27. 6. do 26. 7. Seznamovat se s ním však mohla už od začátku května. Plán byl vystaven v Centru architektury a městského plánování, kde ho vidělo přes 15 000 návštěvníků. Během května a června navíc probíhala informační tour, při které zaměstnanci Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) prezentovali plán veřejnosti na 18 místech Prahy a vysvětlovali, jak ho číst i jak ho připomínkovat.

„Plán jsme představovali dlouho před tím, než se k němu veřejnost mohla vyjádřit. Proto očekáváme, že k němu bude i hodně připomínek. Naše snaha o co největší otevřenost má jediný cíl – co nejkvalitnější plán,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha.

Co bude dál?

Po ukončení společného projednání Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy zaeviduje a společně s IPR Praha a určeným zastupitelem (zpravidla radní pro územní rozvoj) vypořádá připomínky. IPR Praha následně návrh Metropolitního plánu upraví. Očekává se, že upravený návrh bude znám cca za dva roky. Následně bude vyhlášeno druhé kolo projednávání, tj. veřejné projednání, ve kterém bude opět možno podávat připomínky. Podle nich vznikne znovu upravený návrh, který bude muset být do konce roku 2022 schválen zastupiteli. Teprve potom bude Metropolitní plán platný a účinný.

Nepřehlédněte

Dopravní peklo na Žižkově. Tramvaje měly desítky minut zpoždění. Všichni se děsí, co přinese úterý • V pondělí ráno odstartovala dlouho očekávaná rekonstrukce Husitské ulici v Praze 3. Její uzavření ovšem na Žižkově způsobilo totální kolaps dopravy. Bylo to nefalšované dopravní peklo. Auta, která by za normálních okolností jela Husits kou ulicí, se přesunula do souběžné Seifertovy ulice. Ta je ale příliš úzká, řidiči zde musí projíždět přes tramvajové koleje, a tak po celý den docházelo k blokování plynulého provozu městské hromadné dopravy. Tramvaje nabíraly zpoždění v řádech desítek minut „Městská část Praha 3 se iniciativně snaží nastalou situaci ve spolupráci s městskou policií i Policí ČR řešit a kontrolovat plynulost dopravy. Na nejexponovanějších místech jsou tak připraveni policisté a strážníci. Prioritou je nyní zajistit průjezdnost MHD Seifertovou ulicí. Apelujeme na řidiče, aby respektovali dopravní značení v ulicích. Zvláště nesprávným parkováním na náhradních autobusových zastávkách komplikují plynulost provozu,“ uvedla radnice ve svém oficiálním prohlášení. Foto: fb Pražské tramvaje pic.twitter.com/bGvdool4fm

Vystřídá Krnáčovou Hřib? Piráti vybrali lídra kandidátky pro podzimní volby • Vítězem vnitrostranického hlasování Pirátů o post lídra pirátské kandidátky pro Magistrát hlavního města Prahy se stal MUDr. Zdeněk Hřib. Ve druhém kole hlasování získal 54 % hlasů a porazil protikandidáta Daniela Mazura. „Chceme z Prahy udělat nejen místo, kde se dobře žije, ale také vzor, jak řešit aktuální problémy světových metropolí. K čemu nám je, že Praha stoupá na žebříčku v ekonomické výkonnosti, když máme nejdražší byty v přepočtu na příjem v Evropě? Klíčem je kombinace ceny, prostředí a spolupráce lidí,“ uvádí Zdeněk Hřib některé z problémů, které trápí obyvatele Prahy. „Zdeněk Hřib je zkušený kandidát a věříme, že Piráty v Praze povede k volebnímu vítězství. V parlamentních volbách jsme v Praze získali přes 17 % hlasů a umístili se na druhém místě. V řadě městských částí jsme ale dokázali i vyhrát, například na Praze 2, Praze 5, Praze 6 nebo na Praze 7. V Praze máme nejvyšší cíle a opět si velmi dobře uvědomujeme, že před námi stojí veliká výzva – představení naší vize pro budoucnost hlavního města i řešení problémů našich spoluobčanů,“ komentoval předseda Pirátů Ivan Bartoš očekávání strany v komunálních volbách. [related-post id="6408"] Kdo je Zdeněk Hřib Zdeněk Hřib (*1981) vystudoval lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a poté působil jako ředitel výzkumného institutu zabývajícím se otázkami měření kvality a efektivity veřejných služeb. V Pirátské straně je garantem programového bodu zdravotnictví a mimo jiné je autorem pirátského návrhu reformy zdravotních pojišťoven. Za priority považuje, kromě potlačování pražského korupčního prostředí prolezlého kmotry, i oblast dopravy, zkvalitnění školství a dostupné bydlení. V předvolební řeči zmínil například téma výstavby trasy metra D, údržbu mostů a dostavbu pražských okruhů. Ve školství se zaměří na vyřešení kapacitních problémů pražských škol, které ovlivňují kvalitu výuky. Zlepšením procesu územního plánování chce zlepšit situaci na trhu s byty.

Zdeněk Hřib.

14. 4. 1868: Karlínští protestují proti dani z jmění • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Slavnost Slavnost v Emausích se za včerejšího dne jak náleží vydařila, ačkoli ještě v neděli málo naděje na příznivou změnu povětří bylo. Od časného jitra brali se četní zástupové ze všech částí Prahy a z venkovského okolí k Emausům, kde pak po celý den neobyčejně čilý život panoval. Celé Karlovo náměstí bylo poseto boudami, mezi nimiž tisícové lidu se procházeli. Zvláště hlučno bylo na hořejší části náměstí, kde pouť a vejce prodávány byly. Chrám Páně v Emausích pak byl taktéž po celý den zbožným lidem přeplněn. Jasná ač poněkud chladná pohoda podporovala výborně slavnost tuto a lze očekávati, že podobně příznivé povětrnosti se dostane dnešní slavnosti Slamníku v Bubenči. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Proti dani z jmění Karlínská městská rada usnesla se, že v brzku svolá k schůzi obecní výbor a učiní návrh, aby protestoval proti zamyšlené nové dani z jmění jednak pamětním spisem k zemskému výboru, jednak přímo adresou na J. M. krále českého. – Též sládci pražští zamýšlejí ohraditi se spůsobem přiměřeným proti finančním plánům páně Brestlovým. – Národní listy, 14. 4. 1868 [related-post id="9341"] Peníze za ubytování Pražský magistrát žádal u vlády, aby obec pražská dostávala za stálé ubytování důstojníků vojenských náhrady dle třídy druhé, jež jsou vyšší než dosavadní náhrady dle třídy třetí, aneb aby jí k dosavadním náhradám přidáno bylo úhrnem asi 25.000 zl. ročně. Říšské ministerium vojenství tu žádost pro letos odmítlo, anto již říšská rada má předlohu o novém upravení této záležitosti po celé říši. – Pražský denník, 14. 4. 1868 Třetí most Na třetí most pražský dopřán minulé neděle za poplatek dvou krejcarův každému přístup. Jaké ohromné množství lidstva přišlo na na most podívat, ukazuje výtěžek 90 zlatých za jediný ten den. Včera se na mostě už ale pracovalo. – Národní listy, 14. 4. 1868

Metropolitní plán Prahy je hotový. Veřejnost do něj může nahlédnout • Od dnešního dne se veřejnost může seznámit s oficiální verzí návrhu Metropolitního plánu, nového územního plánu pro Prahu. Lidé si nyní plán mohou čtvrt roku prohlížet a připravit se na připomínkování. Připomínky k návrhu bude možné zasílat po dobu 30 dnů od 27. června. „Návrh plánu prošel v poslední době velkou diskuzí, do níž bylo zapojeno mnoho lidí z různých oborů a institucí. Věřím, že nyní je dlouhý proces projednávání dobře připraven,“ řekla primátorka Adriana Krnáčová. „Stále postupujeme podle harmonogramu. Po fázi, kdy plán připravovali odborníci Institutu plánování a rozvoje, přichází na řadu městské části, orgány státní správy a obyvatelé města. Chystáme celou řadu aktivit a setkání, na kterých se budou moci všichni zájemci s návrhem seznámit. Detailní znalost konkrétního území, kterou mají občané a městské části, jsou pro další přípravu dokumentu zásadní. I proto jsme čas na prostudování prodloužili o dva měsíce,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská. V návrhu Metropolitním plánu je komplexním způsobem vyjádřena vize rozvoje Prahy na příští desetiletí. Řídit se jim bude veřejná správa, investoři i občané. Plán neřeší detail jednotlivých domů a parcel, nýbrž koncepci celého města, včetně rozvoje infrastruktury nebo ploch pro novou bytovou výstavbu. „Jde o koncepci celého města o téměř 500 km2,“ vysvětlil Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), který návrh plánu zpracoval. Od 16. 4. 2018 je dokumentace vystavena na magistrátním webu www.praha.eu v Sekci plánování města.

Výdej řidičáků bude jednodušší. Pražským úředníkům ale nový systém zkomplikuje život • Na začátku července odstartuje nový systém vydávání řidičských průkazů, který umožní žádat o vydání, případně o výměnu řidičského průkazu na jakémkoliv obecním úřadu obce s rozšířenou působností. Žadatelé si na nejbližším úřadě budou moci vyřídit nejen nový řidičský průkaz, ale třeba i průkaz profesní způsobilosti nebo výpisy z evidenční karty řidiče a z bodového hodnocení. Vrácení nebo omezení oprávnění, například po obdržení maximálního počtu bodů pro řidiče za přestupky, budou i nadále vyřizovat pouze úřady v místě trvalého bydliště. V novém systému již nebude třeba předkládat papírovou fotografii, úředníci je budou nově pořizovat digitálně přímo na úřadě, případně ji získají z jiných veřejných registrů. V řidičských průkazech nebude údaj o trvalém bydlišti, při změně adresy tak již nebude nutné žádat o nový průkaz. Nově je stanoven poplatek při podání žádosti o nový průkaz na 200 Kč, poplatek za zrychlené vydání průkazu do pěti pracovních dnů bude 700 korun. Výměna propadlého řidičského průkazu bude nadále zdarma. Magistrát je prý připravený Pro hlavní město bude takzvané rozvolnění místní příslušnosti pravděpodobně znamenat větší nápor žadatelů. Lidé, kteří za prací dojíždějí do Prahy, si budou moci vyřídit řidičský průkaz například o polední pauze mimo místo svého trvalého bydliště. Magistrát tvrdí, že je na případný nápor připravený a dle vývoje počtu žadatelů bude celou věc operativně řešit, tak aby byl uspokojen každý žadatel. K návštěvě pražského registru řidičů je možné se objednat přes internet a rezervovat si termín odbavení dle časových možností klientů.

V Praze je nahlášeno přes 80 tisíc psů. Tohle jsou nejčastější jména a plemena • Pražané mají ve svých domovech přibližně 83 tisíc psů, za letošní první pololetí jich v evidenci Magistrátu hl. m. Prahy přibyly téměř tři tisícovky. Nejvíce se jich nachází v Praze 4. Podle magistrátních údajů mají lidé většinou pouze jednoho psa, nejčastěji jde o křížence a Yorkšírské teriéry. Mezi nejoblíbenější jména pak patří například Ben a Max, obvyklý je ale také Rocky nebo Rex. Asi čtvrtinu z celkových 83 tisíc psů v Praze tvoří kříženci. Oblíbení jsou také Yorkšírští teriéři, jezevčíci nebo labradoři, kterých mají Pražané v domovech dohromady skoro 17 tisíc. Vůbec nejvíce psů mají dlouhodobě obyvatelé Prahy 4, kde se nachází velké množství parků a lesů, celkem tu na procházky se psi chodí asi osm tisíc lidí. Po ní následuje Praha 6 a na třetím místě je Praha 10. Na opačném konci tabulky je pak Praha – Nedvězí, kde žije okolo 40 psů, i tak tu má ale pejska v průměru každý sedmý obyvatel této městské části. [related-post id="11319"] Nejčastější jména Nejčastějším jménem je dlouhodobě Ben, kterých je v metropoli okolo dvou tisíc, obecně mají ale lidé raději cizí jména, výjimkou není Jessie, Bella nebo Maggie. Mezi česká jména, o která je velký zájem, pak patří Bára, Sára či Míša, například Rozárek ale běhá po Praze hned několik stovek. Zajímavostí je, že v loňském roce byli z evidence s ohledem na věk dožití psa vyřazeni mazlíčci narození před rokem 1999. Jednalo se přibližně o 20 000 psů. Začátkem tohoto roku byla také projednávána celoměstská vyhláška o volném pohybu psů na veřejných prostranstvích. Po dlouhém jednání však bylo rozhodnuto, že jednotlivá místa, kde mohou lidé své mazlíčky venčit, budou řešit samy městské části. [related-post id="11185"] Miliony do městské pokladny Za loňský rok bylo od pražských majitelů psů vybráno na místním poplatku za psa 42 830 730 korun. Sedmdesát pět procent z této částky putuje do rozpočtu městských částí, které tyto poplatky vybírají. Výše poplatku za psa je stanovena na základě obecně závazné vyhlášky o místním poplatku ze psů. Finance nejsou účelově vázány a jsou součástí běžného rozpočtu. Městské části však tyto peníze běžně využívají například na úklid od psích exkrementů, na nákup sáčků na psí fekálie a podobně. Poplatek za jednoho psa v bytě je 1 500 korun, za druhého a každého dalšího 2 250 korun. Poplatek za rok za psy chované v rodinném domě v městských částech Praha 1 až Praha 15 a Praha 17 činí 600 korun za jednoho psa a 900 korun za druhého a každého dalšího psa. V ostatních městských částech je poplatek pro rodinný dům stanoven 300 korun za jednoho psa a 600 korun za druhého a každého dalšího psa. Povinností majitelů psů v Praze je přihlásit mazlíčka k poplatku na úřadě městské části v místě bydliště a také do evidence chovatelů psů na Magistrátu hl. m. Prahy. Každý pes musí být povinně trvale označen čipem, případně tetováním. [related-post id="11046"] Psů v útulcích ubývá Postupně se lepší situace v pražských útulcích. Zaběhnutých psů ubývá, naproti tomu se ale zvyšuje počet zvířat, která se díky povinnému čipování a evidenci psů vrátí původním majitelům. V loňském roce se zpět domů dostaly více než dvě třetiny psů, kteří se ztratili svým páníčkům.

Zřídit předzahrádku v Praze 10 bude snažší, radnice vyjednala nové podmínky s památkáři • V minulých letech si provozovatelé restaurací v Praze 10 stěžovali na nejasnosti při vyřizování žádostí o předzahrádky. Zástupci radnice proto v loňském roce jednali s památkáři a letos by tak vyřizování žádostí mělo být o něco snazší. „Silniční správní úřad (SSÚ) Prahy 10, který předzahrádku povoluje, při vyřizování žádosti posuzuje zejména to, jestli předzahrádka splňuje náležitosti stanovené platnou legislativou. Odbor památkové péče Magistrátu hl. m. Prahy naproti tomu posuzuje zejména její vzhled. Často se tak tyto dvě instituce rozcházely v názoru na to, jak mají předzahrádky, zejména v Městské památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice, vypadat. To mnohdy působilo průtahy a provozovatelům nepříjemnosti,“ říká předseda dopravního výboru Viktor Lojík. Zahrádky musí být jasně vymezeny SSÚ Prahy 10, který předzahrádky povoluje, musí respektovat vyhlášku o bezbariérovém užívání staveb, která mimo jiné předepisuje zachování vodící linie pro nevidomé. Tedy aby zahrádky měly, laicky řečeno, plůtky, které, mimo uvedeného budou i jasně vymezovat zábor prostranství. Památkáři naproti tomu upřednostňují zahrádky bez ohrazení. [related-post id="5916"] „Tyto dva pohledy šly tedy proti sobě. Jednali jsme proto s památkáři a podařilo se nám definovat, jak by měly předzahrádky vypadat tak, aby splňovaly jak vyhlášku a požadavky SSÚ, tak metodiku památkářů. Pokud ohrazení předzahrádky bude ze subtilních profilů a přírodních materiálů (dřevo, kov) nebude to pro památkáře problém. Dále se nám podařilo vyjednat, že pokud se zahrádka nachází mimo území zmiňované památkové zóny, stanovisko památkářů není potřeba a posuzovat se bude pouze dopravní stránka věci,“ vysvětluje Lojík. Bude stačit povolení z minulého roku „Dále je třeba poznamenat, že pokud provozovatel závazné stanovisko památkářů získal již v minulém roce, a zahrádka bude stejná, není třeba žádat památkáře o nové, doloží se pouze kopie stanoviska loňského,“ doplňuje Lojík. [related-post id="5938"] „Provozovatele restaurací, kteří o předzahrádku žádali už minulý rok, Úřad MČ Prahy 10 již obeslal s příslušnými informacemi. Všem, kteří si budou letos žádat o zřízení předzahrádky nově, jednoznačně doporučuji začít právě na SSÚ Prahy 10. Máme zde připravený jasný "návod" pro provozovatele – s tím, jak by mělo hrazení vypadat, i s tím, jak co nejrychleji vyřídit nutné administrativní kolečko. Vzhledem k lhůtám bych ale chtěl připomenout, že právě teď je vhodná doba začít veškerá povolení řešit,“ uzavírá Lojík.

Posezení na předzahrádkách patří mezi oblíbené kratochvíle.

Kam se starými pneumatikami? Pražané jich loni vytřídili rekordní množství • Pražané v loňském roce do sběrných dvorů odevzdali rekordních 292 tun starých pneumatik. Další přísun vysloužilého automobilového obutí očekávají pracovníci Pražských služeb s koncem března, kdy oficiálně končí zimní sezona a s tím i povinnost mít vůz osazen zimní výbavou. Z pneumatiky se po konci životnosti stává odpad, na který se vztahuje povinnost zpětného odběru. „To znamená, že výrobci, distributoři i prodejci musí od koncových zákazníků staré pneumatiky převzít k ekologické likvidaci,“ vysvětluje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Odložení pneumatik v jednom z pražských sběrných dvorů je pro řidiče alternativním způsobem. „Odložení jedné pneumatiky z osobního automobilu v našem sběrném dvoře přijde na třicet korun,“ doplňuje Mana. Vydělat můžete desítky korun Ceny ve sběrných dvorech, které neprovozují Pražské služby se mohou lišit. Podle informací pražského magistrátu se částky pohybují v rozmezí 25 až 100 korun za kus. Recyklace a ekologická likvidace pneumatik je úkolem specializované firmy. Pražské služby proto neevidují typy jednotlivých pneumatik. „Obecně lze říci, že převažuje obutí osobních a užitkových aut s maximální hmotností do 3500 kilogramů,“ dodal závěrem Radim Mana. Dle sdělení provozovatelů sběrných dvorů jsou pneumatiky z převážné většiny materiálově využity ve stavebnictví nebo jako technické zabezpečení skládek odpadů. Množství odevzdaných pneumatik ve sběrných dvorech Pražských služeb (v tunách) 2013 2014 2015 2016 2017 88 82 98 96 119,1 Sběrné dvory hlavního města Prahy 2013 2014 2015 2016 2017 198,7 196,7 176,7 164,2 172,91 Adresy sběrných dvorů Pražských služeb Pod Šancemi 444/1, Praha 9 - Vysočany Proboštská 1, Praha 6 - Dejvice Za zastávkou 3, Praha 15 Bečovská, Praha 22 - Uhříněves Zakrytá, Praha 4 - Záběhlice Jilemnická, Praha 19 - Kbely Puchmajerova, Praha 5 - Jinonice

Malešickou a Českobrodskou ulici propojí nová třída • Nákladové nádraží Žižkov je jedno z pražských transformačních území, kde má v budoucnu vzniknout nová čtvrť. S budoucími obyvateli ale vzroste i nutnost posílení zdejší dopravy. Aby se předešlo přetěžování ulice Jana Želivského, vznikne tzv. „Jarovská třída“.

Trapas! Zastupitelé nic neprojednali, neschválili totiž program schůze • Pražští zastupitelé dnes měli definitivně rozhodnout o osudu Libeňského mostu. Po několikahodinových sporech ale nakonec ani neodhlasovali jednací program a zasedání tak předčasně skončilo. Zastupitelstvo se nejprve přelo o tom, na který bod jednání bude téma Libeňského mostu zařazeno. Původně to mělo být až odpoledne, ale na návrh opozičního zastupitele Ondřeje Martana (ODS) jej zastupitelé posunuli hned na úvod. Proti tomu protestoval starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice), který už předem avizoval, že v případě potřeby jakožto poslanec využije svého práva vzít si kdykoliv slovo a neomezeně dlouho mluvit. Tím by jednání o mostu mohl odsunout až na pozdější hodinu, kdy by se ho mohli zúčastnit i občané. To ale nebylo potřeba, protože zastupitelé nakonec neschválili program schůzce jako celek a jednání tak bylo ukončeno. Proti hlasoval sám Čižinský, zdržel se Matěj Stropnický (Zelení) a nepodpořili ho ani zástupci opozice. [related-post id="9679"] „Zastupitelstvo magistrátu začalo pohrdat lidmi. Většina zastupitelů chtěla znemožnit účast veřejnosti a hlasovala proti zařazení bodů ohledně Libeňského mostu a petice ohledně zákazu pro cyklisty, na pro lidi přístupný pevný čas na 17. a 18. hodinu. Naopak chtěli lidi podvést předřazením bodu a znemožnit jim účast. Program nebyl schválen. Není přece možné nutit lidi, aby si vždy brali dovolenou, když chtějí zastupitelům říci svůj názor. Zastupitelstvo musí být pro lidi vstřícné, a ne s nimi zametat,“ vysvětlil Čižinský. NEUVĚŘITELNÉ SOBECTVÍ! 😠 Pražští zastupitelé Jan Čižinský a Matěj Stropnický právě zabránili projednání a schválení návrhu na posílení platů učitelů základních a mateřských škol v hlavním městě o 3️⃣0️⃣0️⃣ milionů korun a celé řady dalších významných témat 🔥 pic.twitter.com/uI0unsexEq

Projekt nové budovy pražské filharmonie má zelenou • Pražské zastupitelstvo schválilo zahájení druhé fáze příprav nové koncertní haly. Ta má vzniknout nad stanicí metra C Vltavská. Praha nyní začne připravovat podrobnější analýzu financování projektu. Následovat by měla mezinárodní architektonická soutěž.

Novou čtvrť bude teplem zásobovat Ústřední čistírna odpadních vod • Pražští radní pověřili Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) vypracováním studie zásobování sítěmi technické infrastruktury nové čtvrti Bubny-Zátory. Studie podrobně prověří veškeré projekty spojené se zásobováním energií, které se v území plánují, a navrhne harmonogram jednotlivých prací. Novou čtvrť pro 25 000 lidí by měla například v budoucnu vytápět a chladit Ústřední čistírna odpadních vod. Studie má být dokončena na konci srpna.

Jak bude vypadat nové Malostranské náměstí? Detaily přibližuje venkovní výstava • Až do 26. srpna mohou Pražané ve spodní části Malostranského náměstí zhlédnout zdarma venkovní výstavu, která je věnována minulosti i budoucnosti Malostranského náměstí. Výstava přibližuje historii náměstí, které bylo centrem levobřežního osídlení Vltavy již od raného středověku, včetně dostupné obrazové dokumentace a starých fotografií. Zájemci zde naleznou také vyčerpávající informace o nejnovějších archeologických nálezech pod horní částí náměstí. V neposlední řadě se zde několik panelů věnuje právě připravované revitalizaci náměstí, která má za cíl především, aby se zdejšímu prostoru navrátila funkce náměstí. „Považuji za obrovskou výhru občanské společnosti, že se z jednoho z nejkrásnějších náměstí v celé zemi podařilo vymístit desítky většinou nazdařbůh parkujících automobilů na návštěvnických stáních. Krůček po krůčku veřejný prostor v Praze začíná vypadat k světu. Pokračujeme projekty na Klárově a na Újezdě - díky nim se bude dařit postupně omezit automobilový tranzit přes Malou Stranu,” říká Petra Kolínská, radní pro územní rozvoj hl. m. Prahy. [related-post id="5328"] Výstava zdůrazňuje též fakt, že projekt vznikl na základě vyhrané mezinárodní soutěže z roku 2014. Cílem Revitalizace je celé náměstí více zpřístupnit pěším obyvatelům a návštěvníkům Prahy. Proto dojde k vymístění parkoviště z horní části náměstí, zúžení jízdních pruhů a rozšíření chodníků. Budou zachovány historicky doložené dlažby, obnovena ruční pumpa, instalována nová kašna, doplněny plynové lampy, které provázejí celou Královskou cestu, budou vysazeny další stromy na horní části náměstí a doplněn nový mobiliář – lavičky, odpadové koše, stojany na kola. Revitalizace Malostranského náměstí by měla být hotova v roce 2019 a odhadované náklady jsou cca 120 mil. Kč. V současnosti je spojené řízení o územním rozhodnutí a stavebním povolení na úřadu Prahy 1 do konce srpna přerušeno.

Budoucí podoba Malostranského náměstí.

MS v hokeji: Praha zřídí projekci zápasů na Staromáku, pokud postoupíme do semifinále • Česká republika v posledních dnech žije hokejovým mistrovstvím světa. Pokud Český národní hokejový tým postoupí do semifinále a finálových utkání, zřídí pražský magistrát na Staroměstském náměstí velkoplošnou projekci těchto zápasů. Ta bude podobná jako v minulých letech. Pokud by se pak český tým dočkal zlaté medaile, uskuteční se i slavnostní uvítání týmu v centru Prahy. „Pražští fanoušci české hokejové reprezentace jsou zvyklí v případě postupu našeho týmu do závěrečných bojů společně fandit na Staromáku. Ani letos je o tento zážitek nechceme ochudit,“ uvedl k plánu náměstek primátorky Petr Dolínek. Staroměstské náměstí je tradiční volbou místa pro oslavy případného vítězství. Už v minulých letech se město rozhodlo organizovat projekci pro fanoušky na tomto historickém náměstí, kam se vejde až 15 tisíc lidí. „I letos patří naše reprezentace mezi favority na účast v závěrečných bojích turnaje. Držme palce ve čtvrtečním čtvrtfinále, aby se poté o víkendu mohlo společně fandit na Staroměstském náměstí v bojích o medaile,“ dodal náměstek primátorky Dolínek.

Bombardování Prahy nepřežily stovky lidí. Byla to chyba Spojenců, nebo záměr? • Před 74 lety se Praze rozezněly sirény. Krátce po poledni se na nebi objevilo několik desítek bombardérů B-17 americké osmé letecké armády. Nikdo na zemi v tu chvíli ještě netušil, jaká zkáza všechny brzy postihne. Bombardování Prahy právě začalo.

Ničivé bombardování navždycky Prahu poznamenalo.

Okolí Hlavního nádraží se promění. Povede sem nová tramvajová trať • Vrchlického sady, kterým se kvůli nelichotivé pověsti přezdívá „pražský Sherwood“, dostanou novou podobu. Park v blízkosti Hlavního nádraží bude revitalizován a nově sem povede i tramvajová trať.

Praha zhasne světla. Město chce řešit klimatické změny • Praha se v sobotu připojí k akci Hodina Země, během níž lidé, firmy i města dávají symbolickým společným zhasnutím najevo, že vědí o problému globálního oteplování a že ho také chtějí aktivně řešit. „K Hodině Země se Praha stejně jako vloni připojí vypnutím slavnostního osvětlení některých dominant, jejichž osvětlení nemá vliv na bezpečnost obyvatel a návštěvníků města. Jsou jimi například osvětlení Petřínské rozhledny, Státní opery, Obecního domu či budovy Nové radnice,“ uvedla radní hl. m. Prahy pro životní prostředí Jana Plamínková. Hodina Země Tuto každoroční mezinárodní akci zavedl Světový fond na ochranu přírody. První ročník se konal v roce 2007 v Sydney v Austrálii, kdy cílem organizátorů bylo atraktivním způsobem upozornit na změnu klimatu. Na hodinu tehdy zhasla světla na slavné budově australské opery, do kampaně se zapojily více než 2 miliony lidí. Během let se tato úspěšná akce rozšířila do celého světa a koná se vždy poslední sobotu v měsíci březnu. Magistrát hl. m. Prahy nechá osvětlení vybrných památek vypnuté v čase od 20:30 do 21:30 hodin. [related-post id="7860"] Adaptace na klimatické změny „Dnes už nemůže nikdo pochybovat o tom, že jsme svědky změn klimatu. Praha se musí na tuto změnu co nejrychleji připravit,“ upozorňuje Jana Plamínková. Rada hl. m. Prahy v loňském roce schválila strategii adaptacena klimatickou změnu. Ta se zaměřuje na snižování negativních dopadů změn klimatu pomocí přírodě blízkých opatření (budování tzv. zelené a modré infrastruktury) s využitím přirozených vlastností vegetace, která pomocí výparu a poskytováním stínu ochlazuje své okolí a umožňuje zadržovat srážkovou vodu v půdní vrstvě a podzemních vodách. [related-post id="5916"]

V rámci Hodiny Země v sobotu zhasne i rozhledna na Petříně.

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

Kam vyhodit starý bordel v Praze? Poradíme vám! • Koberce, nábytek, umyvadla, WC mísy, lyže nebo jízdní kola jsou klasickými příklady objemného odpadu, který nejčastěji končí mimo velkoobjemové kontejnery a sběrné dvory. Optikou magistrátu jde o černé skládky, jejichž zakládání lze trestat až padesátitisícovou pokutou. „Jedním z nejrozšířenějších mýtů je přesvědčení, že popeláři mají povinnost odvézt odpad pohozený u všech nádob na komunální odpady. V případě výskytu odpadu mimo sběrné nádoby se o odstranění postará posádka tzv. úklidového vozidla. Jedná se o nadstandardní službu hrazenou z rozpočtu hl. m. Prahy,“ vysvětluje tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Pražské služby a další svozové a úklidové společnosti ve spolupráci s hlavním městem neustále investují nemalé finanční prostředky do rozvoje systému odpadového hospodářství. Ve všech městských částech jsou pravidelně rozmisťovány velkoobjemové kontejnery. Nábytek ano, pneumatiky a ledničky ne! Do těch je možné odkládat objemný domovní odpad jako například podlahové krytiny, nábytek, kovové odpady, sanitární keramiku, staré sportovní náčiní a podobně. “Do kontejnerů nepatří bílé spotřebiče jako ledničky a mrazáky a další domácí elektrospotřebiče. Stejně tak neuspějete s vysloužilými pneumatikami, stavební sutí a odpadem pocházejícím z podnikatelské činnosti,” upřesňuje podmínky využívání velkoobjemových kontejnerů Mana. Objemné složky domácích odpadů lze předávat také ve sběrných dvorech. Tato služba je pro občany s trvalým pobytem na území města bezplatná. Více informací o sběrných dvorech najdete v infoboxu. Harmonogramy pro přistavení velkoobjemových kontejnerů na území hlavního města vyhotovují jednotlivé úřady městských částí ve spolupráci s Pražskými službami. „Harmonogram je následně schválen pražským magistrátem. Termíny a místa přistavení bývají obvykle zveřejňovány v informačních kanálech městských částí. Svoz velkoobjemových kontejnerů si může objednat každý Pražan nebo právnický subjekt i jako komerční službu. Pražské služby nabízí jednorázový i periodický svoz. Podrobnosti o této službě najdete na webových stránkách Pražských služeb,“ dodává závěrem tiskový mluvčí společnosti. Sběrné dvory Pražských služeb Pod Šancemi 444/1, Praha 9 - Vysočany Proboštská 1, Praha 6 - Dejvice Za zastávkou 3, Praha 15 Bečovská, Praha 22 - Uhříněves Zakrytá, Praha 4 - Záběhlice Jilemnická, Praha 19 - Kbely Puchmajerova, Praha 5 - Jinonice Sběrné dvory mají otevřeno od pondělí do pátku od 8:30 do 18:00 hod. (v zimním čase pouze do 17:00). V sobotu je pak otevřeno od 8:30 do 15:00 hod.

DP uzavřel jižní vestibul stanice metra Budějovická. Praha 4 hlasitě protestuje • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je nucen z důvodu havarijního stavu zastřešení veřejné pasáže mezi objekty České spořitelny a obchodního domu DBK, která není ve správě DPP, od 19. ledna 2018 až do odvolání uzavřít jižní vestibul stanice metra C Budějovická.