Trapas! Zastupitelé nic neprojednali, neschválili totiž program schůze

ZprávyPražskýDEN.cz26. dubna 20182 minuty čtení

Foto: Twitter

Pražští zastupitelé dnes měli definitivně rozhodnout o osudu Libeňského mostu. Po několikahodinových sporech ale nakonec ani neodhlasovali jednací program a zasedání tak předčasně skončilo.

Zastupitelstvo se nejprve přelo o tom, na který bod jednání bude téma Libeňského mostu zařazeno. Původně to mělo být až odpoledne, ale na návrh opozičního zastupitele Ondřeje Martana (ODS) jej zastupitelé posunuli hned na úvod.

Proti tomu protestoval starosta Prahy 7 Jan Čižinský (KDU-ČSL/Trojkoalice), který už předem avizoval, že v případě potřeby jakožto poslanec využije svého práva vzít si kdykoliv slovo a neomezeně dlouho mluvit. Tím by jednání o mostu mohl odsunout až na pozdější hodinu, kdy by se ho mohli zúčastnit i občané. To ale nebylo potřeba, protože zastupitelé nakonec neschválili program schůzce jako celek a jednání tak bylo ukončeno. Proti hlasoval sám Čižinský, zdržel se Matěj Stropnický (Zelení) a nepodpořili ho ani zástupci opozice.

[related-post id=“9679″]

„Zastupitelstvo magistrátu začalo pohrdat lidmi. Většina zastupitelů chtěla znemožnit účast veřejnosti a hlasovala proti zařazení bodů ohledně Libeňského mostu a petice ohledně zákazu pro cyklisty, na pro lidi přístupný pevný čas na 17. a 18. hodinu. Naopak chtěli lidi podvést předřazením bodu a znemožnit jim účast. Program nebyl schválen. Není přece možné nutit lidi, aby si vždy brali dovolenou, když chtějí zastupitelům říci svůj názor. Zastupitelstvo musí být pro lidi vstřícné, a ne s nimi zametat,“ vysvětlil Čižinský.

Koalice nefunguje, tvrdí opozice

„ANO, ČSSD, Zelení, Lidovci a STAN odmakali jediné. Koalice dnes smetla vlastními hlasy jednání celého zastupitelstva. Co tím Pražanům řekli? Zpovykaní Pražáci, Vaše problémy nás netrápí, ani nezajímají. Opětovně vyzýváme paní primátorku Krnáčovou, aby vypověděla smlouvu s Trojkoalicí, která paralyzuje Prahu. ODS je připravena z opozičních lavic podpořit klíčové návrhy, které budou řešit problémy Pražanů,“ vyzvala na Twitteru předsedkyně zastupitelského klubu ODS Alexandra Udženija. Ta také novinářům řekla, že program jednání opozice nepodpořila, protože na něj nebyly zařazeny jimi požadované body.

Nepřehlédněte

Metropolitní plán Prahy je hotový. Veřejnost do něj může nahlédnout • Od dnešního dne se veřejnost může seznámit s oficiální verzí návrhu Metropolitního plánu, nového územního plánu pro Prahu. Lidé si nyní plán mohou čtvrt roku prohlížet a připravit se na připomínkování. Připomínky k návrhu bude možné zasílat po dobu 30 dnů od 27. června. „Návrh plánu prošel v poslední době velkou diskuzí, do níž bylo zapojeno mnoho lidí z různých oborů a institucí. Věřím, že nyní je dlouhý proces projednávání dobře připraven,“ řekla primátorka Adriana Krnáčová. „Stále postupujeme podle harmonogramu. Po fázi, kdy plán připravovali odborníci Institutu plánování a rozvoje, přichází na řadu městské části, orgány státní správy a obyvatelé města. Chystáme celou řadu aktivit a setkání, na kterých se budou moci všichni zájemci s návrhem seznámit. Detailní znalost konkrétního území, kterou mají občané a městské části, jsou pro další přípravu dokumentu zásadní. I proto jsme čas na prostudování prodloužili o dva měsíce,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská. V návrhu Metropolitním plánu je komplexním způsobem vyjádřena vize rozvoje Prahy na příští desetiletí. Řídit se jim bude veřejná správa, investoři i občané. Plán neřeší detail jednotlivých domů a parcel, nýbrž koncepci celého města, včetně rozvoje infrastruktury nebo ploch pro novou bytovou výstavbu. „Jde o koncepci celého města o téměř 500 km2,“ vysvětlil Ondřej Boháč, ředitel Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), který návrh plánu zpracoval. Od 16. 4. 2018 je dokumentace vystavena na magistrátním webu www.praha.eu v Sekci plánování města.

Připomínky k Metropolitnímu plánu jsou odevzdány. Co bude dál? • V pátek uplynula lhůta pro podávání připomínek a stanovisek k návrhu nového Metropolitního plánu. Skončilo tím tzv. společné jednání. V současné chvíli se připomínky evidují a jejich přesný počet bude znám koncem roku 2018. Za dva roky se budou občané moci vyjádřit k upravenému návrhu plánu v tzv. veřejném projednání. Společné jednání Metropolitního plánu je u konce. Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy převzal poslední stanoviska od orgánů státní správy. Jejich vyhodnocení bude probíhat ve třech etapách, z nichž každá bude trvat 4-5 měsíců. Postupně dojde na připomínky dotčených orgánů, městských částí a fyzických a právnických osob. Celkový počet podání by měl být znám v průběhu srpna. Toto číslo bude stále jen orientační, jelikož nezohledňuje počet připomínkujících, duplicitu podání a počet připomínek v jednom podání. Přesný počet připomínek pak bude znám až koncem roku 2018. „Děkuji všem Pražanům, kteří se zapojili do připomínkování návrhu nového územního plánu. Jejich znalost území a představa o budoucí podobě města je cenným podkladem pro dopracování plánu. Oceňuji také aktivní přístup městských částí. Právě dohoda s nimi je klíčová pro schválení dokumentu v roce 2022,“ řekla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky. Na odevzdání připomínek měla veřejnost jeden měsíc od 27. 6. do 26. 7. Seznamovat se s ním však mohla už od začátku května. Plán byl vystaven v Centru architektury a městského plánování, kde ho vidělo přes 15 000 návštěvníků. Během května a června navíc probíhala informační tour, při které zaměstnanci Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) prezentovali plán veřejnosti na 18 místech Prahy a vysvětlovali, jak ho číst i jak ho připomínkovat. „Plán jsme představovali dlouho před tím, než se k němu veřejnost mohla vyjádřit. Proto očekáváme, že k němu bude i hodně připomínek. Naše snaha o co největší otevřenost má jediný cíl – co nejkvalitnější plán,“ uvedl Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Co bude dál? Po ukončení společného projednání Odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy zaeviduje a společně s IPR Praha a určeným zastupitelem (zpravidla radní pro územní rozvoj) vypořádá připomínky. IPR Praha následně návrh Metropolitního plánu upraví. Očekává se, že upravený návrh bude znám cca za dva roky. Následně bude vyhlášeno druhé kolo projednávání, tj. veřejné projednání, ve kterém bude opět možno podávat připomínky. Podle nich vznikne znovu upravený návrh, který bude muset být do konce roku 2022 schválen zastupiteli. Teprve potom bude Metropolitní plán platný a účinný.

Praha 2 chce dát miliony korun na opravy chodníků a výsadbu stromů • Radní Prahy 2 na svém pondělním zasedání doporučili zastupitelstvu městské části schválit poskytnutí 20 milionů korun na obnovu chodníků. Peníze z rozpočtu městské části mají být použity na rekonstrukci chodníků, které jsou ve velmi špatném nebo havarijním stavu.

V parku Stromovka probíhá výstava o její historii • Výstava věnovaná historii největšího pražského parku je volně přístupná od 4. července do 26. srpna přímo v parku před Planetáriem. Prostřednictvím reprodukcí fotografií, dobových map, kreseb a rytin představuje výstava, připravená Muzeem hl. m. Prahy k letošnímu 750. výročí založení Královské obory, vývoj parku od 16. století do dnešní doby. Do historie Královské obory se nejvýznamněji zapsali Ferdinand II. Tyrolský a Rudolf II. Z iniciativy Rudolfa II. byly v oboře realizovány stavby Císařského mlýna, Rudolfova rybníka a Rudolfovy štoly, vodního díla, které až do současnosti přivádí do rybníků ve Stromovce vodu z Vltavy. Výstava neopomíjí ani další významné stavby: Místodržitelský letohrádek nebo Královskou dvoranu (Šlechtovu restauraci). Dnešní název parku je odvozen od části, která v minulosti sloužila jako štěpnice, německy „Baumgarten“, což by bylo možné přeložit jako Stromovka. „Stromovka je i dnes jedním z nejoblíbenějších veřejných krajinářských parků v Praze a její roční návštěvnost převyšuje dva miliony návštěvníků. V loňském roce byla dokončena rozsáhlá obnova centrální části parku, a to včetně stavby nových vodních ploch a kompletní obnovy cest,“ doplňuje radní Plamínková. Královská obora - Stromovka je největším parkem celopražského významu v majetku hlavního města Prahy, jeho správa je svěřena Odboru ochrany prostředí Magistrátu hl. m. Prahy.

V Kobylisích vznikne rodinné a komunitní centrum. K čemu bude dobré? • MČ Praha 8 otevře příští rok nové rodinné a komunitní centrum na Ládví, v pražských Kobylisích. Výstavba centra, které zkušenostmi a programem naváže na Rodinné centrum Osmička v Čimicích, začne v březnu 2018. Nové rodinné a komunitní centrum v Kobylisích bude provozovat Osmička pro rodinu. „Smysluplné trávení volného času i setkávání se s našimi sousedy je velice důležité nejen pro naše děti, ale i pro nás samé. Jsem proto opravdu rád, že se příští rok otevře nové rodinné a komunitní centrum v Kobylisích a rozšíří se tak možnost společné zábavy i vzdělávání v Praze 8,“ říká místostarosta Prahy 8 Radomír Nepil. Centrum bude umístěno v nevyužívaném objektu ve vnitrobloku mezi ulicemi Taussigova a Za Střelnicí. „Jsem vděčný magistrátu, který na rekonstrukci budovy, která potrvá asi rok, uvolnil formou dotace 20 milionů korun,“ informuje místostarosta Nepil. [gallery link="none" columns="1" size="full" ids="6821"] „Naším cílem je vytvoření příznivých podmínek a příjemného místa pro rodiny. Místa vhodného pro mezigenerační setkávání, kde mohou naplňovat a realizovat své zájmy, potřeby a rodičovské i partnerské role všechny generace,“ uvádí ředitelka Osmičky pro rodinu Kateřina Halfarová. [related-post id="6595"] Centrum bude usilovat o podporu a rozvoj místního komunitního společenství. „Na základě našich zkušeností budeme v centru nabízet aktivity volnočasové, vzdělávací, poradenské i preventivní. V centru se rádi potkáme s dětmi a mládeží, ale také rodiči a seniory. Skutečně důležité pro nás bude mezigenerační setkávání,“ dodává Halfarová. [related-post id="6443"] A na co konkrétně se mohou v Kobylisích těšit? V Rodinném a komunitním centru Kobylisy bude fungovat otevřený klub pro děti a mládež, i pro seniory, otevřená herna pro nejmenší, pro dospělé zase coworkingové centrum. „Pamatujeme na rodiče s malými dětmi, kteří si rádi zajdou na workshop, kurz, cvičení nebo přednášku. Proto bude v centru pro vybrané akce zajištěno hlídání dětí,“ těší se na nové centrum Nepil.

Vizualizace nového komunitního centra.

Na Černém Mostě začala přeměna Divočiny v park • Na Černém Mostě začaly první terénní úpravy pozemku na kraji sídliště Vybíralova v sousedství kulturního centra Plechárna. Pozemek je zatím označovaný jako Divočina. Hlavní město tak zahájilo přeměnu zanedbaného místa, které bylo plné nevzhledných křovin, na místo, které bude sloužit občanům k setkávání a trávení volného času.

V Praze roste zájem lidí o třídění bioodpadu • Pražské služby v loňském kalendářním roce svezly rekordních osm tisíc tun biologicky rozložitelného odpadu. Kompostejner neboli popelnici na bioodpad od Pražských služeb má už téměř dvanáct tisíc zákazníků. Separaci biologicky rozložitelného odpadu podporuje i pražský magistrát, který ve vybraných městských částech testuje projekt na svoz bioodpadu v bytových domech. Pražské služby umožňují celoroční nebo sezonní pronájem nádoby na bioodpad. Celoroční pronájem využívají domácnosti a provozovny, které mají zájem třídit biologicky rozložitelný odpad bez ohledu na roční období. „Alternativou k celoročnímu svozu biologicky rozložitelného odpadu je sezónní pronájem v délce osmi měsíců, a to od dubna do konce listopadu. Právě s příchodem jara zaznamenáváme zvýšený zájem o tuto formu služby. Obracejí se na nás zejména majitelé rodinných domů a zahrad,“ vysvětlujte tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu má svá pravidla Za biologicky rozložitelný odpad vhodný pro výrobu kvalitního kompostu je považován odpad, který podléhá aerobnímu či anaerobnímu rozkladu. Nejčastěji se jedná o listí a posekanou trávu ze zahrad, zbytky ovoce a zeleniny, čajové sáčky, kávovou sedlinu, zbytky pečiva nebo například zvadlé rostliny. „V domácnostech tento druh odpadu vzniká nejčastěji v kuchyních, nicméně bioodpad nelze zaměňovat za gastro odpad. Do našich nádob nepatří živočišné tuky a oleje, maso, masové omáčky, vývary, exkrementy masožravých zvířat, obalové materiály nebo uhynulá zvířata. Takto kontaminovaný odpad nelze zkompostovat,“ varuje mluvčí společnosti. Magistrát třídění bioodpadu podporuje Přestože objem svezeného bioodpadu od roku 2012 stoupá, analýza svozové společnosti odhalila značné rezervy Pražanů v třídění. „Zjistili jsme, že téměř pětinu pražského komunálního odpadu tvoří biologicky rozložitelný odpad, který by mohl být kompostován,“ shrnul závěry zpracované analýzy tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Třídění bioodpadu aktivně podporuje i pražský magistrát. Ten ve spolupráci s Pražskými službami testuje svoz bioodpadu z činžovních domů. „Třídění bioodpadu v bytových domech je cestou, jak snížit množství kompostovatelného odpadu v klasických popelnicích,“ dodal závěrem Mana. Službu sběru a svozu bioodpadu si zájemci mohou objednat elektronicky na www.psas.cz/bio a také na nejbližším zákaznickém centru společnosti Pražských služeb.

Piráti budou rozdávat guláš zdarma. O akci u Hlavního nádraží je velký zájem • Pirátská strana na neděli chystá další akci s gulášem zdarma. Piráti se pravidelně dvakrát v měsíci setkávají u Hlavního nádraží v Praze, vaří guláš, nabízejí čaj a baví se živou muzikou. Jídlo zdarma rozdávají s pomocí potravinových bank a díky příspěvku pirátských poslanců. Ti tímto způsobem vrací odměny za výkon funkce zastupitelů na pražském magistrátu, úřad totiž vrácení odměn zamítl. Sponzorem této dobročinné neděle je poslanec za Piráty Ondřej Profant. „Zájem o akci roste, a to i mezi místními pražskými sdruženími Pirátů, která chtějí pořádat vlastní akce. Nyní vaříme masový i veganský guláš ze surovin z potravinové banky. Té jsme zaplatili paušální poplatek 3 tisíce korun na rok. Využíváme maso, zeleninu, a pokud je k dispozici, tak i pečivo. Vedle toho z vlastních zdrojů pokrýváme náklady na plastové nádobí, případně to, co zrovna není k dispozici,“ popisuje hlavní organizátor dobročinných nedělní a evangelický pastor Martin Arden. Ten nejen financuje některé položky, ale akcí se účastní s týmem dobrovolníků. Problematikou potravinových bank se zabývá pirátská poslankyně Olga Richterová. Na základě novely, která je platná od 1. ledna 2018, musejí velkoobchody dodávat potravinovým bankám potraviny s končící lhůtou spotřeby. Bankám však nebyl navýšen rozpočet, a to jim komplikuje provoz. Richterová upozorňuje na to, že banky musí platit nejenom za prostory k uskladnění a energie, ale i za distribuci, která znamená další náklady na personál, ale třeba i pohonné hmoty: „Novela zákona chce realizovat záslužnou myšlenku. Bohužel, bez dostatku financí ztrácí smysl. Zaměstnanci bank i dobrovolníci se vlastními prostředky a silami snaží o to, aby potraviny nemusely končit v odpadu. To mimo jiné obnáší i neohodnocenou práci v přesčasech. Situaci proto chceme řešit i se zástupci potravinových bank.“ Piráti uvažují o zřízení účtu, kam by lidé mohli posílat peníze na podporu potravinových bank. Stále více dobrovolníků i sponzorů má zájem přispět k jejich činnosti i podílet se na dobrovolnické akci Pirátů. „Zveme každého, aby přišel v neděli k pražskému Hlavnímu nádraží, dal si guláš a přesvědčil se, že tato pravidelná pomoc má smysl,“ uzavírá poslankyně Richterová.

V Praze je nahlášeno přes 80 tisíc psů. Tohle jsou nejčastější jména a plemena • Pražané mají ve svých domovech přibližně 83 tisíc psů, za letošní první pololetí jich v evidenci Magistrátu hl. m. Prahy přibyly téměř tři tisícovky. Nejvíce se jich nachází v Praze 4. Podle magistrátních údajů mají lidé většinou pouze jednoho psa, nejčastěji jde o křížence a Yorkšírské teriéry. Mezi nejoblíbenější jména pak patří například Ben a Max, obvyklý je ale také Rocky nebo Rex. Asi čtvrtinu z celkových 83 tisíc psů v Praze tvoří kříženci. Oblíbení jsou také Yorkšírští teriéři, jezevčíci nebo labradoři, kterých mají Pražané v domovech dohromady skoro 17 tisíc. Vůbec nejvíce psů mají dlouhodobě obyvatelé Prahy 4, kde se nachází velké množství parků a lesů, celkem tu na procházky se psi chodí asi osm tisíc lidí. Po ní následuje Praha 6 a na třetím místě je Praha 10. Na opačném konci tabulky je pak Praha – Nedvězí, kde žije okolo 40 psů, i tak tu má ale pejska v průměru každý sedmý obyvatel této městské části. [related-post id="11319"] Nejčastější jména Nejčastějším jménem je dlouhodobě Ben, kterých je v metropoli okolo dvou tisíc, obecně mají ale lidé raději cizí jména, výjimkou není Jessie, Bella nebo Maggie. Mezi česká jména, o která je velký zájem, pak patří Bára, Sára či Míša, například Rozárek ale běhá po Praze hned několik stovek. Zajímavostí je, že v loňském roce byli z evidence s ohledem na věk dožití psa vyřazeni mazlíčci narození před rokem 1999. Jednalo se přibližně o 20 000 psů. Začátkem tohoto roku byla také projednávána celoměstská vyhláška o volném pohybu psů na veřejných prostranstvích. Po dlouhém jednání však bylo rozhodnuto, že jednotlivá místa, kde mohou lidé své mazlíčky venčit, budou řešit samy městské části. [related-post id="11185"] Miliony do městské pokladny Za loňský rok bylo od pražských majitelů psů vybráno na místním poplatku za psa 42 830 730 korun. Sedmdesát pět procent z této částky putuje do rozpočtu městských částí, které tyto poplatky vybírají. Výše poplatku za psa je stanovena na základě obecně závazné vyhlášky o místním poplatku ze psů. Finance nejsou účelově vázány a jsou součástí běžného rozpočtu. Městské části však tyto peníze běžně využívají například na úklid od psích exkrementů, na nákup sáčků na psí fekálie a podobně. Poplatek za jednoho psa v bytě je 1 500 korun, za druhého a každého dalšího 2 250 korun. Poplatek za rok za psy chované v rodinném domě v městských částech Praha 1 až Praha 15 a Praha 17 činí 600 korun za jednoho psa a 900 korun za druhého a každého dalšího psa. V ostatních městských částech je poplatek pro rodinný dům stanoven 300 korun za jednoho psa a 600 korun za druhého a každého dalšího psa. Povinností majitelů psů v Praze je přihlásit mazlíčka k poplatku na úřadě městské části v místě bydliště a také do evidence chovatelů psů na Magistrátu hl. m. Prahy. Každý pes musí být povinně trvale označen čipem, případně tetováním. [related-post id="11046"] Psů v útulcích ubývá Postupně se lepší situace v pražských útulcích. Zaběhnutých psů ubývá, naproti tomu se ale zvyšuje počet zvířat, která se díky povinnému čipování a evidenci psů vrátí původním majitelům. V loňském roce se zpět domů dostaly více než dvě třetiny psů, kteří se ztratili svým páníčkům.

31. 1. 1868: Na Karlově náměstí poletoval motýl. Vyvolal veliké pozdvižení • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Praha se chystá vyměnit dva tisíce zastávek MHD • Praha hledá novou podobu zastávek městské hromadné dopravy. Tento krok navazuje na vyhlášení vítěze na novou podobu pražských laviček, odpadkových košů a stojanů na kola. Cílem města je vytvořit vlastní design, který vychází z prostředí Prahy. Zastávka by měla nejen chránit před nepříznivým počasím, ale i zjednodušit cestujícím orientaci a mít atraktivní design. Řízení zadává Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) spolu s Magistrátem hl. m. Prahy, zájemci mohou podat přihlášky do poloviny dubna. „Jsem ráda, že nezahálíme a pokračujeme v kultivaci veřejných prostranství v Praze a po lavičkách, odpadkových koších a stojanech na kola, vybereme nový vzhled i pro zastávky. Výhledově by mělo proměnou postupně projít až 2 000 zastřešených zastávek a já věřím, že se nám podaří najít takový design, který bude citlivý, moderní, ale přitom vkusný a nadčasový,“ říká primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="5087"] Nová zastávka by kromě základních funkcí, jako je ochrana před nepříznivým počasím, měl usnadňovat cestujícím orientaci na zastávce. Jednoduchá údržba, odolnost vůči vandalismu nebo universální a nadčasový design jsou další požadavky, které bude odborná komise hodnotit při výběru finalistů a vítěze. Výměna stávajících zastávkových přístřešků a zábradlí, bude obdobně jako u vítězného setu lavičky, odpadkového koše a stojanu na kola, postupná. [related-post id="6595"] „Přednost budou mít zastávky, které potřebují okamžitou výměnu, nebo kde dosud vůbec nejsou. Už dnes známe přes 350 takových míst,“ vysvětluje Ondřej Boháč, ředitel IPR Praha. Jednací řízení s uveřejněním není na rozdíl od klasické architektonické soutěže anonymní. Výhodou tedy je, že komise, přizvaní odborníci a zadavatel mohou s účastníky při procesu komunikovat. Návrh zastávkového přístřešku a zábradlí je technicky náročnější, proto je k dosažení kvalitního návrhu nutná zpětná vazba, kterou řízení umožňuje.Ukončení zadávacího řízení se očekává v listopadu.

Budoucnost sídliště Kamýk zůstává nadále nejistá. O zástavbě rozhodne územní studie • Zastupitelstvo hl. m. Prahy včera v uplynulém týdnu jednalo o budoucnosti sídliště Kamýk v Praze 12, kde více než 2000 občanů protestuje proti rozsahu několika nových developerských projektů. Na návrh kontrolního výboru a náměstkyně primátorky Petry Kolínské zastupitelé zadali zpracování územní studie. Až do dokončení studie město nebude v lokalitě prodávat pozemky a rada města musí dohlédnout na to, aby kvůli nové výstavbě nedošlo ke zhoršení dostupnosti veřejné vybavenosti. Ve své petici občané požadovali, aby Zastupitelstvo hl. m. Prahy nesouhlasilo s prodejem pozemků navazujících na obchodní centrum Obzor do doby zapsání územní studie, aby zadalo vypracování územní studie, která by stanovila podmínky a limity pro budoucí výstavbu jako celek, a také aby nesouhlasilo se žádnými změnami územního plánu v území, které by umožnily další výstavbu před dokončením studie. Petice také požaduje, aby zastupitelé postupovali v souladu s MČ Praha 12 a přiměli developery k dalšímu jednání o případných projektech a jejich přiměřenosti. Zastupitelé v usnesení vyzvali odbor územního rozvoje Magistrátu hl. m. Prahy k pořízení územní studie pro lokalitu „sídliště Kamýk" a uložili Radě hl. m. Prahy zajistit z pozice hlavního města Prahy, aby v souvislosti s výstavbou v lokalitě nevznikaly infrastrukturní deficity. [related-post id="6134"] „Územní studie je vhodný nástroj pro kultivaci plánované výstavby. Studie stanoví nejen maximální objem zástavby, ale pohlídá také, aby měli občané k dispozici dostatek míst ve škole, školce a spolu s novou výstavbou vznikl také prostor pro kulturní a komunitní aktivity, aby měli občané kde nakupovat,” uvedla Petra Kolínská, náměstkyně primátorky hl. m. Prahy. Lokalita sídliště Kamýk je atraktivní pro soukromé investory mimo jiné proto, že v těsné blízkosti sídliště vznikne stanice metra D Libuš. V současné době zde žije cca 5000 obyvatel, investoři plánují postavit až 1000 nových bytů a počet obyvatel by tak mohl stoupnout až o 2000.

Panelový dům.

DP uzavřel jižní vestibul stanice metra Budějovická. Praha 4 hlasitě protestuje • Dopravní podnik hl. m. Prahy (DPP) je nucen z důvodu havarijního stavu zastřešení veřejné pasáže mezi objekty České spořitelny a obchodního domu DBK, která není ve správě DPP, od 19. ledna 2018 až do odvolání uzavřít jižní vestibul stanice metra C Budějovická.

17. 1. 1868: Dvanáctileté dívky provozovaly prostituci, policisté je zadrželi • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

3. 3. 1868: Stavba třetího pražského mostu se blíží do finále • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety. K stavbě třetího mostu pražského V nejbližších dnech počne se na spodní podlahu mostu, která již úplně ukončena jest, svrchní podlaha klásti. Tato bude záležeti z dubových špalíčků, jež v tesařském závodě p. Lanny se zdělávají. Špalíčků těchto jest už přes 150 sáhů nařezáno a dobrota dříví ručí za mnohaletou trvanlivost. Na chodníky mostu se upraví dlažba v podobě parketů. Zábradlí kol mostních pilířů jest již zcela zasazeno. Nyní se staví železné sloupy před vchodem na most. Mostní zábradlí po celé své délce bude lemováno oblým dřevem. V neděli po celý den se hemžilo na tisíce diváků na mostě, kteří si velkolepou jeho stavbu prohlíželi. Příznivé počasí vábilo vůbec množství Pražanů toho dne na venkovský zdravější vzduch, leč výlet tento byl však brzo deštěm odpoledním a prudkým vichrem nemile pokažen, tak že ohromné množství výletníků muselo hledati útočiště v restauracích a hostincích. Povozům není ovšem dosud přechod přes most dovolen, neboť teprvé po hlavní nákladní zkoušce bude jízda otevřena. Částečné zkoušky se již ostatně několikráte vykonaly, buď s povozy neb kočáry, jak při rychlé i zdlouhavé jízdě. Předešlého týdne se po mostě dvakráte zdejší vojenská obsádka k cvičení ubírala. Výsledek těchto prozatimních zkoušek byl vždy uspokojující. Městského převozu u občanské plovárny, jenž v neděli opět otevřen byl, se následkem volného přechodu přes tento most též velmi zřídka užívá.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Podivný host Domovník jednoho domu na Ferdinandově třídě spozoroval v neděli dopoledne podivnou postavu na střeše a domníval se tím spíše, že to je zloděj, anto ta postava se hleděla za komínem skrýti. I počala honba na tohoto domnělého zloděje, ačkoliv bylo těžko se mu přiblížiti. Nenadále ale spozorováno, že má zloděj na krku provaz a že vlastně není nic jiného nežli opice. Tu se ovšem spůsob honu změnil, domovník se dal na půdě do kousání jablek a opice, chtějíc také jablko slezla po střeše na půdu, kdež vzdor kousání svému byla chycena. Bez pochyby utekla někde v sousedství svému pánu.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 [related-post id="6375"] Schůze zastupitelstva Obecní zastupitelstvo pražské odbývalo včera schůzi, v níž nejdříve p. dr. Škarda se tázal, proč je u magistrátu tak velký počet denních písařů zaměstnán. Měšťanosta p. dr. Klaudy odpověděl, že teď jen 12 písařů nad obyčejný počet zaměstnáno jest, a to jen proto, aby noví úředníci nemuseli býti zřizováni. P. Makovský se tázal na spůsob vybírání mýta na novém mostu, načež p. měšťanosta odvětil, že dosavadní vybírání se neděje od obce, že však most už brzo v majetek a správu obce přejde. Dr. Rieger opět se tázal, jak to vypadá se zkouškou nákladní na tomto mostě, a zda-li by to nebylo dostatečnou zkouškou, když tyto dny dva pluky vojska přes most táhly? Pak si stěžoval p. dr. Škarda, proč obecná plynárna nevydává české kvitance. Měšťanosta slíbil, že stížnosti té odpomoženo bude. Pánové Hampejs a Martin hájili láci obecního plynu a poslední prohlásil, že za čtyři měsíce 41 zl. uspořil. Na to byli zvoleni do komise ke zkoušení účtů plynárny pánové dr. Škarda, Duchs, dr. Junek, Turek a Kellner. Návrh na postoupení místa ku zřízení pomníku Jungmannova byl jednohlasně přijat. Proti návrhu, aby se povolilo 200 dukátů na dostihy koní na Smíchově, mluvil p. dr. Grégr, pravě, že by dostihy tyto neměly podporovány býti. P. Martin mluvil v opáčném smyslu, načež pan měšťanosta sdělil, že městská rada proto tuto cenu navrhla, poněvadž císař pán loňskou vyhranou cenu chudým pražským věnoval, a mimo to platí prý cena tato jen pro domácí koně. Na to byl návth městské rady velkou většinou přijat a tím schůze skončena.  – Pražský denník, 3. 3. 1868 Smrt nádeníka Náhlou smrtí zemřel v sobotu večer na policejní strážnici malostranské nádeník Jan Poláček. Týž byl zatknut pro žebrání a na strážnici náhle těžce onemocněl. Než jej dopravili v truhle do nemocnice, byl již mrtvolou.  – Pražský denník, 3. 3. 1868

20. 1. 1868: Vyšší škola dívčí v Praze chystá zavedení výuky tance • Podívejte se, co se psalo v pražských novinách přesně před 150 lety.

Jak se promění Vítězné náměstí? Praha vyhlásila soutěž pro architekty • Jedno z největších náměstí v Praze se dočká proměny. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) vyhlásil urbanisticko-architektonickou soutěž na novou podobu Vítězného náměstí. Cílem soutěže je aby se náměstí stalo přívětivějším místem pro obyvatele Prahy 6. Odevzdání návrhů je naplánováno na konec letošního června. Architekti se nyní mohou hlásit do soutěže, která promění Vítězné náměstí. V porotě zasednou zástupci města, zástupci městské části Prahy 6 a špičkoví architekti z tuzemska i ze zahraničí. Navržený postup dvoukolové soutěže umožní účast širokému spektru účastníků. Odevzdání návrhů v 1. kole je naplánováno na konec června 2018. „Kulaťák je další z řady významných pražských náměstí, které se chystáme zlepšit. Špičkové světové týmy se chystají upravit park na Karlově náměstí a úprava Malostranského náměstí již běží. Věřím, že v soutěži se objeví takové návrhy, které pomohou palčivé problémy náměstí vyřešit,“ říká pražská primátorka Adriana Krnáčová. [related-post id="9504"] „Posadit se pod stromy nebo pohodlně přestoupit na tramvaj, metro a autobus. Obyvatelé Prahy by se měli zkrátka na Vítězném náměstí cítit dobře. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že je možné skloubit intenzivní dopravu s kvalitním veřejným prostorem a náměstím, kde hrají prim chodci,“ vysvětluje náměstkyně primátorky Petra Kolínská. Architektonicko-urbanistická soutěž je vypsána jako dvoukolová a investorem následné realizace bude Magistrát hl. m. Prahy. Ceny a náhrady výloh v soutěži jsou stanoveny na 3 280 000 Kč.

DOBRÁ ZPRÁVA. Kvalita vody vodních toků v Praze se zlepšuje • Kvalita vody pražských potoků je Magistrátem hl. m. Prahy sledována kontinuálně již od roku 2001. Měření akreditovanou laboratoří probíhá na 16 významnějších tocích celkem na 38 různých místech Prahy. Minimálně jednou za dva měsíce se sleduje nejen kvalita vody, jednou ročně se vyhodnocuje i kvalita sedimentů. Získaná data se pravidelně zpracovávají a vyhodnocují.

Praha letos investuje stovky milionů korun do oprav škol • V rámci letních prázdnin je v hlavním městě rekonstruováno velké množství škol. Letos do oprav a vybavení investuje pražský magistrát dokonce nejvíce peněz v historii, a to celkem přes 250 milionů korun. Mezi největší akce se řadí například rekonstrukce bazénu na Třebešíně nebo renovace barokního paláce, kde sídlí Pražská konzervatoř. Radní hlavního města Prahy pro oblast školství a evropské fondy Irena Ropková zveřejnila seznam nejvýznamnějších rekonstrukčních prací na školách a školských zařízeních v metropoli, které se s ohledem na provoz škol uskutečňují převážně v letních měsících. Letos investice přesahují čtvrt miliardy korun. Jedná se o největší množství finančních prostředků takto vynaložených od roku 2001, odkdy je hlavní město zřizovatelem příspěvkových organizací školského typu. Mezi nejnákladnější investiční akce patří celková rekonstrukce bazénu na Střední průmyslové škole na Třebešíně. Zde bude namísto nevyhovujícího bazénu ze sedmdesátých let minulého století instalována nerezová nádrž a nové technologie, které vyjdou celkem na 36 milionů korun. Obdobně nákladná je také rekonstrukce fasády a střechy barokního Pálffyho paláce a oprava mramorového schodiště jeho hlavního křídla, kde sídlí Pražská konzervatoř. „Celkově se jedná o desítky různých oprav, menších rekonstrukcí a pořízení nového vybavení například do dílen, školních kuchyní a jídelen. Velké množství oprav se věnuje také kotelnám, podlahám nebo sociálním zařízením. Další miliony korun investujeme do nových serverů, zabezpečení a bezbariérových přístupů do budov,“ vysvětluje radní Ropková. „Cílem rekonstrukčních prací je modernizace podmínek pro vzdělávání žáků a studentů odpovídající jedenadvacátému století,“ dodává radní. Praha zřizuje dohromady 178 příspěvkových organizací, které vyučují ve více než třech stovkách budov.

MS v hokeji: Praha zřídí projekci zápasů na Staromáku, pokud postoupíme do semifinále • Česká republika v posledních dnech žije hokejovým mistrovstvím světa. Pokud Český národní hokejový tým postoupí do semifinále a finálových utkání, zřídí pražský magistrát na Staroměstském náměstí velkoplošnou projekci těchto zápasů. Ta bude podobná jako v minulých letech. Pokud by se pak český tým dočkal zlaté medaile, uskuteční se i slavnostní uvítání týmu v centru Prahy. „Pražští fanoušci české hokejové reprezentace jsou zvyklí v případě postupu našeho týmu do závěrečných bojů společně fandit na Staromáku. Ani letos je o tento zážitek nechceme ochudit,“ uvedl k plánu náměstek primátorky Petr Dolínek. Staroměstské náměstí je tradiční volbou místa pro oslavy případného vítězství. Už v minulých letech se město rozhodlo organizovat projekci pro fanoušky na tomto historickém náměstí, kam se vejde až 15 tisíc lidí. „I letos patří naše reprezentace mezi favority na účast v závěrečných bojích turnaje. Držme palce ve čtvrtečním čtvrtfinále, aby se poté o víkendu mohlo společně fandit na Staroměstském náměstí v bojích o medaile,“ dodal náměstek primátorky Dolínek.