12. 1. 1868: Neposypané chodníky v Praze působí lidem vážná zranění

Před lety v PrazePražskýDEN.cz12. ledna 20183 minuty čtení

Foto: Archiv

Pražané nedbají úředního nařízení a zanedbávají posyp zledovatělých chodníků, což má za následek hned několik vážných zranění. A ochotníci ze Smíchova budou hrát dobročinné představení. Přečtěte si, o čem psaly dobové noviny přesně před 150 lety.

Z ulice

Neposypané chodníky v ulicích pražských svou kluzkostí už mnoho nehod spůsobily a přes všecku dohlídku strážníků málo kde jsou posypány. Proto nařízeno strážníkům, aby proti všem těm, kterýchž se to týká, co nejpřísněji zakročili, by chodníky tyto před domy řádně očištěny a hned popelem neb pískem posypány byly. K četným nehodám z nešetření tohoto rozkazu pošlým dodati sluší, že v pátek stařičká jistá žena v Železné ulici na chodníku sklouzla a tak nešťastně upadla, že v drožce domů odvežena být musela. Kolemjdoucí museli ubohé sami sebrati penízena zaplacení drožky. Včera dopoledne opět sklesla v hibernácké ulici jistá ženština náhled na dlažbu a zůstala bez sebe ležeti. Okolojdoucí pomáhali ihned ubohé a později byla do svého bytu dopravena k dalšímu ošetřování. – Jinou nehodou byl zastíhnut včera dopoledne jistý vozka. Odvážel sníh na břeh blíže svatojanského náměstí a zajel příliš na přikrý svah břehu, kde vůz se zvrátil a značně pomačkal vozku podle vozu jedoucího. Po dlouhém namáhání podařilo se vůz opět postaviti a plašicí se koně upokojiti. Vozka musel pak odvezen býti. – Pražský denník, 12. 1. 1868

Zimní radovánky

Klouzání na bruslích není dosud na Vltavě možné, ač včera někteří nedočkaví chtěli na ledě pod kamenným mostem se klouzati, byly však od strážníků zahnáni. Za Žitnou branou byla včera opět zřízena místnost pro klouzání, by alespoň tam klouzači svého vyražení došli a skutečně se jich tam také v hojném počtu dostavilo. Neméně četně byly navštíveny zamrzlé rybníky v Bezovce a Kanálce. – Pražský denník, 12. 1. 1868

Narcis

Smíchovští divadelní ochotníci opakují dnes k dobročinnému účelu Brachvoglovo drama “Narcis”. Začátek v 7 hodin v místnostech u “zlatého anděla” na Smíchově. – Pražský denník, 12. 1. 1868

Národní divadlo

Výbor pro zřízení národního divadla jednal ve včerejší schůzi své o výměru ministerském stran zastavení stavby národního divadla. Ministerstvo rozhodlo ve prospěch výboru, ustanovilo však zároveň, aby stalo se shodnotí se správní radou řetězového mostu, která obává se, aby most řetězový stavbou divadelní neutrpěl. K dohodnutí tomuto položil magistrát pražský místní komisi ke dni 21. ledna. Výbor zvolil k této komisi co zástupce své pány: dra Škardu, prof. Zídka, prof. Hausmanna, místopředsedu dra Sladkovského a jednatele dra Grégra. Výbor usnesl se dále na nepatrné změně stavební čáry ve prospěch architektonické úpravy stavby. K žádosti stavebního ředitelstva povoleno, aby k proskoumání gruntů prokopala se na staveništi půda na několika místech. Konečně dáno plnomocenství p. prof. Zítkovi, p. staviteli Václavíkovi a dru Čížkovi, aby vyjednávali stran dodávání štěrku a černého kamene do základův. – Národní listy, 12. 1. 1868

Loterie

Fond na dostavění chrámu sv.-vítského zvětšen jest výtěžkem poslední loterie od jednoty pro dostavění chrámu toho uspořádané o 8000 zlatých. – Národní listy, 12. 1. 1868

Nepřehlédněte

3. 6. 1890: Úprava Josefského náměstí a elektrické osvětlení na venkově • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

27. 6. 1890: Praha a Královské Vinohrady jednají o úpravě vzájemných hranic • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

14. 5. 1868: Na Vyšehradě bude posvěcena nově postavená škola • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Z Vyšehradu Zítra dopoledne po 9. hod. vykonává se slavnost posvěcení nové školy vyšehradské. By slavnost tato i zevnějším spůsobem důstojně se oslavila, vybízí purkmistrovský úřad obyvatele Vyšehradu, by své domy a okna na ulici co možná nejskvěleji věnci, chvojí a praporci ozdobili, a jelikož druhý den na to dne 16. května v sobotu velká národní slavnost odbývati se bude, tuto okrasu i přes tento den na domích svých ponechali. – Také ze staroslavné skály vyšehradské bude do základův národního divadla od tamějších občanův pamětný kámen věnován a sice z paty skály, na jejímž svahu zříceniny hradu Libušina strmí. Kamen tento, na němž včera kameníci pracovali, bude slavnostním spůsobem zítra po posvěcení školy na staveniště dopraven. – Pražský denník, 14. 5. 1868 K slavnosti svatojanské Na kamenném mostě staví se již obyčejná kaple nad sochou tohoto svatého, což též o ostatních sochách svatojanských na svatováclavském náměstí platí. Podél václavského náměstí se množství bud a krámů rozestavuje. Také poutníků se už včerejšího dne množství do Prahy dostavilo, z nichž větší část v poledne na pouť do Staré Boleslavi se vydala, odkudž se sem opět dnes večer vrátí. – Pražský denník, 14. 5. 1868 [related-post id="10046"] Pamětní peníz Na památku slavnosti divadelní ražen jest pamětní peníz ze smíšeniny kovové, která se stříbru podobá. Na jedné straně jest vyobrazení národního divadla, na druhé v lípovém věnci příslušný nápis. – Pražský denník, 14. 5. 1868

19. 1. 1889: Příbuzní obvinili muže z dávné vraždy. Případ bude řešit soud • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Děsivé detaily o popravách popisoval na přednáškách kat ve výslužbě • Stát se profesionálním popravčím není nic, co po čem by normální člověk toužil. Přesto to svým způsobem bývalo řemeslo jako každé jiné. Jeden penzionovaný kat z Velké Británie přišel na počátku minulého století na to, jak si ke svému důchodu slušně přivydělat. Pořádal přednášky o popravách. Přečtěte si původní článek z Národních listů ze srpna 1901.

Přednášky o popravách

12. 8. 1890: Na staveništi ve Václavské ulici byly nalezeny lidské kostry • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

25. 11. 1889: Buršácká maškaráda, nocleh s překážkami a milovník kožichů • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

3. 9. 1868: Povoz srazil čtyřletou holčičku. Vypadá to s ní špatně • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. Přejetá holčička Přejeta byla předevčírem k večeru čtyřletá dívčina v Klementské ulici. Hrála si před domem ještě s několika jinými na písku, kdež právě těžký povoz s nákladem ječmene ulicí touto jel. Kočí křičel na dítky, by se vozu vyhnuly, načež tyto v úzké uličce ke zdi se přitlačily. Nešťastnou jakousi náhodou však jedno z dítek pod zadní kolo, které mu rozdrtilo ruku a nohu. Bolestným nářkem dítka upozorněný vozka zastavil rychle povoz a vytáhl v krvi ležící děvče s roztříštěnými údy spod kola a odevzdal je překvapivší matce, která při pohledu na své strašně pohmožděné dítě do mdlob padla. Přivolaný lékař vzkřísil matku a dal dítě do nemocnice dopraviti, kdež však o uzdravení jeho se pochybuje. – Pražský denník, 3. 9. 1868

3. 1. 1890: Chřipková epidemie dál kosí obyvatele Prahy • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Hlávkův most slaví narozeniny. Jako první v Čechách byl postaven z betonu • Uběhlo již 107 let od slavnostního otevření mostu spojujícího pražské části Karlín a Holešovice přes ostrov Štvanice. Přestože výstavbu Hlávkova mostu komplikovaly spory dvou tehdejších stavebních škol, vznikla jedinečná stavba dokládající urbanistický rozvoj hlavního města. V minulosti most sloužil jako hlavní dopravní tepna do holešovických jatek, dnes je páteřní komunikací pražské dopravy. V příštích letech jej čeká, stejně jako další mosty přes Vltavu, rozsáhlá rekonstrukce.

Průběh stavby most zachycuje fotografie z roku 1910.

Kryt Folimanka bude v sobotu zdarma zpřístupněn pro veřejnost • Jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy se v sobotu 19. května 2018 znovu otevře pro veřejnost. Unikátní prostory si zájemci budou moci prohlédnout od 9 do 15 hodin. Nekomentované veřejné prohlídky probíhají vždy jednu sobotu v měsíci a vstupné je pro všechny zdarma. Na dotazy ohledně krytu a jeho historie vám na místě rádi odpoví pracovníci městské části, které najdete u hlavního vchodu, nebo dobrovolníci rozmístění přímo v krytu (česky, anglicky a rusky). Chcete-li si kryt v klidu prohlédnout, je vhodné přijít alespoň hodinu před zavírací dobou (kryt se zavírá v 15 hodin). Pokud prohlídku krytu Folimanka tentokrát nestihnete, nezoufejte. Další příležitost budete mít v sobotu 16. června 2018.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.

První McDonald’s v Praze otevřel před 30 lety. Ve frontě stály tisíce lidí • Přesně před 30 lety se tehdejší Československo symbolicky přiblížilo západnímu světu. V pražské Vodičkově ulici byla 20. března 1992 otevřena vůbec první restaurace McDonald’s na našem území.

5. 5. 1890: Filipojakubská pouť na Smíchově a pokousaný chlapec • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

1. 10. 1889: Vzniknou na Císařské louce nové stavby? Majitelé již podali žádost o povolení • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

9. 4. 1889: Velký spor o osvětlení mezi Prahou a Žižkovem a stavba muzea • Přečtěte si, co se psalo v pražských novinách přesně před 130 lety.

Zlatý řetěz pražského primátora má dnes obrovskou hodnotu • Adrianu Krnáčovou ve funkci primátorky hlavního města již brzy vystřídá nový nástupce. Jedním z jeho úkolů bude střežit velmi vzácný zlatý řetěz z ryzího zlata. Víte, jaká je jeho historie? Užívání zlatého primátorského řetězu s medailí s městským znakem při slavnostních příležitostech má původ ve středověkém zvyku. Státní i městští představitelé, kteří požívali práva na vlastní pečeť, tehdy nosili na krku své vlastní pečetidlo. Přivázáno bývalo na zlatém či stříbrném řetězu a jednalo se vlastně o jakýsi odznak úřední hodnosti. Za vlády Josefa II. však pečetidlo zmizelo a nahradila ho šavle a šerpa. Na konci 19. století se společnost snažila částečně navracet k historickým kořenům. V mnoha českých městech v té době vznikaly slavnostní řetězy pro starosty. Praha nechtěla být pozadu, a tak městská rada v roce 1897 tento záměr rovněž schválila. Řetěz s medailí z osmnáctikarátového zlata zhotovil vyhlášený zlatník Karel Ebner podle návrhu architekta prof. Antonína Balšánka. Tehdejšímu pražskému starostovi JUDr. Janu Podlipnému byl slavnostně předán 18. srpna 1898 a zlatník Ebner se musel zavázat, že už nikdy podobné dílo nevytvoří. [gallery size="full" columns="1" link="none" ids="13797"] Právo na vlastní řetěz musel Praze schválit císař František Josef I. Na jedné straně medaile byla v době vzniku dokonce vyryta jeho podobizna. Z tohoto důvodu pražský starosta Karel Baxa po převratu v říjnu 1918 přestal řetěz na čas užívat. Portrét mocnáře byl o tři roky později odstraněn a Baxa si řetěz poprvé nasadil na krk, tentokrát už ale ve zbrusu nové funkci primátora sjednocené Velké Prahy. Téměř 1 kilogram vážící řetěz s medailí má nevyčíslitelnou hodnotu. Ceněný je především z historických důvodů. V dnešní době by jeho výroba vyšla přibližně na 6 milionů korun. Pražští primátoři ho používají zejména při návštěvách vzácných hostů. Uschován je v městské pokladnici a na každý jeho přesun musí dohlížet policejní hlídka.

Zlatý řetěz pražských primátorů.

Piráti budou rozdávat guláš zdarma. O akci u Hlavního nádraží je velký zájem • Pirátská strana na neděli chystá další akci s gulášem zdarma. Piráti se pravidelně dvakrát v měsíci setkávají u Hlavního nádraží v Praze, vaří guláš, nabízejí čaj a baví se živou muzikou. Jídlo zdarma rozdávají s pomocí potravinových bank a díky příspěvku pirátských poslanců. Ti tímto způsobem vrací odměny za výkon funkce zastupitelů na pražském magistrátu, úřad totiž vrácení odměn zamítl. Sponzorem této dobročinné neděle je poslanec za Piráty Ondřej Profant. „Zájem o akci roste, a to i mezi místními pražskými sdruženími Pirátů, která chtějí pořádat vlastní akce. Nyní vaříme masový i veganský guláš ze surovin z potravinové banky. Té jsme zaplatili paušální poplatek 3 tisíce korun na rok. Využíváme maso, zeleninu, a pokud je k dispozici, tak i pečivo. Vedle toho z vlastních zdrojů pokrýváme náklady na plastové nádobí, případně to, co zrovna není k dispozici,“ popisuje hlavní organizátor dobročinných nedělní a evangelický pastor Martin Arden. Ten nejen financuje některé položky, ale akcí se účastní s týmem dobrovolníků. Problematikou potravinových bank se zabývá pirátská poslankyně Olga Richterová. Na základě novely, která je platná od 1. ledna 2018, musejí velkoobchody dodávat potravinovým bankám potraviny s končící lhůtou spotřeby. Bankám však nebyl navýšen rozpočet, a to jim komplikuje provoz. Richterová upozorňuje na to, že banky musí platit nejenom za prostory k uskladnění a energie, ale i za distribuci, která znamená další náklady na personál, ale třeba i pohonné hmoty: „Novela zákona chce realizovat záslužnou myšlenku. Bohužel, bez dostatku financí ztrácí smysl. Zaměstnanci bank i dobrovolníci se vlastními prostředky a silami snaží o to, aby potraviny nemusely končit v odpadu. To mimo jiné obnáší i neohodnocenou práci v přesčasech. Situaci proto chceme řešit i se zástupci potravinových bank.“ Piráti uvažují o zřízení účtu, kam by lidé mohli posílat peníze na podporu potravinových bank. Stále více dobrovolníků i sponzorů má zájem přispět k jejich činnosti i podílet se na dobrovolnické akci Pirátů. „Zveme každého, aby přišel v neděli k pražskému Hlavnímu nádraží, dal si guláš a přesvědčil se, že tato pravidelná pomoc má smysl,“ uzavírá poslankyně Richterová.

11. 1. 1868: Mladík se otrávil panenskou okurkou, skončil v blázinci • Pořád se něco děje – staré známé pořekadlo, které stejně jako dnes platilo i před 150 lety. Podívejte se, o čem psaly Národní listy v sobotu 11. ledna 1868.

11. 2. 1868: Pozor na vaše věci! Po Praze řádí několik drzých šejdířů • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Protiatomový kryt Folimanka bude tuto sobotu otevřen pro veřejnost • Nejen milovníkům historie se v sobotu 15. června 2019 znovu naskytne příležitost navštívit jeden z největších krytů civilní ochrany na území Prahy. Unikátní prostory si můžete prohlédnout od 9 do 15 hodin.

Kryt Folimanka se pro veřejnost otevírá pravidelně každý měsíc.